SciTech
Martin Rychlík|21.03.2014

Archeologie zvuku: Obor, který oživuje dávné rytmy

Jak asi zněla nejstarší hudba? Dají se rekonstruovat pravěké rytmy, které „oživovaly“ výjevy na paleolitických nástěnných malbách?

Přestože mnohé hypotézy týkající se pravěkých nástěnných maleb zvažovaly rozmístění zvířat jako symbolické ztvárnění mužského a ženského principu nebo projevy lovecké magie, muzikologové Reznikoff s Dauvoisem světu předvedli, že nejvíce obrazů bylo vymalováno na místech s nejlepší akustikou... Sloužily snad působivé síně jako koncertní sály, vyšperkované svatyně?

SciTech
Martin Rychlík|30.03.2014

„Tohle je pěkná záhada, pojedeme tam a vyřešíme ji“

Jmenuje se Günther Kletetschka. Je to Čech, který se po revoluci vydal do světa. Zabývá se magnetismem, připravoval přístroje marsovského vozítka Curiosity, luštil záhadu „putujících kamenů“ a loni se s kolegy vydal na Ural, aby pátral po místě dopadu čeljabinského meteoritu do jezera Čebarkul. Nyní bádá – díky končícímu vládnímu programu Návrat – na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy.

Reakcí:0
SciTech
Lukáš Kříž|03.03.2014

Facebook nákupem WhatsApp oddaluje „sociální epidemii“

Na mobilní technologie cílí společnost Facebook dlouhodobě. Generují jí nejvyšší nárůst provozu a rozšiřují spektrum reklamních nabídek. Rekordní akvizicí firmy WhatsApp za 16 až 19 miliard dolarů si Facebook pořizuje hned několik hodnotných aktiv, včetně obrovské uživatelské základny.

Reakcí:1
SciTech
Martin Rychlík|10.12.2013

Úspěch mladých Čechů: Studie o RNA, jež přináší více otázek než odpovědí

Tým pod vedením Petra Svobody a Matyáše Flemra publikoval v elitním časopise Cell článek, který se zabývá obranou myšího genomu. „Naše práce vysvětluje, proč se v myších samičích pohlavních buňkách tvoří určitý druh krátkých RNA molekul, které brání integritu myšího genomu před takzvanými mobilními elementy,“ říká třicetiletý Matyáš Flemr z Ústavu molekulární genetiky a dodává: „Naše výsledky v zásadě říkají: Všechno je jinak.“

Reakcí:2
SciTech
Martin Rychlík|04.11.2013

Ovladatelné magnetické nanovíry jako budoucnost počítačových pamětí?

Málokdo ví, že víry neboli vortexy se vyskytují i v pevných materiálech, byť mají kupříkladu u nanomagnetů malilinkaté rozměry. Vědci Vojtěch Uhlíř a Michal Urbánek z Vysokého učení technického v Brně se spolu s kolegy z Kalifornie zabývají možnostmi, jak takové magnetické nanovíry „ovládnout“. Jejich kontrola by mohla vést i ke vzniku revolučních počítačových pamětí.

Reakcí:1
SciTech
Michal Zděnek|30.10.2013

Nobelova cena: Ekonomický výzkum se také může uplatnit v praxi

Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získali Američané Eugene F. Fama, Lars Peter Hansen a Robert J. Shiller. Švédská centrální banka je ocenila za přínos pro empirickou analýzu cenotvorby na trzích aktiv. Právě studium cen aktiv, jejich určení a pohyb je základem pochopení širšího fungování celé ekonomiky, píše Michal Zděnek.

Reakcí:1
SciTech
Martin Rychlík|27.10.2013

Egyptolog Miroslav Bárta o senzačním objevu hrobky

„Abúsír naštěstí znovu potvrzuje, že je skutečně vynikající lokalitou. Díky našim výzkumům můžeme uvažovat o zásadních změnách některých paradigmat egyptské archeologie a historie,“ říká v rozhovoru pro ČESKOU POZICI profesor Miroslav Bárta, jenž je vedoucím expedic v egyptském Abúsíru, kde právě pracuje. Komentuje i nejnovější objev – hrobní komplex Šepseskafancha, šéflékaře Horního a Dolního Egypta.

Reakcí:1
SciTech
Martin Rychlík|19.10.2013

Mikrobiolog Jaroslav Hrabák: Vracíme se jakoby do doby před objevem penicilinu

Jaroslav Hrabák z Radnic na Plzeňsku je mikrobiologem. A také včelařem a místopředsedou Českého svazu včelařů. Včelaří od patnácti let, později se začal zabývat bakterií, která způsobuje vážnou nemoc včelstev – morem včelího plodu. Po studiích se stal expertem na bakterie superodolné vůči antibiotikům. V rozhovoru pro ČESKOU POZICI říká: „Lidé antiobiotika nadužívají, máme pro to důkazy a je to i jistý politicko-sociální problém.“

Reakcí:6
SciTech
Jiří Chýla|10.10.2013

Nobelova cena za fyziku: A co kdyby Higgsův boson vůbec neexistoval?

Letošní nobelovu cenu za fyziku získali a François Englert a Peter Higgs „za teoretický objev mechanismu, který přispěl k našemu pochopení původu hmotnosti subatomárních částic a který byl nedávno potvrzen objevem předpověděné fundamentální částice v experimentech ATLAS a CMS na urychlovači Large Hadron Collider v CERN“. Teoretický rámec, v němž vystupuje Higgsův boson, byla odvážná hypotéza a jeho experimentální objev byl skutečně objev, píše Jiří Chýla.

Reakcí:7
SciTech
Václav Hořejší|08.10.2013

Nobelova cena: Jak se v buňkách přesouvají proteiny

Letošní lauráti Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství učinili základní objevy týkající se mechanismů toho, jak jsou transportovány proteiny na správná místa v buňce, popřípadě jak jsou vylučovány z buňky ven. Z prací badatelů v oboru buněčné biologie Jamese Rothmana, Randyho Schekmana a Thomase Südhofa plynou i důležité praktické důsledky – poruchy buněčného transportního systému totiž způsobují mnohá závažná onemocnění.

Reakcí:2