Dle německého spisovatele Hanse Magnuse Enzensbergra je ironií dějin, že impuls k vytvoření Evropské unie, ekonomika, ji v současnosti kvůli možnému rozpadu eurozóny nejvíc ohrožuje. Navíc je z Bruselu často slyšet, že k dohodnutému řešení neexistuje alternativa. Z dějin však víme, že až dosud se všechna impéria rozpadla kvůli nadměrné rozpínavosti a vnitřním protikladům. Možné totéž čeká i EU.
Matematika je dle profesora ekonomie Landsburga nepopiratelná realita existující ve věčnosti a všudypřítomnosti, absolutně, neomylně, neovlivnitelná lidskými názory, vírami a argumenty, pocity a stavy. Nefunguje-li něco matematicky, je to chybné. Je Bůh všemocný a tvůrce všeho – včetně aritmetiky? Kdyby byl, mohl by vytvořit takovou aritmetiku, aby se dvě plus dvě rovnalo pěti.
Většina lidí je přesvědčena, že v podstatě ví, co chce. Ve skutečnosti však nevědí, co chtějí. Podle ekonomické teorie je člověk homo oeconomicus a provádí racionální rozhodnutí. Co když však lidé jednají iracionálně? Nejsou samotná racionální ekonomická rozhodnutí pouhou iluzí? Dle izraelsko-amerického profesora behaviorální ekonomie Dana Arielyho tvoří základ ekonomiky důvěra.
Dle neomarxisty Davida Harveye kapitalismus jako ekonomický systém obsahuje neodstranitelné systémové chyby, jež nevyhnutelně vytvářejí krize a utrpení. A na obzoru je nová revoluční vlna. Recept, který by se katastrofálním následkům krizí vyhnul, však Harvey nenabízí. Tyto chyby kapitalismu by ale měly silně zvonit na poplach, že to s jeho přežitím a s ním ani demokracie nemusí být až tak jisté.
Profesor kybernetiky David Kirkpatrick mohl vést exkluzivní rozhovory se spoluzakladatelem Facebooku Markem Zuckerbergem. Zůstává však otázkou, do jaké míry ho Zuckerberg nechal nahlédnout do svých skutečných názorů a plánů. Ať tak, či tak Kirkpatrick dospívá k závěru, že Zuckerberg chce ovládat nejen Facebook, ale v určitém smyslu i měnící se komunikační strukturu celého světa.
Ekonomické myšlení bylo půl století uvězněno v určitém pohledu. Navzdory viditelným reálným faktorům, které jej vyvracejí. Matematické propočty byly správné a dokonalé. Kromě předpokladu, že lidé jednají racionálně na základě kompletní informovanosti. Precizní ekonomické teorie jsou v zásadě chybné, protože nedokážou předvídat lidské jednání. Proto je třeba se vrátit od matematiky k psychologii.
Internet ovlivňuje procesy nervového systému v lidském mozku a mění myšlení. Získáváme novou intelektuální techniku, ale současně ztrácíme starou schopnost koncentrace. Lineární četba byla možná anomálií a zdá se, že končí. Pokud však diskusi o lidské inteligenci zredukujeme na efektivitu, s počítačem prohrajeme. Počítačový čip totiž bude vždy rychlejší než ten nejrychlejší lidský mozek.
Americký liberalismus se ve svých počátcích a v základních principech podobal Mussoliniho fašismu, od nějž převzal i několik zásadních idejí a metod. Podle konzervativního amerického novináře Jonaha Goldberga levicový a pravicový totalitarismus mají stejnou levicovou podstatu a výsledky. I když jsou, jako ten americký, laskavější než ty druhé. Zda takové zůstanou, však nelze stoprocentně zaručit.
Jaké informace poskytuje internet? Takové, jež jsou zcela bez vnějšího vlivu, nebo upravené stále dokonalejšími osobními filtry, jež propouštějí jen ty z nich, které vyhledávací algoritmus vyhodnotí jako vhodné pro daného člověka? Neexistuje stejný Google pro všechny. Při vyhledávání dostáváme soubor informací, jež odpovídají našim politickým názorům, spotřebitelským potřebám a osobním zálibám.
Chceme-li si udržet svou nynější civilizovanost, vzdělanost a citlivost, musíme hledat a vytvářet vzdělávací a informační struktury, které by zachovávaly naši kulturu a hodnoty. A zároveň s tím využívat možnosti internetu. Digitální technologie nevytváří lidského génia. Místo jejího rozvíjení je naší morální povinností zabránit světovládě kultu amatérství. Místo revoluce je třeba reforma.