Náboženství je přírodní jev

Daniel C. Dennett

Podle Daniela C. Dennetta je až trestuhodné, jak málo skutečně vědeckých informací o náboženství máme.

Recenze
Benjamin Kuras | 10.04.2013

Spory vědy s náboženstvím nabývají v dílech současných vědců, psychologů, filozofů a teologů dramatických rozměrů. Ateistické argumenty vědců, jako je Richard Dawkins, se svým dogmatismem a agresivitou začínají podobat středověkým církvím, zatímco druhé straně se stále nedaří racionálně či „vědecky“ obhájit existenci Boha.

Americký evoluční biolog Daniel C. Dennett se sice řadí mezi ateistické myslitele, ale distancuje se od jejich agresivity a ponechává všechny otázky otevřené. Přistupuje k víře s pochopením, shovívavostí a humorem a jeho mottem je její „větší výzkum“. Bere například na vědomí statistiky, jež ukazují, že u věřících, především aktivních členů kongregací, se objevuje nižší počet některých nemocí, vedou klidnější a spořádanější život a méně trpí depresemi, stresem a pocity beznaděje, bezmocnosti a bezvýchodnosti.

Absolutní svoboda myšlení

To však podle Dennetta ještě nedokazuje existenci Boha a dokonce ani víry v Boha, nýbrž existenci „víry ve víru“. Ta vědecky dokázaná je, Bůh není. Dennett považuje za vědecky dokázané, že víra může léčit, ale za vědecky nedokázané, že léčbu provádí Bůh, či že by léčba měla s Bohem něco společného. To mu však stačí, aby se distancoval od všemožných dawkinsovských výzev k zákazu náboženství.

Dennett hájí všechny druhy vědění a bádání s vědomím, že si nikdo nikdy nemůže být jist, co z nastřádaných vědomostí může být v budoucnu k užitku

Místo toho Dennett hájí absolutní svobodu myšlení včetně víry. Za předpokladu, že jedna víra nepotlačuje a neumlčuje druhou, nepředává novým generacím setrvávání na ignoranci a nedává přednost zabedněnosti před širším věděním. Dennett přijímá nejnovější poznatky kvantové fyziky a mechaniky, že hmota vlastně neexistuje a je určitou formou energie – a že tento poznatek by mohl určitým způsobem být v souladu s tím, čemu se říká spiritualita.

Dennett hájí všechny druhy vědění a bádání s vědomím, že si nikdo nikdy nemůže být jist, co z nastřádaných vědomostí může být v budoucnu k užitku, a podporuje jejich zachování. Brojí proti všem tendencím vytlačovat a vymazávat z kultury jakékoli její prvky, které by jednou mohly pomoci objasnit dlouho nezodpověditelné otázky.

Zásadně pak odmítá náboženský argument, že náboženství se zabývá racionálně nevysvětlitelnými záležitostmi. Namítá proti němu, že jsou „nevysvětlitelné prozatím“, protože k jejich vysvětlení ještě nemáme všechny dostupné informace. A pokouší se „prolomit uhranutí“, jímž také dává své knize titul Breaking the Spell – s podtitulem Religion as a Natural Phenomenon (Náboženství jako přírodní jev).

Součást lidské přirozenosti

Dennett nastavuje svůj vědecký experiment tak, že považuje náboženství za součást lidské přirozenosti – přirozenou touhu lidí po vztahu s někým či něčím vyšším a dokonalejším. Z evoluční perspektivy bere na vědomí, že biblická víra (podobně jako ostatní staré víry) je mezi idejemi „přežívajícím silákem“. A z biologického hlediska považuje víru za mem (ideovou částici) vytvořený lidskou myslí a předávaný z jedné mysli na druhou. K dalšímu zkoumání náboženství si tento jev definuje následovně:

„Náboženství jsou společenské systémy, jejichž účastníci věří v nadpřirozeného (nebo nadpřirozené) činitele, o jehož (či jejichž) přízeň se musejí ucházet.“

Dennett považuje náboženství za součást lidské přirozenosti – přirozenou touhu lidí po vztahu s někým či něčím vyšším a dokonalejším

Dennett se svým čiperným „větším výzkumem“ s gustem zakusuje do diskrepancí, které náboženské víry obsahují. Na jedné straně si všímá částečného biblického antropomorfismu Boha, který „vidí, slyší, mluví, vyslyší“, a podobně. Na druhé pak zaznamenává Boha jako „nehmotného, všudypřítomného, vševědoucího, věčného a konajícího nadčasově“. Na třetí straně zaznamenává víru, že tento věčný a nadčasový Bůh „zná, sleduje city a myšlenky a činy, soudí, radí, trestá, odměňuje“ osobně každého jednotlivce a plní jeho tužby vyslovené v modlitbách.

Dennett upozorňuje na „napětí mezi Bohem jako činitelem a Bohem jako věčnou a neměnnou bytostí“. Ta je podle náboženského výkladu lidskou myslí nepochopitelná.

Vědecké zkoumání evoluce

„Uhranutí, které musí být prolomeno“, je pro Dennetta právě ono tabu proti ničím neomezovanému vědeckému zkoumání náboženství jako jednoho z mnoha přírodních jevů. Jinak bychom žili v nebezpečí trvalé ignorance, jejíž následky nedokážeme odhadnout. Přesně to je úkolem filozofů: klást otázky dosud zamlžované ignorancí nebo tabuizací.

Náboženství je přírodní jev v tom smyslu, že je to lidský jev, který sestává z přirozených prvků, jako jsou události, dějiny, organismy, předměty, struktury, vzory, které se řídí přírodními zákony. Má natolik velký význam v lidské evoluci, že je podle Dennetta až trestuhodné, jak málo skutečně vědeckých informací o něm máme. A připomíná, že jedním z překvapivých objevů moderní psychologie je, „jak snadno lze ignorovat vlastní ignoranci“.

Zobrazit diskusi
Reakcí:5

Komentáře

ČESKÁ POZICE ctí demokratickou diskusi. Prosíme vás však o respektování pravidel diskuse (viz Podmínky užívání služeb), jejichž smyslem je přispět k její korektnosti a smysluplnosti.

Vložením příspěvku potvrzujete svůj souhlas s těmito pravidly. Příspěvky, které se z nich vymykají, budeme nuceni odstranit.

Děkujeme vám za pochopení.

Debata (Doba Trvání 1:38 hod)

I když mi ti dva rabíni přijdou jako slušní lidé (David Wolpe je podle mě přeci jen trochu horší co se obsahu týče a o dost míň zábavnější - to není sarkasmus - než Bradley A. Shavit), tak na mně pořád judaismus příliš velký dojem nedělá.     http://www.youtube.com/watch?v=xbzd6ZbCowY&list=WLC621B2F916802EE4&feature=mh_lolz

Hezká recenze

Hezky jste to napsal. I když jsem konečně přečetl "Nebýt Golema", tak pořád tu Vaší fascinaci Starými pověstmi židovskými (plus jejich komentáři), ne tak úplně chápu. Některé informace v té knize pro mě byly úplně nové. Díky za to.

V cem je ta kniha prulomova?

Ne, ze by ta kniha urazela nebo byla vylozene spatna, ale jako zaprisahly agnostik musim rict, ze jsem se z te knihy moc nedozvedel. Cetl jsem to a obsahovalo to otazky, ktere jsem si kladl uz jako mlady zvidavy hoch, takze to dost nudilo. 

Je to zajimave, protoze kamarad na to pel zrovna podobnou chvalu jako p. Kuras.

Je to tim, ze jsem tak chytry?

 

PS. Precist si poznamku o Duhove kulicce je jako si precist celou knihu. 7 radek misto 400 stranek..

 

Bůh a spravedlnost

Bůh a spravedlnost

Náš Karel Čapek jednodušeji vyjádřil vědecké pojednání v povídce Duhová kulička, když Bůh odpovídá: Nemohu být soudcem, když vím vše.

Pokud Bůh není zdůvodněním nenávisti, zloby a násilí, může být jeden nebo více a pro všechny je na světě dost místa.

Viditelná církev, je kniha půl století stará

Autor bratr slavnějšího Karla, jménem Hugo. Tak i v církvi i vše viditelné je přítomno. Snad je i dogma, definice systematická, že existuje hmota, ? .

 

Viditelný je i přesah, limity mozku, transgenerační zkušenost.

 

Lze si představit experimentátora, co odjede do pouště, a začne stavět svoji civilizaci. Bude hotov za pár dní, až mu vyschnou PET lahve a přestane ho to bavit. O tisíciletí života v poušti se dozví nic.

 

Podobně civilizace naše není zamyšlení na víkend, nebo jak dlouho se kníha píše, ale zamýšlení tisícileté. Ovšemže je nemáme celé k dispozici, lidé předávají jen nezbytné, u zákonů, morálky, etiky, často i bez zdůvodnění, které by předávané zatížilo k neunesení. Funkce autority tak byla garancí, konečně i dnes je fajn položit otázku profesorovi,rebemu,  než kvůli ní 5O let denně studovat.

 

Podobně osobní víra není jen nával testosteronu, ač testosteron pro víru a jiné aktivity nepochybně užitečný, ale CELOŽIVOTNÍ ZKUŠENOST. Převzaté dědictví, jeho asimilace, popř. i předání.

 

Lze si ovšem založit komerční sektu, třeba komunistickou stranu, s vůdcem...atd. Návod je v každé příručce o sektách. Tam transcendetní lehce redukováno na sociální mechanismy, změny v mozku. To není vždy jen destruktivní, třeba propuštěný kriminálník uvítá dozor jehova weetnes i odpovídající tresty, jak byl zvyklý v anštaltu, kde také totalita, manipulace, ranní budíček, žvanec k jídlu, papír na WC....

Skrýt diskusi

Oblíbený obsah