Mozek má dva účinky, tím druhým jsou sebeklamy a iluze

Michael Shermer

Paradox rozumu: Čím je člověk inteligentnější, tím víc je náchylný propadnout předsudkům, pověrám a iracionálním vírám.

Recenze
Benjamin Kuras | 19.12.2012

Rozdíl mezi věřícím a skeptikem spočívá v tom, že věřící věří, protože chce věřit, a skeptik pochybuje, protože chce vědět. Věřící si nejprve – často nějakým neobvyklým až zázračným zážitkem – vytvoří víru, kterou si pak racionalizuje jednak sbíráním informací, jež ji potvrzují, jednak ignorováním těch, které ji vyvracejí. Dělá to většina lidí. Tím z věr a domněnek vznikají politická přesvědčení a jediné pravdy vedoucí ke konfliktům s jinými pravdami a politickými přesvědčeními vzniklými z jiných věr a domněnek.

To je jeden ze závěrů amerického psychologa, profesora na několika univerzitách a šéfredaktora čtvrtletníku Skeptic Michaela Shermera v jeho jedenácté skeptické knize The Believing Brain: From Ghosts and Gods to Politics and Conspiracies – How We Construct Beliefs and Reinforce Them as Truths (Věřící mozek: Od duchů a bohů k politice a spikleneckým teoriím – Jak si vytváříme víry a prosazujeme jako pravdy). A na jejím začátku klade otázku: Jak poznáme rozdíl mezi tím, co chceme, aby byla pravda, a tím, co je skutečnou pravdou. Odpovídá jednoduše: Vědou.

Vinna je samotná věda

Dle Shermera matematiku nelze ohýbat vírou. Výpočty buď vycházejí, nebo nevycházejí. Dnešní sílící poblouznění všelijakými vírami a spikleneckými teoriemi pak vysvětluje poklesem studia matematiky a exaktních věd na úkor pseudověd, jako je sociologie, politologie a paranormální jevy.

Většina našich hluboce zakořeněných věr je imunní vůči útoku vzdělávacích nástrojů, protože nedokážou vnímat protichůdné důkazy

Shermer z toho viní samotnou vědu. Přesněji řečeno to, jak se vyučuje a prezentuje v médiích – metodou „co myslet“ místo „jak myslet“. A dokládá to statistikou, podle níž vědecké myšlení dovede uplatňovat jen 53 procent lidí s vysokoškolským, 38 procent se středoškolským a 17 procent se základním vzděláním.

Problém se Shermerovi znásobuje tím, že „většina našich hluboce zakořeněných věr je imunní vůči útoku vzdělávacích nástrojů“, protože nedokážou vnímat protichůdné důkazy. Je to proto, že „realita existuje nezávisle na nás, ale naše chápání reality závisí na vírách, které v době vnímání máme“. To se zase děje, protože „mozek je nástroj k víře“.

Provizorní realita a pravda

V náporu různých vjemů se mozek potřebuje orientovat tím, že si v nich automaticky nachází určitý vzor (pattern), který je mu srozumitelný a dává mu smysl. Tím pak filtruje a jemu přizpůsobuje i různé vjemy, které smysl nedávají, tak, aby jej dávaly. Tomuto postupu Shermer říká „vzorovost“ („patternicity“).

Po něm následuje druhý proces, jemuž Sheremer říká „hybný moment děje“ („agenticity“) a který takto vytvořeným vjemovým vzorům dává účel, záměr, způsob vnímání reality a návod k činnosti. Nemůžeme za to, protože tak máme prostě mozek nastavený.

V náporu různých vjemů se mozek potřebuje orientovat tím, že si v nich automaticky nachází určitý vzor, který je mu srozumitelný a dává mu smysl

Celý tento postup Shermer pojmenovává „realismus závislý na víře“ („belief-dependent realism“). Nedokážeme se mu vyhnout, ale můžeme si jej zmírňovat tím, že budeme každou víru a z ní odvozenou realitu a pravdu považovat za provizorní. Shermer však okamžitě ujišťuje, že to není totéž, co relativismus, v němž všechny víry jsou stejně hodnotné a musejí se i stejně ctít. S tím se pouští do studia „architektury systémů víry“: jak vznikají, přikrmují se, posilují, mění a zanikají.

V co věříme, to vidíme

Jako anekdotický příběh, jak víra utváří fakta, pak Shermer uvádí experiment, kdy jeden z jeho kolegů-psychologů poslal na psychiatrickou kliniku k vyšetření své pacienty a duševně zcela zdravé studenty psychologie s falešným označením jedněch za duševně zdravé a druhých za psychicky nemocné. Psychiatři shledali některé psychopaty duševně zdravými a studenty psychicky nemocnými, s vadami a úchylkami – například „trpí posedlostí všechno si zapisovat“ či „příčinou nynější psychózy“ jsou rodinné vztahy v dětství.

Shermerův kolega uzavřel experiment zjištěním, že „v prostředí psychiatrických ústavů nelze rozlišit zdravé od nemocných“. To pak shrnul následovně: V co věříme, to vidíme. Nálepka vysvětluje chování. Teorie utváří údaje. Koncepce předurčuje vnímání.

Shermer vyvrací teorii, že inteligentnější lidé jsou lépe vyzbrojeni proti předsudkům, pověrám a iracionálním vírám

Shermer pak vyvrací teorii, že inteligentnější lidé jsou lépe vyzbrojeni proti předsudkům, pověrám a iracionálním vírám. Dle něho je to naopak: čím je člověk inteligentnější, tím víc je schopný věřit iracionálnostem, protože si je umí lépe racionalizovat. Náboženské tvrzení, že víra v Boha posiluje etiku, odmítá jednak prokazatelně velkým počtem neeticky jednajících věřících, jednak tím, že správné či morální jednání musí být správné samo o sobě, čili proto, že je prokazatelně a propočítatelně správné, nikoli proto, že je přikazuje Bůh.

Jak vznikají spiklenecké teorie

„Vzorovost“ – proces nacházení vzorů v informacích čili vytváření falešného obrazu reality – tvoří dva základní typy omylů:

Zobrazit diskusi
Reakcí:7

Komentáře

ČESKÁ POZICE ctí demokratickou diskusi. Prosíme vás však o respektování pravidel diskuse (viz Podmínky užívání služeb), jejichž smyslem je přispět k její korektnosti a smysluplnosti.

Vložením příspěvku potvrzujete svůj souhlas s těmito pravidly. Příspěvky, které se z nich vymykají, budeme nuceni odstranit.

Děkujeme vám za pochopení.

Spiklenci

O spikleneckých teoriích se mimořádně intenzivně mluví po 11. září, kdy údajný spiklenec, označovaný jako Usáma bin Ládin, zorganizoval zničení WTC, při kterém zahynulo řádově méně lidí, než prý bylo v plánu. Z trosek WTC se vzápětí podařilo zázračně zachránit zachovaný pas jednoho z pilotů letadel, spiklence Muhamada Atty (v současnosti se tvrdí, že šlo o pas al-Suqamiho)

 

http://www.guardian.co.uk/world/2002/mar/19/september11.iraq 

 

 

 Oslím můstkem se tehdy američtí patrioti dostali ke kampani za zničení Saddáma Husajna. Tato kampaň byla prošpikována křišťálovými pravdami

http://aktualne.centrum.cz/tema/colin-powell_86132/saddam-husajn_10705/

 

takže následná válka/neválka (podobně jako v Kosovu) vedla k rychlému vítězství okupačních sil a nastolení demokracie a mírovému rozvoji nejen v Iráku, ale k významnému uvolnění napětí v regionu Blízkého a Středního Východu a následně v Maghrebu.

 

Otázka, kdo je spiklencem, a kdo "příznivcem spikleneckých teorií" se tak převelice zamotává. Nálepka "přízniců spikleneckých teorií" může pamětníkům připomínat nálepky "takzvaná Solidarita", nebo "nepřátelé lidu".  Ostatně americký myslitel a prezident z vůle Prozřetelnosti GWB bez rozpaků použil gottwaldovský slogan: "Kdo nejde s námi, jde proti nám".

 

http://zpravy.idnes.cz/bush-kdo-neni-s-usa-je-na-strane-teroristu-f19-/zahranicni.aspx?c=A010921_171056_zahranicni_zem

 

'You are either with us or against us' 

http://edition.cnn.com/2001/US/11/06/gen.attack.on.terror/ 

 

 

 

Označení neexaktních věd

Prvně děkuji za shrnutí knihy a námět na další čtení.

 

V textu jste použil výraz pseudovědy pro neexaktní obory bádání. Použil autor skutečně toto označení (či nějaký jeho opis), nebo je to vaše interpretace?

Děkuji za recenzi.

Akorát v překladu výrazu "...Reinforce Them as Truths..." bych doporučil slovo reinforce překládat výrazem "utvrzovat" namísto použitého slova "prosazovat".

Prosazování je totiž směřováno z člověka zejména navenek, k jiným lidem, kdežto utvrzování si něčeho (nějaké přesvědčení) je směřováno výhradně dovnitř osobnosti.

 

Díky za recenzi,

i když v tom hlavním s autorem nesouhlasím, je to chytrej člověk a je radost ho číst. Trochu reklamy na rozum: pravidelně přispívá do nejlepšího popularizačního vědeckého časopisu na světě, který vychází i v české mutaci http://www.sciam.cz

Pro BobJiaoTonga, jo jo, je placenej Amerikou. Je to Američan :-)

 

Re: Díky za recenzi.

Vždyť to píši. Stačilo si přečíst další řádek.

Jak vzniká spiklenecká teorie

Po přečtení tohoto článku bych se vsadil, že  autor knihy je placený Americkou vládou.

Možná se později ukáže, že je to profesor na státní univerzitě a opravdu je Americkou vládou placený.  Všichni se relevanci mé předpovědi vysmějí. A možná právem.

Je tu ale ještě jiný pohled. A tomu se říká autocenzura. Jak by vypadala kariéra vysokoškolského profesora, který by se opravdu vážně zabýval relevancí spikleneckých teorií? Pokud by vypadala úplně stejně jako u někoho, kdo vědecky vysvětluje mechanismy vzniku bludů nazývaných "spiklenecké teorie", pak se o autocenzuru nejedná.

Ale já to nevím. Vím pouze, že mnoho tzv. ekonomů, kteří adorovali hypotéční bublinu, pracovali pro zainteresované finanční instituce , banky a tak.

souhlas

ju, je to tak.

Skrýt diskusi

Oblíbený obsah