reklama

view counter

Internetová anarchie aneb Nejhlučnější a nejvlezlejší přežívají

Andrew Keen

Kniha Andrewa Keena: Kult amatérství. Jak dnešní internet zabíjí naši kulturu a ohrožuje naši ekonomiku.

Recenze
Benjamin Kuras | 04.04.2012

Internet se stal znamenitou náhražkou amatérského „narcistického vydavatelství“. Tak by se asi dalo nejlíp přeložit „vanity publishing“, amatérské vydávání knih na vlastní náklady a s vlastní distribucí, nebo psaní zdarma do novin a časopisů, jen abyste svoje jméno viděli vytištěné a mohli si říkat spisovatelé. Problém s tím je ten, že spisovatelství je řemeslo (nebo tomu raději chcete říkat noblesněji profese?) a spisovatelem se oficiálně (i podle spisovatelských cechů a odborů) stáváte, až když jste něco vydali „profesionálně“, čili vám za to někdo zaplatil.

Na internetu si narcistické vydávání svých textů provozujete sami a stáváte se „bloggerem“, který se světem sdílí svoje zážitky, úvahy a názory. Nikomu za vytištění neplatíte, ale nikdo také neplatí vám. Občas na váš blog někdo odpoví, takže víte, že vás někdo čte. Máte-li co sdělit a dobře to umíte, můžete se i proslavit. Proslavíte-li se hodně, bude na vašem blogu někdo chtít i inzerovat, a třeba tím i jednoho dne zbohatnete. Můžete na něm vydávat zadarmo i jiné bloggery, kteří se u vás mohou proslavit víc než sami o sobě.

reklama

view counter
Nekonečné blogy

„Blog se stal takovou mánií, že nové blogy vznikají každou vteřinu každé minuty každé hodiny každého dne,“ píše o „digitálním narcismu“ Andrew Keen v knize The Cult of the Amateur: How Today’s Internet Is Killing Our Culture and Assaulting Our Economy (Kult amatérství. Jak dnešní internet zabíjí naši kulturu a ohrožuje naši ekonomiku). Ta vyšla už v roce 2007, ale je stále čerstvým příspěvkem do dnešní obzvlášť ostré debaty o svobodě internetu a ochraně copyrightu.

Už tehdy Keen odhadl na internetu 53 milionů blogů a jejich počet se prý každého půl roku zdvojnásobuje. (Ono to množení asi natolik prudké nebude, protože občas nějaký blogger umře, ale víc než miliardu jich už asi máme. Jen Facebook jich má půl miliardy.)

Blogy se staly tak závratně nekonečné, že narušily náš smysl pro to, co je pravdivé a falešné, co skutečné a imaginární

„Blogujeme s opičí nestydatostí o svém soukromém, pohlavním, sněném, neexistujícím či druhém životě. Společně korumpujeme a mateme veřejné mínění o všem – od politiky přes obchod až po umění a kulturu. Blogy se staly tak závratně nekonečné, že narušily náš smysl pro to, co je pravdivé a falešné, co skutečné a imaginární,“ píše Keen.

Ohrožené kulturní standardy

Dnešní generace nerozezná rozdíl mezi spolehlivou profesionální žurnalistikou, která musí projít redakčním a právním ověřováním, a kdejakým blábolem kdekterého bloggera. Dlouholetou poctivou práci profesionálních vědců, učenců a laureátů Nobelových cen na oficiálních encyklopediích, jako je Encyclopaedia Britannica, vytlačují internetové stránky, jako je Wikipedie, na níž 15 tisíc amatérů vytvořilo – a kdy se jim zachce, podle svého přepisuje – tři miliony odkazů.

Keen to komentuje: „Slepci vedoucí slepce, nekonečné opice poskytující nekonečné informace nekonečnému čtenářstvu zvěčňující neustálý cyklus dezinformace a ignorance.“ Včetně zavádějící korporační propagandy, jak potvrzuje časopis Forbes. Amatérskou literaturu doplňují amatérské „dokumentární“ filmy kdečeho a kdekoho.

Ohrožuje to nejen naše kulturní standardy a morální hodnoty, ale i tradiční instituce, které pomáhaly vytvářet zpravodajství, literaturu, hudbu, filmovou a televizní produkci. V roce 2006, uvádí Keen, klesly zisky amerických tiskových korporací v průměru o třetinu, deníku New York Times o 69 procent. „V dnešním kultu amatérství nám vládnou opice,“ běduje Keen. A dává sbohem „dnešním expertům a udržovatelům kultury, reportérům, editorům, hudebním nakladatelstvím a filmovým studiím“.

Digitální darwinismus

V internetové anarchii vládne „zákon digitálního darwinismu, přežití nejhlučnějších a nejvlezlejších“. Pod slibem větší pravdy a svobody dodává většímu počtu lidí „povrchní pozorování místo hlubší analýzy, vřískavých názorů místo uváženého úsudku“. Pravda se zamlžuje, zatemňuje, ztrácí a tříští do miliardy zosobněných pravdiček, každá stejně platná a hodnotná. Pravda, kterou si vytváří každý sám.

Dnešní generace nerozezná rozdíl mezi spolehlivou profesionální žurnalistikou, která musí projít redakčním a právním ověřováním, a kdejakým blábolem kdekterého bloggera

Z internetových střepů se mixují a remixují i diplomové a vědecké práce (70 procent studentů podle jednoho světového průzkumu) a zkreslují a překrucují politické události. „Kult amatérství znesnadňuje rozpoznat rozdíl mezi autorem a čtenářem, umělcem a plagiátorem, uměním a reklamou, amatérem a odborníkem,“ píše Keen.

A připomíná, že pěstování talentu vyžaduje práci, kapitál, odbornost, investici. Potřebuje komplexní infrastrukturu tradičních médií – hledače talentů, agenty, editory, propagátory, techniky a distributory. Odstraníte-li tuto zprostředkovatelskou vrstvu, zničíte rozvoj talentů. „Ve světě, v němž jsme všichni amatéři, přestanou existovat odborníci,“ uvádí Keen a informační sféru „okupují lháři, podvodníci a defraudanti“.

Společné vlastnictví

Bezplatným stahováním hudby z internetu prý krachuje produkce i distribuce hudebních nosičů, hudebníci a skladatelé přicházejí o živobytí. Propagátoři bezplatné hudby se domnívají, že „hudba bude inženýrskou sítí jako voda nebo elektřina, protože už teď sotva pětina lidí kupuje hudbu, kterou poslouchá“. Keen opakuje známou mantru: Při ceně písně 99 centů na iTunes se nakradených 20 miliard písní v roce 2006 rovná téměř 20miliardové ztrátě, která chybí na vydávání nových písní a pěstování nových talentů. (O těchto argumentech se samozřejmě vedou tisíce sporů a nelze je bez hlubší analýzy považovat za nepochybné - poznámka redakce.)

Zobrazit diskusi
Reakcí:15

Komentáře

ČESKÁ POZICE ctí demokratickou diskusi. Prosíme vás však o respektování pravidel diskuse (viz Podmínky užívání služeb), jejichž smyslem je přispět k její korektnosti a smysluplnosti.

Vložením příspěvku potvrzujete svůj souhlas s těmito pravidly. Příspěvky, které se z nich vymykají, budeme nuceni odstranit.

Děkujeme vám za pochopení.

Nejak podobne museli uvazovat

Nejak podobne museli uvazovat mnisi v klasterech, kdyz se dozvedeli o Gutenbergove vynalezu.  

vždyť to není nic nového

mein kampf je blogerský blábol, jakých bylo ve své době také dost, stejně jako fámy a víra v perpetum mobile, dnes sdílené celosvětově v internetové drbárně.Proti tomu se polarizuje opačná kvalita - rovněž v digitální podobě .

Rizika jsou v zásadě pořád stejně velká, akoráte v novém provedení .

Jestli právě kvůli tomu

Jestli právě kvůli tomu amatérismu není potřeba to duševní vlastnictví zrušit - aby "přežili" jen ti nejlepší. Dneska může dělat muziku kdekdo právě díky copyrightům, což je spíš to, co umění poškozuje.

 

Dřív museli muzikanti koncertovat, aby si vydělali, pak ale přišla technika a mohli jen prodávat kazety, CD, atd. a stali se z nich milionáři. Dnes přišla zase technika a zdá se, že vše vrací do původního stavu - čili technika dala - technika vzala. Ale umělci nemají žádný nárok na udržování zisků z původní techniky - měli zkrátka jen dobré období, které možná končí...

Co na to říct. Ta kniha je

Co na to říct. Ta kniha je zřejmě snůškou nesmyslů podporující copyrightovou lobby. Díky době jejího vzniku (2007) již dnes můžeme s klidem říct, že ten pan "spisovatel" je idiot, který káže bludy a kdejaký "blogger" tvoří díla hodnotnější než on.

 

Ostatně kvalitu té "spolehlivé profesionální žurnalistiky" můžeme sledovat dnes a denně v našich novinách, zpravodajství TV NOVA a podobných. Vždy mi vstávají vlasy hrůzou na hlavě, když hovoří/píší o tématu, kterému rozumím. Jaké dezinformace pak do nás tlačí u témat, ve kterých nemám přehled?

 

Co se týká třeba Wikipedie, tu považuji za jeden z nejúžasnějších počinů na Internetu a co se týká těch 15 000 přispěvovatelů, rozhodně více důvěřuji informacím od těchto lidí, kteří mají nastaveny přísná pravidla a jsou kontrolování, každý příspěvek může být kýmkoliv diskutován a všechny změny jsou archivovány, než nějaké uzavřené skupince lidí, která může s informacemi manipulovat podle svého, či něčího zadání.

 

Zkrátka stále platí staré dobré "Luke use brain," jak v reálném životě, tak i na internetu. Tupě poslouchat, či následovat někoho bez zapojení vlastní hlavy je vždy cesta do pekel, které dláždí podobní Keenové.

Souhlas. Mimochodem,

Souhlas. Mimochodem, paradoxně Wikipedia byla vyhodnocena jako stejně důvěryhodná jako zmiňovaná Britannica.

Wikipedia je podle svých vlastních pravidel

(která ovšem část přispěvatelů nedodržuje) jen kompilátem profesionálních encyklopedií a dalších odborných publikací. Ve chvíli, kdy jejich nakladatelé zkrachují (kdo by jejich publikace kupoval, když je vše zadarmo ve Wikipedii, že), Wikipedia se octne takříkajíc "na suchu" - nebude aktualizována, nebude doplňována o nové poznatky.

Zkrátka Wikipedia, stejně jako cokoli jiného, co neřeší, za co vzniknou nové poznatky, za co budou publikovány, za co vzniknou nová autorská díla (minimálně většina z nich, jejichž autoři se nemohou živit jejich placeným veřejným předváděním, jako např. muzikanti)... je slepá ulička, která ke vzdělanostní a informační společnosti a vůbec k udržitelné a kvalitní budoucnosti  nevede.

"Wikipedia je

jen kompilátem profesionálních encyklopedií a dalších odborných publikací."
Uniká mi, kde je tedy vlastně rozdíl mezi wiki a 'komerčními' encyklopediemi a jak by jejich (teoretický) zánik měl zastavit vědecké výzkumy a jejich publikaci...vaše úvahy by mi možná mohly dávat smysl ve velmi zjednodušeném, nikoliv skutečném světě.

Stejný rozdíl, jako mezi parazitem a jeho hostitelem.

 

Napřed musí někdo za peníze redigovat, lektorovat, oponovat, atd. (podle toho, jestli jde o profesionální původní publikaci nebo profesionální encyklopedii se "technologie" samozřejmě liší), aby pak mohli "tvůrci" wikipedie zdarma opisovat a rozšiřovat.

Ty peníze se kdysi braly od těch, kdo si komerční encyklopedii, stejně jako komerční původní publikaci koupili.

Ptám se, kde se vezmou dnes, kdy každý všechno najde "zdarma" opsané ve wikipedii?

Zdaleka ne vše publikované jsou výsledky základního výzkumu provozovaného za veřejné peníze (za které se pak i publikují jeho výsledky).

Představa, že všechny informace by měly vznikat za veřejné peníze, se bohužel až příliš nápadně podobá jedné teorii společenského systému, kterou se zatím jaksi nepovedlo zdárně realizovat.

A doufání, že budou ty ostatní, veřejně nefinancované informace vznikat jako "vedlejší produkt" (nechci-li říci "odpad") nějakých jiných ekonomických aktivit, aniž by to mělo vliv na jejich kvalitu a nezávislost, je podle mě bláhové.

 

Mně naopak připadá velmi zjednodušený svět lidí, kteří si myslí, že užitečné a spolehlivé informace, stejně jako autorská díla, "padají z nebe".

Když jde do tuhého, tj. jde např. o život, o zdraví či o velké peníze, věřím víc informaci, kterou mi někdo nabízí a prodává a vím, že je svým živobytím závislý na jejím seriózním zpracování, než informaci, kterou mi bůhvíkdo a bůhvíproč předkládá "zdarma".

Vy asi zkrátka máte strach

Vy asi zkrátka máte strach (nejsem si ani jist z čeho), strach je iracionální, se strachem se přít nedá.
Jste zřejmě přesvědčen, že co se neplatí penězi, to je špatné, protože to ničí to, za co se platit musí. Všechno se nedá přepočítávat na finanční hodnotu a nikdy se to tak nedělalo, dobrovolnictví není nepřítelem profesionální placené (ať už z jakýchkoliv prostředků) práce. Samozřejmě že vědečtí pracovníci musí z něčeho žít a dokonce si zaslouží ohodnocení, které by bylo v souladu s jejich společenskou důležitostí a většina těchto peněz ani dnes, ani v dalších historických dobách, kdy vzkvétalo poznání, neplynula z jejich soukromého podnikání, takže zdaleka ne vše musí být financováno soukromými prostředky. Ty ostatní, veřejně nefinancované informace jako 'vedlejší produkt', nazýváte-li to tak (a vlastně jste to vystihl), vznikají. A vy sám svým naprosto pochopitelným přístupem dokladujete, proč 'komerční encyklopedie' nezaniknou, byť jsme svědky toho, že se může měnit jejich forma a zřejmě do budoucna nebudou vycházet v knižní podobě, což jim ale nijak neuškodí.
Přít se o tom, čí svět je více zjednodušený, je vlastně zbytečné.

Mít strach, že něco nebude za daných okolností fungovat,

a mít mnohokrát ověřenou praktickou zkušenost o tomtéž je sakra rozdíl.

Na tom, že se sem tam někdo rozhodne nějakou informaci zpracovat či autorské dílo vytvořit opravdu zadarmo (tj. ho živí něco jiného, co dělá za peníze), byť na tom zajisté není nic špatného, ba je záhodno hodnotit to kladně, toho prostě ještě hodně dlouho moc kloudného nevystavíte. Za "veřejné peníze"? To je postaveno na převážně nesplněném předpokladu altruistického chování všech, kdo o takovém financování rozhodují. O tom, že by na to měl někdo účinné obecné řešení, mi není nic známo.

A o papírovou či elektronickou formu naprosto vůbec nejde.

Na informace, které Vám někdo dává "zadarmo", si fakt dejte pozor. To také není žádný projev iracionálního strachu, to je praktická zkušenost, nejen s těmi samotnými informacemi, ale i s tím, jak a proč z většiny ve skutečnosti vznikají.

Můžeme si o uspořádání společnosti, které je postaveno - velmi zjednodušeně řečeno - na penězích, myslet co chceme. Ale hlavně, když už se v ní nacházíme, je dobré tuto realitu respektovat. Ať už s ní dál chceme naložit jakkoli.

Máte-li to ověřeno,

kolik encyklopedií už vinou wikipedie zkrachovalo?
Ve které historické době bylo bádání a publikování závislé na podnikatelských záměrech těch bádajících? Dlouhou dobu bylo závislé na různých mecenáších, později tuto úlohu převzal stát (soukromý sektor se zabývá jen tím, na čem se dá rychle vydělat nebo co mu zaplatí právě stát, na něm věda nezávisí - byť nepopírám jeho přínosy). Dokud stát pracuje (a ve chvíli, kdy pracovat přestane, asi se budou nejprve řešit jiné problémy, než tento),  daně se prostě platí a peníze do vědy plynou, altruismus nealtruismus. S respektováním reality, ve které se nacházíme, se nedá nesouhlasit. Jen si prosím neplést respektování negativních vlivů a skutečností s jejich podporou a upevňováním.

Jasně, že sem nepíšu jen čisté dojmy.

Typický příklad z poslední doby a blízkého okolí - podívejte se (ale podle webu to na první pohled nepoznáte, musíte do německého obchodního rejstříku), jak třeba dopadá Brockhaus. Ale úplný přehled o všech encyklopediích, i těch malých - vycházejících jednorázově nebo nepravidelně - nemůžu sloužit, to už je zase práce s informacemi, kterou by musel někdo udělat za peníze. Mně pro můj názor stačí vědět, jak dopadají ti největší.

Problém je, že Wikipedie (dobře si přečtěte její vlastní pravidla) NENÍ encyklopedie. Wikipedie jej jen opis z různých encyklopedií  a dalších odborných publikací (které vznikaly za peníze a musely si nějak na sebe vydělat), který ke své "bezplatné" existenci (ve skutečnosti se její správci stále snaží různě vybírat peníze) zdánlivě potřebuje jen dobrovolnou práci těch opisujících - když ovšem "zanedbáme", že to opisované muselo nějak vzniknout.

Ale nejde jen o encyklopedie. To je jen příklad jedné kategorie produktů tvořivé duševní práce, možná ani ne úplně typický.

Rozhodně celý problém - jen podle mého názoru, samozřejmě - neřeší to, že do vědy (ve skutečnosti spíš jen do základního výzkumu) plynou nějaké peníze od států (a otázka je s jakou mírou odklánění, závisející právě na tom altruismu/nealtruismu těch, kdo to mají na starost či se kolem toho "motají").

Nejsem bez fantazie a dokážu si zkoušet představit fungování ekonomiky (do které podle mě i autorská tvorba a obecněji vytváření nových informací patří)  nezaložené na tržním mechanismu - jen konstatuji, že zatím neexistuje ani dostatečně "neprůstřelný" teoretický model, nemluvě o nějaké realizaci...

To je spíše problém trhu a

To je spíše problém trhu a přizpůsobování se novým technologiím nebo ne? Že má konkrétní encyklopedie dlouhou tradici neznamená, že nemůže zaniknout.

To si asi neporozumíme, jaká je vaše definice encyklopedie, pokud jí Wikipedie není?
Odborné publikace vznikají jako výsledek výzkumu a zvláště v dnešní době úzkých specializací si na sebe stěží vydělají knižním vydáním. Pokud vím, autoři se svého zanedbatelného podílu na zisku často sami vzdávají a vydávání několika málo výtisků se neúměrně prodražuje. Takže možnost elektronického vydávání je spíše vhod, než že by něco poškozovala. Publikace není tím, co financuje výzkum, ani tím, co je na něm nejdražší. Na tom, zda je zveřejněna komerčně nebo zcela neziskově, výzkum ani šíření informací nezávisí.
Wikipedie nedělá výzkum, pouze shromažďuje informace z něj, to je pro mne hlavním úkolem encyklopedie. Možná se s technologickým vývojem změnila forma oproti tištěným, knižním vydáním, která už nestačí době a navíc jsou drahá, ale to je vše.

Myslíte, že se něco změní k lepšímu, kdyby bylo možné Wikipedii zakázat?
A vůbec, pokud by bylo lepší zůstat u klasických způsobů, nač tedy vůbec nějaký pokrok?
Žádný bezchybný a neprůstřelný model neexistoval, neexistuje a existovat nebude. Vždy jde jen o to, jak za daných podmínek mít model co nejlépe pracující. A protože podmínky se mění (v současnosti dost radikálně), model se musí stále vyvíjet a přizpůsobovat.
Říkáte, že peníze od státu neřeší problém. Jaký problém? Peníze do vědy od států jsou realita, jejíž fungování lze zefektivňovat (otázka je jakými způsoby) nebo rozkládat (otázka je, čemu to prospěje), nikoliv nějaký teoretický model.

Když to vezmu od začátku:

Není to problém přizpůsobování se novým technologiím. "Technologie" pro bezplatné užití automobilu je dnes také dostupná každému a kupodivu se jí většinově nepřizpůsobujeme. Je to problém nefungujícího "tržního" modelu založeného na tom, že když se dá nějaký výsledek tvořivé duševní činnosti konzumovat zdarma, tak ho všichni nejen fyzicky můžou, ale rovnou i mají právo konzumovat zdarma a právo autora rozhodovat o užití svého díla a požadovat za něj odměnu je negováno. Jinými slovy "tržního" modelu založeného na právu silnějšího.

Když už se budeme točit kolem toho jednoho podle mě ne moc typického příkladu, tak do Wikipedie se podle jejích vlastních pravidel smí z odborných autorských děl i z jiných encyklopedií pouze mechanicky opisovat (a důsledně uvádět odkud). Skutečná encyklopedie je produkt docela náročné duševní práce týmu lidí, kteří z dostupných zdrojů a při respektování autorského práva zpracovávají informace do podoby "šité na míru" nějaké množině uživatelů, definované hlavně předpokládanou informační bází. Dětská pro školáky kteří sotva čtou zajisté vypadá jinak než pro lidi s vysokoškolským vzděláním, o odborných oborových nemluvě. Za svoji práci si její tvůrci nesou reálnou zodpovědnost, danou tím, že když informace zpracují nekvalitně, tj. nebudou pro potenciální zákazníky dobře použitelné, tak ta encyklopedie nevydělává (papírová prodejem, elektronická třeba nějakou mikroplatbou za užití, to je v principu jedno). Následkem toho se na ty informace u těch úspěšně prodávaných dá dost spolehnout. A když všechny ty informace z encyklopedií (například, platí i pro jiné) opíšete a budete rozšiřovat - čistě teoreticky - bezplatně, vytváření encyklopedií postupně skončí, tradice netradice. Prakticky dokonce ani to prosté opisování typu Wikipedie není schopno fungovat skutečně bezplatně.

Nemyslím si, že je řešení v nějakém neustálém fyzickém vymáhání jakýchkoli pravidel. Taky například nevraždíme každého, kdo se nám nelíbí nebo nám v něčem překáží jen proto, že za námi zrovna nestojí policista schopný nám v tom zabránit. Podle mě je budoucnost řešení tohoto problému jen v (převážně) dobrovolném respektování pravidel, která vedou k pozitivnímu efektu pro všechny. A zatím nevím o lépe fungujících pravidlech, než o těch, která (zjednodušeně) říkají, že za užití produktu tvořivé duševní práce se platí a že částka se určuje různými formami vzájemné dohody mezi autorem a konzumentem (nikoli jednostranným rozhodnutím konzumenta).  A nevěřím tomu, že to může dobře fungovat tak, že jediným platícím bude stát - je to podle mě pro žádoucí diverzitu tvorby příliš omezující. Rozhodně jí ani zdaleka není jen státem financovaný základní výzkum.

P.S.

Článek v novinách, byť prodávaných za pár korun, jehož "pachatel" je placen za to, že vytváří atraktivní výplň mezi reklamy, samozřejmě není případem informace za peníze, o které hovoří poslední věta.

Skrýt diskusi

Oblíbený obsah

view counter