Proč je maso vražda

Někteří vnímavější jedinci stále chodí za práva zvířat demonstrovat do ulic. Známe jejich důvody?

Politika na ulici
Martin Rychlík | 11.06.2012
Jeden z aktivistů v Barceloně, asi vegetarián, ba vegan či odpůrce španělské zábavy a tak trochu i kverulant, jenž si odepírá skvělou iberskou šunku. Je to podivín?

„Zastavte násilí na zvířatech“, „Respekt“ a „Už žádné barbarství!“ To hlásaly transparenty, jimiž byl obklopen jeden obyčejný Katalánec. Na náměstí v Barceloně, v historické čtvrti Barri Gótic, stál chlapík v „zakrváceném“ tričku a s rudým obličejem, aby vyzýval kolemjdoucí k úctě ke zvířecí duši, k odložení kožichů a kdo ví k čemu ještě. Vypadal jako řezník. Anebo jako vrah. I tak ho lidé míjeli – byl přeci už tak samozřejmý! 

Minul jsem ho taky, ale rychlým bliknutím jsem si jej – pro jistotu (a budoucí použití) – vyfotil. Hmm, jen jeden z řady aktivistů, kteří už ani neutkvějí, asi vegetarián, ba vegan, tak trochu i kverulant, jenž si odepírá skvělou iberskou šunčičku... Podivín? Míjíme je, ale co víme o jejich důvodech z hlediska západního myšlení? Nu, třeba měl načtené pasáže ze dvou klasických knížek, jež se schovávají i v dolní poličce mé pražské knihovny. Jak to tam Eugen Drewermann a Peter Singer napsali?

Německý (suspendovaný) teolog a psychoterapeut Drewermann vydal v roce 1993 esej s názvem O nesmrtelnosti zvířat s podtitulem Naděje pro trpící stvoření (česky 1998), ve kterém se staví ostře proti zneužívání a týrání zvířat. Z teologických pozic se zabývá tezí, že vše živé – tedy i živočišstvo – má božskou duši, kterou bychom neměli trápit.

„Kdybychom museli poslouchat křik zvířat trýzněných člověkem, neunesli bychom ho. Proto si zacpáváme uši,“ píše se v předmluvě knihy, která polemizuje s biblickými slovy o podmanění si světa člověkem. Stvořil Bůh zvířata, aby si s nimi člověk nakládal, jak se mu zachce? „Prohlásil pouze, že člověk má vládnout nade všemi zvířaty. Vládnout však znamená, že ,Bůh postavil člověka do zahrady v Edenu, aby ji obdělával a střežil´ (Genesis 2,15). Bůh jej neustanovil vykořisťovatelem země, ale jejím ochráncem,“ píše Luise Rinserová v prologu ke kontroverzní teologické rozpravě o zvířecí duši.

Zabíjení není zabíjení, ale (maso)výroba

Dnešní lidé zabíjejí tak, že jim to už ani jako zabíjení nepřipadá. Je to (maso)výroba. O umírání jatečního dobytka nevíme vůbec nic. Děláme, že je ani nevidíme. Je to anonymita zvířecích obětí, jež nás činí hluchými. A přidejme citovaný příklad vegetariánů, kteří pozvali vášnivého jedlíka masa k hodování. Podávaly se pouze bezmasé pokrmy. Nicméně masožroutovi servírovali živého holoubka, ale přidali k němu i nůž. Jedlík se měl stát „vrahem“. Už nikdy masa nepozřel.

Dříve se myslilo, že duši nemají ženy, ale i černoši. Bude jednou duše přiznána i zvířatům?Drewermann přemýšlí o nesmrtelnosti duše zvířat, jimž ji člověk upírá. Dříve se myslívalo, že ani ženy nemají duši. Myslilo se také, že duši nemají ani „negři“ a lze je proto využívat, zabíjet i prodávat jako neživé věci. Ptá se: Bude duše jednou přiznána i zvířatům?

Za jejich práva se jal bojovat i filozof Peter Singer, jenž roku 1975 vydal knihu Osvobození zvířat (česky 2001). Ve své obhajobě zvířecích práv, která se stala i slavným manifestem a etickou oporou vegetariánství, hovoří o utrpení „němých“ tváří na jatkách, v laboratořích či kotcích. Říká, že všichni živočichové si jsou rovni. Tvrdí, že vše, co konáme mimolidským druhům, potřebujeme zdůvodnit stejně, jako kdybychom to dělali člověku. Neexistuje jenom zvíře.

Jehněčí hlavy v barcelonském obchodě s masem.

Na ty dvě přečtené knihy ze studií jsem si maně vzpomenul, když jsem odcházel od chlapíka v potřísněném tričku, který vypadal tak trochu jako řezník. Nebo jako vrah. Blouzní asi podobně jako teologové, filozofové, ekologové, vegetariáni a další citlivky, kteří nadělají mnoho povyku pro kousek masa. Té dobré hmoty, kterou máme denně na talíři.

Zamířil jsem na malebný barcelonský trh – na Mercat de La Boqueria. Znamená to česky něco jako jatka, řezničina. Je to kousek od hlavní třídy La Rambla. A mají tam skvělou šunku; jen si ukrojit. Na hácích visí celá nasolená stehna. Řezníci odkrajují rudé plátky, jež jsou vynikající. Skvělé, masité.  Ač vysušené, tak šťavnaté a božsky lahodné – nejlepší na světě! Krásně to vypadá. Až do okamžiku, kdy se v jedné masně ukazuje pohled jinačí. Jehněčí hlavy. 

Zobrazit diskusi
Reakcí:8

Komentáře

ČESKÁ POZICE ctí demokratickou diskusi. Prosíme vás však o respektování pravidel diskuse (viz Podmínky užívání služeb), jejichž smyslem je přispět k její korektnosti a smysluplnosti.

Vložením příspěvku potvrzujete svůj souhlas s těmito pravidly. Příspěvky, které se z nich vymykají, budeme nuceni odstranit.

Děkujeme vám za pochopení.

Pokrytectví

Co já osobně nejvíce nesnáším, je to pokrytectví. Kroucení hlavou nad asijskými národy, kde si dají k obědu psa, ale kuře z drůběžárny, to už je jiná. Je to jen hezky zabalený produkt. A nemyslím jen toto, stejně tak bude stejný člověk ohrnovat nos nad zabíjením v oné drůbežárně a nebo líp bude si zacpávat uši, ale na tom "produktu" si rád pochutná. 

Já osobně jsem proti "zemědělskému" nakládání se zvířaty a nezdůvodňuji si to snad nějak racionálně nebo filozoficky. Teoretických problémem je to, že prostě nás je moc na to, abychom si maso obstarávali lovem. Zůstává to ale teoretickýcm problémem, protože se o to pokusí/pokouší velmi málo lidí, ale pro mě osobně je to jediné akceptovatelné a to, co se se chystám dělat.

21 let (od narození) jsem vegetariánem, ale ted jsem pro jezení masa, žel z továren ho jíst nechci.

bylo by zajimave (prirozene/spravedlive?)

kdyby kazdy masozrout mohl jist jen maso ze zvirete, ktere vlastnorucne zabije (klidne i zastreli)...

Pravdivostí a upřímností k sobě si prospějeme nejvíce sami

Je dobré se zastavit, uvědomit si, co činíme, přemýšlet o tom, zda je to opravdu to, co chceme a nebo to chceme nějak změnit. A kdo na to má, tak ať zkusí dotáhnout věci do důsledků.

Pochopil jsem, že se neubráním tomu, abych svou existencí nezpůsoboval utrpení jiným tvorům, ale vím, že stojí za to zkoušet to omezit tam, kde to je možné. Cením si každého, kdo se o to upřímně pokouší a není vůči sobě lhostejný.

Výše uvedené se netýká jen konzumace masa, ale veškeré činnosti, Tolstojův citát to říká jasně.

Děkuji za článek.

Pythágorás Citace: V jaké to

Pythágorás
Citace: V jaké to špatné zvyky se uvádí, jak se to chystá nezbožně na lidskou krev, kdo ocelí telátku hrdlo protíná, může to bučení snést, jsa nepohnut v srdci, anebo kdo je s to, by vraždil kůzle, jež kvílí tak jak malé dítě, či pernatce požívat může, kterého sám dřív krmil! Jak blízko má takový člověk k plné, skutečné vraždě! (Z Ovidiových Proměn)

Diogenes
Citace: Stejně dobře, jako jíme zvířecí těla, bychom mohli jíst i lidská.

Ježíš
Citace: A maso zabitých zvířat v jeho těle se stane jeho vlastním hrobem. Protože, pravím vám, kdo zabíjí, zabíjí sama sebe a kdokoli jí těla zabitých zvířat, jí tělo smrti (z esejského Evangelia míru)

Leonardo da Vinci
Citace: Člověk jest opravdu vrcholem tvorstva, protože svojí brutalitou předčí zvěř. Žijeme ze smrti druhých, jsme místy pohřbívání. | V mládí jsem se zřekl jedení masa a přijde ještě den, že lidé mně podobní se budou na zabíjení zvířat dívat tak, jako se dnes dívají na zabíjení lidí.

Lev Nikolajevič Tolstoj
Citace: Vegetariánství je kritériem, podle něhož poznáme, jestli je něčí snaha o morální dokonalost pravdivá a upřímná | Masožerství je pozůstatkem nejprimitivnějšího barbarství | Masožerství dalo by se prominout, pokud by bylo podepřeno rozumnými důvody. Ale těchto není. Je to zlá záležitost, nemající v našich dobách nijakého opodstatnění | Když vidíte děti, jak trýzní kočku nebo ptáčka, napomínáte je, učíte je soucitu s živým tvorem. Ale sami chodíte na lov a zasedáte k obědu, pro který bylo zabito pár tvorů. Nepozastavíte se nad touto zjevnou protichůdností? | Nezabíjej, nevztahuje se jen na vraždění člověka, ale na vše, co žije. A toto přikázání bylo zapsáno v srdci člověka ještě dříve, než bylo dáno na hoře Sinaji.

George Bernard Shaw
Citace: Proč bych se vám měl zpovídat z toho, že se správně živím? Kdybych se cpal pečenými těly zvířat, měli byste důvod ptát se mě, proč to dělám. Zvířata jsou mí přátelé…a já své přátele nejím.

Henry David Thoreau
Citace: Není pochyb o tom, že součástí osudu lidského rodu je postupný vývoj ve směru zanechání jedení masa, stejně jako se divošské kmeny přestaly navzájem pojídat poté, co vešly do styku s civilizovanými národy.

Ralph Waldo Emerson
Citace: Právě jsi dojedl oběd; jakkoliv daleko jsou jatka, jsi spoluviník.

Mahátma Ghándí
Citace: Velikost a mravní pokrok národa se pozná podle toho, jak zachází se zvířaty / Nemyslím, že maso je pro nás nezbytné. Tvrdím, že masitá jídla jsou pro nás nevhodná. Protože stojíme výš než zvířecí svět, děláme chybu, když napodobujeme jeho zvyky / Jediný způsob, jak žít, je nechat žít.

Franz Kafka
Citace: Teď už se na tebe mohu dívat klidně; už tě nejím (při pohledu na rybu v akváriu).

Albert Einstein
Citace: Je smutné vidět, že vegetariánský způsob života by svým čistě fyzikálním účinkem na lidskou povahu nanejvýš pozitivně ovlivnil velkou část lidstva. | Nic nepřispěje k lidskému zdraví a zvýšení šance na přežití života na Zemi více než vývoj k vegetariánství.

atd...

Zabijes - pochutnej si!

Dobry clankek, dekuji, Zaujalo mne proc je psany z Barcelony - urcite se nejaky pochodujici reznik najde i v Praze. Nebo se pletu? Osobne vidim problem v odlouceni "masovyroby" od spotrebilete. Nemame poneti co se na jatkach deje - a priznejme si to vedet to nechce, protoze to sami tusime. Bohuzel nevedomosti odpovenost nezanika - naopak.  S panem Patkem nesouhlasim, ze by to byl problem velkomestaku a souhlasim s nim ohledne toho,  ze maji myslivci pocit,  ze jsou "civilizovani dost". Libi to take autorovo prirovnani s dusi zeny ci negra - ostatne staci v komentarich doplnit tyto slova namisto namisto "zvire" a jsme par stoleti zpatky. Pokud je clovek vedomy svych cinu, ochoten plne nest jejich nasledky  a sam dokazal zvire vychovat, starat se o nej a nakonec sam zabit, jen at' si udela kulturni hody. Otazkou zustava jestli ma spotrebitel v hypemarketu tentyz pocit pri nakupu bucku jen proto ze to videl jednou nekde u babicky.  Pri kazde navsteve Ceska nestacim zirat na to mnozstvi masa a jidla vubec. Ano je mozne jist 2-3 krat vice nez telo potrebuje - mozna je to dobre i pro stat, (plati se dane) obchody (spotrebuje se vice  vcetne toaletniho papiru).  Ale nakonec je to jen zvyk, stejne jako denni pojidani masa - pro mnohe mozna i "kultura". Moznosti mame,  knizky zname. Diky & dobrou chut'! (P.S: autor neni vegetarian) 

 

 

Odloučení "masovýroby" do spotřebitele

možná není jen problém lidí z velkých měst (určitě je u nich nejčastější), ale nic to nemění na tom, že je to jen "strkání hlavy do písku" a vyhýbání se odpovědnosti, známé a rozšířené to civilizační postižení.

Výrok končící "civilizovaní dost" nebyl míněn o myslivcích, ale o lidech obecně. Můj názor je, že nekonzumace masa není doklad civilizovanosti a nemám problém s tím, že se v tom liším třeba od Tolstého i dalších myslitelů, koneckonců mýlili se v lecčems, naposled citovaného Einsteina nevyjímaje... Vzhledem k svému "exaktnímu" vzdělání, než takovou větu přijmu, zajímám se o důkaz.

Vřele souhlasím s tím, že je problém s mírou konzumace.

Koneckonců, nabízí se řešení - leckdo kdyby měl jíst jen to, co si odchová (což se ve střední Evropě týká i myslivců a zvěře, byť žijící ve volnosti) a uloví/porazí, tak je z něj nadlouho ne-li napořád vegetarián nikoli z přesvědčení ;) .

Nechme vegetariány

Nechme vegetariány vegetariánama, aspoň pak bude víc masíčka pro nás!

To, že o umírání zvířat, jejichž maso pak jíme, nic nevíme,

je z mého pohledu výrok "přecivilizovaného" velkoměšťáka. To, že někdo "na stará kolena" přestane jíst maso, protože poprvé alespoň viděl zabití zvířete (neřku-li aby ho sám zabil), mi připadá spíš jako jedno z mnoha civilizačních postižení.

Jako člověku, který podstatnou část dětství strávil na vesnici a v pozdnějším věku se zase věnuje myslivosti, mi připadá, že už tím, že si dáváme (alespoň ve většině a čím dál tím víc) záležet na netýrání a šetrném usmrcení, a že se (taky snad čím dál víc) snažíme nic ze vší ostatní přírody nezlikvidovat, jsme civilizovaní docela dost a své geny bychom životem bez zabíjení zvířat, potažmo konzumace masa znásilňovat neměli.

Ostatní predátoři mimochodem často "přírodně a přirozeně" zabíjejí způsobem, který jim pánové Drewerman a Singer nejspíš ukrutně zazlívají.

Asi by ale každému z nás prospělo pro jeho lepší vyrovnanost se světem a pro eliminaci případného šoku s psychickými následky, utrpěného v pokročilém věku, kdyby se s holým faktem, že kvůli jídlu zabíjíme, setkal včas, radši víckrát a pro jistotu i "na vlastní kůži".

Skrýt diskusi

Oblíbený obsah