Bezmoc evropského znečišťovatele

Mrazivé zjištění: Spočtete-li globální stopu i pro ekologicky žijícího asketu, v evropských podmínkách se stane nenažrancem.

Politika na ulici
Tereza Matějčková | 22.01.2013

Malý princ vlastní ve stejnojmenném příběhu Antoina de Saint-Exupéryho malou planetku. Podle příběhu tak malou, že je stěží větší než běžný dům; vejde se na ni jen jeden malý princ, jedna růže a tři sopky. Může si malý princ s tak malým prostorem vystačit?

Otázku po potřebném životním prostoru vznesl v polovině devadesátých let švýcarský vědec Mathias Wackernagel spolu s Kanaďanem Williamem Reesem. Vymysleli tak zvanou globální stopu. Odpovídá ploše, kterou potřebuje jediný člověk, aby se mu dostalo potřebného množství potravy, elektrické energie, oblečení, ale třeba i možnosti zbavit se svého odpadu. Jednoduše se jedná o životní prostor, který má člověk zapotřebí.

Potřeby jsou ale samozřejmě relativní. V závislosti na životním stylu bude mít Evropan zcela jiné nároky než Afričan nebo Asiat. Obecně by ale mělo platit, že skromnost zaručuje útlejší stopu, zatímco rozežranost planetu pořádně zdupe.

Kdyby žili všichni mým životním stylem, bylo by zapotřebí více než dvakrát tolik zdrojů energie než ty, které mi poskytuje moje planeta

Díky programu Global Footprint Network si může každý svůj globální otisk vypočítat. Na internetové stránce www.footprintnetwork.org zadáte, odkud pocházíte, a odpovíte na několik otázek týkající se stravování, způsobu dopravy či bydlení. Poté, co jsem odpověděla na otázky, zjišťuji, že bych si při svém životním stylu nejenže nevystačila jako malý princ s jednou malou planetkou. Moje osobní životní spotřeba vyžaduje 4,7 globálních hektarů produktivního zemského povrchu. Dále jsem se dozvěděla, že kdyby žili všichni mým životním stylem, bylo by zapotřebí více než dvakrát tolik zdrojů energie než ty, které mi poskytuje moje planeta.

Zjištění, co všechno jsem již zadupala do země, zatímco malý princ s takovou láskou pečuje o jednu svou růži, samozřejmě nenadchne. Udělám test tedy ještě jednou, přičemž zadávám odpovědi, které by typologicky mohly odpovídat moudrosti a starostlivosti malého prince. Předpokládám, že tak éterická postavička by byla i v evropských podmínkách energeticky velmi nenáročná. Princ by chodil pěšky, případně by se svezl na kole, byl by přísný vegetarián, spíše vegan a obýval by energeticky mimořádně úsporný miniaturní domek se solárními panely pokrývající celou plochu střechy.

Bylo by zapotřebí dvakrát tolik plochy, abychom takového vegana-ochránce přírody a vůbec mimořádně úsporného člověka uživili

K mému překvapení nedopadá stopa malého prince o mnoho lépe. Zatímco mu v jeho části vesmíru bohatě stačí jedna malá planetka, stane se v evropských podmínkách i éterické stvoření malého prince tak trochu nenažrancem. Vždyť by bylo zapotřebí dvakrát tolik plochy, abychom takového vegana-ochránce přírody a vůbec mimořádně úsporného člověka uživili.

Podkopaná motivace

Starost mi navíc dělá namalovaný beránek, kterého si v příběhu odvezl ze země na svou planetu. Nejenže malý princ vyjádřil vážnou obavu, že beránek sežere jeho milovanou růži, i beránek – ač snad v rámci možností nenáročný tvor – něco spotřebuje. Robert Vale z novozélandské univerzity Wellington se zhostil i tohoto problému. Do konceptu globální stopy započítal i domácí a chovná zvířata. Zjištění jsou opět zneklidňující. Jeden vlčák v západní Evropě potřebuje tolik životní plochy jako jeden člověk v Senegalu. Jedná se o 1,1 hektaru produktivní plochy.

Započtení domácích mazlíčků je pro mě nepříjemné. Moje globální stopa se mi značným způsobem rozšíří, neboť do ní musím započítat i své dva křížence dosahující velikosti vlčáka. Nově jsem navíc vlastníkem tří akvarijních rybiček. Z tohoto hlediska je pro mě nevítaný i závěr studie, který zní lakonicky: Je načase sežrat svého psa.

Zachovávám však rozvahu. Je pravda, že internetová stránka Global Footprint je sice graficky docela názorná. Při prvním vyhodnocení je člověk zaražen tím, co už všechno zdupal a co ještě všechno zdupe. Záměr upozornit člověka na nutnost omezení spotřeby je ale okamžitě zmařen, jakmile si otázky vyplníte pro imaginárního asketu a zjistíte, že malý princ na tom není o mnoho jinak než velký znečišťovatel. Takové zjištění podkopává jakoukoliv motivaci cokoliv se svým energeticky náročným životním stylem dělat.

V antropocénu

Kouzlo malého prince totiž nespočívá v okolnosti, že úspěšně investoval do náročných ekologických programů na záchranu své planety, aniž by kdy poznal nepříjemné pravidlo, dle kterého je opakem dobra dobrý úmysl. Jeho nadpozemskost spočívala spíše v jeho přístupu ke svému prostředí. O svou planetu pečoval se známou disciplinovaností. „Poté, co dokončím svou ranní toaletu, vždy se přinutím k tomu, abych se postaral i o svou planetu,“ vysvětloval.

S příkladnou péčí se také staral o prolhanou růži, která mu tvrdila, že je jedinečná. I poté, co na zemi poznal, že takových růží je nespočet, neztratila nic ze své výjimečnosti. Její výjimečnost totiž plynula z času, který s ní malý princ strávil, a ze starostí, které jí věnoval. Jak pochopil z rozhovoru s moudrou liškou, ochočila si ho růže stejně, jako si malý princ ochočil růži.

Dle mnohých vědců získala odpovědnost za naši zemi zcela novou podobu

Skutečnost, že zdupete tolik světové plochy už jenom proto, že se narodíte jako Evropan, by tudíž neměla být záminkou, abyste svou zemi zdupával, jak se vám zlíbí. Malý princ by vám mohl odpovědět, že si vás vaše země ochočila stejně tak, jako si vy ochočujete vaší zemi. Jakkoliv může být tento vztah mimořádně náročný, nesete odpovědnost.

Zobrazit diskusi
Reakcí:2

Komentáře

ČESKÁ POZICE ctí demokratickou diskusi. Prosíme vás však o respektování pravidel diskuse (viz Podmínky užívání služeb), jejichž smyslem je přispět k její korektnosti a smysluplnosti.

Vložením příspěvku potvrzujete svůj souhlas s těmito pravidly. Příspěvky, které se z nich vymykají, budeme nuceni odstranit.

Děkujeme vám za pochopení.

Achjo, tyhle kalkulačky...

...to jsou přeci takové nesmysly, které realitu neskutečně zjednodušují a zároveň zkreslují, aby nám ekodemagogové vnutili vinu za vlastní existenci. Přitom jednou z hlavních proměnných onoho výpočtu je pochopitelně velikost globální populace. A její nezadržitelný a nekontrolovaný růst není už pár desítek let na bedrech západního světa, ale světa rozvojového (za posledních 60 let to bylo v západních zemích kolem 50-100 procent, třetí svět rostl typicky o 300 a víc procent).

Povedený průmět

nadčasového díla do naší doby. V neděli jsem dostal chuť a dal jsem si jako dezert po obědě jednu kapitolku. Byznysmen se ale moc nepovedl - pro ostatní byl neškodný. Jenom seděl a počítal. Nezhášel ty hvězdičky.

Jinak bych jako povinný projev disciplinovanosti a láskyplnosti k ostatním výdobytkům pozemské a když se to tak vezme i vesmírné evoluce (planetku B 612 nevyjímaje) stanovil 1.2 dítěte na párek maximálně - celosvětově. Byť trochu sebemrskačsky, důchod se pomalu blíží.

Skrýt diskusi

Oblíbený obsah