Bláhové snění (8.) Když byl bůh bohovi vlkem

Ve starověkém Egyptě s mnoha bohy se o světě bez padouchů nikomu dlouho ani nesnilo. Až do příchodu Josefa syna Jákoba přezdívaného Izrael.

O světě bez padouchů
Benjamin Kuras | 06.04.2012
Ve starém Egyptě se nade vším a mimo vše se vznáší tvůrce všeho, samostvořený a věčně sebetvořící bůh Amun. Nepochopitelný, nezosobnitelný, nepřístupný, neviditelný, a tudíž nezobrazitelný. K jeho částečnému zviditelnění se musí přidat přízvisko Ra (Amun-Ra) pojmenovávající slunce jako zprostředkovatele tvoření pozemského života.

Starověký Egypt si vymyslel víc než tisíc bohů, bůžků a model – pro kdejakou událost, kdejaký přírodní úkaz, kdejaké zvíře, rostlinu, potravinu, kdejakého faraóna na boha povýšeného. Jejich bizarní dramata jsou od lidských osudů odtažitá a málokdy se s nimi prolínají.

Většina z nich je na úrovni našich skřítků, víl, rýbrcoulů, trollů a rarášků. Jsou to mytické bytosti pololidského a polozvířecího vzezření, vzájemně řevnící, často se nenávidící, jedna druhou šidící a podvádějící, občas i vraždící. Lidské osudy a psychiku – a tedy i charakter a chování – ovlivňuje z nich jen asi tucet hlavních velebohů. Z těch si promítneme několik jejich nejdramatičtějších vztahů.

Tradiční příklad padoušství

Nade vším a mimo vše se vznáší tvůrce všeho, samostvořený a věčně sebetvořící bůh Amun, odtažitý a lhostejný, k němuž žádná lidská bytost nemá přístup. Nepochopitelný, nezosobnitelný, nepřístupný, neviditelný, a tudíž nezobrazitelný. K jeho částečnému zviditelnění se musí přidat přízvisko Ra (Amun-Ra) pojmenovávající slunce jako zprostředkovatele tvoření pozemského života.

Ra je sice bohem nejvyšším a živitelem hmotného pozemského života, znalcem a praktikantem kouzel a zázraků, ale není všemocný ani vševědoucí, a dokonce ani úplně seriózníTím se nehmotný všehotvůrce částečně zhmotňuje, ze sebe vyčleňuje a člověku zjevuje jako bůh slunce Ra. Žení se s bohyní nebes Nut, jejímž tělem je celá hvězdná obloha. Ta ale boha Ra nemiluje a zalétává mu s bohem Země Gebem, s nímž se na obzorech stýká, mazlí a skotačí.

Ra je sice bohem nejvyšším a živitelem hmotného pozemského života, znalcem a praktikantem kouzel a zázraků, ale není všemocný ani vševědoucí, a dokonce ani úplně seriózní. Ke stáru začíná tragikomicky slintat a být pro smích své dceři Isis, která z jeho slintání uplete hada. Ten ho uštkne a způsobí mu takovou bolest, že z něho Isis výměnou za ošetření vymámí magické triky a stane se sama bohyní magie a léčby.

Tradiční příklad padoušství: sebeobohacení obelstěním a okradením zbezmocněného. A navíc vlastního otce. Ledaže, jak je ostatně pravděpodobné, jejím biologickým otcem je milenec její matky Geb, na jehož Zemi může svá kouzla provádět.

Několik legend

Isis se provdá za svého bratra (možná jen nevlastního polobratra?) Osirise, který se do té doby poklidně zabýval tím, že zavlažoval Egypt a učil jej farmařit. Chvilku spolu vládnou laskavě Egyptu, než Seth, bůh pouště, větru a násilí, svému bráškovi Osirisovi podle jedné legendy (že by ze žárlivosti na Isis?) usekne ruku, podle jiné pyj, podle ještě jiné ho rozseká na cimprcampr a podle ještě jiné vláká do rakve, tam zacvakne a hodí do Nilu. Seth si uzurpuje vládu nad Egyptem a vládne mu pro změnu krutě.

Isis, která Osirisovi zůstává věrná i za hrob a Setha nemůže vystát, si Osirise vyloví a zmumifikuje (nebo po kouskách posbírá a slepí) a svou magií mu nasadí posmrtný nový pyj, kterým si zplodí syna Horuse. Podle jiné legendy Osiris stačil Horuse zplodit, ještě než přišel o pyj.

Tak či onak, Isis se s malým Horusem léta skrývají v rákosí Nilu, než Horus vyroste a pustí se do dlouhé války se Sethem. V ní stále prohrává, až ho mamina Isis musí zachraňovat tím, že Setha svede a usvědčí z vraždy Osirise, za což ho ostatní bohové odsoudí k věčnému plahočení se Saharou.

Chování egyptských bohů postrádá srozumitelná pravidla či zákony a jeho hlavním účinkem na lidskou psychiku je bázeň, zmatení, nejistota a bezmocnostZ poplety Ra si mezitím kdekdo utahuje, až se nakrkne a pořídí si dvě mladé milenky. Jedna lidstvo (které mezitím stvořil bůh Chnum plácáním pajduláků z hlíny Nilu) laská a druhá trestá. Tou laskavou je Hathor, bohyně rozkoše, lásky, plodnosti, tance, hudby, vůní, opojení a opilství. Tou trestající Sekhmet, bohyně žáru, spalování, vysávání a vysušování. Upírsky propadá návyku na lidskou krev a vycucávala by nám ji dodnes, kdyby ji Ra nezpil do němoty červeně zabarveným pivem a neudělal z ní alkoholičku.

Bázeň, zmatení, nejistota a bezmocnost

Vyčerpán a rozptylován svými dvěma milenkami se Ra vybodne na řízení lidstva a předává je mladému a idealistickému božskému manželskému páru Thoth a Maat. Moudrý Thoth vynalézá písmo a učí lidi číst, psát a počítat. Jeho žena Maat začíná velmi nesměle a neprakticky mudrovat, zda by vzdělání nemělo nějak souviset i s laskavostí a spravedlností.

Chování egyptských bohů postrádá srozumitelná pravidla či zákony a jeho hlavním účinkem na lidskou psychiku je bázeň, zmatení, nejistota a bezmocnost. Těmi třída kněží ovládá nejen všechen lid, ale i své vladaře tím, že v nich pěstuje víru ve vlastní božství a zároveň závislost na magii, která je kněžskou výlučností. Kněží předstírají vůči vladařům pokoru a podřízenost, ale bez nich coby zprostředkovatelů božství, a tím i veškeré moci, si v Egyptě nikdo neškrtne.

Společnost je trvale a nezměnitelně rozdělená na různé vrstvy poddaných s různými stupni práv a privilegií a pevně zamknutá do jednotlivých společenských tříd, z nichž není cesta ven. O světě bez padouchů se nikomu ještě dlouho nebude snít.

Tento neměnný systém naruší až mimořádně bystrý, průbojný, prozíravý a manažersky nadaný přivandrovalec jménem Josef syn Jákoba přezdívaného Izrael, který se tam dostává jako zlému osudu náhodně uniklá oběť nepodařené bratrovraždy, jednoho z nejhorších druhů padoušství. A my přeskakujeme ze zlomkovitě dochované literatury egyptské do kompaktního díla literatury židovské, jejíž střet s padoušskými božstvy v lidské psychice se stane etickým základem západní civilizace. 

Zobrazit diskusi
Reakcí:3

Komentáře

ČESKÁ POZICE ctí demokratickou diskusi. Prosíme vás však o respektování pravidel diskuse (viz Podmínky užívání služeb), jejichž smyslem je přispět k její korektnosti a smysluplnosti.

Vložením příspěvku potvrzujete svůj souhlas s těmito pravidly. Příspěvky, které se z nich vymykají, budeme nuceni odstranit.

Děkujeme vám za pochopení.

???

Staroegyptskú kultúru ste vybavili dosť skrat(k)ovite. Prečítajte si niektorú z kníh alebo štúdií českého egyptológa a religionistu Jiřího Janáka, odporúčam.

Moc pěkné, pane Kurasi :-)

U nás na svého Josefa, syna Jákoba, stále čekáme.

To co dnešní establišment předvádí je srovnatelné s poměry v Nebesích Starého Egypta. Našemu Ra z Hradu už dlouho lezou z pusy hady...jen aby si co nejdřív obstaral dvě milenky ( nebude už pozdě ?). 

A těch polobohů, trotlů a rarášků bezpočet. Přerostlých je tam jen pár reformovačů, např. chemický mág, žravec etylu a bankocetlí, pan Čistý se síťovkami a kráskou, co dře jako kůň....atd.

Ale Josef jednou přijde :-)

Krasne podano..

jak je vidno egyptani umeli zit. :)

Skrýt diskusi

Oblíbený obsah