Bláhové snění (54.) Jak z úsilí o svět bez padouchů učinit vědní obor

Náboženství musí nejen udržovat komunikaci mezi osobním lidstvím a transcendentním „ratiem“, ale i obsahovat kritéria Roberta G. Ingersolla.

O světě bez padouchů
Benjamin Kuras | 22.02.2013

Není-li náboženství samo o sobě pojistkou proti padoušství – jak dokazuje historie i současnost –, jakou roli může hrát v evoluci lidstva od chaosu k řádu a od zla k dobru? Jaké by náboženství mělo být, aby se takovou pojistkou mohlo stát? Nebo by mělo být úplně nahrazeno nějakou vědeckou teorií dobra a zla, již se snaží nabídnout dnešní evoluční psychologie? Má morálka smysl, i když ji nediktuje nějaká Vyšší moc? Prochází morálka evolucí od nižšího (primitivního) stupně k vyššímu (civilizačnímu)?

Je-li pravda, že Bůh stvořil člověka k obrazu svému, z náboženské literatury se dá zároveň vyčíst, jak si člověk tvoří k obrazu svému Boha. V rámci svých psychických schopností: imaginace, zvídavosti, emocí, rozumu, společenské organizovanosti, smyslu pro politiku, podnikavosti.

A v evolučních stupních: od mystéria, bezmoci, strachu přes úžas, poddanost, smlouvu, vzájemný osobní vztah, tvůrčí partnerství, diskusi a argument, pochyby, rebelie a návraty prostřednictvím racionálna k víře v transcendentno až po svobodnou vůli a osobní spoluodpovědnost za „Boží“ svět – a požadavek, aby ten dříve vrtošivý, nevyzpytatelný, rozzlobený, hřímající a trestající Bůh byl také spravedlivý a poctivý.

Shodné morální principy

„Poctivý Bůh je nejnoblesnější dílo člověka,“ zavtipkoval si ve druhé polovině 19. století americký politický myslitel Robert Green Ingersoll v parafrázi anglického básníka Alexandra Popa a jeho slavného výroku: „Poctivý člověk je nejnoblesnější dílo Boží.“ „Morální cítění nebo svědomí je zdaleka ta nejdůležitější a nejšlechetnější ze všech vlastností člověka,“ tak definoval Charles Darwin evoluční stupeň dělící člověka od zvířete. Vyplývalo by z toho, že stupeň morálního cítění a svědomí je měřítkem lidskosti.

Je-li člověk obrazem Božím, pak by jeho mysl měla být shodná s Boží myslí, a tudíž by se měly shodovat i jejich morální principy

Evoluční psychologie se domnívá, že morální cítění jednotlivců a morální principy lidských kultur jsou výsledkem přírodních zákonů, kulturních tlaků a nahodilostí dějin a vyvíjely se podle potřeb přežití skupin lidí. A že morální myšlení a tvorba morálních zákonů se v evoluci lidské psychiky vyvíjejí od „transcendentalismu“ (víry, že morální principy se tvoří mimo lidskou mysl) k „empirismu“ (víře, že morální principy tvoří lidská mysl).

To samo o sobě nepopírá existenci Boha. Naopak ladí i s racionálně náboženským výkladem, že je-li člověk obrazem Božím, pak by jeho mysl měla být shodná s Boží myslí, a tudíž by se měly shodovat i jejich morální principy.

Evoluční psychologie

K tomu je však nutné připustit, čemu se náboženství po celé dějiny bránily: Největším darem Boha člověku je rozum a schopnost myslet racionálně. Je-li Bůh absolutní „ratio“ (rozum, smysl a účel všeho), pak s člověkem komunikuje prostřednictvím rozumu, neboť jinému lidskému smyslu zůstanou Boží sdělení nesrozumitelná. Z toho pro člověka vyplývá brát v úvahu, podrobovat kritické analýze, svobodně bádat, hloubat, objevovat, experimentovat, mýlit se a napravovat. Náboženství či ideologie, která trestá svobodné bádání, podle Giordana Bruna „lidskou mysl mrzačí“.

Myslet „dobře“ neznamená „politicky správně“, nýbrž s dobrými úmysly, laskavostí, tvořivostí a s vůlí ke zlepšování bez znásilňování

„Naše důstojnost spočívá v myšlení. Snažme se proto myslet dobře: to je zásada etiky,“ napsal v polovině 17. století Blaise Pascal. A myslet „dobře“ neznamená „politicky správně“, nýbrž s dobrými úmysly, laskavostí, tvořivostí a s vůlí ke zlepšování bez znásilňování.

V evoluční psychologii to představuje víru, že morálka je sice přirozená a pravdivá, ale jako všechny ostatní vědecké poznatky „provizorní“ – otevřená možnosti dalších doplňujících a vylepšujících objevů. Historickými příklady morální evoluce mohou být Desatero coby vylepšení Chammurapiho zákoníku nebo Deklarace lidských práv coby rozšíření Desatera. Kritériem kvality a pravdivosti takových evolučních dodatečných objevů je jejich zušlechťovací schopnost.

Kritéria

Svobodná vůle je podmínkou evoluce od zla k dobru, od primitivnosti k civilizaci. Disent – v minulosti nazývaný „kacířství“ – je světlo ukazující cestu z nesvobody. Ideologie a systémy budující morálku na „odměně a trestu“ (Božím či jiném) otvírají neomezenou moc padouchům.

Přirozený morální zákon musí odměňovat dobro dobrem a zlo zlem

Příroda – a s ní věda a přirozená morálka – podléhají zákonu příčiny a následku. Tím dávají člověku svobodnou volbu konat dobro nebo zlo, ale s vědomím následků. Přirozený morální zákon proto musí odměňovat dobro dobrem a zlo zlem. Každé porušení tohoto zákona posiluje padoušství.

Stejně jako každý myšlenkový systém usilující o vylepšení světa a odebrání moci padouchům musí náboženství nejen udržovat komunikaci mezi osobním lidstvím a transcendentním „ratiem“, ale i obsahovat kritéria nastíněná Ingersollem:

  • Zdokonalovat filozofii.
  • Dokonale ladit s každým faktem přírody.
  • Nechybovat v astronomii, geologii či jakémkoli jiném vědním oboru.
  • Usilovat o nejvyšší nejčistší morálku.
  • Mít zákony a regulace na kontrolu jednání, které jsou spravedlivé, moudré, dokonalé a dokonale adaptované na uskutečňování kýžených cílů.
  • Neobsahovat nic zaměřeného na povzbuzování krutosti, pomstychtivosti či nemravnosti.
  • Oplývat inteligencí, spravedlností, čistotou, poctivostí, slitováním a duchem svobody.
  • Odporovat násilí a válce, otroctví a chtíči, ignoranci, lehkověrnosti a pověrčivosti.
  • Rozvíjet mozek a civilizovat srdce.
  • Uspokojovat srdce a mozek těch nejlepších a nejmoudřejších.
  • Být pravdivé.

Tak snění o světě bez padouchů přestává být bláhové a stává se vědním oborem. 

Zobrazit diskusi
Reakcí:10

Komentáře

ČESKÁ POZICE ctí demokratickou diskusi. Prosíme vás však o respektování pravidel diskuse (viz Podmínky užívání služeb), jejichž smyslem je přispět k její korektnosti a smysluplnosti.

Vložením příspěvku potvrzujete svůj souhlas s těmito pravidly. Příspěvky, které se z nich vymykají, budeme nuceni odstranit.

Děkujeme vám za pochopení.

Povedený článek

Povedený článek, takže jsem si ho uložil na svůj hard disk

Nemám zásadních připomínek

Tentokráte mám k článku pana Benjamina Kurase  jen souhlas. Konečně 

článek hodící se do 21. století, obsahuje cesto ke klidnému, spokojenému životu lidí,  umožněnému dobře seřízeným motorem civilizovaného lidstva.

O zlu a dobru

K porozumění projevům zla a dobra jsem se již několikrát ve svých článcích zmínil.Rovněž i k příčinám těchto nesčíslných forem jejich projevů .

Nejsrozumitelnější vysvětlení poskytuje metafyzika morálky.  Jak jsem již uváděl, zlo je jen název lidského přirozeného egoizmu. Podle mého názoru je na uspokojivém řešení jejich vzájemného poměru závisí další osud lidské civilizace v 21. století.

Jsem přesvědčen, že jiné cesty, jak se vyhnout katastrofě lidstva  v budoucnosti, není. Podrobnější informace  o tomto problému však není možno v rámci této diskuse poskytnout pro obšírnost nutných vysvětlení.

kritéria

Ingersollova kritéria mi na některých místech připadají zbytečná a bez jasného odůvodnění ("usilovat o nejvyšší nejčistší morálku"). A řada formulací mi připadá dost vágních a umožňujících nejrůznější i hodně protichůdné interpretace ("nejvyšší nejčistší morálka").

Zahrada nezaroste plevelem a ponese kýžené ovoce jen tehdy, když do ní zahradník bude investovat. Spíš než peníze je zde ještě důležitější práce jeho hlavy a rukou. Každý jsme tu na zemi "zahradníkem". Někdo má rád spoustu druhů ovoce, jiný byl vyučen a je přivyklý pěstování monokultur na celinách. Co zmůže sám, byť moudrý kulak proti masám jakkoli (ne)moudrých lidí? Nic moc, pokud nebude mít zajištěnu masu s ním podobně smýšlejících a podobné principy prosazujích lidí.
Ať si na svém políčku pěstuje kdo chce co chce. Problém nastává, když někdo chce nátlakem vnutit jinému svůj přístup. Tento problém je někdy natolik závažný, že je potřeba ho přestat brát na lehkou váhu a účinně ho zredukovat do řadového miniproblémku. Je to o tom, co bylo řečeno v článku - o možnosti odměňování toho, co ten který zahradník považuje za dobré dobrem a toho, v čem spatřuje patálie a nepříjemnosti svou zlobou. Sunnité vyhazují do vzduchu šíjity, šíjité zas asi moc nemusejí sunnity. Já bych třeba hrozně rád škodil zlodějům a násilníkům, aby měli důvod si své chování více promýšlet, než v něm budou pokračovat. A jde o to kdo začne. Jen proti tomu lze, nebo vlastně přímo je nezbytně potřeba, zlobu začít budovat. Pokud máme co do činění s anonymním davem, je situace pochopitelně jiná. Zde je potřeba zanalyzovat, co je tomu davu společné a pro něj charakteristické, a proti tomu obrátit své palebné zbraně a náležitě to ve své zahradě a okolí zdecimovat.

A co je tedy důležité? Osvěta, odvaha, přemýšlení (rozumem i intuicí). Pane Kuras, díky za příspěvky na pletivo kolem té mé zahrady, obávám se, že jsou hodně potřeba.

osvícenství

Akcentováním role rozumu, jeho nadřazení citu - intuici - "duši", je sice dobré pro rozvíjení kšeftu, ale není to vůbec dobré pro budování a udržování řádu. Idealisticky zabarvená hesla sama o sobě neznamenají nic, jsou jen slovy, kterým lze sklánět poklonu v rovině poetickém - tedy snivém, nikoli však v reálném životě. Pokud bychom se měli zabývat opravdovou magií a nikoli jen mlácením prázdné slámy, musely bychom akceptovat, že rozum je pouhým nástrojem, nikoli tím, kdo nebo co definuje procesy nazývané činností člověka v rámci exoterie a esoterie, které mají vznešené cíle natolik vzdálené normálnímu životu, že většina lidí vydávajících se touto cestou málokdy dojdou na její konec. Tento problém vyřešilo křesťanství a islám. Také je velmi dobře vyřešen v dalších náboženských systémech - budhismu, hinduismu a podobně. Vždy je vše podmíněno poměrně přísným řádem a jakákoli liberálnost je vnímaná něco jako rakovina. Svoboda jednotlivce pachtícího se za vysněným systémem musí zakánitě narušovat pomyslené Archimédovy kruhy ostatních "svobodných" a zapřičiňovat destrukci. Právě proto je zmiňovaný řád tak důležitý a lidé, kteří se snaží tento úzus podminovat svými líbivými řečmi o tom, "co by bylo kdyby" jsou krajně nebezpeční manipulátoři.

Nejde tu ani o magii ani o exoterii a esoterii

Nejde tu ani o magii ani o exoterii a esoterii, jde o rozumné uspořádání věcí lidských.

Nejen intuice, ale i rozum a svoboda jsou pro tuto záležitost podstatné. Nehledáme dokonalost, jen rozumné uspořádání, abychom spolu mohli vycházet a navzájem si příliš neškodit. Máme štěstí, že navazujeme na výsledky práce mnoha vynálezců a vědců, kteří nám umožnili důstojný život.

Jak vnímáte "líbivé řeči" Martina Luthera Kinga, ve kterých sní o světě, v němž jeho děti nebudou posuzovány podle barvy pleti?

Brutálně přísné křesťanství už nebudete hledat tak snadno. Ale přísný islám ještě snadno ve světě najdete a při Vašich názorech byste se asi měl do některého islámského ráje vystěhovat.

rozum

Magie má dvě základní cesty, které se prolínají - esoterii a exoterii. Magie, její základní princip, je o ovládnutí něčeho. Rozum je pouhým nástrojem magie, slouží  nikoli řídí. (Kurasové používají magii slova, ale naštěstí to moc dobře neumí, takže vzniklá paseka není nijak závažná.) I vědci, ti nejlepší z nejlepších to vědí velmi dobře, tedy, že rozum není tím nejdůležitjším faktorem.
Řeči Kinga zůstaly v úrovni snů - stačí si občas přečíst zprávy a z nich většina lidí, na rozdíl od Vás pochopí, že USA jsou stále stejně rasistické, jako byly vždy a jen pohrůžka trestů a nástrojů vynucování v podobě pozitivní diskriminace vše udržují pod pomyslnou pokličkou šťastné soužití černé a bílé rasy - to je to Vaše rozumné uspořádání?
O brutálním křesťanství píšete pouzy Vy. Nepodsouvejte někomu co nenapsal. Já zmínil řád a ten naleznete naprosto všude, kam ještě nedasáhl liberalismus, jehož jediným cílem je připravit půdu plenitelům, které krásně reprezentuje Kuraš jehož by muslimové uvítali jistě raději než nějakého křesťana. Víte, pro Vaši informaci, podporou Kuraše a podobných individuí si hřejete na prsou obyčejného hada, který předstírá, že je sladkobolnou kočičkou - dokonce se naučil i vrnět:-)

Huh?

Huh?

***

***

Není to až tak špatný návrh

Problém je ve snadné zneužitelnosti - jako u skoro všeho.

Například (nejen) v čínských pracovních táborech prý "převýchova" využívala mimo jiné toho, že vězně donutila přiznat, že nedodržuje všechno, co by poctivý člověk dodržovat měl. Pak stačilo (podstatně) zveličit provinění a měli vězně pod kontrolou. Nikdo není dokonalý.

A když si čtu Vámi citované Ingersollovy body, bojím se, že bych těžko hledal člověka, který je skutečně dodržuje (u sebe bych ani nehledal). Manipulativní totalitní systéma by tuto skutečnost jistě efektivně zužitkoval.

Snaha o elementární poctivost a slušnost je neustále prohrávaný souboj se sebou samým.

Skrýt diskusi

Oblíbený obsah