Stojí ministr Kalousek o dirigenta Bělohlávka?

Budoucí šéfdirigent České filharmonie dříve už dvakrát rezignoval na funkci a odešel, když mu politici nesplnili slíbené garance.

Kultura
Pavel Pokorný | 15.05.2012
Dirigent Jiří Bělohlávek by měl vyměnit Londýn a Symfonický orchestr BBC za Prahu a Českou filharmonii. Opravdu?

KOMENTÁŘ Pavla Pokorného / V sobotním článku ČESKÉ POZICE, který se věnoval nepochopitelnému blokování peněz ze strany ministerstva financí na zvýšení gáží hudebníků Národního divadla a České filharmonie, zazněla jedna otázka, které by měla být věnována širší pozornost. A totiž: Pomyslel strážce státní pokladny Miroslav Kalousek na to, že by si to mohl rozmyslet Jiří Bělohlávek, nedostanou-li hráči prvního českého orchestru za dobrou práci alespoň průměrně zaplaceno?

Světoznámý dirigent má po letních prázdninách nastoupit do funkce šéfdirigenta tělesa a neklade si malé cíle. Chce vrátit Českou filharmonii mezi deset nejlepších symfonických orchestrů světa. To však znamená, že filharmonie pod vedením ředitele Davida Marečka a Bělohlávkovou taktovkou projde výraznými změnami, které také budou něco stát.

Jednou z Bělohlávkových základních podmínek pro budoucí spolupráci s Českou filharmonií je navýšení platů muzikantů

Jednou z maestrovým základních podmínek pro budoucí spolupráci, které si dohodl již s minulým ministrem kultury Jiřím Besserem v prosinci 2010, je navýšení platů muzikantů. Jak uvádí (dnes už bývalý) náměstek ministryně kultury Radek Zdráhal, průměrný plat zaměstnanců České filharmonie je kolem 22 tisíc korun. Od navýšení platů se mělo vše odpíchnout a Bělohlávek letos na podzim pustit v klidu do práce.

Pan Kalousek však stále váhá nad navýšením mzdových limitů, protože prý „Česká filharmonie je pouze malý díl velkého úkolu, který se jmenuje kapitola ministerstva kultury“, sdělil Českému rozhlasu. ČESKÉ POZICI se na otázku, proč nechce uvolnit slíbených 150 milionů korun, jež k dispozici jsou, odpovědět neobtěžoval.

Ministr financí riskuje nejen ztrátu motivace již tak podprůměrnými platy deprimovaných špičkových hudebníků, ale hlavně hazarduje se ztrátou trpělivosti a rezignací Jiřího Bělohlávka na funkci, do níž ještě ani nenastoupil. Možná neví, či si nepamatuje, možná je mu to jedno, že 66letý dirigent v minulosti takový krok již dvakrát udělal. Důvodem vždy byly nesplněné „vládní garance“. Na konci dubna v rozhovoru pro Pátek Lidových novin maestro zatím trpělivost neztrácel, ba se přímo na Českou filharmonii těšil. Tak uvidíme...

Peníze a zase peníze

Když Bělohlávek v březnu 1995 převzal od ministra kultury Pavla Tigrida jmenovací dekret do funkce šéfa opery Národního divadla, vypadalo vše optimisticky a zdálo se, že jeho nástupu 1. ledna 1998 nic nebrání. Ještě v dubnu 1997 dirigent v rozhovoru pro MF Dnes říkal: „Doslova na každém kroku je nezbytná zásadní reorganizace. Tento dojem či spíše požadavek byl ostatně před dvěma lety součástí mých jednání s ministerstvem, není to žádná novinka. Bez razantního řešení koneckonců nemohu splnit to, co se ode mne očekává, to jest kvalitativní vzestup opery Národního divadla a dosažení úrovně srovnatelné s předními světovými scénami.“

Rok 1998, Národní divadlo: „Nepodařilo se nám dostat se na onu startovní čáru, kterou jsme určili, v této chvíli moje koncepce není uskutečnitelná, a tudíž musím počkat.“

V interview ovšem také již zazněly podezření a obavy, že navýšení rozpočtu, jaké požadoval, se zřejmě nechystá a že chybí vůle něco změnit. (Mimochodem, Bělohlávek tehdy požadoval zvýšit roční rozpočet opery o 35 milionů korun). Nu a v červnu 1997 to vzdal a na funkci rezignoval. „Nepodařilo se nám dostat se na onu startovní čáru, kterou jsme určili, v této chvíli moje koncepce není uskutečnitelná, a tudíž musím počkat. Třeba je to otázka trpělivosti,“ prohlásil umělec, jenž v tu dobu působil například jako hlavní hostující dirigent Symfonického orchestru BBC.

Podruhé Bělohlávek narazil na problémy s ministerskými garancemi o pár let později na Slovensku. V březnu 2003 se v médiích objevila zpráva, že by měl nastoupit jako šéfdirigent ke Slovenské filharmonii. „Rozhodující je to, že je tady politická vůle posílit společenskou i uměleckou prestiž Slovenské filharmonie. A to je věc, která mě na tom láká,“ odpověděl tehdy Bělohlávek na otázku ČTK, co nakonec rozhodlo, že patrně zamíří do Bratislavy.

Kdy se dobrá věc pokazila? Velmi brzy. V květnu 2004 se rozhořel spor mezi Bělohlávkem a ministerstvem kultury, které se neznalo ke slibu, že dá Slovenské filharmonii dotaci 15 až 20 milionů Sk, jak požadoval designovaný šéfdirigent. Bez ní nemohl „provést plánovanou kvalitativní proměnu hráčské základny“, v červnu téhož roku se poroučel a „slovenská kultura odchodem Jiřího Bělohlávka ztratila jednu z nejvýraznějších uměleckých osobností současnosti“. Místo něj ke Slovákům nastoupil český kolega Vladimír Válek a Bělohlávek zapomněl na spory s politiky u šéfovského pultíku Symfonického orchestru BBC.

Jiný příklad? Hrůša.

Aby snad nevzniklo podezření, že odchody ještě před reálným nástupem k orchestru jsou jen specialitou Jiřího Bělohlávka, vězte, že nejsou. Pro příklad nemusíme jít daleko. Vzpomínáte, jak se v říjnu hojně psalo o tom, že šéfdirigent Pražské komorní filharmonie (orchestr, který zakládal zhrzený Bělohlávek poté, co jej v roce 1992 odmítli v České filharmonii) Jakub Hrůša zvítězil ve výběrovém řízení a stal se designovaným hudebním ředitelem Královské dánské opery v Kodani?

Zobrazit diskusi
Reakcí:2

Komentáře

ČESKÁ POZICE ctí demokratickou diskusi. Prosíme vás však o respektování pravidel diskuse (viz Podmínky užívání služeb), jejichž smyslem je přispět k její korektnosti a smysluplnosti.

Vložením příspěvku potvrzujete svůj souhlas s těmito pravidly. Příspěvky, které se z nich vymykají, budeme nuceni odstranit.

Děkujeme vám za pochopení.

Rozlišujme navýšení mzdového limitu - státního příspěvku

Rozlišujme: Navýšení mzdového limitu není totéž jako navýšení státního příspěvku. MK ČR může žádat MF ČR o navýšení mzdového limitu v rámci svého stávajícího rozpočtu, anebo může žádat o navýšení státních prostředků pro kapitolu MK ČR o částku, o niž chce příspěvkovým organizacím navyšovat státní příspěvek. Který je to případ, prosím? 

"Transformované České filharmonii" hodlá MK ČR navýšit státní příspěvek o 60 mil. Kč (v roce 2012 a v každém dalším nadcházejícím roce).

Pokud jde o "transformované Národní divadlo": Ještě v říjnu m.r. tvrdil bývalý ministr, že sloučením Státní opery s Národním divadlem ušetří resort 23 mil. Kč. Nyní má MK ČR na takzvanou transformaci ND 165 mil. Kč připlatit (v roce 2012 a  v každém dalším nadcházejícím roce). To je teprve první dílčí účet za zrušení Státní opery Praha a zbabranou reformu Národního divadla.

Proč by se to mělo ministrovi financí líbit?

Dobrý den,

jde o navýšení mzdového limitu v rámci svého stávajícího rozpočtu, jak je i v článku uvedeno.

Pavel Pokorný

Skrýt diskusi

Oblíbený obsah