Slovenský rapper Vec: Nové a nezajeté věci přijímají naše národy trochu těžko

Rapper a DJ Branislav Kováč (36), známější pod pseudonymem Vec, patří k nejdéle sloužícím osobnostem slovenské hiphopové scény. Na té se s úspěchem pohybuje už přes dvacet let, pročež je – i díky stejnojmennému názvu druhé desky – často označován jako „Funkčný veterán“. V prosinci loňského roku vydal po čtyřech letech nové album s název Stereo farbo slepo, které bylo pro svou barvitost a silné texty vřele přijato hudebními kritiky i fanoušky.

Rozhovor pro ČESKOU POZICI se tématicky točil kolem tolerance české a slovenské společnosti k novým trendům v různých aspektech jejich každodenního fungování. Řeč přišla i na to, proč je starší část populace stále imunní vůči hiphopové hudbě.

reklama

O toleranci

ČESKÁ POZICE: V loňských volbách se do Národní rady nedostala Slovenská národná strana (SNS), jejímž předsedou byl kontroverzní politik Ján Slota. Strana šla do voleb s billboardy, na nichž stálo: „Dokedy budeme dopláceť na cigánov?“ Myslíte, že neúspěch SNS přispěl ke zklidnění xenofobie?

VEC: Vždycky to jde v nějakých vlnách, které podle mě nejsou závislé na volbách. I když možná nějaký vliv to haló kolem kampaní stran, ať už levicových či pravicových, mít bude. Já si vůbec nemyslím, že by tato vlna xenofobie utichla. Pořád je to v lidech, i když to nedávají tolik najevo, vře to v nich. Když něco nenávidíte, pořád to ve vás je a je jedno, jestli křičíte nebo jste zticha.

ČESKÁ POZICE: Je v tom strach z neznámého?

VEC: Z velké části ano. Zrovna Slováci jsou k tomu opravdu náchylní. Jsme malý národ, a to se odráží i v prudších reakcích vůči něčemu novému a jinému.

ČESKÁ POZICE: Hraje roli i vzdělanost?

VEC: V podstatě to vypadá, že vysokoškolsky vzdělaní lidé jsou tolerantnější. Nečetl jsem žádné průzkumy, ale myslím, že kdyby někdo srovnal náchylnost slovenských a například německých vysokoškoláků k intoleranci, byla by u nás daleko větší. Je to právě o nízké početnosti národa. V  intoleranci nejsou Česko a Slovensko daleko od sebe, tento problém má celá východní Evropa, poněvadž mluvíme o vnějších vlivech, které sem samozřejmě dlouhou dobu nepřicházely. Jiná situace je třeba v Kanadě, tam je společnost otevřená, protože se tam vlivy a kultury mísí už dlouho.

„Nezmením svet ale stále to budem skúšať / pichať do osieho hniezda a otvárať si ústa,“ přiznává se Branči Kováč alias rapper Vec v písni Placebo.

ČESKÁ POZICE: Jak vnímáte současné vztahy mezi Slováky a Maďary, popřípadě maďarskou menšinou žijící na Slovensku? Jsou to přece jen národy, které k sobě měly chtě nechtě v historii blízko.

„Já chodím na koncerty, a tam jsou Maďaři i Slováci, cikáni i bílí, ale i kdyby byl někdo z nich rasista, nedá to na takových akcích otevřeně najevo“VEC: Maďaři nad námi měli politickou, ale i kulturní nadvládu, zase jsme tahali za kratší konec. Mezi mnou a mými maďarskými kamarády funguje samozřejmě takové to nevinné pošťuchování. Osobně se moc nesetkávám s nějakým rasismem nebo předsudky vůči maďarské menšině. Ale já nejsem politik, který by si to vyzkoušel na vlastní kůži, já chodím na koncerty, a tam jsou Maďaři i Slováci, cikáni i bílí, ale i kdyby byl někdo z nich rasista, nedá to na takových akcích otevřeně najevo.

ČESKÁ POZICE: Před měsícem si Češi vybrali poprvé v historii prezidenta prostřednictvím přímé volby. Na Slovensku tento model funguje od roku 1999. Osvědčil se? Byly zde totiž slyšet kritické hlasy, že se prezidentem stane populista.

VEC: Je to jako volby do parlamentu – spravedlivé. Byl tak zvolen, tak je prezidentem celého národa. Nevím, jak u vás, ale u nás je to spíš taková figurka, která ale dokáže pěkně zkomplikovat a zabrzdit některé důležité věci.

© ČESKÁ POZICE, Richard Cortés

„V podstatě to vypadá, že vysokoškolsky vzdělaní lidé jsou tolerantnější.“

ČESKÁ POZICE: Jak Slováci aktivně projevují vlastenectví? Nárážím trochu na to, že v České republice je to v minimu případů, například při hokejovém mistrovství světa...

VEC: Taky si rád zakřičím: „Slovenskooo!“ Probudí mě to a ten Slovák ve mně vyroste o sto procent. Jsou to ale podle mě reakce, které jsou přirozené. Byl jsem vychováván v křesťanském duchu, ale nikdy mi nebyla vštěpována přehnaná láska k slovenskému národu. Hrdost mám ale vybudovanou.

ČESKÁ POZICE: Ve skladbě Rozdiel, která je na novém albu Stereo farbo slepo, rapujete: „Riadim sa novou, ale poznám aj starú mapu, narodil som sa v ČSSR a tak to bude nafurt.“ Zmiňujete také mléko za 2 Kčs a kusovky z PNS. Jsou to radostné vzpomínky, nebo smutná nostalgie nad roztržením Československa?

VEC: Z období, které nazýváme dětstvím, mi trčí samé radostné vzpomínky. Byl jsem proti roztržení Československa, uvědomuju si, jaké jsou mezi námi vztahy a jak k sobě máme blízko, ale nakonec si myslím, že rozdělení bylo to nejlepší, co jsme mohli udělat. Kdyby se dnes v parlamentu řešila nějaká otázka, vždycky by to bylo Češi versus Slováci, mělo by to nesnášenlivý podtón. Už to tam bylo cítit a oba národy se přes to v té době nedokázaly přenést. Je to cítit i mezi Čechy a Moraváky, ale tam ty rozdíly nejsou tak markantní. Takže je to i trochu o společném jazyce.