Snad ve všech evropských městech jich po ulicích hrají doslova tisíce, a i mnozí slavní hudebníci na ulici začínali. Busking, populární fenomén pouličního muzicírování, prožívá konečně svou „renesanci“ i v Praze. Ještě před dvěma lety nebylo hraní na ulici v metropoli takřka možné, jenže i když je současná regulace dle harmonikáře Dalibora Zíty tou nejlepší, jakou Praha zatím měla, zdaleka není ideální...

Obvykle jsou jeho obrazy šifrované a formálně i významově zahuštěné. K jejich čtení by si měl divák najít klíč uprostřed načrtnutých sítí, mnohdy složitých a neprostupných. Obrazy na výstavě No problem v Topičově salonu by se ale takto řešit neměly. Měly by být (a většinou jsou) jasné, přehledné a čitelné a návštěvník by se měl oddat jen obrazu a jeho motivu. Nic víc a nic méně. Strom je strom – možná podstata stromu.

Druhá sólová deska pražského patriota Vladimira 518 přinesla očekávané „experimentování s popem“. Do tváře Idiota se otiskly rozdílné přístupy jednotlivých beatmakerů a s přispěním Vladimirovy vnitřní třenice mezi nízkým a vysokým uměním z ní učinily pestrou paletu, která sice nereprezentuje současný stav domácí scény, ale posouvá její hranice dál. Vezměte si mapy a přepište rapové „hic sunt leones“ na „Tady je Vladimirovo“.

V pražském letohrádku Hvězda probíhá pozoruhodná výstava: Michal Singer zde představuje své nejnovější malířské práce pod názvem Argonauti. V roce 2012 vytvořil rozsáhlý ilustrátorský cyklus prořezávaných papírů na téma Argonautika podle stejnojmenného eposu Apollónia Rhódského. „Když se textem prokoušete, začnou k vám víc a víc promlouvat jednotlivé obrazy,“ říká Singer v rozhovoru s Radanem Wagnerem.