Kauza exstředočeského hejtmana pomohla řadě osob v kariérním růstu či obnově politické síly. Například tehdejší ústecké státní žalobkyni Lence Bradáčové, která zpočátku jeho případ dozorovala, nebo bývalému ministru a obchodu Milanu Urbanovi (ČSSD). A pokud se nepotvrdí Rathovy loňské náznaky, že něco nepěkného ví o financování ČSSD, ani pro tuto stranu by jeho kauza nemusela mít zničující důsledky.
V korupční aféře Davida Ratha už ani zdaleka nejde jen o bývalého středočeského hejtmana a jeho tým „spolupracovníků“ okolo Kateřiny Pancové a Petra Kotta. Figurují v ní totiž tři firmy – Hospimed, Puro-klima a B. Braun Medical –, které v celé České republice získaly zakázky za víc než devět miliard korun. Přitom ve Středočeském kraji neměly nejvyšší obrat.
Rathovo strašení „policejní demokracií“ je mrzce účelové. Jestliže, jak tvrdí, je stíhán z politických důvodů a je-li podle něho toto stíhání „neférové, nestandardní a nezákonné“, musí být vadný systém, na jehož provozu se sám podílel. Buď je režim policejní, a pak je autoritářský, despotický či totalitně diktátorský, nebo naopak demokratický, včetně kontrolního působení represivních složek státu.
Obhájci Davida Ratha budou zřejmě argumentovat příznaky různých manipulací kauzy. Po pravdě však nutno za současného stavu poznání konstatovat, že ani kdyby se v celé šíři potvrdily, neutvoří ucelený řetěz nepřímých důkazů o totálním zmanipulování případu. Na druhou stranu se však ve svém souhrnu jistě nedají přejít a nelze se tvářit, jak je všechno vzorově korektní, upozorňuje bezpečnostní expert ČESKÉ POZICE Jan Schneider.
Sociální demokraté možná litují toho, že jejich někdejší řečnické beranidlo David Rath v úterý 5. června ve sněmovně vůbec otevřel pusu. Bývalý hejtman totiž během svého projevu uvedl zásadní a dosud neznámou věc: v policejním spisu jsou prý zmiňovány „peníze na volby, financování voleb“. Co tím mohl myslet? Teprve teď pro ČSSD může začít opravdová „legrace“.
Vazebně trestně stíhaný poslanec Rath položil dvě zásadní otázky: Jde o stíhání za jeho činnost v Poslanecké sněmovně? Jde o legitimní, standardní proces? Na první odpověděl ano, na druhou ne. Sněmovna však odhlasovala jeho vydání k trestnímu stíhání. Nyní je na orgánech činných v trestním řízení, aby předložily soudu nezpochybnitelné důkazy. Pokud se to nestane, dočkáme se politické kauzy, píše Zdeněk Ondráček.
Ústecká státní zástupkyně Lenka Bradáčová, která dozoruje případ Davida Ratha, předala v pátek 1. června spis týkající se kauzy kolegům ve středních Čechách. Údajná úplatkářská aféra, při níž byl Rath zatčen spolu s dalšími sedmi osobami, má silnou vazbu na Středočeský kraj. V obci Rudná totiž byl spáchán trestný čin, jenž má nejpřísnější trestní sazbu.
Ze všeho, co nyní o kauze Rath víme, je zřejmé, že některé postupy ze strany státního zastupitelství i policie byly nestandardní. Odpověď na otázku, proč tomu tak bylo, je smutná, ale jednoduchá: Protože běžné postupy fungují jen na někoho. Protože nefunguje systém; za těch dvacet let je prolezlý korupcí, klientelismem a nepotismem.
Zadržení, obvinění a vzetí do vazby Davida Ratha vyvolaly očekávání, že podobných odhalení bude víc. Dle 69,8 procenta vrcholných manažerů oslovených ČESKOU POZICÍ jde sice o signál zlepšení práce policie a státního zastupitelství, ale mnoho z nich je značně skeptických. V tomto ohledu je možná nejvýstižnější odpověď: „Třeba z té naší korupce budou profitovat alespoň výrobci krabic na víno.“
Co má společného výběrové řízení na rekonstrukci buštěhradského zámku za 214 milionů korun, v jehož souvislosti byl zatčen ex-hejtman Středočeského kraje David Rath, a tendr na rekonstrukci gymnázia v Hostivici za 26 milionů? U obou je mimo jiné zvláštní, že v hodnotících komisích seděli nakonec většinou náhradníci, vesměs pouze řadoví referenti. ČESKÁ POZICE přináší jména všech úředníků, kteří v obou případech rozhodovali o vítězných firmách.