V korupční aféře Davida Ratha už ani zdaleka nejde jen o bývalého středočeského hejtmana a jeho tým „spolupracovníků“ okolo Kateřiny Pancové a Petra Kotta. Figurují v ní totiž tři firmy – Hospimed, Puro-klima a B. Braun Medical –, které v celé České republice získaly zakázky za víc než devět miliard korun. Přitom ve Středočeském kraji neměly nejvyšší obrat.

Obhájci Davida Ratha budou zřejmě argumentovat příznaky různých manipulací kauzy. Po pravdě však nutno za současného stavu poznání konstatovat, že ani kdyby se v celé šíři potvrdily, neutvoří ucelený řetěz nepřímých důkazů o totálním zmanipulování případu. Na druhou stranu se však ve svém souhrnu jistě nedají přejít a nelze se tvářit, jak je všechno vzorově korektní, upozorňuje bezpečnostní expert ČESKÉ POZICE Jan Schneider.

Vazebně trestně stíhaný poslanec Rath položil dvě zásadní otázky: Jde o stíhání za jeho činnost v Poslanecké sněmovně? Jde o legitimní, standardní proces? Na první odpověděl ano, na druhou ne. Sněmovna však odhlasovala jeho vydání k trestnímu stíhání. Nyní je na orgánech činných v trestním řízení, aby předložily soudu nezpochybnitelné důkazy. Pokud se to nestane, dočkáme se politické kauzy, píše Zdeněk Ondráček.

Ze všeho, co nyní o kauze Rath víme, je zřejmé, že některé postupy ze strany státního zastupitelství i policie byly nestandardní. Odpověď na otázku, proč tomu tak bylo, je smutná, ale jednoduchá: Protože běžné postupy fungují jen na někoho. Protože nefunguje systém; za těch dvacet let je prolezlý korupcí, klientelismem a nepotismem.