Zděšení zastánců evropské integrace vyvolal návrh rezoluce francouzských socialistů, podle něhož sebestředná a egoistická kancléřka Angela Merkelová ubližuje Evropě, protože trvá na úsporné rozpočtové politice. Materiál z německého ministerstva hospodářství zase upozorňuje na špatný stav francouzské ekonomiky. Napětí mezi Berlínem a Paříží je zjevné, vládci obou zemí ale nechtějí hrotit konfrontaci.

Kyperská krize a řešení, jež se zrodilo v mukách na nátlak Bruselu, přesněji řečeno Berlína, nastolily v těchto dnech řadu otázek. Například, proč Vladimir Putin nakonec nehodil záchranný kruh oblíbenému daňovému ráji svých krajanů? Dle Gábora Stiera Kreml evidentně dospěl k závěru, že v naději na pochybnou slávu a zisk by nestálo za to pouštět se do křížku s Německem.

Evropou se šíří dvě protichůdné teorie ohledně toho, jak se způsob řešení kyperské krize odrazí při schvalování dalších záchranných balíčků. Jedna říká, že Kypr je naprosto výjimečný a jeho model neopakovatelný. Pak je tu druhá teorie: Kypr se fakticky stal modelem i pro ostatní. Pokud bude potřeba, větší vkladatelé nejspíš opět budou muset přinést oběti.

Dle plánu kancléřky Angely Merkelové z léta 2011 by měla být posílena Evropa národních států s různým stupněm integrace, přičemž některé se jí vůbec nezúčastní. Merkelová společně s ministrem financí Wolfgangem Schäublem neustále opakují, že je třeba evropský projekt zachránit. Ve skutečnosti však konflikt Německa s partnery v EU trvale narůstá. Petr Pietraš uvádí tři hlavní důvody.