Mero chce spojit rafinérie v Litvínově a německé Leuně

Zástupci firmy Total, jež provozuje rafinérii v Leuně, přijedou v březnu jednat do Prahy o výstavbě ropovodu k rafinérii v Litvínově.

Pavel Matocha | 23.02.2011

Česká a německá rafinérie by si mohly v případě potíží na Ukrajině či v Bělorusku vypomociRafinérie v Litvínově a ve východoněmecké Leuně mají na strategické mapě evropských cest ropy podobnou pozici. Litvínovem končí jižní větev ropovodu Družba vedoucího z Ruska, Leuna zase uzavírá větev severní. V případě potíží s dodávkami suroviny na jedné z tras, například kvůli politické nestabilitě na Ukrajině, nebo třeba kvůli technickému stavu potrubí v Bělorusku, by si obě koncové stanice mohly vzájemně pomoci.

Společnost Mero, která vlastní a provozuje ropovody IKL (Ingolstadt-Kralupy-Litvínov) a Družba v České republice, proto intenzivně jedná s francouzským ropným gigantem Total o výstavbě spojky mezi Litvínovem a Leunou. Zástupci Totalu, který obhospodařuje rafinérii ve východoněmeckém městě, přijedou v březnu do České republiky na jednání, kde se bude posuzovat několik variant projektu. ČESKÉ POZICI to potvrdil generální ředitel společnosti Mero Jaroslav Pantůček.

„Společně pracujeme na tomto projektu řadu měsíců. Nyní budeme diskutovat, jaký model by byl pro obě strany nejvýhodnější,“ řekl Pantůček. Ropovod mezi Litvínovem a Leunou by totiž mohl fungovat nejen jako propojení mezi severní a jižní větví ropovodu Družba, ale také jako propojení mezi přístavy Rostock a Gdaňsk na severu a Terstem na jihu Evropy.

Pokud by vyschla Družba a rafinérie v Leuně brala ropu jižní větví, Česko by inkasovalo tranzitní poplatkyV případě, že by vyschla Družba a rafinérie v Leuně brala ropu přes ropovody TAL (z Terstu) a IKL, Česká republika by inkasovala poplatky jako tranzitní země. Druhou alternativou je, že Leuna by byla napájena ze severu - vzhledem ke kapacitám přístavů spíše z polského Gdaňsku než z německého Rostocku. Pak by ropovod Leuna-Litvínov mohl sloužit České republice jako pojistka pro případ problémů ropovodu TAL.

Otázka energetické bezpečnosti

Dodávky ropy jsou jednou ze základních otázek energetické bezpečnosti země. Z hlediska České republiky a dalších států střední a východní Evropy existuje nepříjemné a v horizontu pěti až deseti let nepříjemně vysoké riziko, že by ropovod Družba z Ruska mohl vyschnout. Postavení ropovodu do východočeské Leuny je jednou z cest, jak zabezpečit v budoucnu dodávky ropy do českých rafinérií.

Druhou cestou je získání majetkového podílu v ropovodu TAL. Na tom společnost Mero pracuje již několik let, zatím však neúspěšně. I když se v minulých letech opakovaně objevily informace, že Shell by mohl svůj podíl prodat. Česká republika, respektive státem stoprocentně vlastněná společnost Mero, by ráda koupila v TAL sedmi- až osmiprocentní podíl, což odpovídá podílu na množství ropy přepravené tímto ropovodem pro české rafinerie. Problémem je, že zatím nikdo ze stávajících akcionářů nehodlá svůj podíl prodat. 

Show comments
Comments:0

Popular content