Co chybí novému zákonu o veřejných zakázkách

Zřejmě ještě nikdy nebyla očekávána změna nějakého zákona s tak velkými nadějemi – jak oprávněnými, tak idealizovanými –, jako v případě zákona o veřejných zakázkách. Jeho novela, která má omezit korupci a pletichy při zadávání tendrů, vstoupila v platnost na apríla. Je jistě přínosem, jinak by se řada veřejných zadavatelů nesnažila finišovat s vypisováním soutěží dle starých pravidel do konce března, jak ČESKÁ POZICE popsala již dříve.

Ani ne měsíc od uvedení novely do „života“ je ale stejně tak naprosto zřejmé, že v oblasti veřejných zakázek zbývá urazit do ideálního stavu ještě pěkný kus cesty.

Než upozorníme na největší nedostatky balíku nových pravidel, stručná rekapitulace toho, co se podařilo vylepšit:

• novela vyžaduje po zadavateli zveřejňovat větší množství informací týkajících se výběrového řízení,
• omezila požadavky zadavatelů na ekonomickou a finanční kvalifikaci soutěžících,
• až na výjimky zrušila možnost vypisovat omezené výběrové řízení, v nichž byli finalisté vybíráni losem či na základě hodnot kvalifikačních kritérií,
• zpřísnila sankce, které může uložit Úřad pro ochranu hospodářské soutěže,
• nařizuje zrušit tendr v případě nízkého počtu hodnocených.

Průhledná pravidla = více soutěžících

Zmíněná opatření vnášejí do veřejných soutěží větší transparentnost. „Část dodavatelů do veřejných tendrů nechodila, protože věděli, že nemají šanci uspět. Tu by měli jen ve férové soutěži,“ říká právník Daniel Weinhold, který stál v čele expertní skupiny Platformy pro transparentní veřejné zakázky, jež se podílela na přípravě novely zákona.

Systém, který umožňuje výběr netransparentním způsobem, vede ke ztrátám na straně zadavatelů i dodavatelůProfitovat z nové úpravy by měli i zadavatelé tendrů. „Je-li proces zadávacího řízení neprůhledný, tak i tehdy, kdy se zadavatelé nedopouštějí korupce, dostávají méně nabídek. Systém, který umožňuje výběr nikoliv tím nejtransparentnějším způsobem, vede ke ztrátám jak na straně zadavatelů, tak dodavatelů,“ vysvětluje Weinhold.

Platforma pro transparentní veřejné zakázky navrhla před vypracováním novely 39 konkrétních opatření. „Zhruba dvě třetiny byly promítnuty do novely zákona o veřejných zakázkách, třetina se jich týká rovněž, ale bude zapracována do jiného zákona,“ tvrdí Weinhold. Jde například o zákon o úřednících, který má „zajistit, aby úředníci nebyli pod politickými tlaky“. Předložen do vlády by měl být ještě v tomto roce.

Sektoroví zadavatelé a ministerský slib

Co však lze novele zákona o veřejných zakázkách naopak vytknout? Jednou z kritizovaných částí jsou měkčí pravidla pro sektorové zadavatele, tedy firmy podnikajících v plynárenství, teplárenství, elektroenergetice a vodárenství. Ti zůstali de facto „ušetřeni“ všech opatření, která mají zaručit větší transparentnost v zadávání veřejných zakázek – zjednodušeně řečeno, pro sektorové dodavatele se novelou zákona nic nezměnilo.

„Původně vládní verze novely počítala s tím, že se nová opatření budou týkat všech zadavatelů. V průběhu schvalování ale byli sektoroví zadavatelé vyňati,“ tvrdí Weinhold. Generální ředitel společnosti Skanska Dan Ťok k tomu dodává: „Podle informací, které mám, byl těsně před hlasováním do novely vsunut pozměňovací návrh hospodářského výboru týkající se sektorových dodavatelů. A sněmovna tuto verzi schválila.“

Sektoroví zadavatelé mají možnost vyhnout se výběrovému řízení až do výše 126 milionů korunBenevolentnější režim se netýká jen zveřejňování smluv či cen dohodnutých se subdodavateli. Ťok poukazuje například na to, že sektoroví zadavatelé mají možnost vyhnout se výběrovému řízení až do výše 126 milionů korun, a to v případě, že takovýto krok zdůvodní havarijní situací. „Platforma pro transparentní veřejné zakázky (Skanska je jejím členem – pozn. red.) požaduje alespoň snížení tohoto limitu,“ dodává Ťok.

Poté, co byla novela zákona přijata, ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský (VV) přislíbil, že ještě před 1. dubnem, tedy před nabytím její účinnosti, sektorovým zadavatelům režim „přitvrdí“. Slibem nezarmoutíš, chtělo by se říci. „V současné době ministerstvo pro místní rozvoj nepracuje na úpravě zákona, která by měnila postavení sektorových zadavatelů,“ uvedla pro ČESKOU POZICI mluvčí resortu Jana Jabůrková.

Důvodem „nečinnosti“ ministerstva jsou prý očekávané změny v souvislosti s novou evropskou zadávací směrnicí pro sektorové zadavatele. „Obecně navrhujeme vyhodnotit stav zákona o veřejných zakázkách po určité době fungování novely, a především zohlednit novou evropskou směrnici a následně formulovat nové zadání,“ dodává Jabůrková.

Nad vlastníky firem stále mlha

Velké změny mnozí očekávali v odkrývání vlastníků firem, které se veřejných tendrů účastní. Diskutovalo se rovněž o zrušení listinných akcií na majitele. K tomu ale nakonec nedošlo. „V průběhu schvalování novely bylo navrhnuto, aby do ní byla včleněna povinnost firem svlékat se do naha,“ říká právník Weinhold s tím, že kdyby byl tento návrh přijat tak, jak byl špatně napsán, znamenalo by to enormní administrativu pro dodavatele i zadavatele, ovšem bez protikorupčního efektu.