Vítej v Průměrňákově
ČESKÁ POZICE se pokusila vymodelovat siluetu člověka, kterým by nikdo z nás nechtěl být a každý tak trochu je: průměrného Čecha.

Nejlepší kamarád mi nedávno oznámil, že bude otcem. Po několika letech váhání se s manželkou konečně rozhodli svého výmarského ohaře vyměnit za něco, co má už od přírody předpoklad naučit se mluvit. „Jsme ve čtvrtém měsíci,“ referoval do telefonu tak euforicky, jak to dokáže jen nastávající otec a nezapomenul podotknout, že to o víkendu musíme řádně zapít.
Ostatně věci řádně zapíjet je typicky české. Zapíjí se narození i smrt, svatba i rozvod, povýšení ve firmě i každý následný přežitý pracovní den. Zapíjet bude za pár měsíců Milan svou ratolest a Milanova ratolest za pár let svou první nenaplněnou lásku. O mnoho více jsem toho o typickém Čechovi v tu chvíli ještě nevěděl. Měl jsem jen vágní představy o tom, kolik vydělává, co jí a jak nejraději tráví svůj volný čas, ale nic konkrétního.
Rozhodl jsem se tedy zjistit, jak takový průměrný Čech vypadá a žije a jak možná bude vypadat a žít i ten nový Čech z dílny mých kamarádů. Od studie potravinářské společnosti Knorr, přes analýzy agentury Kaspen/Jung von Matt a bádání českých sexuologů až po data Českého statistického úřadu jsem se pokusil z dostupných čísel a statistik vymodelovat siluetu člověka, kterým by nikdo z nás nechtěl být a každý tak trochu je.
Chléb po erekci se skřípěním zubů
Průměrnému Čechovi zazvoní budík po sedm a půl hodině spánku, přičemž šel na kutě po desáté hodině večer. Pokud tedy v televizi neběžel nějaký sportovní přenos – kvůli tomu je Čech ochoten spánek obětovat. Stejně s ním má 40 procent z nás problémy, nemůžeme usnout, budíme se a trápí nás patologické skřípění zubů. V tom lepším případě usneme po 15 minutách a zdá se nám o práci nebo sexu. Erotické sny mají Češi pravidelně. Ženy pětkrát do měsíce, muži každou druhou noc. Právě ve spánku prožije Čech třetinu svých erekcí, denně jich má až patnáct.
Petr Novák pije po ránu čaj, zatímco Thomas Müller si po probuzení dá raději kávu
Z postele se průměrný Čech vydá do průměrné koupelny (8 metrů čtverečních), kde ze života stráví dva až čtyři a půl roku, podle toho, jestli je muž či žena. Ráno a večer si čistí zuby a více než polovina z nás si dokonce denně mění spodní prádlo. Ranní hygienu nijak obzvlášť v lásce nemáme, nenávidíme holení a depilaci. Koupelnovou seanci absolvujeme většinou kvůli druhým. Navíc – kdo tráví v koupelně denně alespoň deset minut – vydělává o šest procent víc než kolega, který o sebe pečuje méně.
Čech se doma většinou nasnídá. Nejčastěji si dá chléb namazaný rostlinným tukem, tvrdý sýr a čaj. Bílé a celozrnné pečivo snídá přibližně 15 procent lidí a sladké pečivo méně než 10 procent. Rostlinnému tuku dávají lidé dvakrát častěji přednost před klasickým máslem. Vejce a paštiky Češi po ránu moc často nejedí, stejně jako zeleninu a ovoce. Jen třetina z nás pije kávu, ostatní po probuzení preferují čaj. Snídaně o víkendu se překvapivě od těch v týdnu příliš neliší.
Seznamte se s Novákovými
Čech není moc atraktivní, je mu průměrně 40,6 roku, má nadváhu a před sebou ještě něco málo přes třicet let života. Ty stráví společně s 1,64 dalšími osobami v 49,5 metru čtverečních velkém bytě v osobním nebo družstevním vlastnictví. Pravděpodobně se jmenuje Petr, Martin, Jiří, Pavel anebo Jana, Martina, Renáta, Monika – to byla nejoblíbenější jména koncem šedesátých let, kdy se náš „průměrňák“ narodil. Jsou to většinou Novákové, Svobodové či Novotní a každý pátý den je něco bolí. Problémy mají hlavně se svaly a klouby.
Petr se živí pravděpodobně jako zedník, instalatér nebo elektrikář a měsíčně domů přinese zhruba 23 tisíc korun. Petrova žena Jana je vychovatelka, nižší administrativní pracovnice, kuchařka nebo prodavačka. Je o něco vzdělanější, přesto bere měsíčně o 15 procent mín než Petr. Kdyby si chtěli finančně polepšit, nabízí se jim odvětví letecké dopravy – tam jsou platy nejvyšší, průměrně 70 tisíc korun. O letecké branži si však zatím nechávají jen zdát. Petr by to totiž nejraději „dělal“ s vnadnou letuškou, Jana zase v kostýmu školačky se dvěma cizinci.
Pan Novák touží po platu pilota dopravního letadla, Herr Müller vzhlíží k výplatním páskám doktorů specialistů
Oba bojují s nadváhou. Zlom přišel ve třicítce, od té doby už jen tloustnou. Špeky ale jako problém nevnímají. K držení diet a sportování inklinují spíše jedinci bez partnera. O své tělo se sportováním či cvičením stará pravidelně jednou týdně nebo i častěji 33 procent lidí. Nejraději si vyrazí na kolo. Přes polovinu Čechů se však za poslední půlrok bohužel žádnému druhu sportu nevěnovala. Volný čas trávíme totiž nejčastěji u televize, tři až čtyři hodiny denně.
S oblibou sledujeme televizní noviny, sportovní zprávy, počasí a Ordinaci v růžové zahradě. Dříve tak populární zahrádkaření jsme vyměnili za počítač. Novákovi jsou nevěřící, chodí k volbám, kde hlasují pro středolevé politické strany. I když politika zajímá spíš Petra než Janu. Společně spoří na dovolenou v Chorvatsku, kam pojedou felicií a ze všeho nejvíce se těší na Vánoce a důchod. Obojí je nakonec spíš zklamání než radost. Během svátků utratíme průměrně 11 260 korun a v důchodu se cítíme nemocní a mrzutí.
Milujeme sami sebe a velké porce
Nejdůležitějším životním cílem Petra a Jany je mít stálého partnera, děti a úspěch v zaměstnání. I přes globalizaci a postupující evropskou integraci mají nejraději sami sebe. Na druhém místě v oblíbenosti se umístili Slováci, třetím nejoblíbenějším národem u nás pak jsou Francouzi. Nejméně sympatií projevujeme k Afgáncům, Palestincům a Iráčanům. To by se mohlo rázem změnit, ukázalo-li by se, že Afgánec je třeba lékař. Těch si totiž Novákovi váží nesmírně, podobně jako vědců a učitelů na vysokých a základních školách. Jejich obdiv si v poslední době zasloužily také zdravotní sestry. Nejméně si Novákovi cení uklízeček a poslanců.


