A teď tu o Šípkové Růžence, pane Babáku!

Poslanec a ekonomický expert Věcí veřejných Michal Babák nedokáže věrohodně vysvětlit původ milionů korun, které poskytl své straně jako sponzorský dar. Babákovo vysvětlování náramně připomíná obhajobu někdejšího českého premiéra Stanislava Grosse, který nedokázal doložit, z čeho si pořídil miliony na svoje bydlení. Po skandálu ODS s neexistujícími sponzory – mrtvým Maďarem Lájošem Bácsem a Indem Radjivem M. Sinhou – se jedná o největší aféru ve financování politické strany od listopadu 1989.

Babák v médiích vysvětluje původ 5,75 milionu korun, kterými přispěl své straně. Hezké čtení. Poslanec musí být skutečně zapáleným členem Věcí veřejných, když příspěvek straně financuje z půjček, které si vzal jako soukromá osoba a které chce splatit z budoucího (tedy nejistého) výnosu z prodeje svého údajného podílu ve firmě Bene Factum. To je ale jeho soukromé rozhodnutí a riziko, které nám nepřísluší hodnotit.

Babák tvrdí, že 650 tisíc korun dal straně z vlastního. Proč ne, pokud si je v minulosti vydělal? Další 1,6 milionu si prý půjčil od malé účetní firmy MxB, kde vlastní osmdesátiprocentní podíl. Zbylých 3,5 milionu korun od společnosti WCM CZ, která mu nepatří, ale kde je jednatelem.

Nezapomínat na rejstřík, Babáku!

Tady už to začíná trochu drhnout. Především poslanec Babák podle všeho kašle na své povinnosti jednatele zakládat pravidelně a včas hospodářské výsledky společností do obchodního rejstříku. U obou jsou poslední výsledky za rok 2008. Vyplývá z nich, že pokud obě firmy od té doby zázračně nezbohatly, bylo by problémem si uvedené částky půjčit prostě proto, že v pokladně ani na účtu nejsou.

Firma MxB měla na konci roku 2008 v hotovosti 500 tisíc korun a na účtě nulu. U účetní firmy bychom předpokládali, že bude mít peníze spíše na účtu než ve skříni, ale budiž. Třeba se Babákovi podařilo zlikvidnit 970 tisíc korun pohledávek, firmu vyluxovat a těch 1,6 milionů dát nějak dohromady.

Složitější je situace s druhou společností WCM CZ. Ta měla na konci roku 2008 na kontě nulu a na hotovosti dva tisíce korun. Společnost vlastní nemovitost za zhruba deset milionů, která do ní byla vložena, ale na té žádná hypotéka není. Firma WCM CZ v roce 2008 dlužila svým společníkům přes sedm milionů korun, takže o volných prostředcích, kterými Babákovi majitel většiny obchodních podílů Novozélanďan Peter Clifford údajně dovolil volně disponovat, těžko hovořit.

Babák teoreticky mohl třeba v mezidobí zlikvidnit pět milionů korun z pohledávek společnosti WCM CZ, ale nezdá se to pravděpodobné, protože tyto pohledávky vykazuje firma s ročním obratem 900 tisíc korun dlouhodobě.

Peníze okamžitě vrátit!

Hlavním problémem půjček z obou společností je ale něco jiného. Co se týká firmy WCM CZ, poslanec Babák deníku Právo řekl následující: „Jelikož jsem se staral o vše, pan Clifford mi řekl, dělej si s penězi, co chceš. Až je budu potřebovat, tak ti rok dopředu řeknu, a ty mi je pak vrátíš.“ Podnikatel Peter Clifford, jehož ČESKÁ POZICE požádala o vyjádření, je možná novozélandský liberál, ale české zákony měnit nemůže.

Pakliže půjčky proběhly, jak tvrdí Babák, pak se podle obchodního zákoníku jedná o absolutně neplatný právní úkon.

Obchodní zákoník totiž říká (v § 196a s přihlédnutím k § 135 odstavec 2), že na půjčku poskytnutou jednateli je třeba předchozí souhlas valné hromady a půjčka musí být uzavřena za podmínek obvyklých v obchodním styku. Podmínky půjčky neznáme, ale je to v podstatě jedno. Pakliže by vše proběhlo, jak tvrdí Babák, vzhledem k výše zmíněnému ustanovení obchodního zákoníku se jedná o absolutně neplatný právní úkon. Z toho vyplývá, že poslanec musí peníze společnosti WCM CZ okamžitě vrátit. Ani dodatečný souhlas valné hromady na tom nic nezmění.

Pro půjčku od MxB platí přirozeně totéž, a pan Babák se tak dostal do prekérní situace a bude si muset obratem někde půjčit 5,1 milionu korun. Nad trestně právními aspekty se zatím nezamýšlíme, poslanec Babák má stejně imunitu.

A teď to nejlepší

Poslanec Babák chce půjčky splatit z budoucího výnosu prodeje 15 procent akcií společnosti Bene Factum za cenu až 35 milionů korun. To je cena za patnáctiprocentní podíl naprosto nesmyslná, ale i to je v podstatě lhostejné. Podle zprávy o vztazích ve firmě Bene Factum datované 29. březnem 2010 Michalu Babákovi nepatří – ale ani nepatřilo – v této společnosti vůbec nic, natož 15 procent akcií. Akcionáři jsou dva, konkrétně Miloš Havránek a Petr Šrámek, každý vlastní 50 procent. Jmenovaní pánové společnost i založili a ani v zakladatelské smlouvě není o Babákovi anebo jeho vkladu jakéhosi know-how – jak poslanec tvrdí – ani zmínka. Pokud si tedy Babák nekoupil mezitím „svůj“ balík akcií za symbolickou cenu, pak je za 35 milionů korun ani jakoukoli jinou částku prostě prodat nemůže. Opak by znamenal, že oba pánové v oficiálních dokumentech lžou a riskují vážný postih.

Poslanec Babák se začíná ve svých vysvětleních zaplétat. Tu řekne, že na své akcie při prohlášení, které poskytl po zvolení, zapomněl. Jindy hovoří jen o jakýchsi tajemných opcích, které ale nemůže ukázat, a tak stále dokola. Bývalý premiér Stanislav Gross musel opustit veřejné funkce kvůli daleko menšímu maléru. Co asi udělá poslanec Babák?