Dluží ABL, bývalá firma Víta Bárty, téměř 18 milionů na daních?

Majiteli firmy nelze určovat, jakou si má vyplatit odměnu, ale je-li zjevně nepřiměřená, nemůže nadstandarní část uplatňovat jako náklad.

Tomáš Hlaváč | 08.04.2011

Pan ministr Vít Bárta (VV) provedl nedávno před veřejností majetkový striptýz a oznámil, že během let 2008 až 2010 obdržel od společnosti ABL, kterou v té době vlastnil společně se svým bratrem, různými formami asi 38 milionů hrubého. Při tomto objemu je zdravotní a sociální pojištění díky maximálním částkám celkem zanedbatelná položka a také čisté příjmy, které byly publikovány, odpovídají 15procentní sazbě rovné daně pro fyzické osoby.

I když to nebylo výslovně řečeno, předpokládejme, že se svým bratrem také bratrsky dělí a pan Matěj Bárta jako tehdejší 50procentní spoluvlastník společnosti ABL byl oceněn v podobných dimenzích a podobným způsobem. Pokud tomu tak bylo, a není důvodu pochybovat o pravdivosti těchto informací, oběma pánům nelze než gratulovat k tomu, jak dobrou společnost vybudovali. A konstatovat, že jako fyzické osoby žádné daňové závazky ke státu nemají.

Jak splnila své daňové povinnosti ABL?

Někteří majitelé si rovnou 15procentní daň spolu se zastropovaným sociálním a zdravotním pojištěním vysvětlili jako zrušení daně korporátní.

Společnost ABL, a.s. vykazovala v předmětném období zisky průměrně na úrovni zhruba 13,5 milionu korun před zdaněním ročně. A tady začíná naše dilema. V uvedeném období platila v Čechách, jak jsme už uvedli, takzvaná rovná daň pro fyzické osoby 15 procent. Problémem je, že někteří majitelé obchodních společností si tuto rovnou daň spolu se zastropovaným sociálním a zdravotním pojištěním vysvětlili jako zrušení daně korporátní. A začali ze svých společností vyvádět většinu zisku společnosti formou platů nebo odměn členů statutárních orgánů, které byly úplně mimo dimenzi odměňování manažerů, již pracují pro cizí akcionáře.

V Čechách platí právní zásada „substance over form“. Ve volném překladu to znamená asi to, že nezáleží, jak kdo právní úkon formálně nazve, ale co je jeho konkrétním obsahem. V daném případě se dá vykládat i tak, že nikdo majiteli firmy nemůže určovat, jakou si má vyplatit odměnu, ale pokud je taková odměna zjevně nepřiměřená odměnám ostatních manažerů na srovnatelném postu ve srovnatelném odvětví, nemůže si společnost onu přesahující část uplatňovat jako náklad.

Pak je (třeba i zpětně) nutno korigovat zisk společnosti směrem vzhůru a zaplatit příslušnou daň z příjmu právnické osoby a samozřejmě i srážkovou daň z dividend. Podle výše zmíněné zásady jsou totiž peníze vyplacené nad přiměřenou odměnu majitelům společnosti dividendou, i když si je účastníci právního vztahu nazvali platem či odměnou.

Dodatečná daňová povinnost

ČESKÁ POZICE oslovila velké společnosti zabývající se podobnými činnostmi jako ABL s otázkou, jaký je plat a odměny jejich generálních ředitelů a CEO. Nikde jsme nezjistili vyšší sumu než 200 tisíc korun měsíčně a dva miliony ročních prémií. Podle tohoto údaje lze dovodit, že maximální roční příjem manažera na podobné pozici, který není současně majitelem společnosti, je 200 000 x 12 plus 2 000 000, tj. 4,4 milionu korun za rok.

Bratři Bártové (pokud byl Matěj Bárta oceněn stejně jako Vít Bárta) za tři roky obdrželi 2 x 38 milionů, tj. 76 milionů korun. Pro společnost by ale mělo být daňově uznatelných pouze 4,4 x 2 x 3, tj. 24,4 milionu korun. V takovém případě by zisk vypočtený podle zákona o dani z příjmu za zmiňované tři roky mohl být vyšší až o 76 minus 24,4, tj. o 51,6 milionu korun.

Průměrná sazba korporátní daně za uvedené období je 20 procent, průměrná sazba dividendové daně 15 procent. Společnosti ABL by tak vznikla dodatečná daňová povinnost ve výši zhruba 10 milionů na dani z příjmu a 7,7 milionu korun na dividendové dani. Dohromady tedy 17,7 milionu korun bez sankcí za pozdní zaplacení. Trestněprávní důsledky nezvažujeme.

Poté, co se konkurenti seznámili s tím, jak zdaňuje ABL, zalitovali

Oslovili jsme i několik společností, kde jejich vlastníci současně nějakou formou pro společnost pracují. Minimálně v jednom případě nám bylo řečeno, že takový způsob převedení zisku společnosti přímo do osobních odměn plánovali, ale daňový poradce a auditor je důrazně varoval a oni od tohoto způsobu ustoupili. Poté, co se seznámili s tím, jak se zdaňuje v ABL, toho dost litují. Nikdo z přímo oslovených daňových poradců nechtěl tuto otázku komentovat oficiálně.

 Velmi zajímavě vyznívá srovnání chování společností ABL a ProMoPro. O společnosti ProMoPro nepíšeme na jiných místech zrovna lichotivě, ale v tomto aspektu se její majitelé zachovali v porovnání s ABL vzorově. ProMoPro dosáhlo v roce 2009 zisku 64 mil korun a manželé Veselí si jako majitelé vyplatili na platech a odměnách „jen“ osm millionů korun. Tedy v přepočtu na osobu a rok méně než jsme vykalkulovali bratrům Bártům. Kdyby použili „Bártovy finty“, ušetřili by na daních skoro 22,4 milionu korun.

ČESKÁ POZICE se obrátila s žádostí o komentář k tomuto rozboru na Víta Bártu. Pan ministr na naše otázky nereagoval. 

Show comments
Comments:1

Comments

Czech Position values democratic discussion. Please respect the Terms of Service, which are intended to encourage correct and meaningful communications.

By entering your comment, you agree to these rules. We reserve the right to remove improper comments.

Thank you for your cooperation.

Narcismus?

Otázkou je, co vedlo Víta Bártu k "majetkovému striptýzu". Nějak se mi nechce věřit, že by u řidiče maserati hlavní motivace souvisela pouze se snahou o transparentnost. A když je někdo oslněn září vlastního ega, zapomene i na obyčejné počty. 

Hide comments

Popular content