Do sporů ohledně financování výzkumu se již tři roky zapojuje uskupení Fórum Věda žije! Naposledy se mu podařila výrazná marketingová akce, jejímž cílem bylo upozornit veřejnost, jaké částky jdou na vědu – a porovnat je s výdaji v jiných rozpočtových kapitolách. A tak byly v sedmičce grafik, jež vytvořil David Krňanský z UMPRUM, „komparovány“ předražené pandury třeba s dalekohledem na hledání exoplanet.
Vědecká detektivka, v níž nechybí noční výměna vzorků nahraná infrakamerami, granty za desítky milionů či podezření z porušování vědecké etiky, spěje k rozřešení. Aktérem je elitní biochemik Karel Bezouška. Od dubna až do nynějška probíhá vyšetřování etické komise, která podle informací ČESKÉ POZICE brzy představí finální report.
Ministr školství Petr Fiala je v úřadu více než půl roku a je takříkajíc opakem svého předchůdce Josefa Dobeše. Je seriózně akademický. „Školství je oblast, která nesnese radikální, rychlé a nepromyšlené zásahy,“ říká v rozhovoru pro ČESKOU POZICI Fiala, když mluví o reformě vysokého školství, přeměně vyšších odborných škol, změně financování regionálního školství či připravovaném kariérním řádu učitelů.
Svobodu psaní o kultuře a umění dnes nikdo neomezuje. Jenže závislost časopisů na prostředcích od státu trvá. Jejich vydavatelé tvrdí, že bez grantů nepřežijí, protože finanční soběstačnost je pouhou iluzí. Stát naopak dává najevo, že to vůbec není jeho věc. Diskuse o budoucnosti kulturních magazínů v galerii Tranzitdisplay skončila tradičně: jak přimět politiky, aby jim přidali peníze.
Šikovnou novinku, kterou známe z evropských či světových univerzit, zavádí Masarykova univerzita v Brně. Jak známo, novináři potřebují – čas od času – do různorodých článků názor autority, nejlépe vědce či předního badatele v oboru. Vstříc mediálnímu zájmu – a citacím své školy v tisku – jde univerzita tím, že zprovoznila Databázi expertů, na něž se mohou žurnalisté obracet.
Kroky vedoucí k reformě vysokého školství nabírají na síle. Ministerstvo jedná s reprezentací vysokých škol i jejich rektory. ČESKÁ POZICE získala šestnáctistránkový dokument, z nějž lze vyčíst, jak bude nejspíše dlouho očekávaná novela vypadat. Jak zasáhne vysoké školství v Česku? Chystá se vznik Národní akreditační agentury, dále konsorcií škol nebo místa profesorů, kteří nemusejí být habilitováni. Harmonogram je docela napnutý.
Peter Šebo z Akademie věd se v rozhovoru pro Aktuálně.cz tvrdě opřel do kolektivní nezodpovědnosti v tuzemské vědní politice. Řešením problémů s financováním vědy by dle něj byl „kompaktní samostatný úřad pro výzkum a vývoj, který bude spravovat tu rozpočtovou kapitolu ve výši asi 26 miliard, a ten bude mít jednoho šéfa, jenž bude osobně zodpovědný za to, jak to funguje“. S tímto názorem polemizuje Václav Hořejší.
Stěžejní Operační program Výzkum a vývoj pro inovace, v němž se rozděluje okolo 50 miliard korun, neumožňuje, aby eurodotace proudily do metropole. Ministerstvo školství se nyní u Evropské komise pokusí o průlom. Volné prostředky – v kuloárech se hovoří zhruba o 1,7 miliardách korun – by v programu byly a pražské vysoké školy mají projekty nachystané. Jednání s eurokomisí proběhnou do konce roku.
Po inflaci malodoktorů (JUDr. či PhDr.) zažíváme i pozvolný nástup velkodoktorské inflace; vědecké tituly Ph.D. mají už za jménem advokáti, bankéři, politici i novináři. Úroveň tohoto titulu je však velmi variabilní – od skvělých držitelů a ústavů až po ty, řekněme, neskvělé. Budoucnosti doktorského studia se věnovala konference na Filozofické fakultě UK, kde na některé české zvláštnosti Ph.D. poukázal i ministr školství.
Podle mikrobiologa Petera Šeba chybí ve vládní výzkumné radě experimentální vědci, ale i skuteční humanitní vzdělanci. Řízení výzkumu v ČR je podle něj třeba podřídit jedné vědecké osobnosti, která vidí dál než ostatní, nikoli kolektivní vládní radě.