Už řadu let se připavují změny ve vysokém školství. Šance, že projde novela zákona o vysokých školách, se nyní zvýšila. Tento pátek, po zasedání České konference rektorů, uvedl její předseda a rektor Univerzity Karlovy Václav Hampl, že se rektoři dohodli s ministerstvem na většině sporných bodů. Hotovou novelu chce ministr Petr Fiala představit vládě v květnu.
Navrhovat elektronické systémy, vyvíjet komunikační i rádiové technologie a dobře tomu rozumět. Taková budoucnost by mohla zaujmout talentované studenty přemýšlející, kam dál. Fakulta elektrotechnická ČVUT koncem ledna akreditovala nový studijní program Otevřené elektronické systémy, který jde tak trochu proti proudu a ustálenému stupňovému dělení dle takzvaného Boloňského procesu.
I patnáct let poté, co se zrodila myšlenka na trojstupňové rozdělení vysokoškolského studia podle takzvaného Boloňského procesu, si velká část české společnosti na „nižší“ titul bakalářů nezvykla. Pozitiva a negativa zavedení systému zhodnotili pro ČESKOU POZICI univerzitní odborníci.
Veřejné vysoké školy mají zveřejnit odměny rektorů. Místopředseda pirátů Jakub Michálek se o ně zajímá pro účely své diplomové práce a chtěl patrně proklepnout fungování slavné „stošestky“. Částky, které vedení vysokých škol za obří odpovědnost pobírá, ale nebudou nejspíš nijak šokující. Jak s nimi Michálek naloží? Přece jen zůstávají věci, které je možná dobré znát, hlídat, ale veřejně proprat, jen když tam je opravdový skandál.
Je to jisté. Akademii věd ČR povede v dalších čtyřech letech Jiří Drahoš, jenž je v čele prestižní instituce od roku 2009. Tehdy našel jedinou vyzývatelku – profesorku Evu Sykovou, dnešní senátorku. Jmenovací dekret mu předal prezident Václav Klaus.
Aktualizováno. Nebývalý spor vede trojice studentek Vysoké školy ekonomické s jejím vedením a děkanem Národohospodářské fakulty Miroslavem Ševčíkem. V návaznosti na avizované odchody některých pedagogů z fakulty rozvěsily po budově školy plakáty a transparenty se vzkazy: „Pane děkane, personální politika není jen právo, ale i zodpovědnost!“ Dočkaly se za to předvolání k děkanovi. Atmosféra schůzky prý připomínala spíš „výslech“, než kolegiální vysvětlování.
Výzkumné ústavy jednotlivých ministerstev, která jsou jejich zřizovateli, mají kromě výzkumníků také značné majetky a pozemky – často v okolí atraktivních příměstských lokalit. Nyní se takřka svorně obávají novely zákona o veřejných výzkumných institucích, která může zřizovateli zvětšit pravomoci, jak dané ústavy měnit, slučovat, sblížit s vysokými školami nebo zlikvidovat. Bez jejich souhlasu.
Ať už má akademická obec různě veliký odpor k novinářským žebříčkům „nejlepších škol“, v případě tuzemských právnických fakult by přece jen mohla zpozornět. Po univerzitním „Best of“ Hospodářských novin tuto sobotu publikovaly Lidové noviny ranking právnických fakult v Česku. Oba žebříčky jsou pozoruhodné tím, jak moc si jsou podobné. V obou totiž vyhrála potřetí v řadě práva Masarykovy univezity v Brně.
Agenturu, která podporuje základní výzkum, kritizuje ombudsman, iniciativa Fórum Věda žije! a nejčerstvěji také exministr Ondřej Liška. Kromě napjatých termínů, možné diskriminace maminek nebo byrokracie a chyb v zadávání dokumentů do systémů tíží vědce vážnější problém. Poměrně nízká úspěšnost grantů, která se pohybuje kolem sedmnácti procent.
Stalo se běžnou praxí, že studující nezůstávají u jednoho oboru vysokoškolského studia, ale přidávají si navíc druhý či třetí obor. Neztrácí společnost něco tím, že lidé v nejproduktivnějším věku, dejme tomu mezi 23 a 30 lety, ještě plní sil a intelektu, studují raději dál, než aby nastoupili do zaměstnání?