Jednou z věcí, kterou většina aktérů současné novelizace zákona o vysokých školách podporuje, je reforma akreditačního řízení. Kromě akreditací studijních programů zavádí takzvané institucionální akreditace a akreditace pro oblasti vzdělávání a velkou část činností předává do autonomní působnosti škol. Jenže navrhovaná změna vytváří mnoho otázek, na které zatím neexistuje uspokojivá odpověď, upozorňuje Samuel Zajíček.

Leonardo di ser Piero da Vinci do jediného života vstřebal znalosti a um malíře, architekta, matematika, anatoma, geologa, kartografa, spisovatele i geniálního vynálezce. Jeho jméno si v roce 2005 dala do názvu i stanice Českého rozhlasu Leonardo, aby se zaměřila na popularizaci vědy a techniky. Ve čtvrtek 28. února 2013 Leonardo dožívá. A umře.

Blíží se přijímací zkoušky na vysoké školy, a s tím i hodnocení těchto vysokoškolských institucí. Při této příležitosti se často setkáváme s jejich rankingy, přehled „vítězů a poražených“, které nabízejí, je však zjednodušený. Pouhé umístění škol od první do poslední už nestačí. Proto začínají vznikat alternativní hodnocení vysokých škol, například v rámci evropského projektu U-Map.

Bioložka Anne Gloverová je devatenáctou nejvlivnější ženou ve Velké Británii. Coby vědecká šéfporadkyně předsedy Evropské komise Josého Manuela Barrosa jednala v Praze o budoucnosti evropské i české vědy. A Čechům i Evropanům mimo jiné vzkazuje: „Financování vědy není ,exaktní věda‘. Když něco platíme, není jisté, zda se to ,vyplatí‘. Ale musíme riskovat, jinak budeme dělat jen nevalný výzkum.“