Za vším hledej krávu aneb Antropologové na hnojárně?

V roce 1940 publikoval britský sociální antropolog E. E. Evans-Pritchard, jenž studoval v Oxfordu a na prestižní London School of Economics (LSE), slavnou práci o Nuerech. Jmenuje se The Nuer a v druhé části názvu doplňuje, o čem je: jde o popis způsobu života a politických institucí nilotského lidu. Nuerové bývali pastevci, žijí v Súdánu a kráva je pro ně vším. Ne nadarmo užil Evans-Pritchard k jejich kultuře vhodné motto: „Cherchez la vache.“ Tedy za vším hledejme nikoliv ženu, nýbrž krávu...

Na klasiku, jež byla první anglickou etnografií, která se mi v prvním ročníku etnologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy dostala do rukou, jsem si vzpomněl, když se na serveru Britské listy objevila série článků Štěpána Kotrby. Ten se zabývá – údajným – mrháním peněz na leckdy nepřesvědčivý výzkum České zemědělské univerzity (ČZU). Ve čtvrtém díle se publicista zaměřil na konkrétní granty: vedle vydaných milionů za články o tom, jak lépe napsat e-mail nebo o trapistickém pivovarnictví, zmiňuje i exotický výzkum kulturního antropologa Petra Kokaisla.

reklama

A tomu se budeme věnovat. Kotrba klade otázku, k čemu je českým zemědělcům výzkum změny kultury v Kyrgyzstánu. „Pro pasteveckou společnost je to důležité. Nejspíš se (ale) budeme pást, až všichni zemědělci budou dělat vědu či ekologii za státní peníze,“ píše o výzkumu, jenž je garantován Provozně ekonomickou fakultou ČZU.

Kokaislův tým se zabývá postsocialistickou transformací ve Střední Asii – často u kočovnických kultur Uzbekistánu, Kyrgyzstánu a Kazachstánu. Řešil v této věci již několik grantů (v celkové hodnotě asi 3,8 milionu korun); ten aktuální od Grantové agentury ČR poběží až do roku 2015.

Vytahaná finanční vemena?

Přestože se v článcích Britských listů o „tahání finančních vemen“ na ČZU objevuje řada jmen výzkumníků (a zřejmě skutečně i pseudovýzkumníků), obsažnou reakci zaslal redakci právě čerstvý docent Petr Kokaisl, jenž působí na pražské „hnojárně“ při katedře psychologie a vede tam antropologické kurzy. Vyučuje pět předmětů, mezi něž patří geografie náboženství, základy antropologie, ale i etnické menšiny v Evropě.

Antropolog: Obsah by měl být důležitější, než skutečnost, že vznikl na hnojárněKokaisl v úvodu píše, že dříve neměl o novinářích valné mínění kvůli jejich neobjektivitě (novináři jsou odborníci na cokoliv, mají slabost pro jednoduchá řešení a všeobecně osočují a podsouvají nepravdivé informace). Kotrbovi vyčítá, že se pražskou ČZU rozhodl morálně zlikvidovat. Nefér je prý i Kotrbovo vysmívání se zmiňovaným vědeckým publikacím, neboť je jasné, že třeba i jinde nemají všechny vědecké výstupy mimořádnou hodnotu.

Hájí pak i svůj výzkum, na němž by se dalo ušetřit: „Jistě by bylo možné, aby výzkumníci do Střední Asie nelétali letadlem, ale jezdili tam stopem, jistě by nemuseli bydlet v ubytovnách a hotelích, ale mohli by spát v parku, na nádraží nebo za vesnicí. Jistě by nemuseli výzkumníci tolik utrácet za jídlo, ale mohli by se spokojit s několika krajíčky chleba denně, nebo by si mohli případně i něco vyžebrat,“ odpovídá ironicky Kokaisl.

Hájí se také tím, že Česká zemědělská univerzita je přeci univerzitou a nemusí se na ní řešit jen věci užitečné pro zemědělce. Vždyť příspěvky z Britských listů také neputují jen k „britským“ čtenářům! „Pane Kotrbo, až budete příště tasit pero a budete psát podobné články, přečtěte si nejprve kritizované publikace. Obsah by totiž měl být důležitější, než skutečnost, zda obsah vznikl na hnojárně či někde jinde. O obsahu monografií a vědeckých článků můžeme diskutovat věcně, v případě iracionálních výpadů se lze jen pohádat,“ uzavírá svou obranu Kokaisl, pedagog ČZU.

Druhé antropologické intermezzo

Autor seriálu o výzkumu na ČZU si to nenechal líbit. „Petr Kokaisl je antropolog, zamilovaný do zemí Střední Asie. Nic proti tomu. Dělá vědu a je to poctivá věda. Proti jeho výzkumu (na rozdíl od jiných) nemám vůbec nic, kdyby... Kdyby ho neprováděl na ČZU. Jen čirou náhodou se totiž ocitl na škole, která, ač všeobjímající (univerzitou) se nazývá, je stále univerzitou ZEMĚDĚLSKOU. A autor zde učí na katedře PSYCHOLOGIE fakulty PROVOZNĚ EKONOMICKÉ,“ odvětil minulý čtvrtek Štěpán Kotrba.

Publicista: Vedení školy rozhoduje, zda se tam nemá vyučovat astronomie a v areálu stát třeba i hvězdárna...Diví se tomu, proč se na PEF ČZU vyučují specializované antropologické předměty, které jsou ekonomickému provozu a personalistice (odůvodnění existence katedry na fakultě) v naprosté většině vzdálené. Uznává, že za to Kokaisl nemůže; spíše je to věc vedení školy, rektora, děkanů a vědecké rady, která si rozhoduje, zda „se tam nemá vyučovat astronomie a zda v areálu nemá stát i hvězdárna“, abychom jej korektně citovali.

„Provozně ekonomická fakulta ČZU neuvěřitelně nabobtnala a stala se vesmírem sama pro sebe, s neuvěřitelným počtem studentů, kteří ke hnoji nikdy ani nečichli. Přitom původním smyslem, raison d‘être její existence bylo rozšířit obzor vedoucím pracovníkům v zemědělství. Naučit je základům psychologie při práci s lidmi a personalistice, naučit je podnikové ekonomice, účetnictví a základům managementu, naučit je používat výpočetní techniku v řízení či plánování,“ tvrdí Kotrba.