Vysokým školám průvan prospěje. I koňka se přežila.

Dle poloviny vrcholných manažerů oslovených ČESKOU POZICÍ není obava, že reforma terciárního vzdělávání omezí akademické svobody, oprávněná.

Věda a vzdělávání|Hlas elity
Luděk Bednář | 03.02.2012
Odpovídalo 124 vrcholných představitelů firem.

Ministerstvo školství v čele s Josefem Dobešem chystá vysokoškolskou reformu, jejíž součástí jsou dva věcné záměry zákonů – o vysokých školách a o finanční pomoci studentům. Navrhovaná reforma se však setkala s tvrdou kritikou části akademické obce a vyvolala i studentské protesty. Obavy akademiků se především týkají jejich nezávislosti. Podle nich navrhovaný zákon o vysokých školách zlikviduje samosprávný charakter akademické obce a radikálně omezí vliv studentů na rozhodování. Obávají se i možných politicko-mocenských zásahů do samosprávy veřejných vysokých škol.

ČESKÁ POZICE položila všem veřejným (a dvěma státním) vysokým školám v Česku osm otázek, jež se týkaly plánované reformy. A většina z nich vyjádřila větší či menší míru obav o akademické svobody. Ministr školství Dobeš však považuje ohánění se strachem o akademické svobody za pouhou zástěrku. Dle něho „už dnešní praxe je taková, že ve správních radách vysokých škol jsou vlivní politici. Reálnější je tedy obava, že v případě toho, že na místa rektorů budou probíhat výběrová řízení s mezinárodní účastí, by v tomto konkurenčním prostředí nemuseli obstát, což platí i v případě funkčních míst docentů a profesorů.“

Ani 50 procent vrcholných manažerů oslovených v anketě ČESKÉ POZICE nepovažuje za oprávněnou obavu vysokých škol, že plánovaná reforma terciárního vzdělávání omezí akademické svobody.

Patří mezi ně i tito tři respondenti:

Odkazy na omezení akademické svobody jsou pouze zástupné, chybí-li věcné argumenty k jednotlivým částem plánované reformy. Většina představitelů veřejných vysokých škol (VŠ) je spíše levicového smýšlení, a proto je hlavním předmětem sporu zavedení školného. Ostatní sporné otázky slouží pouze k argumentaci odmítající reformu jako celek. Nikoho nepřekvapuje, že naše vysoké školství je v podobném rozkladu jako celá společnost, a proto VŠ potřebují reformu ,jako prase drbání‘.

Soukromému vysokému školství by nejvíc prospělo náročné přezkoumání akreditací (,nelicencování‘), jehož výsledkem by bylo faktické zrušení většiny soukromých VŠ. Ty se staly symbolem korupce a devalvace vysokoškolského vzdělání. Uspěly jedině v ziskovosti pro jejich majitele. Pokud by to doprovázela ,produkce‘ špičkových absolventů, nikdo by s tím asi neměl problém. Součástí reformy vysokého školství by měl být přezkum, prověření a přezkoušení držitelů diplomů z českých a slovenských soukromých VŠ, kteří pracují ve státní sféře.“

„Nemůžou přijít o něco, co nemají.“

„Zmíněná ,obava‘ je jen snahou o udržení historicky zakonzervovaných a současnému vývoji již neodpovídajících pozic akademické sféry. Vysoké školy se musejí stát dodavatelem kvalitních absolventů pro podnikatelskou sféru.A odběratel musí mít alespoň dílčí právo kontroly a možnost stanovit základní požadavky. Stejně jako například výrobci vozidel a dodavatelé dílů a příslušenství. Plánovanou reformu terciárního vzdělávání proto plně podporuji.“

Následující čtyři vrcholní manažeři se nedokázali rozhodnout ani pro kladnou, ani pro zápornou odpověď:

„Obě strany sporu mlží a předkládají veřejnosti zástupné problémy. Co se doopravdy ve školství děje, si netroufám odhadnout.“

„Rozum, řád a disciplína musejí být i ve vzdělávacím systému. Jinak nám budou růst kauzy VŠ jako zaopatřovacích prodejen rychlo-lehko-diplomů k nezbytnému kádrovému vybavení vybraných soudruhů. To už jednou bylo. Dnes máme kauzy Právnické fakulty v Plzeni, Vysoké školy finanční a správní a obou brněnských ekonomických ,Sorbon‘ s jejich tiskařskými lisy na diplomy pro prominenty.

Současný ministr školství Dobeš sice vystupuje jako křupan, ale je třeba říct, že deset let ,okecávané‘ téma jednotných a srovnávatelných státních maturit vyřešil za svůj první rok. Požadavek na státní srovnávací školní testy v 5. a 8. třídě nesměřuje proti sociálně slabým, ale proti zneužívání liberalismu různých takzvaných ,exkluzívních a nejlepších‘ škol, například proti jejich průběžnému verbálnímu, často počítačem jen předtištěnému hodnocení pro všechny stejně a klasifikování nesrovnatelných až bizarních oborů.“

„Ministr školství Dobeš je mi sice nesympatický, ale těžko mohu mít sympatie k systému, v němž jsou VŠ placené ze státního rozpočtu, přičemž bojují za akademické svobody.Prospělo by jim, kdyby si minimálně část peněz sháněly samy. Jinak to jen připomíná boj za získaná koryta a zatuchlý klídek.

Za vzdělání by se mělo platit, protože studenti si vzdělání neváží. Zajímá je pouze titul jako vstupenka k vyšším platům u firem. Mnozí přitom zběhnou od své vědecké specializace, kterou jim stát zaplatil. Školné by však mělo být nastavené tak, aby neznamenalo jen byznys pro banky.“

Podobná nerozhodnost se neobjevuje v dalších třech záporných odpovědích:

„Pokud tato změna posílí pozice majitelů, zřizovatelů a zakladatelů škol při řízení vysokých škol, pak souhlasím. Akademické svobody znamenají právo říct názor a nebýt za něj potrestán, nikoli právo řídit a nenést odpovědnost. Takže jde o bouři ve sklenici vody a křik skupinky osob, která pravděpodobně přijde o část svých prebend a výhod.“

Zobrazit diskusi
Reakcí:0

Oblíbený obsah