Vulgární mediální zkratka: Český špión, který kradl

Jak ošidné je zacházet v novinářské branži se slovy, ukazuje nejnovější vědecká „kauza“. Minulý týden přišel deník Mladá fronta DNES s odhalením, že špičkový vědec Jiří Bártek (někdy psáno i Bartek), podepsal spolupráci se Státní bezpečností (StB). „Čeští vědci kradli v cizině před listopadem 1989 cenné biologické kultury a laboratorní přístroje,“ začínal obecněji text, který dále popsal Bártkovu práci pro vědecko-technickou rozvědku. Jak ČESKÁ POZICE informovala, „kauza“ se nezjevila náhodou; již před několika lety byl estébácký tlustospis (nikoliv kompletní) nabízen k Bártekovu očernění.

Zprávu o Bártkově  špionáži na Západě začínají přebírat světová média... Ten, kdo jej před několika týdny donesl Jaroslavu Kmentovi do redakce, se nyní musí tetelit blahem... Zprávu z Prahy totiž začínají přebírat světová média, neboť profesor Bártek je skutečná kapacita v boji s rakovinou a je považován za jediného českého adepta Nobelovy ceny. A média článek různě variují; tak trochu bez vnímání dobových souvislostí.

Život v šesti odstavcích...

Například britský deník The Telegraph má úplně jasno, když článek uveřejnil pod titulkem „Český špión ukradl živé tkáně z londýnské onkologické kliniky“. Prásk! Takže z vědce, který i po dohodě s britskými kolegy odvážel výzkumný materiál a spotřební zařízení do Česka, je díky novinářské zkratce obyčejný zloděj a jen trochu neobyčejný špión... Podle informací ČESKÉ POZICE přitom Bártek i za své peníze kupoval extrémně drahé vybavení pro československé laboratoře a dostával výjimečné nabídky k práci v zahraničí. Neutekl.

Šestiodstavcový článek v Telegraphu, který shrnul celý Bártkův plodný život do několika vágních citací typu – „Raki se nebojí rizik. Je odvážný a ochotný získávat pro ČSSR technologie a zajímavý materiál“ – jen ukazuje, v jak obludném a perverzním režimu jsme museli žít, když ničí lidské osudy i dvě desítky let po svém svržení.

Vědec, jehož práci v 27 tisících případech citují magazíny typu Nature, Science nebo Lancet, se pak kvůli novinové branži smrskne do oněch šesti odstavců. Černá, nebo bílá? Žurnalisté mají jasno, jak o tom svědčí text varšavského korespondenta Matthewa Daye, který tak nějak pozapomněl dodat ke svému článku background i profil člověka. Pod fotografií jej popsali prostě: „Český špión Jiří Bartek.“ A přidali také proklik na „udavačskou aféru“ literáta Milana Kundery, též adepta Nobelovky.

Hořejší: Místo ostudy medaili!

V dnešním vydání MfD se Bártka zastal profesor Václav Hořejší, ředitel Ústavu molekulární genetiky AV ČR: „My všichni, kteří jsme se tehdy dostali na výzkumné stáže na Západ, jsme se snažili přivézt si domů podobné věci, jaké posílal Bartek, protože nám tehdy zoufale chyběly. Naši západní kolegové nám je při odjezdu ochotně dávali (samozřejmě zcela neoficiálně) jako dárky ,chudým příbuzným´. Nejednalo se tedy o žádné ,kradení´– byly to materiály, které byly většinou potřebné pro pokračující spolupráci...“ Dle Hořejšího by si vědec, žijící nyní v Kodani, zasloužil nikoliv ostudu, ale prezidentskou Medaili za zásluhy, kterou sám Hořejší získal v roce 2004.

Má dávná Hippokratova přísaha nějaké politické hranice?Filozoficky se navíc můžeme ptát, zda má Hippokratova přísaha nějaká politická omezení, když se v ní říká, že „lékařské úkony budu konat v zájmu a ve prospěch nemocného, dle svých schopností a svého úsudku“? Není to v bytostném zájmu medicíny, získávat na celém světě nejnovější lékařské poznatky? Nedělají to i jiné tajné služby? Jsou mravnější?

Nevíme dost, abychom mohli Bárteka soudit či mediálně lynčovat. Souvislostí je řada, neznáme ještě ani jednu setinu pravdy. Byl to fízl? Nebo muž, který chtěl nejlépe pomáhat nemocným lidem ve své vlasti deptané komunismem? Ač mnozí čtenáři očekávají, že novináři jim udělají jasno, se soudy raději vyčkejme – třeba se zjeví netušené okolnosti, jež osvětlí, proč se elitnímu světovému vědci stále ještě nedostalo tuzemské ceny Česká hlava.