Vědci v labyrintu paragrafů: Právní špeky brzdí miliardové projekty

Nejvíce se všichni bojí stavebních zakázek, protože jde o stamilionové tendry...Jen těžko lze u vědeckých projektů a unikátních řešení přesně předpovědět, co a kolik bude stát a zda to nebude navýšeno. Vzniká tím absolutní odpovědnost zadavatele, který by si měl zřejmě pořídit křišťálovou kouli. „Do posledního šroubku byste měli mít projekt daný. A každý šroubek navíc je pak problémem, protože vícepráce může být jen taková, která je předem objektivně nepředvídatelná... Ovšem ve výzkumu a vývoji je základní problém, že když vyvíjíte nějaký přístroj, tak obrazně nevíte, kde bude zapotřebí zásuvka,“ varuje Zuska.

Nepředvídatelný řídicí orgán?

Řada problémů v tomto operačním programu souvisí se systémovým nastavením strukturálních fondů, kdy se kladl příliš velký důraz na formality před kvalitativními kritérii. Mnozí příjemci za to kritizují i minulé vedení sekce EU fondů na ministerstvu školství, které mělo prý „nepredikovatelné chování“, jak říká jeden ze zdrojů ČESKÉ POZICE. „Řídicí orgán rád měnil podmínky za pochodu, bez konzultace s příjemci a většinou nešťastným způsobem, takže se vytvářely další problémy přinášející rizika,“ doplňuje.

To potvrzují například zástupci centra CEITEC: „Bohužel máme pocit, že řídicí orgán za předchozího vedení věnoval nejvíce energie triviálním formalitám, a následně pak neměl kapacitu věnovat se zásadním věcem. Je to jako kdyby u maturity někdo zkoumal, jestli jste čistě ustrojen a zda máte dobře ořezanou tužku předepsané tvrdosti, a neměl už čas zjistit, jestli taky vůbec něco umíte,“ říká tamní tisková mluvčí Petra Věchtová.

Řídicí orgán operačního programu v poslední době vychází příjemcům mnohem více vstříc, než tomu bylo v minulém obdobíAle dodává, že o právních rizicích nynější úředníci na MŠMT dobře vědí a mají vůli problémy vyřešit. „Jen si nejsme jisti, zda na to má ministerstvo dostatečnou časovou a odbornou kapacitu... Často se zdá, že si řídicí orgán zásadně plete svoji roli. Měl by svou činnost primárně pojímat jako službu české vědě, nikoliv jako nástroj k její kontrole. Tedy spravedlivě rozdělovat peníze těm, jimž jsou primárně určeny, a nikoliv na nich sedět a své moci využívat k vymýšlení dalších překážek, jež postihnou ty poctivé,“ doplňuje Věchtová.

„Řídicí orgán OP VaVpI v poslední době vychází příjemcům mnohem více vstříc, než tomu bylo v minulém období. Dá se říci, že si uvědomuje, že jsme na jedné lodi a že o úspěchu programu nerozhodne, zda orgán bude správně posuzovat změny ve výzkumných týmech či vyplňování pracovních výkazů, ale zda zvládneme včas všechny dodávky,“ míní Duda z IT4I.

O balíku nečekaných dopadů

Miliardy z Bruselu přinesly české vědě obří šanci, ale daly vzniknout i nečekaným dopadům. Například výzkumníci v Pardubicích si chtěli pořídit zvláštní přístroj, jenže nesehnali kvalifikovaného soudního znalce, který měl dotyčný aparát ocenit. Expertní dokumentace mnohých projektů zase obsahují stovky dodatků a příloh, které mohou proces schvalování na ministerstvu zdržet a různě zkompliíkovat...

O takových potížích ví Aleš Vlk ze společnosti Alevia, která v Praze uskutečnila v březnu a v květnu odborné semináře právě k problematice OP VaVpI. „Na konferenci padaly i dotazy, zda a jak se budou užité přístroje placené z fondů muset zapsat do výstupů, například článků, a zda se povedou nějaké přístrojové deníky. Jedna účastnice pak vystoupila v plénu a říkala: Já studovala na Harvardu a doufala jsem, že českým vědcům projekty z evropských peněz pomohou k podobným špičkovým podmínkám a nebudou je zatěžovat administrací. Ale zatím to tak nevypadá,“ vzpomíná Vlk.

Podle něj se věci – jako je třeba započítávání výstupů jednotlivých pracovišť do databáze RIV a dopady na jednotlivé součásti institucí – začínají při přechodu do reality poměrně komplikovat a vědcům reálně hrozí obrovská administrativní zátěž. Čeho všeho se dočkáme? A jak vyřeší vědci všechny paragrafy?