TOP20 institucí v českém výzkumu
Mezi dvacítkou nejlepších organizací se celých pět let udržuje třináctka fakult a ústavů, které potřebují stabilnější financování.

Nejvýkonnějšími vědeckými institucemi v Česku jsou dlouhodobě Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy, Fyzikální ústav Akademie věd ČR a přírodovědecké fakulty Karlovy, Masarykovy a Palackého univerzity. Jejich pořadí se příliš nemění ani s metodikou hodnocení výsledků. Vypovídá o tom analýza, již si pořídila vládní Rada pro výzkum, vývoj a inovace a kterou má ČESKÁ POZICE k dispozici.
OMEZENÝ PŘÍSTUP
Tento dokument je kompletně přístupný uživatelům služby VIP POZICE. Pokud službu užíváte, přesvědčte se prosím, zda jste přihlášeni. Jste-li přihlášeni, a přesto se dokument kompletně nezobrazil, můžete získat podrobnější informace na své uživatelské stránce.
Podrobné informace o nabídce výhod, které skýtá služba VIP POZICE, získáte kliknutím na tlačítko. VIP




Komentáře
ČESKÁ POZICE ctí demokratickou diskusi. Prosíme vás však o respektování pravidel diskuse (viz Podmínky užívání služeb), jejichž smyslem je přispět k její korektnosti a smysluplnosti.
Vložením příspěvku potvrzujete svůj souhlas s těmito pravidly. Příspěvky, které se z nich vymykají, budeme nuceni odstranit.
Děkujeme vám za pochopení.
... jeste na doplneni predchoziho prispevku
Ještě si dovolím doplnit svůj předchozí příspěvek o pár čísel: Univerzita Karlova: 7800 odborných zaměstnanců a 513 337 bodů dle Metodiky RVVI 2011. Ústavy akademie věd celkem: více jak 3 tis. odborných zaměstnanců a cca 836 000 bodů dle Metodiky RVVI 2011 (jestli jsem si to sečetl správně).
Nemá smysl z výše uvedeného dělat nějaké populistické závěry, myslím si, že rozumný člověk z toho pochopí, že AV svoje opodstatnění má, a že v ní pracují profesionálové, kteří VaV výstupy mají. Nemá cenu srovnávat výkon na hlavu, protože odborní pracovníci VŠ daleko hojněji vyučují, takže by to nebylo fér, nicméně ten rozdíl ve prospěch AV je naprosto evidentní a nedá se zdůvodnit pouze menší zátěží při výuce u zaměstnanců AV a to jsem pro srovnání použil nejprestižnější univerzitu v ČR.
No chtelo by to trosku objektivnosti
Článek pojednává o tom, že zdaleka největší a nejdražší ústavy mají nejvíce výsledků. Jak překvapivé! Tvrzení, že VŠ mají 2,5 x vyšší výkon než AV je pro znalce poměrů silně pokulhávající a silně neobjektivní. Pokud vezmeme nejlepší výsledky VŠ zjistíte, že na min. 1/3 se podíleli pracovníci AV (naopak to neplatí).
Další významnou skupinou výsledků, jsou výsledky doktorandů. I když je doktorandi dosáhnou díky školitelům z AV a na pracovištích AV, prospěch z toho mají univerzity, protože AV nemá své doktorandy a doktorand je vždy studentem některé z univerzit. Opět by bylo zajímavé porovnat výsledky doktorandů školených na AV s těmi školenými na univerzitách. Ale to vše by znamenalo, aby ten kdo chce provést objektivní hodnocení (nebo o tom psát do médií) byl znalý poměrů v ČR. Do začátku by stačilo VaV výstupy normovat počtem VaV pracovníků či množstvím fin. prostředků (všech ne jen vybraných), které tyto výstupy stojí.
Pro laiky kteří se diví, že je tak málo ústavú AV v první 20 tohoto přehledu a dělají z toho ukvapené závěry: ty ústavy co jsou v přehledu dosahují stejných VaV výsledků jako nejlepší naše fakulty, ovšem s řádově menším počtem zaměstnancům a nejméně o řád menším rozpočtem a k tomu platí ještě to, co bylo napsáno výše. Jen pro ilustraci: celá UK má cca 7800 odborných pracovníků. Celá AV (50 ústavů) má cca 3000 odborných pracovníků.
Samostatnou otázkou je pak ještě kvalita VaV výstupů, tím až se začne někdo zabývat, no to bude pozdvižení. Zase je třeba znát specifika ČR a pro alespoň trošku objektivní hodnocení se podívat, kde se ty "body" vzaly. To je poměrně často tristní záležitost, zejména v oblasti "funkčních vzorků" či "softvare" dle Metodiky RVVI. Doufejme, že se kategorie "funkční vzorek" již v nové verzi Metodiky neobjeví.
A ještě si dovolím komentář k myšlence, že univerzity a AV jsou dominantní organizace podílející se na výsledcích VaV v ČR. To je také fantastické zjištění, když kromě výše uvedených máme jen pár dalších v. v. i. Na toto zjištění ovšem není potřeba žádné metodiky RVVI, na to stačí alespoň základní znalost VaV institucí v ČR.
No chtelo by to trosku objektivnosti
Článek pojednává o tom, že zdaleka největší a nejdražší ústavy mají nejvíce výsledků. Jak překvapivé! Tvrzení, že VŠ mají 2,5 x vyšší výkon než AV je pro znalce poměrů silně pokulhávající a silně neobjektivní. Pokud vezmeme nejlepší výsledky VŠ zjistíte, že na min. 1/3 se podíleli pracovníci AV (naopak to neplatí).
Další významnou skupinou výsledků, jsou výsledky doktorandů. I když je doktorandi dosáhnou díky školitelům z AV a na pracovištích AV, prospěch z toho mají univerzity, protože AV nemá své doktorandy a doktorand je vždy studentem některé z univerzit. Opět by bylo zajímavé porovnat výsledky doktorandů školených na AV s těmi školenými na univerzitách. Ale to vše by znamenalo, aby ten kdo chce provést objektivní hodnocení (nebo o tom psát do médií) byl znalý poměrů v ČR. Do začátku by stačilo VaV výstupy normovat počtem VaV pracovníků či množstvím fin. prostředků (všech ne jen vybraných), které tyto výstupy stojí.
Pro laiky kteří se diví, že je tak málo ústavú AV v první 20 tohoto přehledu a dělají z toho ukvapené závěry: ty ústavy co jsou v přehledu dosahují stejných VaV výsledků jako nejlepší naše fakulty, ovšem s řádově menším počtem zaměstnancům a nejméně o řád menším rozpočtem a k tomu platí ještě to, co bylo napsáno výše. Jen pro ilustraci: celá UK má cca 7800 odborných pracovníků. Celá AV (50 ústavů) má cca 3000 odborných pracovníků.
Samostatnou otázkou je pak ještě kvalita VaV výstupů, tím až se začne někdo zabývat, no to bude pozdvižení. Zase je třeba znát specifika ČR a pro alespoň trošku objektivní hodnocení se podívat, kde se ty "body" vzaly. To je poměrně často tristní záležitost, zejména v oblasti "funkčních vzorků" či "softvare" dle Metodiky RVVI. Doufejme, že se kategorie "funkční vzorek" již v nové verzi Metodiky neobjeví.
A ještě si dovolím komentář k myšlence, že univerzity a AV jsou dominantní organizace podílející se na výsledcích VaV v ČR. To je také fantastické zjištění, když kromě výše uvedených máme jen pár dalších v. v. i. Na toto zjištění ovšem není potřeba žádné metodiky RVVI, na to stačí alespoň základní znalost VaV institucí v ČR.
Pár postřehů
Přestože objektivní hodnocení úrovně výzkumu z tohoto žebříčku (stejně jako z drtivé většiny ostattních) udělat nelze, některá fakta asi těžko lze přehlédnout:
1) Ve výzkumu drtivě "vedou" technické obory nad humanitními. Je metodika tak špatná anebo humanitní obory tak špatné (v oblasti výzkumu)?
2) Soukromé "univerzity" jsem v žádném takovém žebříčku nezaznamenal. Neříká to něco o úrovní výzkumu na soukromých VŠ?
3) Až na velmi osamělé čestné výjimky ústavy Akademie věd pokulhávají ve výsledcích výzkumu. Přičemž AV je primárně zaměřena na výzkum, zatímco univerzity mají i druhý "hlavní" cíl výuku. Neříká to něco o kvalitě většiny ústavů AV?
pro mgr. pavel
Nejprve bych rad podekoval panu redekatoru Rychlikovi, za to, ze se vedou, vyzkumem a vzdelavanim v nasi republice dlouhodobe a systematicky zabyva. V tom je server ceskapozice u nas unikatni, pro vetsinu ostatnich medii je to tema naprosto nezajimave, vzdyt preci existuji fotbal a nove ucesy celebrit. Jen houst a vetsi kapky:)
Pak k Vasim dotazum
ad1) dle vyjadreni ex-ministryne Kopicove o tom, ze ji prekvapuje dobre umisteni FF UK, a ze kafemelejnek muze namlit i humanitnim oborum predpokladam, ze k sestaveni zebricku byla pouzita opet nejaka forma kafemlejnku. Mne samotneho postaveni FFUK taky prekvapuje, zrejme kreativne prisli na zpusob kde mohou humanitni vedci generovat body. Normalne proti technikum ci prirodovedcum nemaji sanci. Tezko vytvori uzitny vzor, patent nebo funkcni vzorek. U velkych humanitnich skol typu VSE nebo prava se zase nejaky vyzkum prilis neceka, je tam spise jako vedlejsi produkt vyuky "odborniku pro praxi".
ad2) to me taky neprekvapuje - smyslem soukromych skol je generovat zisk. Vyuka v mekkych oborech je relativne levna a je po nich vetsi poptavka nez po tezkych oborech typu matematika, medicina, prirodni vedy. Mame u nas soukromou skolu s jedinou fakultou zamerenou na medicinu, chemii nebo biologii? Pokud vim nemame.
ad 3) v zebricku neni brana v potaz velikost hodnocene instituce. Proto mne nepritomnost mnoha pracovist AV prilis neprekvapuje. Spise mne prekvapuje, ze se tam nedostaly ani pomerne velke a pritom exceletni instituce, napriklad prazska VSCHT. Ale jak jiz uvedl dr. Stys - velikost instituce je ponekud tezko uchopitelny pojem - velka cast zamestnancu AV jsou rovnez zamestnaci nektere university. Vsichni studenti na AV, tj. ti, kteri tu vedu skutecne delaji rukama, jsou oficialne pocitani na nejakou univerzitu. Potom se samozrejme deli i dosazene vysledky mezi univerzitu a AV. Nerikam ze je to spatne, rozhodne je to dobre, ze k takovemu propojovani dochazi, ale je treba si toho byt vedom a nedelat ukvapene zavery jako AV zrusit, protoze je draha a nevykonna.
Drahá a nevýkonná AV
Nevýkonné ve smyslu kafemlejnku byly po léta mnohé univerzity. Důvodem bylo, že se AV rozhodla nepodpořit ministra Vopěnku (vynikajícího matematika a odborně i osobnostně nezpochybnitelného člověka) v jeho snaze o sloučení AV a vysokých škol. Dobový odkaz zde http://www.cibulka.com/nnoviny/nn1992/nn1692/obsah/36.htm, článek přímého účastníka jednání zde http://kostlan.blog.respekt.ihned.cz/c1-45963580-likvidace-akademie-ved-... . Bylo to velké vítězství komunistického ministra Nejedlého, jeho duch stále vítězí nad českou vědou a univerzitami.
Když ta spolupráce tak dobře funguje, proč se neinstitucionalizuje pro co největší prospěch společnosti. Že to tak mohlo být ukazuje ojedinělý příklad CERGE-EI , který se už 20 let sebehodnotí komisí v níž je i nositel Nobelovy ceny. (Žije z toho i ekonomie na Fakultě sociálních věd UK.) Myslím, že ani nejzapřísáhlejší zastánce kafemlejnku nezpochybní, že takové dlouhodobé hodnocení je lepší než jakákoliv scientometrie. A protože kafemlejnek CERGE - EI zcela potápí, je zřejmé, že kafemlejnek JE špatně. On JE špatně zvláště teď, protože se kafemlejnkuje v Číne a všude jinde v třetím světě a všechno je hned na internetu. Tím se mnohé nectnosti vědeckého publikování, které jinak vcelku existují nezávisle na scientometrii, zesilují. Tyto faktory v 90. letech 20. století, kdy vědecky dospívali jeho tvůrci a dnešní zastánci, zdaleka nebyly tak významné, tehdy šlo hlavně o to publikovat. Jakmile jsou žebřícky, je i ambicióznost a ta, jak pravil Wittgenstein, je zabijákem myšlení. Zkuste si promluvit s jakýmkoliv vlivný, přírodovědcem ve věku 35-55 o vědě obecně a uvidíte, jak brzo začně mlít o impakt faktorech
Tož tak.
Vysledky hodnoceni vedy a
Vysledky hodnoceni vedy a vyzkumu je nastesti uz mozne prehledne brouzdat na webu, takze je videt, ze FF UK pres 3/4 bodu ziskala za monografie ci kapitoly v nich a za clanky v neimpaktovanych casopisech ve svetove uznavanych db:
http://www.isvav.cz/h11/organizationDetail.do?rowId=orjk%3A11210
FF UK
Gratuluji, fakt dobre, smekam. Zvlaste ve svetle toho, ze na 1800 vysledku, ktere RVVI uznava mate jeste dalsich 2150, ktere vam neuznali. Trochu tim nabouravate moji teorii, ze kafemlejnek znevyhodnuje humanitni obory:).
Znevyhodneni?
No, ono je to letos tak, ze oborove skupiny maji proste fixni podil bodu - humanitni a umelecke obory proste maji fixne 7.75 % bodu z celku, spolecenske vedy 7.85 %, fyzikalni vedy 15.08 %, chemicke 15.80 %, technicke 15.60 %, atd...
Coz je politicke rozhodnuti, pochopitelne, a je jen na Vas, zda budete tyto pomery povazovat za "znevyhodneni humanit" nebo za "spravedlive stanoveni priorit".
Kvalita publikace resp. vkladu do RIV
Zajímavé číslo je také průměrné bodové ohodnocení jednoho vkladu do RIV. Vznikne jako podíl počtu bodů počtem položek. Ačkoliv se právě v něm odrážejí všechny nectnosti (o tom jsem psal jinde) scientometrie započtené do kafemlejnku, možná přece něco napovídá. Mimochodem s názorem, že kafemlejnek se na hodnocení přírodovědných disciplín více-méně hodí vůbec nesouhlasím. Podle mne v přírodovědě je základem nově provedený experiment a dobrá teorie nutností. V kafemlejnku ale nejvíce nese využití modelu/teorie (=software) na konkrétní problém bez jakékoliv kontroly experimentem. Podobně hodně nese "me too research", použití stejné metody na podobný problém.
Ad 1) Myslím, že platí oboje.
Ad 1) Myslím, že platí oboje. Metodika (kafemlejnek) je pro humanitní obory špatná. Ale zároveň si myslím, že pokrok, který za posledních 20 let udělaly přírodovědné obory v dohánění vyspělého světa humanitní a společenskovědné obory nezvládly (můj subjektivní dojem).
Ad 2) No ano, určitě soukromé VŠ příliš na výzkum zaměřeny nejsou...
Ad 3) To záleží na velikostech institucí - kromě mamutích Fyzikálního ústavu, UOCHB je většina dobrých ústavů AV prostě jen menších a do té "Top 20" se nedostala... Kdyby se spojily třeba biomedicínské ústavy AV v Krči, hned by tam byly...
Tento zebricek je zcela zhovadily
Uvedte jmena 5 spickovych vedcu z kazde z uvedenych - tech, kteri jsou na prvnich mistech ve svych institucich v poctu publikaci, citaci . A porovnejte jejich dosazene vysledky s poradim jejich instituci v zebricku. Dale vyberte 10 nejcitovanejsich ceskych vedcu a overte, zda jejich instituce jsou v uvedenem zebricku a na kolikate pozici.
Zvlaste u CVUT bude k popukani, jake vlystupy prispely k umisteni uvedenych instituci tak vysoko v ramci CR.
Opakuji, prehled je zcela zhovadily a jmena autoru by mela byt uvedena i s uvedenim jejich profesniho pusobiste.
ad TOP20
Dobrý den, tento "žebříček" TOP20 z připravené minianalýzy je nastaven jen kvůli zjednodušenému zachycení výzkumného trendu institucí v posledních pěti letech (a srovnání metodik) a uvádí dvacítku výzkumných organizací (VO), které získaly podle Hodnocení 2011 nejvíce bodů. rmt
To snad nemůže nikdo myslet
To snad nemůže nikdo myslet vážně porovnávat výzkumné instituce bez ohledu na jejich velikost! Nic proti 20 jmenovaným, bezesporu jsou to (na české poměry) dobré až vynikající výzkumné instituce, ale jsou tu i další fakulty a ústavy, které mají třeba poloviční nebo třetinovou velikost a při přepočtu na jednoho vysokoškolského akademického nebo vědeckého pracovníka vykazují přinejmenším stejnou výkonnost...
(P.S. Já jsem z jedné z nich... ;o))))
Oba žebříčky (celková
Oba žebříčky (celková "výkonnost" i průměr na jednoho zaměstnance) mají smysl. Pokud má tento sloužit na zjištění důležitosti jednotlivých fakult či ústavů AV, pak je metodika porovnávání v pořádku.
Výkonnost
Celková výkonnost má smysl jen velmi omezený. Průměr na zaměstnance se zas těžko dělá v postředí, kde každý druhý má úvazek 1,5 a větší, statistiky nejsou běžne k dispozici a navíc je každý dělá jinou metodou. Nejrozumnější je stanovit určitou mnimální velikost, například jeden studijní program (PhD+Bc+Mgr), a posuzovat 5 nejlepších výsledků ročně + odpovídající počet kvalifikačních prací, kdy PhD práce musí obsahovat také publikace. Kdo toto nesplňuje, není univerzita ale college / Fachhochschule. Kde je chyba?
Myslím, že chyba není nikde,
Myslím, že chyba není nikde, ale i tento Váš navržený způsob evaluace 5 nejlepších výsledků ročně (nazvěme ho pracovně "faktor excelence") má smysl pouze tehdy, je-li součástí nějakého komplexnějšího hodnocení, kde by, myslím, ten celkový výkon asi podstatnou roli hrát měl.
Mohlo by to být něco jako body z kafemlejnku (v rámci možností maximálně vylepšeného a oborového) vynásobené nějakým tímto "faktorem excelence", který by u výzkumných institucí mohl nabývat hodnotytřeba od 1,0 do 1,5...
O tom kdo a jak by ten faktor přiděloval se zatím raději rozepisovat nebudu a bojím se, jak by u nás v Čechách a na Moravě a ve Slezku dopadlo. Ale v principu OK...
Bez toho celkového výkonnostního parametru by to svádělo vydržovat si 1 - 2 špičkové týmy a na kvantitě a kvalitě vědy zbytku by vlastně ani nezáleželo a mohli by se v klídku vézt - jak tomu často bylo v končící éře výzkumných záměrů...
Všichni skvělí
Vědecká instituce, kde jsou všichni absolutně skvělí podle jednoho kritéria, exploduje vlastním egem. Ani Caltech, který je velikostně asi tak rozměr potenciálně české superuniverzity (pokud nemáme mít jen jednu) nemá všechny lidi publikující každý rok v Science nebo Nature. Někdo víc učí, někdo má průmyslové granty a někdo píše knihy nebo učebnice. Těch 5 superpublikací ročně vidím jako rozumnou úlitbu bohu scientometrie. Kvantita by se ošetřila potřebným počtem graduovaných PhD a Mgr s minimální kvalitou podle příslibu daného v akreditaci. Například povinností publikace nebo průmyslem uznané realizace.
Podle mne na takovou instituci by se kvalitní studenti hrnuli. Stejně jako by o ni stáli zaměstnavatelé.