Studium on-line: Trend, který může změnit planetární vzdělanost

Nejvýznamnější světové univerzity a jejich elitní profesoři nabízejí poznatky zdarma. Stačí se zapsat.

Věda a vzdělávání
Martin Rychlík | 27.07.2013
Nejlepší univerzity jako Harvard, MIT nebo Berkeley dávají zdarma na webové stránky EdX, Coursera či Udacity výukové kurzy mnoha předmětů. A zapisují se do nich desetitisíce lidí.

Zázračný patnáctiletý Mongol, který udělal harvardské testy z teorie obvodů na sto procent. Jednaosmdesátiletý dědeček mezi 7200 zapsanými studenty elektrotechnického kurzu na Massachusetts Institute of Technology (MIT). Tujiza Uwituze, osiřelá dívka ze Rwandy, která se právě učí stejnou látku jako studenti v Edinburghu. Anebo 270 tisíc studentů počítačových věd, včetně Čechů, kteří jsou zapsáni na nejúspěšnějším vysokoškolském on-line kurzu dneška. Poskytují ho stránky Udacity v rámci svých MOOC.

Že tu zkratku neznáte? Znamená Massive Open Online Courses neboli hromadné otevřené on-line kurzy a jde o fenomén, který bobtná den za dnem. Vybrané světové univerzity, jako jsou Harvard, Yale nebo University of Tokio, nabízejí na internetu zdarma některé své přednášky – zvláště ty úvodní k jednotlivým oborům. Dostupné jsou pochopitelně i Čechům. Stačí se zapsat: tady, tady či tady, být zvídavý a mít vůli k dokončení kurzu.

Odborníci si jen stěží troufají odhadovat, co tento demokratizační trend ve vzdělání přinese. Jisté však je, že nejpodnikavější lidé už vymýšlejí, jak se stát nejen věrozvěsty, ale jak na vznikajících „edu-Googlech“ vytvořit úspěšný byznys-model.

„Možná, že v nějaké odlehlé africké vesničce žije nový Albert Einstein nebo Steve Jobs a my bychom měli být schopní takové osobě nabídnout vzdělání, protože právě tací by mohli přijít s novým velkým objevem, který by učinil svět lepším pro každého z nás,“ uvedla před rokem Daphne Kollerová na přednáškách TED. Právě tato dáma ze Stanfordu je jednou z „matek“ kvalitních kurzů pro všechny. Minulý týden věnovaly digitálnímu vzdělávání a tématu MOOC svá speciální vydání i renomované magazíny Nature a Scientific American.

Nestačily by čtyři nové univerzity týdně

Celosvětová poptávka po vzdělání a vědomostech – onom výtahu ke společenskému uznání a dobře placené práci – je obrovská. Podle jedné studie, kterou citovala v Paříži roku 2011 zástupkyně UNESCO Stamenka Uvalić-Trumbić, naroste globální zájem o vysokoškolské vzdělání za dvanáct let oproti dnešku o zhruba sto milionů studentů (v roce 2011 se zapsalo na vysoké školy asi 165 milionů lidí) , takže by k úplnému uspokojení potřeb nestačilo ani to, kdyby každý týden až do roku 2025 vznikaly čtyři nové třicetitisícové univerzity! Pro zajímavost: Masarykova univerzita má 43 tisíc študáků...

Právě přednášky MOOC považuje řada odborníků za „další velkou věc ve vzdělávání“, revoluci, která radikálně zvětší dosah myšlenek špičkových učenců a zároveň jim ulehčí zátěž v úvodních kurzech, jež jsou nutné a opakují se. „Za 25 let, co sleduji vysoké školství, jsem nikdy neviděl něco, co by se tak rychle pohybovalo,“ řekl v březnu časopisu Nature sociolog Mitchell Stevens, který se zabývá budoucností digitálního vzdělávání.

V prvním sledu jdou technické a přírodní vědy, třeba informatika, inženýrství a biologie, ale valem přibývá i kurzů v humanitních oborech. Během loňského roku se v oboru MOOC konstituovali tři hlavní hráči: společnosti Coursera, Udacity a EdX, jež se vyplatí sledovat. Tahle třeba vypadá pozvánka k jedenáctitýdennímu úvodu do virologie (zahajuje 1. srpna), jenž připravuje Vincent Racaniello z Columbia University:

K dnešnímu datu má Coursera, světový lídr v „masivních přednáškách“, přes čtyři miliony studentů, které vyučují ve 410 on-line kurzech profesoři z 83 partnerských škol! A nejsou to garážové školy. Nechybí mezi nimi Caltech, Columbia, Johns Hopkins University, Princeton, UPenn, ale nově ani Yale či univerzity z Tokia, Hong Kongu, mexického Monterrey, Singapuru či Leidenu. Co se to, proboha, děje, že elitní školy dávají světu všanc a zdarma know-how svých pedagogů a otvírají se masám? Prožíváme dějinný přelom?

Malá historie MOOC

Vlna, která dost možná nedozírně promění vysoké školství, se vzedmula v létě 2011 na Stanfordově univerzitě v Kalifornii. Několik profesorů, jmenovitě Andrew Ng, Daphne Kollerová a Sebastian Thrun, spustili on-line kurz předmětu umělé inteligence, jenž si zapsalo 160 tisíc studentů, přičemž jej 23 tisíc dokončilo. A začala revoluce. Ke Stanfordu se přidaly další školy, jež zahlédly budoucnost, kterou nechtějí propásnout...

Massive Open Online Courses v sobě vstřebaly poznatky z dějin distančního vzdělávání i teoretických pedagogických studií, jež dokládají, jak omezeně funguje frontální model profesorského přednášení. Lepší je motivovat studenty řešením úkolů, lákat je ke spolupráci, udržovat ve zvídavosti a pozornosti. MOOC, které nejsou pouhými internetovými spoty, se staly zajímavějšími i s ohledem na technologický vývoj, v němž se to hemží aplikacemi pro chytré telefony, sociálními sítěmi, fulltextovým vyhledáváním ve videu, vědeckými hrami a nově už i virtuálními laboratořemi.

Zobrazit diskusi
Reakcí:3

Komentáře

ČESKÁ POZICE ctí demokratickou diskusi. Prosíme vás však o respektování pravidel diskuse (viz Podmínky užívání služeb), jejichž smyslem je přispět k její korektnosti a smysluplnosti.

Vložením příspěvku potvrzujete svůj souhlas s těmito pravidly. Příspěvky, které se z nich vymykají, budeme nuceni odstranit.

Děkujeme vám za pochopení.

iTunesU

Možná by stálo zmínit i iTunesU, která taky poskytuje spoustu zajímavých přednášek ze zajímavých univerzit. 

Díky za výborný článek.

Díky za výborný článek. Myslím, že v určitém úzkém kruhu už ta revoluce proběhla. Za sebe - v roce 2006 jsem se jako PhD. student zúčastnil konference UseR! a vrátil se s očima navrch hlavy, co všechno ve světě dělají a jak jsme v Praze sto let za opicema. Tehdy jsem si do RSS čtečky nastavil první blogy.V nich jsem našel odkaz na zmíněný machine learning od Ng (Stanford) a zjistil, že se nestačí jen dívat, že bez procvičení to zapomenete. A pak přišla královna všech prokrastinací - Coursera. 

 

Letos jsem začal pracovat v USA. Ne snad že bych byl tak chytrý nebo pracovitý nebo úspěšný, ale protože člověka s určitou kombinací znalostí genetika - programování - data science je problém sehnat i tam. Já ji měl právě skrzevá ty blogy a kurzy.

 

Samotného by mne zajímalo, jestli je tohle cesta jen pro pár procent populace nebo zda / kdy do toho zapluje i český mainstream. Schválně se zkuste podívat na videa z českých univerzit a pak si najděte obdobný kurz na Udacity / Coursera / EdX. 

Mimo školu

Výborný článek, díky za něj! 

Kdo by měl zájem o přehled všech MOOC na jednom místě, doporučuji webCoursetalk

V ČR se snažíme rozšiřovat povědomí o vzdělávacích zdrojích a možnostech online vzdělávání projektem Mimo školu, na kterém najdete více jak 50 vzdělávacích zdrojů: http://www.mimoskolu.cz/zdroje-k-sebevzdelavani/

 

 

Skrýt diskusi

Oblíbený obsah