Strakošův manifest. Proč se čeští vědci nenatahují po výzkumných grantech EU?
Zdeněk Strakoš, profesor MFF UK, klade nepříjemné otázky k zanedbatelnému zapojení Čechů do grantů Evropské výzkumné rady.
V grantovém systému ERC je ročně připraveno 1,26 miliardy eur, což dělá 30,83 miliardy korun na vědu a výzkum. Na startovní projekty jde 670 milionů, na pokročilé granty 590 milionů eur. Česko ale za ostatními velmi pokulhává. Zdeněk Strakoš, profesor MFF UK, klade v LN nepříjemné otázky k zanedbatelnému zapojení Čechů do grantů Evropské výzkumné rady.
OMEZENÝ PŘÍSTUP
Tento dokument je kompletně přístupný uživatelům služby VIP POZICE. Pokud službu užíváte, přesvědčte se prosím, zda jste přihlášeni. Jste-li přihlášeni, a přesto se dokument kompletně nezobrazil, můžete získat podrobnější informace na své uživatelské stránce.
Podrobné informace o nabídce výhod, které skýtá služba VIP POZICE, získáte kliknutím na tlačítko. VIP
Přeposlat
Verze pro tisk
Komentáře
ČESKÁ POZICE ctí demokratickou diskusi. Prosíme vás však o respektování pravidel diskuse (viz Podmínky užívání služeb), jejichž smyslem je přispět k její korektnosti a smysluplnosti.
Vložením příspěvku potvrzujete svůj souhlas s těmito pravidly. Příspěvky, které se z nich vymykají, budeme nuceni odstranit.
Děkujeme vám za pochopení.
Dílky Zdeňku
ERC
Odkazovaný statistika ukazuje pouze tzv. počáteční (starting) grants. ERC ovšem uděluje i další typy grantů zmíně v textu, proto by bylo asi lepší odkázat na tento přehled: http://erc.europa.eu/index.cfm?fuseaction=page.display&topicID=165 Teprve tady se ukazuje, jak (špatně?) na tom česká věda je.
Z vlastní zkušenosti bych řekl, že úspěšnost v evropských programech je dána spíše schopností napsat dobrý proposal (správně vyplnit všechny kolonky) než být skutečně exceletní vědec. Jak jsme začali užívat do návrhů ta správná "buzzwords", začali jsme dosahovat v evaluaci dosahovat mnohem vyššího hodnocení.
ERC je relativně nové schéma pro udělování grantů - existuje teprve od r. 2007, navíc je stejně financováno přes FP7. Pokud bychom porovnali úspěšnost českých vědců v rámcových programech celkově, je úspěšnost přece jen o něco vyšší. I když samozřejmě pořád nic moc.
Bohužel jsem nenašel poměr podaných/úspěšných ERC grantů pro jednotlivé země, takže se těžko zobecňuje závěr o neúspěšnosti vědců z ČR v tom smyslu, že nevíme, jestli jejich "succes rate" nebyla třeba vyšší než těch obecných 10-12%. Je také možné, že čeští vědci mohli podávat úspěšné žádosti z jiných států - pokud je mo známo, statistika ERC eviduje místo pobytu vědce, nikoliv zemi původu. To na druhou stranu ukazuje, že ČR není lákavou destinací pro excelentní vědeckou práci a otázkou je, zda to velké OP VaVpI infrastruktury dokáží zvrátit. Řekl bych, že moc ne, i když bych velmi rád viděl opak.
Nastavení zrcadla....
To, co uvádí profesor Strakoš je hrozné - a přitom naprosto objektivní a neoddiskutovatelné.
Jak je možné, že těchto tristních výsledků dosahují naše skvělé univerzity přesto, že mají 8-10x více "vědců", než měly před dvaceti lety?
Odpověď je snadná - čeští VŠ pedagogové nejsou, až na naprosté výjimky, ani odborníky z praxe, ani úspěšnými vědci. A často ani obecně lidsky uznávanými osobnostmi.
Jak vlastně v Česku vzniká typický tzv. VŠ učitel? Je to snad mimořádně úspěšný vědecký pracovník? Nebo někdo, kdo byl mimořádně úspěšný v byznysu, který ta která "VŠ" jakože vyučuje? Je to snad vědec či pedagog s velkou zahraniční zkušeností? Nebo alespoň průměrný odborník, ovládající přinejmenším jeden cizí jazyk tak, aby v něm mohl přednášet?
Odpověď zní: Ne.
Typický český VŠ učitel se rekrutuje z relativně nejlepších absolventů a na téže univerzitě pak zůstává do konce své "vědecké" kariéry. Neumí pořádně ani anglicky, nikdy nepracoval na kvalitním univerzitním nebo výzkumném pracovišti v zahraničí, o úspěchu v praktickém byznysu nemluvě. České vysoké školy tak recyklují samy sebe. Je to vlastně totéž, jako opakované sňatky mezi blízkými příbuznými, s tímtéž výsledkem.
Čest výjimkám.
Je to tak!
...
Je to tak!
DO KAMENE TESAT!!!! Blahopřeji autorovi k odvaze něco tak upřímného a otevřeného napsat. Přiznání si skutečné podstaty problému VaV je prvním krokem k hledání správné cesty v budoucnu. Jak to změnit asi umíme vymyslet (např. významný mi změnami v zákonu o vysokých školách), jen o těchto změnách nemohou rozhodovat ti, kteří vychází z řad akademické obce, kteří změnou budou přímo postiženi... Tady je pak vhodný např. direktivní zásah osvíceného vedení MŠMT...
Otazka je,
Otazka je, kde vzít ono osvícené vedení MŠMT. Zatím reprezentace VŠ spíše poukazují na nedomyšlenosti, než aby se chovaly tak, jak asi předpokládáte, tj. aby bránily pozitivním změnám.
Ono totiž je jednoduché říct "je potřeba učinit vyznamné změny v ZVŠ", nicméně osobně nějak nevidím, že byste říkal, jaké konkrétně změny by to měly být.
Souhlasím například s tím, že "sebeoplozování" je významný problém českých VŠ. Ovšem co s tím, když - a jako místopředseda AS FF UK jsem příseděl u mnoha výběrových řízení na FF UK - se do výběrového řízení přihlásí typicky pouze jeden člověk, a když více, jeden z nich je typicky blázen nebo úplně mimo obor, jeden je zjevně odborně horší a ten poslední je absolvent vlastní školy?
Jistě, chtělo by to odborníky ze zahraničí, nebo navrátilé postdocy. Jenomže můžeme je zaplatit? Už teď těžko a prostředky pro VŠ se rok od roku zmenšují. Snad by šlo tedy spoustu lidí vyhodit a nahradit je menším množstvím lépe zaplacených "kvalitnějších". Ale díky geniálnímu přílepku poslance Ohlídala a teď nejnověji díky novele zákoníku práce bude mít většina akademických pracovníků smlouvy na neurčito, a vyhodit takové zaměstnance je velmi složité... nehledě na to, že kromě vědy musí probíhat i vzdělávací činnost, a v ní jsme stále, co se týče poměru počtu studentů na pedagoga, daleko za doporučením OECD.
Nakonec se dostáváme do situace, kdy sice potřebujeme méně studentů nebo více pedagogů, a pedagogy kvalitnější a ideálně ze zahraničí, ale peníze dostáváme z velké části za počet studentů a ani tak jich - zvláště na humanitách, díky kdysi nesmyslně nastaveným "koeficientům materiální náročnosti studia" a díky nevyváženosti "kafemlejnku" - není tolik, abychom excelenci mohli zaplatit, nehledě na to, že vyhodit pedagoga je pokud ne nemožné, tak alespoň velmi složité (politicky i právně).
A tak se točíme v kruhu, jehož rozetnutí nespočívá jenom v "direktivním osvíceném zásahu MŠMT", leda by osvícené MŠMT mohlo direktivně řídit i poslance, MPSO, MPO a MF. Aneb nevím, jak si ty zásadní změny představujete.
Zdraví,
Sam Zajíček
Návodů na řešení je spousta...
...
Návodů na řešení je spousta...
Nedostatek peněz??? Viděl jsem oficiální statistiku platů jedné technické VŠ za rok 2010: Průměrný plat profesora je přes 90.000 a docenta přes 60.000 pouze z dotací MŠMT. K tomu si přidejte příjmy z grantů, EU fondů, hospodářských smluv, ... Nemám pocit, že je na univerzitách málo peněz. Jen se trochu „divně“ rozdělují. Řešení není třeba vymýšlet, stačí se podívat, jak se to dělá u sousedů. Např. v Turecku odchází POVINNĚ zaměstnanec VŠ do důchodu v 65 letech, neexistuje možnost dále zůstávat v zaměstnání na VŠ, jedině v komerčním sektoru. Měl dost času vychovat si nástupce. Takže za plat jednoho profesora odcházejícího do důchodu zaplatíte 2 nové lidi z praxe.
Podobně jako recykluje VŠ své výzkumné pracovníky, tak recykluje i manažery – akademický senát volí ze svého středu děkana/rektora na top manažerskou pozici. Jaké má např. profesor filosofie kompetence pro řízení školy, když nemá vzdělání ve financích, tržním chování, marketingu, strategii řízení podniku, ... Jak to dělají jinde? Např. v Dánsku akademický senát vůbec nemají! Rektor je jmenovaná funkce ministrem a rektor je povinně rekrutován z jiné VŠ, než kterou vede. Pokud neplní úkoly stanovené vládou, může být odvolán. Místo akademického senátu mají na technických univerzitách poradenský sbor složený POUZE ze zástupců průmyslových podniků, kteří jasně určují poptávku trhu po výzkumu.
Takto se můžeme probírat celým světem a všemi relevantními tématy. Zkusme si vzít příklad ze zemí, kde věda prožívá skutečný boom: Singapur, Čína, Korea, ... (USA je dnes už druhá liga). Od každého se dá poučit, než vymýšlet už dávno vymyšlené. Je lepší udělat jakoukoliv změnu, než v současném kómatu přežívat.
Koeficienty a tak dale
1) Ad finance - Muzete byt konkretnejsi? Dival jsem se ted na CVUT a napriklad z jejich vyrocnich zprav mi nic takoveho neplyne. Nehlede na to, ze moc neverim, ze jste videl nejakou statistiku, ktera by oddelovala cast mzdy z prispevku, z dotace a cast projektovou (vim, jak tezke je to oddelit).
Nicmene souhlasim, ze penize se rozdeluji podivne. Prispevek MSMT na vzdelavani stale ocenuje spise masovy pristup k vyuce nez kvalitu, nehlede na politicky stanovovane "koeficienty ekonomicke narocnosti", ktere mohou snadno rozhodnout, zda budou profesori jist suchy chleba nebo si na nej namazou kaviar ;-) Kafemlejnek stale nerespektuje mezioborove rozdily a srovnava jablka s hruskami. Vysledkem je, ze konkretne humanitni fakulty a skoly, i kdyby se roztrhaly a zamestnavaly same nobelisty, budou stejne bite - coz zpetne vede k tomu, ze pochopitelne zadne takove nobelisty zamestnavat nebudou.
Podfinancovani je proto nutno chapat presne v tomto smyslu - tezko se prosazuje zmena, ktera nekomu penize sebere. Aby se napravily nespravedlnosti, je treba poskozenym pridat, aniz by se vyrazne ubralo kvalitnim skolam, ktere jsou na tom ted relativne dobre.
2) Ad odchazeni do duchodu - opet je Vase reseni vyhradne v kompetenci MPSO a PSP, nikoli MSMT. A MPSO a PSP, bohuzel, soustavne pracuji proti rozvolneni pracovniho trhu v akademicke sfere.
3) Ad recyklovani manazeru - jen otazka. Jake ma doktor fyziky kompetence pro rizeni statu? Nebo strojvudce? Nebo historik? A co spisovatel absurdnich dramat? A jak to delaji v Dansku? Vubec prezidenta nevoli, maji konstitucni monarchii. Meli bychom okamzite zmenit ustavu.
Domnivam se, ze tohle nereflektujici se opiceni se je velmi nedustojne. Proc si ostatne myslite, ze kdybychom uplne zkopirovali pravni nastaveni Danska (a klidne uplne cely pravni system sakumprask vcetne te monarchie), ze to tu taky bude FUNGOVAT jako v Dansku? Myslite si, ze neexistuje neco jako "narodni tradice"?
Univerzita je v nasem prostoru stale vicemene humboldtovska. To muze byt docasnou "konkurencni nevyhodou" k Vami zminovanym Koreji, Cine a Singapuru, nicmene jde o jistou tradici a hlavne jde o dulezity znak evropske mentality. Na univerzite jde primarne o rozvoj cloveka, nikoli primarne o produkci vysledku (at uz "vzdelavacich" ci "vedeckych"). Coz v kratkodobem horizontu muze vest k dojmu "hrani druhe (treti, ctvrte...) ligy", nicmene v dlouhodobem horizontu jde o jedinou moznost opravdovych inovaci (ve smyslu paradigmatickych zmen), nehlede na stabilitu vuci socialnim, politickym a jinym perturbancim.
Tim chci rict, ze model, kdy by se vysoka skola zodpovidala momentalni politicke moci a saturovala by momentalni pozadavky na vzdelani absolventu (a nejlepe by se zabyvala i vedeckymi tematy dle poptavky prumyslu) nutne v dlouhodobem horizontu vede k totalni degradaci lidstvi, vzdelanosti a nakonec i te vedy. A zvlaste u nas. Nezapominejme na to, ze opravdu nejsme Dansko ani Korea.
Zdravi,
Sam Zajicek