Šéfporadce premiéra pro vědu: Vzájemné napadání nikomu nepomůže

Post hlavního poradce předsedy české vlády pro vědu a výzkum vznikl teprve před necelým rokem. Vloni v září se jím stal profesor Petr Fiala, jenž je od května ministrem školství. Ve středu 1. srpna začne v otázkách vědy premiérovi radit profesor Rudolf Haňka z University of Cambridge, jak ČESKÁ POZICE avizovala již před měsícem. Jeho hlavním úkolem bude koordinovat vědecké a výzkumné aktivity, které souvisejí s Úřadem vlády, a současně by měl být základním komunikačním článkem mezi kabinetem, vládní Radou pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) a celou vědeckou komunitou.

Haňka se pokusí nejen spojovat tak trochu rozbratřené skupiny v české vědě, ale kromě jiného se chystá i ke změnám v hodnocení výsledků tuzemské vědy. „Současné bibliometricky založené hodnocení má sice určité výhody, ale na druhé straně ignoruje rozdíly mezi jednotlivými obory a úplně mu chybí posuzování kvality v porovnání se světovou špičkou v tom kterém oboru,“ říká v interview pro ČESKOU POZICI Rudolf Haňka.

reklama

ČESKÁ POZICE: Ve funkci střídáte nynějšího ministra školství Petra Fialu, dlouholetého rektora Masarykovy univerzity. Přinášíte si ze svého působení v zahraničí nějakou inspiraci?

HAŇKA: Z Velké Británie, kde jsem osobně v Cambridge znal dva z minulých Chief Scientific Advisers to H. M. Government (GCSA), jak se tamní obdoba mé nové funkce jmenuje. Inspirací je mi zejména jeden z nich, Sir Alan Cottrell. Později mne jako rektor (Vice-Chancellor) v Cambridge, kde jsem byl zvolen prorektorem pro studentské záležitosti, vlastně uvedl do univerzitní politické scény a pomáhal mi, když jsem to potřeboval. Velmi jsem si jej vážil a byla to pro mne osobní ztráta, když letos zemřel.

ČESKÁ POZICE: Britské a české řízení vědy je ovšem dosti jiné...

HAŇKA: Jistě. Jsem si pochopitelně vědom toho, že nelze plně srovnávat tyto dvě pozice. Pokud jde o hlavního vědeckého poradce, tak jsme v Česku jaksi v plenkách. Hlavní vědecký poradce ve Velké Británii má dlouholetou tradici a jasně vymezené a definované úkoly. Můj předchůdce, profesor Fiala, byl prvním hlavním vědeckým poradcem premiéra ČR a teprve on začal vytvářet roli a agendu pro tuto funkci. Takže řada věcí čeká na dopracování.

ČESKÁ POZICE: Jaké jsou vaše tři hlavní cíle, kterých chcete coby šéfporadce dosáhnout?

„Hledání smysluplného kompromisu se v Česku nepraktikuje, a pokud ano, tak je to obvykle hledání východiska z již nastalé krizové situace.“HAŇKA: Komunikovat. Komunikovat s kolegy/vědci, komunikovat s politickou reprezentací, a hlavně komunikovat s veřejností. Je to jedna z věcí, jejíž důležitost jsem pochopil v Británii. Správnou a hlavně včasnou komunikací se dá předejít mnoha rozporům, neboť se řada věcí ujasní ještě v zárodku, kdy se má hledat společná půda, na které je možné se dohodnout. Hledání smysluplného kompromisu je něco, co se – až na malé výjimky – v Česku jaksi nepraktikuje, a pokud ano, tak je to pak obvykle pouze hledání východiska z již nastalé krizové situace. To bych rád změnil.

ČESKÁ POZICE: Druhá priorita?

HAŇKA: Jedním z velkých úkolů, který před námi stojí, je způsob a metodika hodnocení plus financování výzkumu a vývoje. Současné bibliometricky založené hodnocení má sice určité výhody, ale na druhé straně ignoruje rozdíly mezi jednotlivými obory a úplně mu chybí posuzování kvality v porovnání se světovou špičkou v tom kterém oboru. Musíme se nad ním zamyslet a poučit se ze zkušeností z vyspělých zemí. Situaci v Británii pochopitelně znám, zažil jsem to na vlastní kůži, ale rád bych se podrobně seznámil s tím, jak vědu hodnotí třeba ve Francii. Současně jsem si vědom toho, že například v USA či – pokud se nemýlím – ani v Německu nic podobného neexistuje.

ČESKÁ POZICE: A do třetice?

HAŇKA: Pokud ty cíle či priority musejí být tři, tak to bude zefektivnit fungování a financování výzkumu a vývoje. Celkové výdaje na vědu a výzkum jsou u nás nižší než evropský průměr; musíme se snažit je v mezích našich ekonomických možností zvýšit. Nicméně o to více je důležité, aby vynaložené prostředky byly využity co nejlépe.

ČESKÁ POZICE: Situaci ohledně financování výzkumu je v Česku napjatá. Je možné překonat bariéry, které u nás mezi zainteresovanými skupinami – vysokými školami, Akademií věd ČR a průmyslem – stále existují?

„V době stagnujícího státního rozpočtu je vzájemné napadání ,zero sum game‘ a jediné, co může prohrát, je česká věda jako taková“HAŇKA: Já si myslím a upřímně doufám, že ano, i když to nebude lehké, protože vojska, či alespoň jejich generálové, již jaksi vytáhli do boje... Takže začít diskusi teď, když ještě není jasné, kdo má silnější argumenty, nebude věru snadné; navíc je to alespoň jednou stranou občas chápáno jako boj o sebezáchranu. Potřebujeme to, čemu se v Cambridge říká „Walking up and down the King’s Parade“.

ČESKÁ POZICE: Co je tím myšleno?

HAŇKA: Když se na tom korzu v Cambridge po obědě procházíte, potkáváte tam různé kolegy a máte příležitost s nimi – jakoby náhodou – prohodit pár slov a ujasnit si nějaký problém či na něj vrhnout jiné světlo. Je to neuvěřitelně efektivní. Chodit nahoru a dolů po Národní třídě či kolem Karolina by asi nemělo týž efekt, takže asi budu místo toho jezdit po republice a hovořit s lidmi. Formálně i neformálně. Musíme si totiž všichni ujasnit, že v době stagnujícího státního rozpočtu je vzájemné napadání „zero sum game“ a jediné, co může prohrát, je česká věda jako taková. Toto nikomu nepomůže, spíše uškodí.