Profesor Jiří Drahoš: Vidím cílenou snahu poškodit Akademii věd

Vláda na své úterní schůzi o týden odložila rozhodování o výdajích na vědu a výzkum pro příští rok. Jednou z institucí, na něž by měly dle návrhu dopadnout škrty, je Akademie věd ČR (AV) – ve svém rozpočtu by mohla přijít o stamiliony. „Ve čtvrtém roce ve funkci jejího předsedy za tím nemohu vidět nic jiného, než cílenou snahu Akademii věd poškodit. Zpočátku jsem byl poměrně naivní a kladl si otázku, proč by chtěl vlastně někdo škodit české vědě? Později jsem zjistil, že jde-li takzvaně ,o peníze‘, je každá rána pod pás ospravedlnitelná,“ říká předseda AV Jiří Drahoš v rozhovoru pro ČESKOU POZICI, který byl pořízen ještě před úterním zasedáním Vlády ČR.

Akademie věd by měla mít čtyři roky po sobě méně prostředků, které mohou citlivě zasáhnout její provoz. Už nyní „počet pracovníků v AV placených z institucionálních zdrojů klesá, nenakupujeme zdaleka všechny přístroje, které bychom kvůli udržení konkurenceschopnosti potřebovali, a velmi zvažujeme potřebné opravy chátrajících budov“, říká Drahoš.

reklama

ČESKÁ POZICE: Akademie věd ČR by měla pro rok 2013 přijít o skoro 300 milionů korun ve svém rozpočtu. S kolika miliardami vlastně počítáte?

DRAHOŠ: Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) nám navrhla meziroční snížení o 295 milionů, takže v příštím roce bychom měli dostat 4,21 miliardy korun. Od roku 2009 je to pokles už o více než 800 milionů, vše bez jakéhokoliv racionálního zdůvodnění.

ČESKÁ POZICE: Může se Akademie věd ještě víc „uskromnit“?

DRAHOŠ: Řekl bych, že si počínáme docela ekonomicky; velmi podrobná struktura našeho hospodaření je navíc každoročně zveřejňována ve zprávě pro Akademický sněm. Všechna pracoviště AV pravidelně procházejí nezávislým ekonomickým auditem. Šetřit a ušetřit se dá samozřejmě vždy – my bychom se ale neradi řídili heslem „šetřit za každou cenu“. Počet pracovníků v AV placených z institucionálních zdrojů neustále klesá, nenakupujeme zdaleka všechny přístroje, které bychom kvůli udržení konkurenceschopnosti nutně potřebovali, velmi zvažujeme potřebné opravy mnohdy chátrajících budov, a přesto jsme doložitelně nejefektivnější institucí v tomto státě v oblasti vědy a výzkumu.

© ČESKÁ POZICE, Richard Cortés

ČESKÁ POZICE: Nehrozí výhledově rušení nějakých ústavů, třeba těch, které si v interním hodnocení vedly hůře?

DRAHOŠ: Nedávno dokončené mezinárodní hodnocení výkonnosti jednotlivých týmů v ústavech AV – mimochodem, žádná jiná instituce v České republice podobně náročným hodnocením nikdy neprošla – neukázalo, že bychom měli kvůli výkonnosti rušit nějaká pracoviště. Ostatně i ty hůře hodnocené týmy v AV patří v české vědě často k nadprůměru.

ČESKÁ POZICE: Když ale dojde ke snížení rozpočtu, k jakým sáhnete opatřením? Budete snižovat mzdy? Dopadne šetření na nákup přístrojů či literatury?

DRAHOŠ: Zatím stále doufám, že se nám podaří neodůvodněný návrh RVVI odvrátit – minulé pondělí jsem měl schůzku s premiérem Petrem Nečasem na téma rozpočet Akademie věd a snažil jsem se mu předložit řadu logických argumentů, proč je neustálé snižování rozpočtu AV chybné a proč poškozuje českou vědu. Pevně doufám, že premiér tyto argumenty uzná. Pokud se ptáte, co by snížení o takřka 300 milionů znamenalo, je to jednoduché: buď propustit zhruba 450 lidí, nebo zastavit nákupy všech velkých přístrojů, případně zrušit veškeré stavební aktivity, včetně oprav budov ústavů. To všechno je zásadně špatně!

ČESKÁ POZICE: Možný úbytek vědců není pěknou vizitkou.

DRAHOŠ: Připomínám, že Česká republika má v rámci evropské sedmadvacítky podprůměrný počet výzkumníků na tisíc obyvatel – například našimi politiky často adorované severské státy jsou na tom následovně: Finsko má třikrát více lidí ve výzkumu a vývoji, Švédsko, Norsko a Dánsko dvakrát více než ČR – a totéž platí pro USA, Japonsko, Jižní Koreu a řadu dalších států. Musím se tedy ptát, jaký smysl by měla další redukce u nás, zejména pak redukce v Akademii věd, v nejprestižnější vědecké instituci v Česku?

ČESKÁ POZICE: Co by pro vás znamenalo stopnutí nákupů potřebných technologií?

„Zastavíme-li nákup přístrojů, nebudeme schopni soutěžit o granty ani v rámci ČR, natožpak v mezinárodním měřítku.“DRAHOŠ: Zastavíme-li nákup nejen unikátních, ale i v civilizovaném světě zcela běžných přístrojů, nebudeme schopni soutěžit o grantové prostředky ani v rámci ČR, natožpak v mezinárodním měřítku. Mimochodem, v loňském roce získala Akademie věd od státu v institucionálních prostředcích jen něco přes čtyřicet procent svého celkového finančního obratu; asi třicet procent jsme si vysoutěžili doma i ve světě a přes 25 procent jsme si vydělali ve spolupráci s průmyslem za patenty, licence, služby a podobně. Ukažte mi jedinou vysokou školu v tomto státě, která má ve výzkumu podobně úspěšnou bilanci.

ČESKÁ POZICE: Může se ještě Akademie věd snížení bránit, lobbovat, jak údajně radili někteří členové vládní RVVI?

DRAHOŠ: Celá situace mi připadá naprosto absurdní: RVVI argumentuje tím, že je zde politická objednávka na zvýšení financování vysokých škol a průmyslového výzkumu, a to na úkor jediné instituce, tedy Akademie věd. Jen tak mimochodem – financování výzkumu na vysokých školách výrazně roste už po řadu let, a to i v době, kdy finance pro AV klesají. Ale zpět k oné absurditě: sám bych očekával, že rada poradí a navrhne premiérovi a vládě nějakou smysluplnou strukturu rozpočtu – to má ostatně v popisu práce. Poté může vláda korigovat tento návrh uplatněním zdůvodněných politických priorit a poslat takto upravený rozpočet do parlamentu. Opačný postup je pro mě naprosto nelogický, byť mi bylo ono lobbování v dobré víře doporučeno jedním členem rady – ale argumentovat logikou v tomto státě asi nemá valný smysl.