Osvědčil se boloňský recept na vysokoškolské studium?

Systém, jenž dělí studium na bakalářské, magisterské a doktorské, má podle kritiků řadu chyb. Přinesl ovšem i evidentní výhody.

Věda a vzdělávání
Martin Rychlík | 16.02.2013
Různě připravení vysokoškoláci podle Boloňského procesu: vyvaření tříletí bakaláři (Bc.), navazující dvouletí magistři (Mgr.) a jako nejlepší a exkluzivní chod doktoři (Ph.D.).

„A proč jsi, Mirečku, tu vysokou školu nedostudoval?“ ptá se kdejaká babička vnuka, který se pyšní titulem bakalář před jménem. I patnáct let poté, co se zrodila myšlenka na trojstupňové rozdělení vysokoškolského studia podle takzvaného Boloňského procesu, si velká část české společnosti na nižší titul Bc. nezvykla. Češi jsou uvyklí na oslovování se tituly, na doktorování a inženýrování, ale „bakalářování“ se jaksi neuchytilo. Postoupit do dalšího stupně, na magistra, chce většina bakalářů.

Jenže doba se změnila; ne všichni na to mají dostatečné kvality. Zatímco v roce 1990 studovalo na vysokých školách v České republice 113 417 lidí, o sedmnáct let později to už bylo 344 180 studentů. Tuzemské terciární školství, jež prochází změnou pojetí od elitního, přes masové po univerzální (podle amerického konceptu Martina Trowa), není již určeno jen těm nejlepším, ale takřka polovině populace. Pakliže v porevolučním roce 1990 nastoupilo na univerzity 17,1 procenta osmnácti- a devatenáctiletých, již roku 2005 toto číslo vzrostlo na 44,5 procenta mladých lidí. Spokojí se však s „bakalářstvím“?

Kompatibilní systém studia

Dohoda o „harmonizaci evropského vysokoškolského studia“ se zrodila 25. května 1998, kdy byla podepsána Sorbonnská deklarace. Jejím cílem bylo zavést kompatibilní systém studia v evropských zemích, rozdělení do dvou (později tří) bloků a také spojení s jednotným kreditovým systémem – potřebným k dosažením titulů. O rok později, v červnu 1999, došlo k podpisu Boloňské deklarace a odstartoval Boloňský proces.

Systém, jenž dělí studium na bakalářské (Bc.), magisterské (Mgr.) a doktorské (Ph.D.), bývá mnohými kritiky označován za hlavního viníka poklesu kvality vzdělávání. Argumentují, že jsou obory, které nelze za pět let obsáhnout: ani sami ministři by se jistě nechtěli nechat operovat bakalářem kardiochirugie nebo se u soudu spolehli na bakalářského advokáta! Není to ale tak jednoduché.

Některé programy si ponechaly dlouhé (pětileté) magisterské studium a do „viníka z Boloně“ jsou často projektovány širší problémy vysokoškolské politiky. Přitom přinesl i výhody, například umožnění snazšího přechodu na jiné školy a odklon od „inbreedingu“, kdy lidé tráví celé studium na jediné škole, a po doktorátu tam i učí.

Nerozdělení lékaři a právníci

„Výhodou zavedení třístupňového studia je vyšší míra prostupnosti studia. Student si může vzdělání doplňovat postupně tak, jak se posouvá v profesní kariéře. Jednotlivé stupně studia může absolvovat na různých školách, fakultách či katedrách. Může kombinovat studijní programy, a zvýšit tak šance na uplatnění na trhu práce. Pozitivní je to i s ohledem na mezinárodní mobilitu a možnost absolvovat studia v zahraničí,“ řekl ČESKÉ POZICI rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek.

Často se jen mechanicky rozdělila původně víceletá studia; řada škol také do navazujícího vzdělávání nerada přijímá studenty odjinudPodle něj je nevýhodou, že se dosud nepodařilo jasně odlišit profesně zaměřené bakalářské programy. Často se jen mechanicky rozdělila původně víceletá studia; řada škol také do navazujícího vzdělávání nerada přijímá studenty odjinud. To je reálný fakt.

„Určitě není rozumné, aby většina bakalářů pokračovala ve studiu, ale měly by existovat určité rozdíly mezi školami a programy vzhledem k jejich rozdílnému poslání,“ míní Bek. Připomíná, že v řadě oborů se absolventi–bakaláři již dobře uplatňují. Cestou k odlišení různých cílů by měla být i diverziface studijních programů, jak ji aktuálně chystá novela vysokoškolského zákona. Brněnská univerzita stále zachovává dlouhé magisterské studium na lékařské a právnické fakultě, což se dle Beka nejspíš brzy nezmění.

Budoucí učitelé v pasti

I podle Josefa Hynka, rektora Univerzity Hradec Králové, spíše převažují pozitiva nad negativy. Velké rozdíly jsou prý ovšem mezi trojstupňovým studiem, jež bylo budováno postupně, a tím, které vzešlo jen z formálního rozdělení pětiletých programů.

Existují také obory, u nichž je „boloňské“ dělení vyloženě nevhodné. „Je to problém například u učitelských studií, protože podle zákona o pedagogických pracovnících není absolvent bakalářského stupně studia kvalifikován k učitelskému povolání. Zde by dlouhý pětiletý program byl rozumnějším řešením a čas věnovaný zpracování bakalářské práce by se mohl věnovat tolik potřebným praxím studentů učitelství ve školách,“ míní Hynek, podle nějž by se omezováním navazujících míst pro magistry ocitla neopominutelná část bakalářů v jisté pasti. A to by mohlo ovlivnit i nezájem o učitelství obecně.

Plnému etablování bakalářů brání nejen historické předsudky, ale i nedostatek součinnosti s trhem práce. „Dokud bude bakalářský stupeň studia vnímán veřejností a podstatnou částí zaměstnavatelů jako jen jakési ,poloviční‘ vysokoškolské studium, potom omezování počtu magisterských studentů na veřejných vysokých školách povede k tomu, že se zájemci o magisterský či inženýrský titul přelijí na školy soukromé,“ říká královéhradecký rektor.

Zobrazit diskusi
Reakcí:19

Komentáře

ČESKÁ POZICE ctí demokratickou diskusi. Prosíme vás však o respektování pravidel diskuse (viz Podmínky užívání služeb), jejichž smyslem je přispět k její korektnosti a smysluplnosti.

Vložením příspěvku potvrzujete svůj souhlas s těmito pravidly. Příspěvky, které se z nich vymykají, budeme nuceni odstranit.

Děkujeme vám za pochopení.

Jádro pudla

Je někde jinde - IQ populace se za posledních 20 let nijak dramaticky nezměnilo, tudíž více absolventů VŠ znamená logicky jejich nižší úroveň. Na druhou stranu nám v ČR chybí kvalitní lidé vyučení či středoškoláci. A ať se na mě nikdo nezlobí - bude-li se u mě o práci ucházet Bc. (obzvláště nějakého supermoderního oboru jako je enviromentalistika či genderová studia, o politologii či religionistice nemluvě) - doporučím mu, ať se přihlásí na pracovní úřad a tam si udělá rekvalifikaci na nějaké řemeslo (v mém případě je potřeba elektromontér) a pak se přihlásí znovu.

Nic nenamítám proti jakékoliv vědě či studijnímu oboru, ale problém je v proporcionalitě - tj. bádat o tajích mezilidských vztahů můžete buď, když si na to sami vyděláte a nebo se najde někdo ochotný, kdo vám to zaplatí. A těch, co natahují chtivou ručku ke státní kase je bohužel už dnes víc, než těch, kteří ji pomáhají naplnit.

Ja nevim...

Co si predstavit pod "odklonem od inbreedingu"? Z celoevropskeho pohledu jsem presvedcen, ze takove Nemecko, Francie ci Svedsko jsou na tom stejne jako pred dvaceti lety... A u nas? Podivejte se treba na Fialovu katedru...

Systém špatný není,

 

Systém špatný není, už léta úspěšně funguje třeba i v USA. A jak známo, studenti z celého světa se špičkové americké školy hrnou a platí tam obrovské školné. Navíc je v USA běžené, že student studuje každý stupeň na jiné škole, obvykle se vždy snaží dostat na tu nejlepší, na kterou má (v obou slova smyslech).

 

Že si české univerzity tento systém kazí jeho špatnou realizací je jen jejich vina a jejich škoda. Ministerstvo se na tom podepsalo také, neuvěřitelnou ochotou platit donedávna každému bakaláři i magisterské studium, bez ohledu na schopnosti a výsledky. Nicméně ani tak školy nikdo nenutil nechat každého pokračovat. Byla to opět jejich špatná volba a pak jejich škoda.

Tituly, zásluhy, nabízí i lopaťák

To je stará dobrá rakousko-uherská tradice. Kdo měl metál, který byl poctivý, byl vážen. Byl v tom také trochu balagan, a tak musel Karel I. vydělit metál pro lidi z první linie, a generálu provianťáku se o něm mohlo jenom snít. Což jistě císaři nepřineslo obdiv provianťáků, ale jen oddanost mužů pod palbou. Když vyhasly války, nastoupili Csc (titul, ne celkem  spokojený příslušník minority ) a mnohé další. Zatímco staro-profesoru stačilo jeho jméno a příjmení, rychlokvašky potřebovali alespoň čepici. Podobně žák už se neměl na koho odkázat, jeho profesor byl ostuda k pohledání, alespoň titul.

 

Jak přisouzeno jidische mame: "syn! doktor!se topí!" Asi pro maminky bez rozdílu původu tituly zavedeny. Jak zaslechnuto u necek kdesi na dvorku "Víš co, Mařko, jak si pomůžeme? Budeme si řikat milostpani!" Nic proti respektu, ale snadno se překlopí do parodie.

 

Lépe jak u nás na vsi, když brali nového pacholka, dali mu potah a projet dvorem kolem hnoje, akorát v opačném směru, než byly kobyly zvyklý. Potah jej prověřil více, než týden mluvení. U doktorů se ptám spolustudujících, to je čas, kdy je člověk ještě čitelný. Popř. jeho  profesora samotného.  Ale kdo sám rychlokvaška, někomu z Plzně nalítne hravě, žel i ve vládě. A kdo titul používá i tam, kde nemá smysl, je hlupák. Snáze lidem méně významným.

Pro pedagogické studium,

které už "před Boloňou" na tom nebylo dobře (stručně řečeno, převážně - čest výjimkám, vyskytujícím se hlavně v přípravě prvostupňových učitelů - se pokoušelo generovat odborníky na vše možné jiné, jen ne na to jak na špičkové světové úrovni učit děti) , bylo rozdělení na Bc. a Mgr. už jen dodatečnou "ranou do vazu", která účinně zamezila jeho potenciálnímu obratu k lepšímu.

Jen pár poznámek...

Bylo by zajímavé článek doplnit i o hodnocení kladů a záporů Boloňského procesu mimo ČR; takto člověk nabyde dojmu, že zase ti Češi nečemu nerozumí, jsou líní, zatuchlí a brání se světovosti či aspoň evropskosti; nebo naopak to zase jako jediní svou příslovečnou skepsí prokoukli. Paradoxně možná ti nejlepší a nejvytíženější jsou obviňování z lenosti a neschopnosti, protože se BP brání, ačkoliv možná spíše brání náročnost a celistvost svých studijních oborů, zatímco mnoho těch průměrnějších se naopak na celém procesu může pohodlně svést a ještě se tvářit pokrokově. 

Většina problémů zřejmě vznikla z násilného dělení oborů a potřeby se vměstnat co nejrychleji do nějakého systému. Není mi jasný jeden rozpor - má-li být Bc. profesně orientovaný, jak může tvořit základ pro další širší či hlubší vzdělávání. A je-li náročný a obecný, pak ten, kdo ho zvládne, nejspíše směřuje i k Mgr. V některých, asi spíše humanitních oborech, to zřejmě není takový problém, u exaktních celistvých oborů to může být horší. Příkladem budiž studium medicíny: zde většina neúspěšných končí po 1., event. 2. roce. Přelom po 3. ročníku již zdaleka není tak kritický.  Takže zde by smysl Bc. byl poměrně malý, možná by pár jedinců přešlo na jiný přírodovědný obor, pro praxi by moc vzděláni v tuto chvíli ještě nebyli. To by se studium medicíny muselo upravit po americkém způsobu, čili naopak již jako Bc. začínat s důkladnými základy přírodních věd z jiných škol. I přes Boloňský proces je např. studium medicíny v Evropě dosti různorodé. Naopak nelékařské Bc. obory na lékařských fakultách docela fungují, asi právě proto, že nevznikly z násilného dělení něčeho, ale díky jasnému cíli.

opakování nesmyslů stále dokola...

To, co v článku bájí pan prorektor Bek, je asi vůbec nejrozšířenější a bezkonkurenčně nejhloupější mýtus o údajných pozitivech Boloňského systému. Student mohl jít do zahraničí studovat i předtím, není to žádná zásluha Boloně. Tento systém k tomu není potřeba.

Po něm to nekriticky opakuje i autor článku:  "Přitom přinesl i výhody, například umožnění snazšího přechodu na jiné školy a odklon od „inbreedingu", kdy lidé tráví celé studium na jediné škole, a po doktorátu tam i učí."

Nesmysl.

 

Na to, aby lidé mohli přestupovat ze školy na školu (pokud chtějí - tady asi vězí hlavní problém), vůbec nepotřebujete rozdělovat studium na několik uzavřených celků. Stačí se podívat třeba do Rakouska, stejně to bylo za Rakouska-Uherska i tady.

 

Inbreedingu rozdělení studia také nezabrání, kdo bude chtít sedět stále na jedné škole jako pověstný zajíček ve svém důlku, dělá to i dnes - máme Bolognu 10 let a nic, naprosto nic se na tom nezměnilo.

Jediné, co může inbreeding zničit je to, že se zkrátka to sezení nebude tolerovat, klidně i jen neformálním chováním akademické obce.

- Chceš být u nás doktorand? Sorry, bereme pouze studenty, kteří studovali jinde než u nás, o zápecníky nestojíme.

- Chceš být u nás docent? Sorry, ale napsali jsme si do fakultních pravidel přijímání, že pouštíme k habilitaci pouze doktory odjinud, abychom předešli narčení, že jsme vůči nim zaujatí - domácí mazlíčky u nás nevedeme.

- Chceš být u nás profesor? Fajn, ale habilitovat se předtím musíš někde jinde než u nás, jinak máš smůlu.

Na tom by se ale musela alespoň určitá část české akademické veřejnosti shodnout... Dokud se bude každá z univerzit v Česku zabývat - dámy prominou, ale jinak to napsat nejde - nekonečnou masturbací vlastního ega o tom, jak právě jejich univerzita je v tom našem Česku ta nejelitnější, nejlepší, nejvýznamnější, nejúžasnější, atd. atd., nic se nezmění. 

 

Studujte si co chcete, ale za

Studujte si co chcete, ale za své! A hned se vytříbí zrno od plev!

.. a nebo chcete rict, ze

.. a nebo chcete rict, ze prece ten bohaty ucetel, doktor a nebo vedec, co ma nastupak 15k hrubeho, si to sve studium prece z tak uzasne vysokeho platu zplati... 

No jak kde.

 

No jak kde.U nás (katedra řídicí techniky FEL ČVUT) je nástupní plat postdoka nebo začínajícího asistenta hodně přes 30k měsíčně a pokud má vynikající výsledky, plat dále celkem rychle stoupá. Pokud vynikající výsledky nemá, pak odchází. Každý si totiž musí na svůj plat vydělat, a nejen na něj. Firmy se nám často snaží lidi přetáhnout, ale moc jim to nejde, platíme často lépe než ony. Klidně to berte jako reklamu, ale je to pravda :)

 

Další podrobnosti o nás najdete na http://dce.fel.cvut.cz/  a http://dce.fel.cvut.cz/Files/katedra/vyrocni-zpravy/vyrocka_2012.pdf .

Pokud má někdo zájem, ať si nejprve přečte náš kariérní řád: http://dce.fel.cvut.cz/katedra/zamestnani-a-stipendia/jak-na-karieru-na-katedre-ridici-techniky-fel-cvut-v-praze.aspx

Ale to je jeho business! On

Ale to je jeho business! On se tak rozhodl a je za své rozhodnutí zodpovědný!

Tim myslite "odstrani deti

Tim myslite "odstrani deti tech podradnych chudaku bez 100k platu mesicne z okru lidi, kterym muze byt posytnuta vzdelanost" .. pokud Vas dobre chapu ....

Ano, naprosto přesně

Ano, naprosto přesně nechápete! Je lepší ten kdo umí pořádné řemeslo, než ten  kdo si vyseděl papír....Nehledě na to, že vyšší vzdělání je investice! A soukromá

Koukam, ze jako spravny

Koukam, ze jako spravny demagog a udernik mate rad vykricniky. V teto vymene nazoru jste je pouzil za kazdou vetou. Vykricnikama ale ostatni diskutujici o svych nazorech tezko presvedcite.

jsou jen dva a to není o

jsou jen dva a to není o přesvědčování, to je realita.

Můj názor

Když bude polovina populace vysokoškolsky vzdělaná, kde se pro ní vezmou odpovídající pracovní místa a kdobude dělat řemesla? Pro 2/5 je to stejně zašívárna a odlad nástupu do zaměstnání. Mnoh z nich tu vysokou udělá jen se zaťatými zuby a pak se svému bor vůbec nevěnují. Dle mně, takto nastavené vzdělání se mnohry část stuia Bc. překrývá s Mgr. Je to jedna velká, černá díra na peníze vedle zdravotníitví.

System je spravne, pouze lenost a neschopnost

Zde se ukazuje trestuhodna lenost a neschopnost zdejsich pedagogu. System:

- Podporuje mobilitu a tedy ziskavani zkusenosti mimo sve male hnizdo.

- Je univerzalni v Evrope.

- Strukturou umoznuje JAKKOLIV dlouhy vzdelavaci cyklus. Lidi, co potrebuji hluboke teoreticke zaklady pujdou na obor, ktery jim je v prvnich letech da. S propustnosti blizko 100% na magistra. Lidi, co je nepotrebuji, pujdou na jiny obor, ktery nema navazujici studium a nebo z nej postoupi jen par % tech nejlepsich, co si uvedomi, ze maji na vic.

System je velmi dobry!

 

Jde jedine o kombinaci lenosti s naprosto trestuhodnou neschopnosti nasich pedagogu obory navrhnout tak, aby prinesly cekany uzitek a efekt! Co tady predvadi pan Sykora a Barta, jsou jen nicotne stesky nad neschopnosti svou vlastni a nebo vedeni fakulty. Kazda hodina vzdelani, kterou clovek dostane, je pro tuto zemi vylozene vhodna. Vracet se zpet k 15% lidi, co se dostanou az na magistra je spatne.

Vazeny pane, nejde o

Vazeny pane, nejde o "naprosto trestuhodnou lenost a neschopnost zdejsich pedagogu", ale o to, jak je nastaveno financovani vysokeho skolstvi. Vysoke skoly nejsou financovany podle "ocekavanych uzitku a efektu", ale podle poctu studentu a publikacni cinnosti. Kvuli obrovskym poctum studentu,  obrovskemu tlaku publikovat v nejlepsich zahranicnich vedeckych casopisech (alespon na elitnich ceskych univerzitach) a velke administrativni zatezi, jsou cesti vysokoskolsti pedagogove enorme pretizeni, ze vy si to vubec nedovedete predstavit. Jestlize jste profesorem na Karlove univerzite, ucite stovky studentu, vedete magisterske prace a dizertacni prace, mate ruzne funkce a k tomu NAVIC mate aktivni vyzkumny program a publikujete ve spickovych zahranicnich casopisech ve svem oboru, tak nemate cas vubec na nic. Pracujete kazdy den od rana do noci vcetne sobot a nedeli za ubohy plat. Vase reci o trestuhodne lenosti a neschopnosti vysokoskolskych pedagogu si proto prosim nechte pro nekoho jineho.

Vybírejte si takové

Vybírejte si takové diplomanty, kteří vám budou užiteční při výzkumu, a takové doktorandy, kteří vám pomůžou ty diplomanty vést a vzdejte se některých funkcí...

A hlavně (a tady končí ironické rýpnutí) opakujte, že posláním vysokých škol je zvýšení společenské užitečnosti některých jedinců (což čtu v první větě). To je totiž správně uchopená podstata, narozíl od manter typu "vzdělání je zboží jako každé jiné..." (praví) či "VŠ vzdělání je základní právo a musíme ho dát všem..." (leví) [mírně vulgarizováno].

Skrýt diskusi

Oblíbený obsah