Nejatraktivnější destinace pro studenty: Evropa

Stav, kdy ve Zlíně studuje Indka polymerové inženýrství anebo se Egypťan v Praze věnuje egyptologii, už málokoho překvapí. Dokonce i nabídek pro české studenty, aby v rámci různých výměnných programů studovali ve Finsku či Belgii, je tolik, že leckdy nejsou ani plně využívány. Mezinárodní mobilita se netýká jen Česka. Kolik zahraničních a cizokrajných studentů míří pro své vzdělání do evropských zemí, nastiňuje studie Academic Cooperation Association (ACA).

Detailní zpráva Mapping mobility in higher education, která je dostupná na stránkách EU, má stovky stran, ale na její hlavní nálezy a vybádané trendy upozorňuje blog Vysoké školství ve světě, jejž provozují odborníci z Univerzity Karlovy. Text se týká 32 evropských zemí; nejnovější zahrnutá data ovšem pocházejí z roku 2007.

reklama

„Zpráva konstatuje, že vlády většiny evropských zemí přikládají ve svých prohlášeních mobilitě studentů a vysokoškolských pracovníků značný význam. Zároveň uvádí, že v Evropě studuje na 900 tisíc studentů z jiných částí světa a dalších 600 tisíc zahraničních studentů z jiných evropských zemí. Vezmeme-li to v úvahu, je pozoruhodné, jak málo států má pro podporu mobility studentů komplexní a systematickou koncepci,“ píší autoři článku ze Střediska vzdělávací politiky Pedagogické fakulty UK.

Bez ucelenější koncepce?

Většinou se prý jedná jen o nekonkrétní a nesystémovou podporu něčeho, co je logicky považováno za jaksi „dobré a přínosné“. Ukazatele bývají dosti nepřesně definovány. K hlavním faktorům, jež znesnadňují mobilitu studentů, bývají:

• nedostatek informací o nabídce,
• nízká míra motivace nebo malý zájem o mobilitu,
• nedostačující finanční podpora,
• nedostatečné jazykové dovednosti,
• nedostatek času nebo možností studovat v rámci stanoveného programu,
• obavy v souvislosti s kvalitou zahraničního studia,
• právní překážky (související s vízy, imigrací a pracovním povolením),
• problémy s uznáváním výsledků studia v zahraničí.

Evropa přitahuje „mnohem více zahraničních studentů toužících po vysokoškolském diplomu než jakákoliv jiná část světa... Počty studentů mířících do Evropy z jiných regionů stále rostou. Podíl Evropanů studujících v zahraničí se v letech 1999 až 2007 zvýšil o 37,1 procenta; i to je však výrazně méně než zvýšení podílu zahraničních občanů, kteří se vzdělávají na vysokých školách v Evropě,“ vypočítává server.

V roce 2007 studovalo v zahraničí celkem 637 tisíc evropských studentů. To je ovšem méně než polovina z 1,5 milionu zahraničních studentů, kteří ve stejném období studovali ve 32 zmíněných evropských státech.

Úvodní shrnutí výzkumu, jenž byl vypracován pro unijní DG Education, upozorňuje na extrémní rozdíly v mobilitě různých zemí. Převážná většina Kypřanů studuje v zahraničí, takže na každých tisíc studentů na kyperských vysokých školách připadá 1380 studujících v cizině. Na opačném pólu se umisťuje Velká Británie, kde na tisíc britských studentů na vysokých školách v Británii připadá pouze tucet Britů studujících za hranicemi!

Čína jako stále atraktivnější destinace

Studenti už také (celosvětově) volí jiné destinace než dříve, uvádí navazující článek blogu Vysoké školství ve světě, tentokrát vycházející z jiných výzkumů: „Pokračuje posun od několika dominujících zemí k dalším hostitelským zemím, neboť se po celém světě objevují nová vzdělávací centra a studenti pokračují ve vysokoškolském vzdělávání i v jiných zemích než jen v tradičně oblíbených USA, Velké Británii nebo Austrálii.“

Ještě v roce 2010 byly hlavní cílovou zemí USA, které přilákaly více než 720 tisíc z 3,7 milionu zahraničních studentů po celém světě, ale jejich podíl se za poslední dekádu výrazně zmenšil z 28 procent studentstva v roce 2001 na současných dvacet. Zvyšuje se zájem o Čínu, která se stala čtvrtou nejčastější hostitelskou zemí po USA, Británii a Francii. Důvodem je mimo jiné častější nabídka studijních programů v anglickém jazyce.