Nejlepší vysoké školy světa. Ale trochu jinak.

V Česku převládá skleslá nálada. Naše školství navíc postihlo „bezvládí“ a zdá se, že rozvoj vzdělanosti je v těchto dnech úplně tím posledním, oč se čeští politici zajímají – nejprve musejí řešit cirkusiádu Věcí veřejných, kmotry i kolibříky v ODS, rozvrat důvěry a vydírací potenciál dalších tajných nahrávek... České vysoké školy v globálním srovnání kulhají, říká se – i s ohledem na snižující se zdroje či masovost vzdělání. Je tomu skutečně tak?

Jeden z veselejších úhlů pohledu nabídla příloha Lidových novin Akademie. V článku Nenechme se deprimovat žebříčky se dočteme, že vzhledem k počtu obyvatel vztaženému k výkonnosti a kvalitě vysokých škol v žebříčku QS World University Ranking na tom není Česko zase tak špatně.

reklama

V pořadí do 700. místa se objevují čtyři české univerzity, které nasbíraly „procentní“ body vztažené k nejlepší stobodové univerzitě: 276. se umístila Univerzita Karlova (39 bodů), na 501. až 550. místě je ČVUT (20 bodů), 551. až 600. příčka patří Masarykově univerzitě (16 bodů) a v kategorii 600+ je ještě i VUT v Brně (10 bodů).

S přepočetm na populaci si vede nejlépe Irsko, Švýcarsko a Nový Zéland. Česko je 28. na světě.„Pro nás, kteří se ne a ne probojovat dopředu, je však zajímavé podívat se ještě na další věc, a to, jakou roli hraje v umístění velikost země. Vždyť ČR má například 30krát méně obyvatel než USA,“ píší autoři srovnávací studie Jan Koucký a Aleš Bartušek ze Střediska vzdělávací politiky při Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy.

V USA je několik stovek excelentních škol, ale současně i podstatně větší skupina škol velmi průměrných – podle LN Spojené státy americké evidují víc než čtyři tisíce vysokých škol. S přepočtem na populaci si v žebříčku QS tedy nejlépe vede Irsko, Švýcarsko, Nový Zéland, Hongkong a Finsko. Česko získalo díky čtveřici škol do 700. místa v žebříčku QS 28. příčku – nejlepší v postsocialistickém bloku.

Žebříček podle výkonu nejlepších univerzit

(Pořadí 2011, v závorce pořadí 2005, získané body / počet škol v první sedmistovce QS / počet obyvatel dané země)

1. (5.) Irsko – 71,1 bodu / 8 škol / 4,5 milionu
2. (1.) Švýcarsko – 64,4 bodu / 8 škol / 7,8 milionu
3. (2.) Nový Zéland – 63,6 bodu / 6 škol / 4,4 milionu
4. (10.) Hongkong – 56,6 bodu / 6 škol / 7,1 milionu
5. (3.) Finsko – 54,8 bodu / 7 škol / 5,4 milionu
6. (4.) Austrálie – 52,7 bodu / 25 škol / 22,6 milionu
7. (8.) Dánsko – 47,8 bodu / 5 škol / 5,5 milionu
8. (9.) Velká Británie – 45,1 bodu / 54 školy / 62,2 milionu
9. (6.) Nizozemsko – 44,4 bodu / 13 škol / 16,6 milionu
10. (7.) Švédsko – 42,1 bodu / 8 škol / 9,4 milionu
11. (11.) Norsko – 40,6 bodu / 4 školy / 4,9 milionu
12. (13.) Belgie – 33,1 bodu / 7 škol / 10,9 milionu
13. (12.) Singapur – 30,8 bodu / 2 školy / 5,1 milionu
14. (15.) Kanada – 28,7 bodu / 21 škol / 34,1 milionu
15. (14.) Rakousko – 26,5 bodu / 7 škol / 8,4 milionu
16. (16.) Izrael – 24,3 bodu / 4 školy / 7,6 milionu
17. (17.) Německo – 21,7 bodu / 42 škol / 81,8 milionu
18. (19.) USA – 18,6 bodu / 127 škol / 310,1 milionu
19. (20.) Tchaj-wan – 17,3 bodu / 13 škol / 23,1 milionu
20. (18.) Francie – 16,9 bodu / 36 škol / 64,8 milionu
25. (23.) Japonsko – 9,9 bodu / 34 škol / 127,4 milionu
28. (28.) Česko – 8,1 bodu / 4 školy / 10,5 milionu
29. (21.) Slovinsko – 7,7 bodu / 1 škola / 2 miliony
30. (30.) Maďarsko – 6,7 bodu / 3 školy / 10 milionů
39. (33.) Polsko – 2,1 bodu / 4 školy / 38,2 milionu
40. (36.) Rusko – 2,1 bodu / 11 škol / 141, 9 milionu
48. (43.) Čína – 0,5 bodu / 20 škol / 1354,2 milionu
Pramen: Středisko vzdělávací politiky PdF UK

Autoři studie upozorňují, že srovnávací univerzitní žebříčky, jako je QS, ARWU či SCImago, o kterých jsme publikovali větší článek, mají své limity a nelze je přeceňovat. Za prvé „zvýhodňují školy z anglicky mluvících zemí“, což vylepšuje postavení Irska, Nového Zélandu a Austrálie. A za druhé: většina z nich se zaměřuje především na nejsnáze měřitelné ukazatele, jako je výkonnost školy ve vědě, čímž se redukuje rozmanitost jejich funkcí. „Do žebříčku se tedy nemůže prosadit například sebelepší umělecká škola,“ píší LN.

Zjevná finanční korelace?

Do rankingu se promítá i další věc. „Vtip je v tom, že s pořadím v žebříčku nejsilněji koreluje, kolik univerzita dostala financí. ČVUT má skutečně strukturu, velikost, složení studentů i pedagogů jako world-class university, pouze má desetkrát až patnáctkrát méně peněz,“ řekl v rozhovoru pro ČESKOU POZICI prorektor ČVUT pro vědu a výzkum Vojtěch Petráček.

Po dobré zprávě o 28. příčce českých vysokých škol tedy mohou přijít i nepříjemnější otázky: Jak to, že země populačně srovnatelné s Českem, jako je Švýcarsko, Švédsko či Belgie, atakují čelné světové příčky? Je to jenom o těch zmiňovaných penězích?