Mýtus o humanitních budižkničemech a všespásnosti techniky

Společenskovědní fakulty veřejných vysokých škol v Česku neprodukují tolik nezaměstnaných, jak se v médiích tvrdívá.

Věda a vzdělávání
Martin Rychlík | 15.11.2012
Připravovaná reforma vysokých škol přivedla loni do ulic tisíce studentů. Objeví se znovu?

Nevím, zda vůbec chcete tuto glosu číst, protože ji napsal absolvent Filozofické fakulty UK. Navíc oboru úplně zbytečného. A sice etnologie – zastarale řečeno národopisu. Po úvodním varování a jisté formě disclaimeru, abychom byli féroví, pojďme k tématu. Mladá fronta DNES zveřejnila článek „Stát chce nadržovat technickým školám. Filozofů je prý moc“. Troufám si tvrdit, že článek zapadá do obecného vnímání našeho školství: vychováváme příliš nepraktických absolventů ve společenských vědách, kteří si jen prodlužují mládí, a máme nedostatek techniků.

Deník v podtitulku píše, že vysoké školy produkují množství humanitních vzdělanců, kteří „často končí na úřadu práce“. Ve fiktivní konfrontaci rektorů Univerzity Karlovy a ČVUT varuje rektor pražské techniky Václav Havlíček před katastrofou – nedostatkem studentů technických oborů. A vytýká jiným školám, že vychovávají nezaměstnané.

Je na tom kus pravdy, ale jen kus. Podle MF Dnes se ministerstvo školství spolu s Petrem Nečasem (ODS) pouští do sociálního inženýrství, když podpoří techniky a nutí humanitní obory k ústupu. „Pokud zavedeme poplatek za semestr, tak na strojní či matematicko-fyzikální fakultě bude mít symbolickou hodnotu. A naopak bude mít nesymbolickou hodnotu na právnické fakultě či fakultě sociálních věd,“ cituje premiéra deník.

Když člověk čítá, jací jsou absolventi „humanities“ budižkničemové, snad aby se zastyděl, že měl neutilitární zájem dozvídat se něco o světě a šel studovat filozofickou fakultu. V české společnosti též převládl názor, že znalost matematiky je jakousi všenápravou, která donutí znuděnou mládež k analytickému myšlení, a že jaksi ti, kteří prošli technikou či přírodovědou, jsou – zjednodušuji – „chytřejší“ a „užitečnější“.

Jaká je nezaměstnanost „humanistů“?

Také jsou prý zaměstnatelnější, jak tvrdí Havlíček. Jsou ale lidé z humanitních oborů (veřejných VŠ) takovou ohavnou zátěží? Pojďme se oprostit od dojmů a emocí a podívejme se na fakta, jak by řekla Barbora Tachecí. Podkladem budiž analýza Střediska vzdělávací politiky UK, o které jsme psali v únoru a již přikládáme opět v PDF.

Jak se to tedy má s nezaměstnaností absolventů? Na 22 fakultách humanitních, sociálních a teologických uvádějí výzkumníci nezaměstnanost hodně pod deset procent. Z těch nejznámějších fakult uveďme FF UK (tři procenta), FSV UK (dvě procenta), FHS UK (procento), FF MU (osm procent), FSS MU (pět procent) a ještě FF UP (šest procent). Pojďme na právníky: pražská univerzita vykazuje procento, brněnská pak dvě procenta nezaměstnaných. Ekonomických fakult je v zemi 23, šest fakult pražské VŠE osciluje v míře nezaměstnanosti mezi jedním až třemi procenty.

Jasnými vítězi z hlediska zaměstnatelnosti napříč obory jsou fakulty lékařské, jichž je třináct: zaměstnání najde prakticky každý; studie uvádí u všech fakult jen nula až dvě procenta! Znatelně horší je to ale u (devíti) přírodovědeckých fakult. Z těch nejznámějších: PřF UK (čtyři procenta), PřF MU (jedenáct procent), PřF UP (jedenáct procent) a třeba ústecká PřF UJEP dokonce až patnáct procent! Dobře se uplatňují lidé z devítky chemických fakult, kteří jsou bez práce jen v jednom až pěti procentech případů. Naopak vcelku špatně najdou lidé práci v agronomii; jedna z fakult Mendelovy univerzity vykazuje dle studie až 19procentní nezaměstnanost.

A konečně jsme u technických fakult. Těch je v Česku 28. A co je podstatné, nijak dramaticky se čísla neliší od humanitních fakult. Na ČVUT, jejíž rektor káral ostatní, mají fakulty při užití téže metodiky od dvou do pěti procent nezaměstnaných (výjimkou je specifická Fakulta biomedicínského inženýrství se 17 procenty). Nejlépe si vede elektrotechnika (dvě procenta). Vysoké učení technické v Brně má ukazatele od tří do sedmi procent.

Hampl: Rušení kateder vede do pekel

Snaha státu o podporu technicko-přírodovědného vzdělání je pochopitelná; filozofové nevytvoří nový lék, čip ani bezpečnější škodovku. To by zavánělo cargo kultem a amatérskou brikoláží, jak říkal Claude Lévi-Strauss. Nicméně stavět dichotomizaci vzdělání na úrovni „prospěšná technika“ a „neprospěšné humanities“ je škodlivé.

„Začít zkoušet napravovat problém na úrovni VŠ tím, že bychom zavírali humanitní katedry, je cesta do pekel,“ říká Václav Hampl.

Důvodem, proč jde tolik mladých lidí na humanitní obory, je kromě jiného i to, že mají punc snadnějších škol. Ale proč by, proboha, měly být lehčí? Záleží na školách, aby se zbavily nálepky „vyššího gymplu“ a byly náročnější, aby chtěly místo vzývané matematiky jiný náročnostní filtr: logiku, systematiku, dennodenní čtení i psaní. Matematika není všenápravná. Ano, je to druh myšlení. Je potřebná a klíčová. Ani řada společenských disciplín se bez ní neobejde: stačí uvést sociologii či ekonomii.

Ale i tam, kde se nemusí počítat, mají školy vyžadovat výkon. Je zajímavé, že mezi „uvadajícími filozofy“ nebývají zmiňováni historici či jazykovědci; zkrátka proto, že ve svém oboru projdou povinnou latinou, gramatikou či sémiotikou, která jim vštěpuje řád, píli a systematičnost. Tlak na náročnost i u těchto škol by v důsledku mohl uchazeče přimět k vážnějšímu rozhodování, zda nejít třeba i na tu chemii...

Za menší zájem o přírodovědné obory nemůžou jen jejich kolegové. „Jsem přesvědčen, že je to ve skutečnosti především problém nižších stupňů školství – toho, jak jsou na středních školách lidé připraveni a motivováni pro studium. Začít zkoušet napravovat problém na úrovni VŠ tím, že bychom zavírali humanitní katedry, je cesta do pekel, protože lidi kvůli tomu stejně nepůjdou studovat to, co studovat nechtějí, co neodpovídá jejich talentu,“ řekl Právu rektor UK Václav Hampl.

Musím souhlasit. Krátce jsem studoval VŠCHT, pak na Přírodovědecké fakultě UK, než jsem se dostal na obor vytoužený: na etnologii, abych se dozvídal něco o pestrém světě lidí a jejich způsobech života. Nemohla za to ani matematika, ani zvýhodnění, ale můj zájem. Patnáct let pracuji, odvádím Česku daně a necítím se jako přebytečný „filozof“. Mimochodem, o směřování českého školství nyní rozhodují na ministerstvu ve vrcholných funkcích češtinář-historik-politolog, právník a také ekonom specializovaný na mezinárodní vztahy. 

Zobrazit diskusi
Reakcí:21

Komentáře

ČESKÁ POZICE ctí demokratickou diskusi. Prosíme vás však o respektování pravidel diskuse (viz Podmínky užívání služeb), jejichž smyslem je přispět k její korektnosti a smysluplnosti.

Vložením příspěvku potvrzujete svůj souhlas s těmito pravidly. Příspěvky, které se z nich vymykají, budeme nuceni odstranit.

Děkujeme vám za pochopení.

Úroveň technických vš

Souhlasím s komentáři, které zmiňují, že dnešní úroveň technického vysokého školství není valná.. většina bakalářů/inženýrů se musí x měsíců dovzdělávat aby vůbec mohli efektivně něco dodávat a vytvářet. Oproti vyspělým státům západní evropy to jde s českým technickým školstvím zkopce..

Marná snaha společenských věd

S marnou snahou společenských věd prokázat, že jsou skutečně vědy, se již dávno vypořádal veliký Tom Lehrer

http://www.youtube.com/watch?v=wX5II-BJ8hI&feature=related

(za všechny to tam schytala sociologie :-)

technik

Nemám pro podporu svého tvrzení žádná data, ale řekl bych, že se nedá vůbec paušálně říci, že je málo techniků a tudíž, že kdo bude technikem, má vystaráno. Hodně záleží, jakou má člověk specializaci a pro jakou firmu pracuje. Pohybuji se ve stavebnictví, což je přece technický obor, a znám mnoho techniků, kteří na tom zrovna moc dobře nejsou. Existence projektantů je hodně nejistá, práce často špatně placená a přitom hodně zodpovědná. Lépe se mají různí obchodní zástupci dodavatelských firem nebo vyšší management stavebních firem, zkrátka ti, jejichž rukama protékájí velké peníze. Na projektech se šetří. A bude to tak i u jiných oborů.

Takže podporovat obecně technické a přírodovědné obory a zavrhovat humanitní mi připadá neprozřetelné a nezakládající se na faktech.

Havlíček - jádro problémů

Není divu, že technika je ve stavu, jakém je, když ji "reprezentují" různí vykukové jako je Havlíček a podobní, kteří neudrží ani moč ne tak ještě myšlenku nebo bdělost. Havlíček je odpudivá figurka i uvnitř ČVUT, je vyšetřován kriminální policií kvůli odklánění peněz studentů na kolejích a manipulovaným výběrovým řízením a kdo může, prchá před ním do jiného zaměstnání. Do funkce se dostal podvodem na akademické obci, odborné publikace nepřipravil za celý život žádné. Rektoři kvůli němu poprvé v historii vyhodili ČVUT z předsednictva rektorů. Co s ním, kdo nás zachrání?

Začít zkoušet napravovat

Dobře řečeno. Pojďme všichni začít zkoušet napravovat!

Mýtus

Dobrý den, pane Rychlíku.

Předně, díky za článek:).

Já osobně základ tohoto mýtu vidím v tom, že lidé mají zakotvené značně mylné představy přírodověce jako chemika, matematika či fyzika, který počítá a dělá "tvrdou" vědu, a "humanisty" jako religionisty, novináře či politologa, kteří pouze píší a mluví a počítat neumějí. Pomíjí se přitom společenské vědy silně využívající matematický aparát (sám zmiňujete sociologii a ekonomii) a zároveň přírodní vědy, které nejsou tak silně matematicky založené jako např. fyzika (např. geografie, ekologie).

Chybu bych, podobně jako pan rektor Hampl, hledal dřívě, než na vysokých školách. Studenti mají povětšinou odpor k matematice (jakkoliv je to úžasná věda a úhelný kámen vědy i techniky), ale také (alespoň v mém okolí) mají odpor ke studiu cizích jazyků. Tenhle odpor často střední školství spíš prohloubí než změlní. A tak studenti volí mnohdy obory, v nichž se jednomu nebo druhému mohou vyhnout, což se ale zdaleka netýká jen humanitních, jejichž značnou část tvoří obory jazykové (o jejichž užitečnosti snad nikdo nepochybuje). Téhle poptávce pak mj. i kvůli financím vychází vstříc řada univerzit a tak otevírají řadu oborů či nových fakult.

Jak situaci napravit tak, aby měl průmysl dost techniků (které právem požaduje) a zároveň abychom neoklešťovali univerzity? To bude komplikované, neb na složitý problém zřídkakdy existuje jednoduché řešení. Je ale jisté, že zakládání vzdělávácí politiky na mýtech k cíli nepovede.

Zdravím, TD

A není to opačně?

 

A není to opačně?

Tak například, kdy jste viděl v TV, v rádiu slyšel, v novinách četl článek od nějakého technika, matematika, fyzika, přírodovědce? Sotva kdy. Naopak každý den slyšíme/čteme názory spousty ekonomů, právníků, politologů, žurnalistů, filosofů, psychologů, a další absolventů humanitních oborů. A to nejenom v soukromých, ale také ve veřejnoprávních médiích. Jako by nikdo jiný ani neexistoval. Podobně, řekne-li se intelektuál, pak se skoro vždy myslí (nepřímo, ale i přímo) „humanitní“.

 

S nedostatkem techniků je to jednoduché: Dokud budou firmy své právníky a ekonomy platit o tolik lépe než své techniky, bude lákavější kariéra právníka či ekonoma. Stačí to prohodit a buse zase nedostatek právníků :)

Přiznám se, že mě trochu děsí

Přiznám se, že mě trochu děsí Vaše úvahy. Uvědomujete si, že to, že firmy platí právníky lépe, než techniky, je vyjádření přirozeného stavu věcí, který prostě vyplývá z politického systému, a že pokud byste tento stav chtěl změnit, byl byste potřeboval firmám shora diktovat (podobně, jako zřejmě chcete diktovat i VVŠ), a na to byste potřeboval systémovou změnu, nebo jinak řečeno revoluci? A nutno říct, že revoluci směrem k autoritářství?

...

 

Ale to jsem přece nenapsal. Nechci nikomu nic diktovat. Naopak, soudím, že dostatek-nedostatek techniků je plně v rukou firem, tady trh funguje dobře.

 

Když si mi stěžuje majitel nebo šéf firmy na nedostatek techniků, tak mu poradím: Ekonomů či právníků nedostatek nemáte? Tak zkuste své techniky platit lépe než své právníky a ekonomy, rozuměj špičkové … lépe než špičkové …, průměrné … lépe než průměrné …, atp.

 

Občas se průmyslníků provokativně ptám: Chcete, aby nejnadanější a nejpracovitější mladí lidé byli vašimi právníky a ekonomy, nebo aby byli vašimi techniky? Máte to ve svých rukou.

 

A nejde jen o platy, ale i o prestiž, slávu (tady jsme u „neexistence“ techniků ro média), success stories, … Mimochodem, špičkové české právníky jistě znáte podle jména, pořád se u nich píše a mluví. Ekonomy určitě také, je to až otrava, jak jsou všude vidět a slyšet. Zkuste si ale vzpomenout na pár špičkových (žijících!) českých techniků? Znáte alespoň jedno jméno?

Dobrý den. Dovolím si říct,

Dobrý den.

Dovolím si říct, že hrubě přeceňujete vliv médií a mediální prostor obecně. Jednak si nemyslím, že by mladí lidé nutně volili ekonomii či práva kvůli možnosti exhibovat se někdy v budoucnu v médiích, ale především kvůli platu a prestiži (což sám zmiňujete). A druhá věc - v médiích vystupují právníci či ekonomové, popř. další humanitně vzdělaní, především proto, že dnešní obsah zpravodajství se významně skládá z politiky, krimi a ekonomiky, což jsou společenské záležitosti a tedy se k nim (tu více, tu méně adekvátně) vyjadřují lidé z odpovídajících profesí.

Že by nějak signifikantně chyběly succes stories či pozitivní příklady techniků se mi také nezdá -  veřejně se mluví o architektuře, o chemických a medicínských technologiích,  IT jsou všudypřítomné. Byť bych byl raději  tu televizi občas i zapnul, kdyby minimálně poloviční čas celebrit a šoubyznysu připadnul vědě a technice :).

Koneckonců, nikdo nebrání průmyslu či technickým VŠ v sebepropagaci, jenže ta se mnohdy omezuje na povzdechy o nedostatku techniků, humanitních pavědcích a přijímání většiny přihlášených, aby byli nakonec z velké části během prvních semestrů opět vyhozeni. Kdyby se propagovaly místo toho tím, že technika je o poznání, vynalézavosti a o kreativní práci (s čímž souzním já), třeba by to zabralo lépe. Mí přátelé z řad studentů/absolventů ČVUT tam většinou nešli proto, aby budovali konkurenceschopnost a HDP naší země, ale právě proto, že se jim elektrotechnika/strojařina/architektura zdála tou správnou výzvou a místem pro rozvinutí svého zájmu a talentu.

Jinak díky za diskuzi.

Hezký víkend přeje TD

Úmylsně ...

 

Úmyslně trochu přeháním, ale vliv médií nepodceňujte. Nemyslíte, že kdyby místo přihlouplých soutěží zpěváků, herců a spol. byla občas v TV soutěž techniků, vynálezců, matematiků, …, zájem mladých lidí o tyto obory by byl větší? Kdybychom občas viděli medializovanou nějakou success story, jak vynálezce zbohatl na svém nápadu, určitě by to pomohlo. Na soukromé TV se ani nelze zlobit, ale na tu veřejnoprávní ano.

 

Definici veřejné služby určitě více sedí pořady o technice či technicích, než StarDance, která běží právě teď. Nebo snad chápete, proč v pořadu ČT Zázraky přírody většinu času zaberou slabomyslné výplody tzv. celebrit? Byl vůbec někdy v pořadu Otázky Václava Moravce technik nebo vědec?

 

Jak si vysvětlit, že náš robotický žonglére se dostane do amerického komediálního kanálu (http://dce.fel.cvut.cz/media-1/zongler-v-americkem-zabavnim-poradu-the-c...  ) , ale do českého nikdy? Mimochodem, vlastně si ho ti Amaričané našli sami. Prostě njim to přišlo zajímavé. Proč ne českým TV?

 

Jinak máte pravdu, naše univerzity jsou při propagaci extra nemožné. Jenže to platí i pro obory humanitní. Tak proč pak se dostávají do médií kolegové z těchto oborů tak snadno?

 

Na katedře řídicí techniky ČVUT se o medializaci úporně snažíme (příklady viz viz  http://dce.fel.cvut.cz/media-1/ ), ale opravdu to není lehké. Často se snažíme nalákat novináře a lidi z médií na zajímavé vynálezy, vědecké výsledky, návštěvy slavných vědců z ciziny, včetně nobelistů, ale většinou marně. Kdyby nás ale navštívil někdo ze Superstar nebo jiné reality show, TV štáby by u nás byly do pár minut.

 

Rozhodně neztrácím čas planým stěžováním si. Nicméně v debatě na téma „podceňování humanitních oborů“ nemohu nekontrovat tézí o jejich „přeceňování“ ;)

 

Zdravím,

Michael Šebek

Vážený pane profesore,

nejsem sice ze Superstar, ale někdy brzy bych Vás rád navštívil ;-) Ozvu se Vám e-mailem. Díky. Hezký den, rmt

Jste

samozřejmě srdečně vítán :). MŠ

Jak rika JMR

Jak rika Jeho magnificence pan rektor Hampl, cely ten problem s "nemame dost techniku" je problem rozpadleho zakladniho a stredniho skolstvi, ne problem VS. Na tom uz nic nezmeni zadne pobidky a stipendia, ti lide proste na techniky nepujdou, protoze by se tam stejne jenom trapili (pokud nechceme od technik, aby se prizpusobili lidem, kteri neumeji vyresit linearni rovnici - ale k cemu pak bude takovy operator jaderne elektrarny?). Ostatne podobne pobidky - vuci skolam - se zkousely u zubnich lekaru, a ze bych pozoroval jejich rapidni narust...

Jinak uvaha pana Necase je take genialni - de facto znamena, ze technikam jeste seberou penize :-)

Jsem absoleventem VŠCHT

a ptám se kde jsou absolventi humanitárních oborů, nebo i ekonomové. Rád bych se nestyděl za ministra financí, který absolvoval stejnou školu jako já.

Díky bohu jsem se udržel daleko od politiky a živím se poctivě ve vynikající fabrice.  Ta však, jen velmi těžko, hledá náhradu za nás starší.

Přesto že při tvorbě hmotných produktů nebývale vzrostla produktivita, jen služby a úředníci nás neuživí.

Studium technických věd i jejich aplikace jsou obtížné. Proto si pořád i na stará kolena, si opakuji, že vše co mi šlo lehko jsem dělal špatně.

Dobrý den, pane Rychlíku,

zeptejte se tvůrců hodnot, plátců daní a živitelů národa - třeba Sdružení automobilového průmyslu, Hospodářské komory nebo Svazu průmyslu a dopravy, jací zaměstnanci jim chybí.

Absolventi nevěd se uplatňují nejen v médiích jako Vy - všechna čest Vašim kvalitám - ta VŠCHT je tady prostě znát! Jejich hlavním mléčným ceckem je veřejná správa coby konzument daňových výnosů - a jen těch úředníků máme cca 240 tisíc kusů! A tu úřednickou práci typického penpushera dělaly před dvaceti lety výhradně ženy s maturitou - a dělaly ji velmi profesionálně. Dokonce i vedoucí oddělení a odborů na úřadech měli převážně středoškolské vzdělání - a zvládali svoji práci s polovičními stavy zaměstnanců.

K úředníkům patří další veřejné služby - Policie, zdravotnictví, armáda, školství, sociální péče... - všichni jsou důležití, ale vyprodukují akorát tak kuřinec.

 

vyprodukují akorát tak kuřinec.

Taky nejsem nadšený bujením úředníků, ale tvrdit, že soukromý sektor =živitel a státní= vyživovaný, je absurdní. Podle takové logiky je soukromý automechanik, který spravuje auta, produktivní, ale nemocniční lékař, který spravuje lidi, neproduktivní. Neefektivní byrokratiký aparát státu je parazit, ale neefektivní adminstrativa velkého telefonního operátora je tvůrce hodnost? Státní a soukromé subjekty se určitě pohybují v trochu jiném prostředí z hlediska konkurence, ale jejich produktivita a přínosy pro polečnost nejsou dané a priory. Říct, že je někdo důležitý ale neproduktivní, je oxymoron, neboť, čím jiným než společenským přínosem se poměřuje důležitost.

...

Automechanik samozřejmě produktivní je, pokud není v nějakém zpuchřelém státním podniku, kde nemá do čeho píchnout. Pracuje pro zákazníka. :)  Lékař samozřejmě je taky produktivní, protože (za normálního stavu, kdy občan platí) lze očekávat, že při léčbě pacienta není 60% provedených výkonů zbytečných nebo škodlivých. Neefektivitu administrativy velkého telefonního operátora vyřadí ze hry schopnější konkurence. Ale tu konkurenci zase může ze hry vyřadit zásah státu a jeho neschopných úředníků, jak jsme měli možnost vidět v případě Českého telecomu. Až dnes se řeší, proč vlastně musíme platit tak vysoké ceny za telefonní spojení. Kořeny toho jsou v 90. letech, kdy stát rozhodoval, kdo bude mít monopol na telefonní služby...

P.S.:

Společenský přínos? To je přeživající pojem komunistické ekonomie socialismu? 8-O

Zákazník hodnotí v konkurenčních podmínkách, co je pro něj přínosem a za co je ochoten utratit své peníze. "Společenský přínos" ho nezajímá. Zajímá ho bezprostřední užitek, který má z toho, za co platí svými penězi. ;-)

Ano, to je přesně podstata problému - koho živí státní kasa

A jestli se náhodou zmíněný nadbytek jinak těžko zaměstnatelných absolventů VŠ studia neschovává do bujícího státního sektoru a byrokracie kolem něj. Kdyby se našla vláda, která by byla schopna toto nehorázné bujení zastavit a vrátit do mezí, které jsou pro tento stát a jeho občany únosné, bylo by jistě zajímavé sledovat, kdo by byli ti "na dlažbě" bez nabídky práce v soukromém sektoru. :-)

Zatím náš HuráEU-Expres nabírá rychlost směrem k zvětšujícímu se rozsahu státních zaměstnanců bez ohledu na to, jestli naše společnost vůbec je schopna v takové míře toto bujení (a jeho důsledky na hospodářství i život občanů) uživit a tolerovat. Vývoj za posledních 20 let směřuje jednoznačně do stavu, kdy ekonomicky aktivní občané (soukromý sektor)  budou ve státě ve výrazné menšině a hlavní směr vývoje už nebudou mít šanci nijak ovlivnit.

Držte si klobouky, jedeme po skluzavce! :-)

Vážený pane Peterczechu,

děkuji za Váš komentář. Ohledně veřejné správy máte samozřejmě pravdu, nicméně už nás to přesouvá k daleko širším souvislostem... Jen není férové říkat, že humanitní (opět připomínám, že veřejné, nikoliv soukromé) VŠ produkují osoby, které končí na úřadech práce výrazně častěji, než je tomu u absolventů technických škol. Kvalita uplatnění je pochopitelně jiná věc. V přiložené studii PdF UK je u každé fakulty rovněž vedena položka s průměrnou mzdou absolventů, která může leccos napovědět ;-)

Díky za čtení ČP. Přeji Vám hezký večer, rmt

Studii SVP

díky Vám již od února velmi dobře znám a snažím se ji popularizovat.

Děkuji a přeji krásný den!

Skrýt diskusi

Oblíbený obsah