Můžou si učitelé číst Blesk?

Pedagog Ondřej Hausenblas brojí proti biflování, učitelům by zakázal číst veřejně bulvární škvár a na školách by zavedl kulturu oblékání.

Věda a vzdělávání
Martin Rychlík | 16.04.2012
„Děti by se hlavně měly naučit ptát se, otvírat svět jako něco neznámého, koukat do něj a přicházet na to. Vědět dnešní pravdy je sice užitečné, ale musíte vědět, že jsou určeny k tomu, aby byly překonány,“ řekl Ondřej Hausenblas v pořadu ČT24 Před půlnocí.

Víkendová Mladá fronta Dnes přinesla provokativní rozhovor s vysokoškolským pedagogem Ondřejem Hausenblasem (57), jenž považuje testování školáků za hloupost, brojí proti biflování, učitelům by zakázal nosit do sborovny bulvární škvár a kultivoval je. Vadí mu také, že Češi neumějí řádně formulovat své myšlenky.

„Informací a poznatků je prostě moc. Ale i vzdělaným lidem se často stýská po jednodušším světě. A když to jinde nejde, snaží se to zjednodušit aspoň ve školství. To jsou ti příznivci prostoduchých testů, kteří říkají: Něco se přece testovat musí, něco musí vědět všichni,“ říká bohemista Hausenblas, který vyučuje na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy.

Srovnávací testy žáků 5. a 9. tříd jsou nejen hloupé, ale přímo i škodlivé, říká HausenblasVynucené státní testy považuje za nesmysl, což prý platí i o tolik diskutovaných srovnávacích testech žáků 5. a 9. tříd. „Ty jsou nejen hloupé, ty jsou přímo škodlivé. Netestují vzdělanost, ale mechanické školní vědomosti nebo nacvičenost v luštění testů... Z takových testů vzejdou jen statistická čísla vyhodnocená na počítačích a nikdo neví, co znamenají,“ říká lektor, dle nějž se dozvíme pouze to, že nějaké dítě správně odpovědělo na víc otázek.

Z dalších bodů tištěného rozhovoru v Mladé frontě DNES, který již skončil ve sběru starého papíru, vybírá ČESKÁ POZICE několik Hausenblasových vět, jež by neměly zapadnout:

  • „Vždyť ani vzdělanci se dnes neshodují, co je vzdělanost. Zda je to vysoká našprtanost, řekněme pilnost, což bylo v době, kdy byl svět jednoduchý, opodstatněné. Chováme se stále jako primitivní národ, který si jen potřebuje roztřídit děti na úředníky, vojáky – a sluhy. To tu ale bylo v 18. století a dál to nemůže obstát.“
  • „Bez myšlení nejsou vědomosti, jsou to jen třísky. Vědomosti se dají získat i jinak než šprtáním.“
  • „Učitelé by měli dětem nejen něco říkat, ale měli by je opravdu učit. Dobří učitelé – a znám takové – proměnili vyučování, kam až to jde. Hodně s dětmi bádají, mluví, píšou a čtou – samozřejmě o vážných věcech.“
  • „Výuka má mít blíž k podstatě dorozumívání. A k tomu, aby se děti v mateřštině dobře dorozuměly, větné rozbory ve školách fakt neslouží... Tradice popisných větných rozborů pochází z výuky latiny coby mrtvého jazyka, ale dřív se zároveň mnohem víc dbalo na rétoriku, bez níž by vás nikdo neposlouchal a nikdo by vám nerozuměl. Jen si vezměte, jak dnes vypadá třeba návod na vyplnění daní. To snad psali negramotní lidé.“
  • „Musí se obrovsky investovat do vzdělávání učitelů. A dostat do školství mnoho těch inteligentních a tvořivých... Dobří a tvořiví učitelé nejsou ve školství kvůli penězům, to už by tam nebyli. U nás odboráři stávkují za zachování věkového automatu. To je kulturní hanba. Získávat vyšší plat jenom stárnutím – co to je? To ať jdou dělat vrátného. Na prvním místě je potřeba, aby učitelé měli celoživotní perspektivu růstu ve své učitelské profesionalitě, a lepší plat ať z ní vyplývá.“
  • „Děti čtou hodně, ale v jiných situacích, s jiným záměrem a na jiných médiích. A dokonce se přitom i učí, například při popisu strategické hry na internetu musí pochopit poměrně složitý odborný výklad pravidel.“
  • „Mimochodem spousta učitelů dnes nemluví spisovně. Spousta učitelů ani nepíše na tabuli – možná se bojí, že by udělali chyby? A ještě jedna věc: je nepřístojné, aby si učitel cestou do školy v autobuse četl Blesk... V soukromí ať si čte, co chce, ale veřejně nemá být s ničím takovým viděn, protože to říká o jeho inteligenčním profilu něco smutného. Bulvár nemá co dělat ve sborovnách a ředitelé by na to měli dbát. Osobně bych zavedl i kulturu oblékání ve školách a vykázal z nich pouliční módu. Ne povinně, ale po dohodě s rodiči.“
  • „Jak se rozšiřuje slovní zásoba? Tím, že hodně čteme, protože významy slov vyvstávají až ve větách a použití synonym dostává svůj význam také jen ve větách či rovnou v příbězích. A také tím, že děti hodně píšou. Pomocí příběhů a různých pojednání, čtených i tvořených, lze učit i jiným věcem a zároveň hodnotám, jako je láska, krása, mravnost. Snažím se přesvědčit učitele, aby i o těchto hodnotách s dětmi mluvili, protože to samy děti považují za zajímavé.“
  • „To, že se u nás rodiče nestěhují za dobrou školou, je dáno špatnou bytovou situací, ale po pravdě, kolikrát v životě budete mít ještě dítě a kolikrát ještě rozhodnete o jeho životě tak jako nástupem do první třídy? Tady možná máme všichni velký dluh.“

Hausenblas, jenž je synem předního jazykovědce Karla Hausenblase, se podobně vyjadřuje i v jiných médiích. Koncem března vystoupil v České televizi, kde potěšil mnohé učitele: „Dnes se prosazuje badatelský přístup, aby se děti – i když jsou věci dávno objevené –, aby se hlavně naučily ptát se, otvírat svět jako něco neznámého, koukat do něj a přicházet na to. Vědět dnešní pravdy je sice užitečné, ale musíte vědět, že jsou určeny k tomu, aby byly překonány a že je společně vybádáme,“ připomínal Hausenblas odkaz J. A. Komenského. 

Zobrazit diskusi
Reakcí:1

Komentáře

ČESKÁ POZICE ctí demokratickou diskusi. Prosíme vás však o respektování pravidel diskuse (viz Podmínky užívání služeb), jejichž smyslem je přispět k její korektnosti a smysluplnosti.

Vložením příspěvku potvrzujete svůj souhlas s těmito pravidly. Příspěvky, které se z nich vymykají, budeme nuceni odstranit.

Děkujeme vám za pochopení.

Souhlas

Dobrý den,

Dr. Hausenblas má podle mě pravdu. Naši úžasní politici neustále řeší vysoké školství, aniž by si uvědomovali, že kvalita člověka začíná s nízkým věkem. Ano, rodiče nemohou své děti nutit, aby se neustále vzdělávali, vždyť chodit do školy je tak "nudné". Rodiče by měli své děti především neustále motivovat, aby pochopily, že jedině neustálým vzděláváním se mohou rozvíjet a získat v budoucnu dobrou práci (lepší život). Dobří pak musí být podporováni, špatní musí být motivováni, aby se chtěli stát lepšími.

Jestliže má bulvární tisk odrážet inteligenci čtenářů, tak se pak podívejme, jaká je čtenost výše zmíněného média. Čte ho takřka 1,5 milionů lidí, tedy 14 % naší populace. Přičteme-li k tomu další bulvární tisk na špici čtenosti, tak je to přes 17 % populace. Jedna pětina populace je v tom případě na inteligenčně nižší úrovni. Dívame-li se na to systémově tak, pokud mají tito lidé své děti, tak je nebudou nutit, aby četly něco jiného, aby hledaly pravdu a pravdivé informace... A přesně tady všechny problémy začínají: Jestliže nechce změnu většina obyvatel (Gaussovo rozdělení), pak je budeme těžko přesvědčovat....

Skrýt diskusi

Oblíbený obsah