Jedni z mála, kdo dostali přidáno – Technologická agentura ČR

Klíčovým rozhodnutím  Technologické agentury ČR je odsouhlasení Center kompetence, na něž půjde do roku 2019 více než šest miliard.

Věda a vzdělávání
Martin Rychlík | 17.07.2012
Technologická agentura ČR funguje od roku 2009 a má podpořit aplikovaný výzkum.

S ročním rozpočtem 2,2 miliardy korun je Technologická agentura ČR (TAČR) jednou z mála organizací, která dostala ve vládním návrhu rozpočtu pro vědu a výzkum přidáno – něco přes 200 milionů. Veřejnosti zatím nepříliš známá instituce si svou pověst teprve buduje.

Vznikla v roce 2009 jako kolegyně Grantové agentury ČR, která grantově podporuje základní výzkum. TAČR má ze zákona zajistit „státní podporu aplikovaného výzkumu a vývoje“, která byla dříve roztříštěna mezi příliš poskytovatelů. Technologická agentura, jež má ideálně propojovat výzkumné instituce s firmami, spustila dotační programy Alfa, Beta a Omega. Pro český výzkum bylo ale zvlášť klíčové její odsouhlasení takzvaných Center kompetence, na něž půjde do roku 2019 více než šest miliard.

reklama

view counter

Schválených center je dvaadvacet. „V prvním kole se přihlásilo 120 projektů, do druhého kola jich šlo 44, z nichž bylo nakonec vybráno 22. Poslední z nich nyní podepisují smlouvy,“ řekla ČESKÉ POZICI předsedkyně TAČR Rut Bízková. „Vzhledem k délce podpory je to svého druhu ,institucionální financování‘,“ říká někdejší ministryně životního prostředí ve vládě Jana Fischera.

Dvaadvacítka center kompetence

Výběr byl pestrý. Mezi podpořenými záměry, jejichž seznam najdeme na agenturním webu, je například autoprůmyslové centrum, na němž se podílejí čtyři vysoké školy (pražské ČVUT, VUT v Brně, Technická univerzita Liberec a Vysoká škola báňská) spolu s firmami jako Škoda Auto, Tatra, Motorpal nebo Honeywell.

Rut Bízková vystřídala v čele TAČR Karla Klusáčka.

Další centra, v nichž se povinně spojují výzkumné instituce s podniky, mají bádat na vývoji nanokompozitů, organických léčiv, v energetice, elektronové mikroskopii, dopravních systémech, aplikované kybernetice, digitální optice, ale i na výzkumu v oblasti lékařských implantátů.

Kromě technických škol se objevují i jména firem, která jsou těm, kdo se o výzkum zajímají, povědomá; často jde o společnosti založené na vlastním vývoji i na spolupráci s předními akademiky. Jen namátkou: turnovský Crytur, jenž je zastoupen ve dvou centrech, zaujal i americkou armádu, známé jsou firmy Tescan či Delong Instruments v oblasti mikroskopie, dále Meopta, u chytrých dopravních systémů nebo kybernetiky zase Camea, Neovision, Eyedea Recognition a další.

Vysoké školy před Akademií věd

U center kompetence zaujme i účast ústavů Akademie věd ČR (AV), jež hlavně bádá na poli základního výzkumu. Některý z ústavů AV se účastní hned sedmi center kompetence: třeba jde o Ústav přístrojové techniky nebo Ústav chemických procesů, ale i ty„teoretičtěji“ zaměřené jako Ústav molekulární genetiky.

Účast u jiných programů je ale z hlediska Akademie nižší. „Je vidět, že Akademie věd zase tak aktivní není, vysoké školy v získané podpoře vítězí. Ale hrozně bychom stáli o to, aby se i ústavy AV více zapojovaly do aplikovaného výzkumu. V počátcích Akademie zájem měla, ale ten klesá,“ říká předsedkyně Bízková, která TAČR řídí od března, kdy vystřídala předsedu-zakladatele Karla Klusáčka z Technologického centra AV ČR.

Je neštěstí, když se základní a aplikovaný výzkum staví proti soběPodle ní je nešťastné, když se striktně staví základní a aplikovaný výzkum proti sobě. „Stále se ozývá, že potřebujeme peníze do základního výzkumu. Pojďme si říci, přátelé, je strašně skvělé, že přispíváme ke světovému vědění. Vědění je důležité, ale v roce 2020 nás to v ČR všechny živit nebude... Vezměte si, že na vysokých školách dnes vzděláváme půlku populačního ročníku., Musíme se starat o to, aby také oni měli v budoucnu co dělat. Musíme mít především konkurenceschopnou inovativní ekonomiku,“ tvrdí Bízková.

Zájmu o spolupráci AV s Technologickou agenturou si váží. Vždyť ve výzkumné radě zasedají i odborníci z Akademie, jako třeba profesoři Eva Syková, Martin Fusek nebo Petr Ráb. Nelze ovšem pominout, že řada českých vědců považuje TAČR za nástroj k „odvádění“ výzkumných peněz do firem. Někteří měli námitky ke korektnosti výběru projektů, jiní vůbec pochybují o smyslu agentury. „Vědci z Akademie neměli v naší agenturu důvěru a je pravda, že více projektů z AV přicházelo v prvních výzvách programů TAČR a pak už tolik ne. Ale věříme ve zlepšení,“ říká Bízková.

V agentuře působil i vyslanec americké NSF Paul J. Bellaire.

Nedávno byl v Praze na stáži v TAČR i vyslanec Paul J. Bellaire z americké National Science Foundation (NSF), s nímž ČESKÁ POZICE přinesla interview. Byla ta mise užitečná? „Mělo to tři efekty. Za prvé jsme si přes pana Bellaireho personifikovali NSF, takže máme i nové kontakty do USA. Za druhé se při jeho cestách po Česku vědci dozvěděli, že tu jsme a můžeme jim v lecčems přispět. A za třetí jsme zjistili, co a jak konkrétně dělá NSF v podpoře mladých výzkumníků,“ říká Bízková.

Poskytovatelem dotací Evropské unie?

Výhledově by měla z TAČR vzniknout organizace, jako jsou finský Tekes nebo švédská Vinnova, které organicky a systematicky stimulují výzkum s účastí byznysu. Nyní se v Technologické agentuře buduje vnitřní organizace a posilují kontroly procesů. Pracuje tu 34 lidí; časem by se měl jejich počet zvýšit – i z důvodu kontrol rozjíždějících se programů.

„V budoucnu si pak nechceme ,sahat‘ s Grantovou agenturou ČR a CzechInvestem do pravomocí. Z Technologické agentury ČR by měla být nejen dotační agentura, nýbrž i plnohodnotná organizace, která na základě vize vytváří vlastní a strategicky orientované programy,“ říká Rut Bízková. A dodává: „Považuji za nezbytné, aby se národní dotační prostředky vydávaly tak, aby s prostředky z fondů EU tvořily celek, vytvářely synergie. Pak by bylo logické, aby se naším prostřednictvím poskytovaly též evropské peníze.“

Samotné vize a dobré nápady, jež fungují v zahraničí, se mohou v Česku vždy zvrtnout. Proto je nejdůležitější – a o čem mají čeští výzkumníci vždy pochybnosti – garantovat nezávislé a transparentní hodnocení výběru těch nejlepších projektů. To ví i předsedkyně Technologické agentury: „Musí běžet naprosto důvěryhodné procesy výběru, které se nebudou kvapně měnit. Musí být stabilní a čitelné.“ 

Zobrazit diskusi
Reakcí:14

Komentáře

ČESKÁ POZICE ctí demokratickou diskusi. Prosíme vás však o respektování pravidel diskuse (viz Podmínky užívání služeb), jejichž smyslem je přispět k její korektnosti a smysluplnosti.

Vložením příspěvku potvrzujete svůj souhlas s těmito pravidly. Příspěvky, které se z nich vymykají, budeme nuceni odstranit.

Děkujeme vám za pochopení.

méně aktivní akademie?

nikoli, 30% podmínka spolufinancování projektu je pro ústavy AV ČR jako v.v.i. diskvalifikující.

V čem je diskvalifikující?

Například ve srovnání s vysokými školami.

Nechápu v čem je rozdíl?

 

Vklad musí být z neveřejných prostředků, v tom je trochu problém. Školy to mohou dát z poplatků za přijímací řízení, to AV opravdu nemá. Ale to je snad jediný rozdíl a není to moc peněz. Pak to mohou dát ze zisku předchozí HČ a to už může AV také. Hlavně ale musí být vklad za celý projekt, takže ho klidně mohou celý dát zúčastněné firmy a to i za školy i za AV. Je to věc jednání s firmami. Čím více firmy projekt opravdu chtějí (tuší z něj budoucí zisky), tím raději dají vklad i za akademické partnery.

 

Ještě jiný aspekt: Hodnocení návrhů Center kompetence jsem se zúčastnil a nejvíce jsem při tom postrádal nějaké strategické zadání, co vlastně chce stát podporovat. Takže nakonec bylo rozdělení mezi obory dost nerovnoměrné. Když se firmy v nějakém odvětví spolu přátelsky dohodly na spolupráci a podaly společně kvalitní návrh na jedno společné Centrum (např. automobilky), pak dostaly dohromady pro to Centrum 1x maximální podporu. Pokud se nedohodly (např. 3 firmy vyrábějící mikroskopy) a každá navrhla samostatné kvalitní centrum, pak ten obor nakonec dostal 3 Centra, opět každé s téměř maximální podporou. Neboť byl každý návrh posuzován samostatně, jinými oponenty. Takže je nakonec celková podpora „automobilům“ 3x menší než celková podpora „mikroskopům“. A vlastně to vzniklo živelně, nikdo konkrétní za to nemůže. Asi to není dobře, nevím, ale rozhodně je to podivné.

Ústav AV

Ad rozdíly:

Vím přesně, kde kolegové z AV ten tozdíl vidí: je to ve smlouvách na dobu neurčitou. Na univerzitách jsme už dávno zvyklí dodatkem ke smlouvě přejít s výplatou na grant, RVO použít na spotřebu, a po skončení se zas na RVO vrátit. To na ústavech AV neumějí nebo nechtějí. To není zákonem o vvi ale různými vnitřními předpisy a zvyky.

Ad směřování center:

Nechci vůbec zpochybňovat, že soutěž o centra kompetence mela být ze 3/4 víc-méně v režimu projektů beta - státní zakázky. Jednoduše se podívat na strukturu českého průmyslu a říci 80% peněz dáme na automobily, mikroskopy/přesnou mechaniku, dekontaminace odpadů, kybernetiku/mechatroniku/informatiku a chemii s vysokou přidanou hodnotou. O 20% nechť soutěží technologie, které zatím v Česku komerčně neexistují - třeba graphen.

Osobně bych jako mnohem lepší (v rámci příkladu) viděl 3 automobilní centra a 3 mikroskopická centra. Jedno společenství nakonec vždy ovládne jeden typ myšlení, vždycky se najde někdo, s kým se ti ostatní  dál nechtějí hádat. Když jsou takoví tři, snaží se se proti sobě vymezovat a na ledacos nového se přijde.

Milý Dalibore,

v roce 1989 na nějaký čas padl systém, kdy prověření soudruzi z centra vizionářsky řídili nejen strategii vědy, ale do mrtě předepisovali i mzdovou politiku a organizaci ústavů.

 

Teď se vykutálenci rozhodli, že do české vědy půjdou peníze A TO DOKONCE I MZDOVÉ PROSTŘEDKY pře bottle neck GAČR a TAČR. Tímto způsobem ztrácí vedení ústavů AVČR vliv na strategické profilování. Dělá se to, na co Matějů dá peníze. Takže o osudu kvalifikovaných pracovišť rozhodují především panelisté ...

 

Když čtu, "jak byste to zařídil", začínám se smát. Vzpomínáte, co jste psal před deseti lety?

 

"Optimistically, one could wait for some investment in research by Western European high-tech companies and the subsequent support of universities in these countries. However, the market has already been open for at least 10 years without any indication that this is taking place." 

 

http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC1315846/?tool=pubmed

Tak hurá, pan Frolík prý rád zaplatí, když vylepšíte jeho postele ... 

To, co jsem tehdy psal, se taky potvrdilo, ne?

Nechci být sprostý, smazali by mne.

Takže i nadále budeme dělat všechno, se všemi lidmi, kteří se ometou v laboratoři..... Říkejme tomu třeba strategické vedení ústavu. Vzpomínám si někdy v roce 2000 (dohadování o centrech) na vyjádření jedné ředitelky ústavu AVČR "přece ho nemůžu vyhodit, když má grant". Stav, který popisujete, trvá už od roku 1993. kdy z AV i VŠ utekla spousta tech nejlepších lidí. Kdo zbyl a měl grant, zůstal. Mzdovými prostředky v rámci grantů se tento stav jen oficializoval. Alternativou je pouze skutečná, prakticky nevypověditělná, tenure.

Abychom to vylepšili, pokud možno čas těch nejlepších (kteří alespoň neudělají mezinárodní ostudu) vyčerpáme plánováním a dohadováním megaprojektů typu VaVpI (zatím 2006-2012), které se nakonec ani nepostaví.

Když už je TAČR, tak je tu kvůli průmyslu, techickým vysokým školám a technickým ústavům AVČR. Můžeme se dohadovat, proč po celém světě takové grantové agentury mají. Ale nejspíše ne my dva.

 

 

Mimoběžky

Já ale citací upozorňuji na to, že jste (optimisticky) mohl očekávat finance od zahraničních firem, od domácích firem - a nakonec spolu s Matějů a spol. podporujete tunelování státního rozpočtu neprosperujícími (a někdy fiktivními) domácími firmami na úkor AVČR.

 

Nikoliv, na celém světě nemají takový bottle neck. Neuhýbejte schválně. Matějů a spol. by si jinde ani neškrtli.

 

Mám návrh. Vždy, když budu mít trochu času, umístím na ČP odkaz na nějaký výstup a finanční přínos tzv. aplikovaného výzkumu podporovaného státem. Vezmeme nejdříve technické vysoké školy - hromady výstupů, Potěmkinův aplikovaný výzkum - ale téměř žádné prodané licence ... Provedeme přehlednou analýzu přínosu "grantů" MPO. Já mám oblast velmi dobře zmapovanou. A Vy už mě do té míry začínáte "štvát", že budu upozorňovat na konkrétní projekty, konkrétní pracoviště, konkrétní lidi ... Žádný komentář, pouze odkaz do oficiálních dokumentů. Více světla ;-).

 

Pro všechny, kdo neví, jak snadné je dostat se k přehledům, uvádím následující odkaz:

 

http://www.isvav.cz/basicResultForm.do?typVyhledavani=easy&resultLanguage=&resultDataSuplier=&updateForm=&submitterName=&vyzOrg=0&vyzOrgRok=2012&authorSurname=&resultName=&resultExerciseCode=U&resultYearFrom=&resultYearTo=&resultBranch=&resultAnnotation=&resultIsbn=&formType=1

Aha, už chápu, jak to myslíte

Je to opět o těch Romech a jejich věštění. Vy se pořád (podle sebe) domníváte, že kopu za některou stávající stukturu či skupinu. 

Tedy znovu:

Je pravda, že efektivita našeho dotovaného vývoje v minulých 23 letech, měřena dohledatelnými zisky, byla velmi nízká. Naopak,  hi-tech úspěchy často (až na výjimky) vznikly práve mimo tyto dotované zdroje. Stejně tak je nízká efektivita 100% dotovaného výzkumu, v české terminologii tzv. základního. Měřeno granty ERC a vztaženo na IST Austria 8/10 z 30 pracovních skupin. Takže fajn, zrušme obojí - pokud budeme všem měřit stejným metrem.

No a já udělal následující úkrok stranou: 

1) Zapojme všechny povinně do vzdělávání

2) Vyberme ty, kdo jsou schopni posílat studenty na univerzity z první světové 100 a (především) přijímat studenty a vědce odtamtud.

3) Takto vytříděným dejme peníze na výzkum, ať si profesoři se studenty, domácí i visiting, hrajou. Na technikách a ekonomkách dohromady s firmami - a firmy ať připlatí - na přírodovědách a ostatních humanitních oborech sami. Pokud chce něco vyzkoumat stát, ať si to přímo objedná. 

Vy s tím Rakouskem nedáte pokoj

Uznávám, že jde o zemi, kde dokázali zkonstruovat detektor "jaderné elektřiny" pro domácí použití, ale zase taková vědecká velmoc to není. Ale to nechme. Jsem rád, že jsem Vás tahy po šachovnici přiměl napsat: "Je pravda, že efektivita našeho dotovaného vývoje v minulých 23 letech, měřena dohledatelnými zisky, byla velmi nízká. " Tím jsem ověřil, že stále tendujete k objektivitě. Rád přijímám úkroky stranou, mám malé doplnění. 

 

ad1) Zapojme do vzdělávání ty, kdo k tomu mají předpoklady. Historie zná řadu nobelistů, kteří jako pedagogové pohořeli, nebo sami velmi trpěli.

 

ad 2) souhlasím

ad 3) souhlasím - ale nelikvidujme experimentálně orientované ústavy AV ČR.

 

Pěkný víkend.

 

Mat

Ad 3) To jsme to dopracovali od doby před kafemlejnkěm, kdy se říkalo měřme každému stejně, ať se ukáže o co je AV lepší. :-)

3) nebude fungovat bez fairového 2)

Ad 1) Každý vědec by mel mít žáky. Vědění se nejlépe předává v jejich hlavách. Skutečně se každý nehodí na základní kursy, ale na druhou stranu výuka je jednou z nejlepších cest jak si obor v hlavě srovnat.

Obecně - nebylo třeba mne nikam vyšachovávat. Tvrdím i teď to, co na začátku. Posun nastal u vás.

Víkend je až pozítří.

Mat?

Člověče nešťastná.

Jen jsem použil Vaší šachovou terminologii

aby mi bylo (možná, konečně) porozuměno. Vy totiž zřejmě ničemu jinému, než nesmiřitelnému boji dvou protivníků na jasně a jednoduše nalajnovaném hřišti, nerozumíte. 

Nicméně i když jsem pro danou část debaty přijal Vaše zjevně neadekvátní  vidění světa, podařilo se mi Vás přimět dát mi za pravdu. Co jiného to je, než ekvivalent šachového postavení, kdy už není kam  uhnout. Nejspíše se tedy vaše představa zhroutila svým vlastním vnitřním rozporem.

Ne, že by mne toto vítězství na (navíc cizím) hřišti podle (navíc cizích) pravidel mělo nějak těšit. Důsledkem takových vítězství, kterým se člověk občas nevyhne, bývá velká prohra všech zúčastněných. :-(

Mnoho zdaru. 

 

 

méně aktivní Akademie

Formulace v článku je zavádějící. Pokud ústavy Akademie věd participují v menším počtu udělených Center neznamená to, že nebyly "aktivní" a nepodaly velké množství přihlášek, které  ale skončily neúspěchem (to nevím).  Každopádně, charakter projektů podporovaných agenturou TA ČR (s nutnou spoluúčastí soukromých firem) do značné míry   omezuje možnost účasti řady akademických pracovišť ve vypisovaných programech (např. biotechnologických firem je v ČR „co by na prstech jedné ruky spočítal“).

Implicitně obsažená odpověd na mnoho otázek

V poslední větě tohoto příspěvku je implicitně obsažená odpověď na mnoho otázek české vědní politiky. Například:

Proč nemáme hlavní směry výzkumu kompatibilní s potřebami a potenciálem českého průmyslu?

Protože spousta lidí se zabývá biologií (dělám to tak trochu taky, takže střílím do vlastních řad) a ráda by dělala biotechnologie. Jenže poteciál biotechnologických výrob je ve skutečnosti velmi malý. Aby se u nás vyplatily, musí být produkt hodně drahy - především farmaceutický. Ve všech ostatních případech se takové výroby vyplatí nejvíce v jihovýchodní Asii. Biotechnologický průmysl, který by proporcionálne odpovídal počtu graduovaných biologů a biologických výzkumných projektů, u nás není a nebude.

Proč vůbec vznikl kafemlejnek, když se ve skutečnosti hodí (?) především na hodnocení v biologických vědách?

Protože v demokraticky řízené vědě rozhoduje většina, tou jsou v přírodních vědách bio-vědci. Jelikož právě oni nemají (v našich končinách) velký průmyslový potenciál (viz předchozí), jsou závislí na dotovaném výzkumu. A tuto pozici si intenzivně hájí, i kdyby jen z pudu sebezáchovy.

Proč vznikla (například) kauza Bezouška?

Protože bez kontroly praxí a při honu na publikace se věda lehce utrhne ze řetězu.

Atd.

 

Skrýt diskusi

reklama

view counter

reklama

view counter

Oblíbený obsah

view counter