Financování výzkumu aneb Akademie věd v zajetí ostrovní mentality
Financování výzkumu, vývoje a inovací z rozpočtu má hluboký problém, píše viceprezident Svazu průmyslu Jiří Cienciala.
Do debaty o financování vědy a výzkumu, kterou na stránkách ČESKÉ POZICE dlouhodobě sledujeme, se zapojuje i viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jiří Cienciala, jenž je zároveň členem vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace, tedy poradního orgánu, který navrhuje rozpočet na vědu a výzkum.
Proces schvalování rozpočtu na vědu a výzkum vykazuje schizofrenní rysy. Na jedné straně si vláda do národní politiky věnované této oblasti naplánuje vznešené i účelné cíle a vytkne si roční růst investic státní podpory výzkumu, vývoje a inovací o 8,5 procenta. Ale už rok po jejím schválení na ni vláda zapomněla a peníze až do roku 2014 zmrazila. Vliv inflace je pak reálně ročně snižuje o dvě až tři procenta.
Ačkoliv kabinet přijal novou strategii konkurenceschopnosti a národní inovační strategii, nijak to nepromítl do veřejných rozpočtů, ani do existující Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací. Takže tyto strategie se zřejmě mají provést de facto zadarmo či vlastně spíše z peněz podniků.
A připomeňme další skutečnost. Vláda měla 19. června 2012 na programu návrh výdajů státního rozpočtu na výzkum, vývoj a inovace pro rok 2013 a střednědobý výhled na léta 2014 a 2015 společně s přípravou státního rozpočtu. Projednávání obou materiálů bylo přerušeno, kabinet si vyžádal k přípravě rozpočtu další analýzy o výhledu na příští roky.
Zatímco podniky už léta cizelují svoje přístupy v rámci společenské odpovědnosti, vědě je toto téma zřejmě cizíJe jasné, že konkurenceschopnosti pomůže jen stimulace průmyslu k rychlým aplikacím a inovacím, což se státu vrátí v zaměstnanosti i daňové výnosnosti. A o to přece jde i průměrnému daňovému poplatníkovi, který stále intenzivněji vnímá základní problém české společnosti – rozpolcenost, resortismus a neschopnost spolupráce v horizontální rovině. V zajetí této „ostrovní“ mentality žije Akademie věd ČR (AV ČR) a i mnohé vysoké školy. Zatímco podniky už léta cizelují svoje přístupy v rámci společenské odpovědnosti, vědě je toto téma zřejmě cizí.
Hypotetické výstupy
Kladu si otázku, proč u nás rostou za desítky miliard velké i regionální výzkumné infrastruktury, z nichž mnohé mohou být víceméně Potěmkinovy vesnice. Daňový poplatník bude muset přispívat na udržitelnost těchto megalomanských projektů jen proto, aby se nemusela většina nákladů na jejich vybudování vracet do Bruselu.
Přitom chybí globální celospolečenská poptávka po jejich výstupech, které dnes jsou ve většině případů hypotetické, projektové. A co je horší, nejsou dostatečné řešitelské kapacity. Důvody jsou dva:
- V období snižování výdajů na výzkum a vývoj o 700 milionů korun na rok 2013 si Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) dovolila jednomyslně (včetně čtyř zástupců Akademie věd) vládě navrhnout, že o menší část těchto peněz – o 295 milionů korun – by se měly snížit i výdaje AV ČR. Že klesají i výdaje ministerstva průmyslu a obchodu na průmyslový aplikovaný výzkum a vývoj (a to třikrát více než AV ČR) – o 1,1 miliardy korun – pan předseda akademie ve svém „svatém“ boji za její zájmy zapomněl jaksi poznamenat.
- Navíc je letos v AV ČR opět volební rok. Program nynjšího vedení byl postaven na zachování výdajů a na boji s rozdělováním prostředků podle výsledků (takzvaným kafemlejnkem). Na splnění slibů o dosažení excelence české vědy, o zavírání ústavů bez světové úrovně se, stejně jako v politice, už jaksi zapomnělo.
Ostatně i na poznámku jedné redaktorky vůči AV ČR, že „už tři roky pláčete nad tím, že bude nutné něco zavírat, ale za tři roky se nic tak dramatického nestalo“, následovala klasická odpověď: „To je zkreslená představa, všechny naše ústavy jsou na světové úrovni“ (jak jsme si to sami vyhodnotili). Škoda jen, že to o české vědě nevědí v zahraničí a že její podstatná část (čest výjimkám) si o světové úrovni může nechat jenom zdát.
Měli bychom spočítat, jaký je reálný ekonomický výstup výzkumu a vývoje z AV ČR, která se chlubí velkými příjmy ze svého výzkumu. Přitom platí, že více než 80 procent těchto příjmů vygeneroval jeden ústav z 55 a stojí za tím 40 let práce jednoho špičkového vědce a jeho skoro 300členného kolektivu z více než 5000 zaměstnanců. Ano, tento kolektiv dnes vydělává 80 milionů dolarů ročně, ale těch let také něco stálo a ani dnes to není zadarmo.
Nesplněný sen
V letošním roce byla příprava rozpočtu v případě AV ČR současně o tom, jak je vedení této instituce schopné plnit dvě protikladné role. Na jedné straně je voleno zástupci ústavů, kterým přiděluje peníze, na straně druhé je předseda AV ČR správcem rozpočtové kapitoly, a tedy vysokým státním úředníkem, jenž je odpovědný vládě za hospodaření s penězi státního rozpočtu. Jak to jde právně dohromady, netuším, ale je to nesplněný sen mnoha skupin i jednotlivců – hospodařit s přostředky daňových poplatníků a účty skládat těm, kterým peníze dávám.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlaste nebo zaregistrujte.
Přeposlat
Verze pro tisk
Komentáře
ČESKÁ POZICE ctí demokratickou diskusi. Prosíme vás však o respektování pravidel diskuse (viz Podmínky užívání služeb), jejichž smyslem je přispět k její korektnosti a smysluplnosti.
Vložením příspěvku potvrzujete svůj souhlas s těmito pravidly. Příspěvky, které se z nich vymykají, budeme nuceni odstranit.
Děkujeme vám za pochopení.
Věda v ČR...
Souhlasím, že zefektivnění a reorganizace AV, stejně jako výzkumu na vysokých školách je samozřejmě namístě, ale lidi typu pana Frolíka nebo Cienciala u toho nerada vidím.
Pan Frolík je možná byznysová ikona a stejně jako pan Cienciala dokáže rychle vydělat peníze, ale smysl a podstata vědecké práce a věděckého poznání jim oběma unikají. A to není o jinak „nastavené DNA“, to je o jinak nastaveném hodnotovém systému.
Přála bych České republice, aby byla zemí, která je schopna plnohodnotně přispívat ke světovému poznání. Kde má věda pevné zázemí a je nezávislá na byznysu, ač s ním spolupracuje. Prioritou vědy musí být rozšiřovat lidské poznání a ne vydělávat peníze. Jen taková věda bude poctivá.
Argument, že jsme na „světovou“ vědu příliš malá země je nesmyslný, podívejme se na Izrael nebo na Švýcarsko. Pokud ale o vědě v ČR budou rozhodovat šéfové firem, kteří považují za normální financovat svůj vlastní firemní výzkum (často velmi pochybný a nemající s vědou a výzkumem nic společného) ze státních peněz daňových poplatníků, pak se nedivme, až u nás skutečná věda začne upadat a zůstanou jen pseudo-inovace (protože ani skutečné inovace se bez dobré vědy neobejdou).
Další text, kde nejde o nic jiného než přerozdělované prachy
Citace 1: "Kladu si otázku, proč u nás rostou za desítky miliard velké i regionální výzkumné infrastruktury, z nichž mnohé mohou být víceméně Potěmkinovy vesnice. ... Přitom chybí globální celospolečenská poptávka po jejich výstupech, které dnes jsou ve většině případů hypotetické, projektové. "
Ani jeden příklad. Prostě nedoložené kecy spojené s tupým útokem na tzv. základní výzkum.
Srovnejte: Dr Wendy Piatt, Director General of the Russell Group, says: “Public investment in research at Russell Group universities has resulted in far-reaching benefits which have been shared by the UK’s businesses, the government, and by the taxpayer.
“This report demonstrates that investment in leading research is not a luxury to be set to one side in times of increased stringency. Instead, it is an indispensible component of the UK’s economic competitiveness, and the key to its future growth.
“We very much hope that our universities will not have to sustain further cuts in next week’s Budget. The publicly-funded research they carry out is essential to the Government’s ambitions for world-leading innovation.
“At first sight it might seem that so-called applied research would deliver quick wins and more tangible benefits to society. In fact there shouldn’t be a big distinction between the two types of research. As Lord Porter, a former president of the Royal Society remarked: ‘there are two types of research – applied and not-yet-applied’. The long-term impact of the best curiosity-driven fundamental research can be revolutionary,” she said.
(http://www.russellgroup.ac.uk/russell-group-latest-news/121-2010/4134-ec...)
Citace 2: "To, že je pro zemi, jako je ČR, nadále neudržitelný luxus pěstovat si celý základní výzkum zdvojeně (například Filozofický ústav AV ČR a Filozofická fakulta UK Praha), „nová“ koncepce Akademie věd neřeší."
Podle stejné logiky by pan Čičolína měl zavřít naše pekařství na rohu, protože o dva bloky dál je druhé.
Také je zábavné, jak jeho přirovnání ukazuje, že o daných institucích neví vůbec nic. Srovnávat FlÚ AVČR s FF UK lze jen tehdy, když si dotyčný ani neotevřel web těchto institucí. FlÚ je oborově vlastně jedna katedra FF UK.
Takže v posledku jednu katedru filosofie na ČR (nebo město?), jednu katedru sociologie, jednu katedru anglistiky ... ať se peníze nedělí.
Pozadí a souvislosti
2009
Evropský sociální fond: Podpora podnikatelským subjektům čelícím současné hospodářské krizi
http://www.mvcr.cz/mvcren/docDetail.aspx?docid=21226231&doctype=ART
Kdo komu radí, kdo komu "bere" peníze
Přes 150 věřitelů společnosti Moravia Energo v uplnynulých týdnech nahlásilo, že jim zkrachovalý obchodník s elektrickou energií dluží kolem 4,5 miliard korun. Zodpovědnost za pád firmy nese její vedení, zejména představenstvo a dozorčí rada. Šest let byl jejím předsedou Jiří Cienciala. Měl dozorovat a být zodpovědný. Jak vyplývá z výroční zprávy Moravia Energo, dostával za to zaplaceno. Místo, aby se zastyděl a nějaký čas „chodil kanály“, včera na pražském Žofíně oslavoval. Byl vyhlášen Manažerem roku 2008. Absurdní.
http://www.motejlek.com/nevkusne-divadlo-na-zofine
http://www.motejlek.com/?s=cienciala
-------------------------------
Téma Stanislav Gross společně s Moravia Energo
http://aktualne.centrum.cz/tema/stanislav-gross_14602/moravia-energo_9754/
Privatizace oceláren v Třinci
V insolvenčním řízení je už třetí firma Bronislava Ciencialy
http://www.motejlek.com/v-insolvencnim-rizeni-je-uz-treti-firma-bronislava-ciencialy
Šrejber, Čalfa, Chrenek, Gross ...
Petr Matějů a spol.
http://www.kulturni-noviny.cz/nezavisle-vydavatelske-a-medialni-druzstvo/archiv/2012/14-2012/alarm-ceska-veda-mimo-demokraticke-mechanismy
Martin Krummholz a spol.
Při čtení toho textu (dá-li se ta slátanina textem vůbec nazvat) „vědce“ Krummholze, jsem si řekl, že to musí být vskutku vědecká kapacita, když se s takovou lehkostí pasoval do pozice kritika poměrů v české vědě. Fakta však mluví sama za sebe
Martin Krummholz (Ústav dějin umění AV ČR)
V doktorském studiu od roku 2005 na FF UK (podle dostupných údajů stále nedokončeno !!!!)
Publikační výkon:
1. Články v časopisech s recenzním řízením: 2 (z toho jeden je recenze !!!)
2. Co sám Krummholz zařazuje jako Monografie: 2 (jedna vyšla v Archivu hl. města Prahy – nejde o standardní nakladatelství, druhá je tiskem Ústavu dějin umění AV ČR - ani v tomto případě nejde o standardní nakladatelství).
Citovanost tohoto velikána české vědy:
Počet citací ve Web of Science: 0
Počet citací ve SCOPUS: 0
Počet citací v Publish or Perish: 0
A když už jsem byl v tom hledání faktů, podíval jsem se na spolek Věda žije.
Z veřejných informací plyne, že toto sdružení působí na stejné adrese jako ústavy AV ČR sídlící v Areálu biologických a lékařských pracovišť AV ČR (Vídeňská 1083Vídeňská 1083, 142 20 Praha 4). Z informací o financování plyne také pár zajímavých skutečností. Předně Open Society Fund již sdružení Věda žije nefinancuje (financování bylo zastaveno). V roce 2010 příspěvky na činnost sdružení plynuly zejména od pracovníků z ústavů AVČR (u některých velkých dárců sice není afiliace uvedena, ale s velkou pravděpodobností jde o pracovníky z Ústavu anorganické chemie AVČR a z ústavu Molekulární genetiky AVČR). V roce 2011 toto sdružení již téměř žádné příspěvky nezískalo. Z toho lze usuzovat, že hlavním, ne-li jediným sponzorem aktivit Věda žije, je AV ČR, ať přímo, nebo nepřímo. Nabízí se tedy otázka, zda náhodou nejde o nátlakovou skupinu jednající v zájmu AV ČR.
A jak zajímavé bylo se podívat na publikační a citační profil současných mluvčích Fóra Věda žije na Web of Science nebo Publish or Perish!!!
MUDr. Mgr. Helena Janíčková: Celkový počet citací ve Web of Science 4, H-index 1
Mgr. Michaela Vojtková: Celkový počet citací ve Web of Science 1, (pouze zpráva), H-index 0
Mgr. Zbyšek Mošna: Celkový počet citací ve Web of Science 2. H-index 1
Skutečně velké figury české vědy !!!!
Pro srovnání citační výkonnost členů předsednictva GAČR:
Prof. Petr Matějů: Celkový počet citací ve Web of Science 146, H-index 7 (v českých společenských vědách jde o jeden z nejvyšších h-indexů)
Prof. Cyril Hoschl: Celkový počet citací ve Web of Science 800, H-index 15
Prof. Ivan Netuka: Celkový počet citací ve Web of Science 106, H-index 7
Prof. Bohuslav Gaš: Celkový počet citací ve Web of Science 2276, H-index 28
Prof. Otomar Linhart: Celkový počet citací ve Web of Science 1637, H-index 22.
A konečně, jen pro srovnání, jak činnost GA ČR hodnotí všemi stále citovaný mezinárodní audit české vědy? "Trochu" jinak než vědečtí velikáni z „Věda žije“: „The Science Foundation (GAČR) is efficient and effective and maintains a very traditional approach to its ‘research council’ function. In a context where past funding practices have sometimes been thought to be arbitrary or liable to ‘influence’, it is of course especially important to have processes that are not only fair but also transparent and ‘squeaky-clean’. "
Je třeba snášet další fakta?
A co na to ctenarCP? Urcite neco o "nakopani do pr....." nebo neco podobneho ze slovniku spise dlazdice nez vedce. I to ovsem patri k obrazu ceske vedy a k urovni diskuse, ktera se tu vede: "Mas jiny nazor, nakopeme te do pr....."
Re: arbuk
tak predne, Martin Krummholz udelal jako PhD student pro ceskou vedu vic, nez konference rektoru s prezidiem AV dohromady. Ve svem volnem case a zadarmo coz je neco, co dnes malokdo dokaze pobrat. Pokud vas zajima hospodareni Vedy zije, tak je plne dohledatelne na transparentnim uctu. Navazet se do party studaku, ze nemaji tolik citaci jako pani profesori otitulovani zepredu a zezadu chce opravdu hodne odvahy... tak si alespon vyberte srovnatelne cile. Ja jsem treba pod Vedou zije podepsan od zacatku a trvam na tom, ze vzdy odvadela poctivou praci vcetne analyz, rozboru, diskusi a popularizace, coz je presne to co tady chybelo a porad neni.
Bohuzel, pravda je takova, ze profesor Mateju a jeho pohunci privedli ceskou vedu do takove stavu, ze se opravdu neni kam se vracet. V RVVI tento clovek osobne rozlozil jakoukoli koncepci takze dnes vam uz nikdo ani neodpovi na otazku jestli ma vubec Ceska republika zajem o zakladni vyzkum a kde by se teda mel delat. V GACRu metabolizacnich prispevku aktivne srovnava ceskou vedu do bahinka prumernosti metodou trochu sem a trochu tamhle a navic mu dela dobre nechavat se Putinovsky potvrzovat ve funkci. A do toho tady pan Cienciala bohorovne pali hausnumera od pasu. To ja kdyz nekde napalim, ze u nas je lidrem vedeckeho pokroku a inovativniho prumyslu hutnictvi (alespon podle uspesnosti v projektech TIP) tak si opravdu lidi mysli, ze jsem prisel z Ulambataru.
s pozdravem,
Marek Piliarik
ps: Ceska veda je spatna a cesky prumysl je neinovativni, to je fakt. Dokud budeme rikat "Borci" lidem s h-indexem 7, tak se to nezmeni. Dokud budeme davat penize urcene na vznik budoucich prumyslovych odvetvi ve kterych mame sanci ne gigantickou pridanou hodnotu Arcelor Mittalu, tak se to nezmeni. Dokud budeme povazovat za vrchol vyzkumnych uspechu podvozek tramvaje nebo pletaci stroj, tak se to nezmeni.
Proc radeji nepsal a nepublikoval, to se preci ocekava ....
" .....tak predne, Martin Krummholz udelal jako PhD student pro ceskou vedu vic, nez konference rektoru s prezidiem AV dohromady. " píše se v předchozím příspěvku. Silná slova, jen co je pravda, trochu skromnosti by neškodilo. Ale možná měl více studovat a publikovat, což se od studenta v Ph.D. programu očekává v prvé řadě. A nemusel by na Ph.D. studovat 12 let (nebude-li to nekonec ještě více). I to je přeci o čerpání veřejných prostředků, co říkáte?
A ještě ke GA ČR. Současné předsednictvo zřetelně přitvrdilo v kritériích pro udělování grantů i hodnocení projektů. To je pravda. A podle mě to je dobře. Chceme přeci financovat ty nejlepší týmy, ne? Občas to sice přehnalo s formálními důvody pro vyřazování projektů, ale letos se zdá, že se to mění. A zavedení panelového systému podle vzoru ERC, posílení role zahraničních oponentů a zpravodajů minimalizuje střety zájmů. To je snad také dobře. Možná i proto rozpočet GA ČR stoupá. Navíc zhruba polovina peněz z GA ČR teče do AV ČR (předkládá sice méně projektů než VŠ, ale má vyšší úspěšnost), druhá polovina proudí na VŠ. A evidentně to nikdo to předem nelajnuje, tak to prostě vychází.
Tyto změny nepochybně některým lidem vadí. Každá změna má své příznivce i odpůrce. S tím se ale musí počítat. Zajímavé ale je, že mezi kritiky současné politiky GA ČR jsou převážně jedinci z AV ČR. Čím to asi bude?
Maly dluh...
Vazeny arbuku, dluzite mi reakci na moji citaci Technopolisu z diskuze u rozhovoru s prof. Drahosem.
"In few countries do universities and scientific research institutes obtain as much as half their research income competitively. However, the Czech Republic aims to achieve a 60:40 ratio between competitive (“targeted”) and institutional funding by 2015; if we count only the part of institutional funding that flows to research performers1 that ratio has already been achieved."
btw. hledal jsem jmeno arbuk ve Scopusu a Web of Science, abych zjistil, jaky ma H-index (koukam, ze se podle toho hodnoti kvalifikovanost se k cemukoli vyjadrovat) a nenasel jsem nic :-( Pro uplnost uvadim, ze muj H-index je 0, takze si me vlastne vubec nevsimejte. Nebojte, nejsem vedec;-)
btw. kdyz se podivate co kritizuje Veda zije! (z kontextu vasich predchozich vyjadreni to chapu tak, ze vase zminka o osobach z AVCR smeruje sem), tak jde predevsim o zpusob zvoleni jeho predsednictva. http://www.vedazije.cz/petice/ btw. jiste je mozne u signataru najit pocet citaci a H-indexy...
.
.
Tolik slov, tolik vykřičníků - tak málo fakt
Začněme Titánem "českých společenských věd" Petrem Matějů ze soukromé VŠ pro politiky ODS a jejich milenky.
146 citací včetně autocitací. Nejcitovanější práce jeho vědeckého života nesoucí název: "Education as a strategy for life success in the postcommunist transformation: The case of the Czech Republic " má 14 citací " z toho jedenáctkrát ji citoval stejný autor: Joseph Hraba http://www.soc.iastate.edu/staff/hraba.html
Dále je to podobné, autocitace srážejí impakt prací. Takže ani slabounký H-index 7 není dosažitelný - v rozporu s tím, co tvrdíte ...
S citovaností prací prof. Hoschla je to jeste zajímavější. Jeho nejcitovanější práce má citací 87. ALE! Ony ty citované práce, kde je prof. Hoschl připsán, mají společný důležitý znak. Jejich klíčovým autorem bývá prof. Horáček ... Buďte trochu soudný, a nedělejte ze sebe povrchního kašpara, pane kolego. Vědci přece "vědí" a jsou schopni přemýšlet a analyzovat ...
Jinak máte pravdu, že studenti, jejichž jména jste uváděl, jsou málo citovaní. Tak to u studentů bývá. Chráněnec ODS Matějů je ovšem kritizován rovněž řadou vědců, s mnoha tisíci citacemi, stovkami publikací, respektem zahraničních kolegů. Čím by to tak mohlo být, že předsedou GAČR se stal nýmand Petr Matějů? On je i v rámci předsednictva nejslabší. Víte, jak na tom je předchozí předseda GAČR, profesor Syka? 1949 citací, H-index 25, nejcitovanější práce 109 citací.
A to je asi tak vše, co Vám chci povědět.
Tak teště pár faktů pro kontext
H-indexy nejcitovanějších českých ekonomů (žijících v ČR):
Prof. J. Hanousek, CERGE-EI: h-index 7
Prof. E. Kočenda, CERGE-EI: h-index 8 (v roce 2009 získal za vynikající projekt o transformaci české ekonomiky cenu předsedy GAČR)
A teď pozor:
Doc. Milan Tuček, vedoucí katedry sociologie na FSV UK - počet citací 28, h-index 3
Doc. Jiří Buriánek, vedoucí katedry sociologie FF UK - počet citací 8, h-index 1 !
PhDr. Tomáš Kostelecký, ředitel Sociologického ústavu AV ČR - počet citací 43, h-index 4 (jeho předchůdkyně M, Čermáková - počet citací 19, h-index 2 )
PhDr. Zdenka Mansfeldová, předsedkyně Rady Sociologického ústavu, počet citací 21, h-index 3
Prof. M. Potůček, ředitel Centra ekonomickcýh a sociálních strategií UK - počet citací 4, h-index 1 !!!!
A pro kontext: nevýznamnější sociolog ze střední a východní Evropy žijící od roku 1971 ve Velké Británii má v impaktovaných časopisech 135 citací a h-index 8.
Takže podle ctenareCP českou a možná i celou středoevrospkou sociologii a ekonomii nakonec reprezentují a vedou samí "nýmandi". Nebo je to přeci jen trochu jinak? Ale když se kácí les ... že? A kdože jen ten velikán české vědy, který se nazývá "ctenarCP", a který by všechny, kteří s ním nesouhlasí, nejraději nakopal do pr.... ?
A abych nezapomněl: taky jsem se podíval na toho "podezřelého" Hrabu. který hodně cituje české sociology (za což by měl zřejmě být podle ctenareCP zatracen nebo možná ještě lépe utracen) - http://www.soc.iastate.edu/staff/hraba.html - vypadá normálně a protože se zabýval transformací ve střední a východní Evropě, citoval ty, kteří o ní psali nejvíce. To si tedy dovolil hodně!
A jestě otázka: jak čtenar CP okomentuje výrok Mezinárodního auditu výzkumu, vývoje a inovací v ČR (E. Arnold - Technopolis, 2011, Brighton), který činnost Grantové agentury ČR zhodnotil takto: „The Science Foundation (GAČR) is efficient and effective and maintains a very traditional approach to its ‘research council’ function. In a context where past funding practices have sometimes been thought to be arbitrary or liable to ‘influence’, it is of course especially important to have processes that are not only fair but also transparent and ‘squeaky-clean’.“ Taky nesmysl že? Pánové z Technopolis jsou asi také "nýmandi" a bylo by třeba je také nakopat do pr....., že? Potíž je v tom, že o tento audit se silně ve svých vystoupeních opírají právě představitelé AV ČR.
A ještě věta z pozměňovacího návrhu prof. Jungwirtha ke GAČR, který zveřejnila Věda žije: "GAČR je jeden z pilířů systému VaV v ČR a z pozice člena Akademické rady GAČR mohu potvrdit údaje uvedené v materiálu k tomuto bodu, že se jedná o organizaci směřující a v mnoha oblastech již dosahující parametrů moderní grantové agentury, jak je znám z vědecky vyspělých zemí. Práci dosavadního předsednictva GAČR si proto velmi vážím. " Trochu něco jiného než slova ctenareCP ! Prof. Jungwirth je přitom členem Vědecké rady GAČR, takže má asi lepší informace než ctenarCP, nebo snad ne?
Prostě tahle debata, pokud v ní nebudou znít věcné argumenty a fakta místo nadávek a blábolů, nedává smysl.
Ano, já souhlasím s Vámi implicitně sdělenou informací,
že čeští sociologové nejsou vhodní kandidáti pro management GAČR a základního výzkumu, protože nemají zkušenost s vědeckou prací spojenou s prováděním experimentů, nejsou součástí vědecké komunity, která by s informacemi a vědomostmi pracovala tak, že by je "převáděla" do praxe. Nepublikují texty, které by někdu jiný analyzoval, posuzoval, mohl ověřit jejich "správnost" a přínos.
Takže přesně to, o čem nyní tak arogantně rozhodují, nikdy nedělali ... Ale v jejich případě nejde o počínání "blouznivců". Jde o profit ... Však oni už jsou na lopatě - proto ta podivná volba ... Už zvoní ...
Něco ze společenských věd v měřítku globálním:
http://en.wikipedia.org/wiki/Sokal_affair
Myslím, kolego CP, že už se do toho začínáte dost zaplétat
Je to tím, že se na to díváte jednostrannou optikou nesnížení rozpočtu Akademie věd. Je to přesně to, co jste vytýkal mně. Jak se politicky korektně říká, každý Rom hádá podle své planety.
I já to tak dělám. Snažím se pochopit, proč pracoviště, které mělo v ČR nějvětší počet publikací na hlavu, největší K-koeficient v doktorském studiu a zároveň se každý rok 1-2 měsíce intenzivně věnovalo popularizaci vědy, muselo zaniknout. Zrušil jsem ho iniciativně já, protože jsem rozpoznal jeho neudržitelnost.
Důvody byly v zásadě 4:
1) Institucionální nespolupráce AV a VŠ, respektive vůbec formální i velikostní souřadnost jejich existence a jejich vzájemné poměřování. Důsledkem byla politizace obou těchto institucí, která naprosto zahubila odbornou debatu.
2) Činnost akreditační komise, která nastavila podmínky pro kvantitu, nikoliv kvalitu, a trvala na formálních počtech profesorů a docentů. To vyvolalo tendenci k "velkým oborům" živeným velkým počtem studentů a zajišťovaným průměrnými, byť otitulovanými, odborníky. Shrnul bych Fachhochschulizace českého vysokého školství.
3) Kafemlejnek, respektive stále trvajicí kafemlejnkové myšlení, které nás nutilo držet pracovníky různých oborů, hlavně že publikovali (i bez ohledu na to, jestli to byla vůbec pravda).
4) A hlavně - absence společenské odpovědnosti české vědy. Kdyby ta byla, problémy 1-3 by vůbec nenastaly.
Všem, kdo body 1-4 nenaplňují, se omlouvám.
prumysl
Dobry den,
je zrejme, ze se tu bojuje o penize danovych poplatniku. Vzdy jsem si naivne predstavoval, ze firmy tezici z vysledku vyzkumu celosvetoveho nebo i vlastniho by meli vracet penize do vyzkumu, aby meli z ceho po case zas tezit. Zatim se dovidam, ze prumysl potrebuje penize na vyzkum jinak neobstoji v celosvetove konkurenci, a ze ti nehorazni vedci jim je ubiraji, svymi posetilymi snahami o badani.
Asi je dulezite vedet jaka je struktura ceskeho prumyslu. Mame prumysl spise zalozeny na montovani soucastek bez jakehokoliv know-how?
Nebo prevazuje prumysl znalostni? Ma stat suplovat vyzkumne rozpocty jedntlivych firem?
Mozna kdyby viceprezident svazu prumyslu toto strucne rozebral byl by obrazek o nasem hospodarstvi a jeho smerovani mnohem jasnejsi. Kdyby jeste pridal informace kam jdou penize na vedu a vyzkum z MPO a jak to zvysilo hodnotu firem, ktere penize obdrzely bylo by uplne vynikajici.
Takhle mi prijde ze ceska vlada nema ve skutecnosti zadnou strategii a jen se tu ruzne slozky spolecnosti perou o penize.
Souhlas
Jak jsem psal pod článkem Ing. Frolíka - kdyby se firmám řeklo, nakupujte potenciální doktorandy a nenechávejte je na vysokých školách, hned by se ukázalo, že po nich zas taková poptávka není. Poptávka (v technických oborech) je po absolventech čtyřletého bakalářského studia, kteří umí anglicky a německy (omlouvám se za zkratku).
Otázka je ale proč a co s tím. Stav společnosti totiž dělají lidé a ti bývají vychováni, odborně a z hlediska sociálního chování. Teď už není možno se na nic vymlouvat. V rozhodujících funkcích - ve středním a vyšším managementu i v politice - začínají převažovat polistopadoví absolventi. Ten asi i trochu lepší případ je, že dělali diplomku u profesora, který ani pořádně neuměl moc dobře anglicky, učil z českých učebnic, a většinu času strávil politickými šachy v rámci univerzity, Akademie věd nebo mezi nimi. Na diskuse o vědě nebyl čas a diplomku fakticky vedl doktorand, který si ale průběžně hledal místo jinde nebo měl vedlejší job. Dále byly diplomky, které se udělaly tak nějak aby to bylo (lze je i s posudky dohledat na webu, dnes je zveřejňování povinné.) U naprosté menšiny lidí to tak nebylo a, pravda, u prací fakticky z Akademie věd je pravděpodobnost, že diplomka byla alespoň částečně vedená příslušným vědcem mnohem vyšší. Takoví absolventi pak mizí do zahraničí typicky už na doktorát nebo v jeho průběhu.
Ne, že by kapitáni průmyslu nebyli současný stavem tak trochu vinni, ale oni musí vydělávat. Nemůžou vzít zakázku s podstatným podílem aplikovaného výzkumu pokud na ní nemají kvalifikované pracovníky. Cetero autem censeo : Za stav společnosti může činnost vysokých škol (a akreditační komise) v posledních 23 letech. Ten je, mimo jiné, způsoben tím, že příliš mnoho lidí, kteří měli univerzity profilovat, bylo v letech, kdy se podmínky nastavovaly, na Akademii věd. A ještě větší počet z nich hned po roce 1989 zmizel, respektive se z emigrace, kvůli nastaveným ( i společenským) pomínkám, vůbec nevrátil.
Námitky, že byla poptávka zvýšit počet studentů, neberu. Za každý obor byli zodpovědni jeho představitelé na dané vysoké škole. Už od roku 1996 byly granty 250, pak výzkumné záměry a výzkumná centra, dnes peníze RVO. Za to se dalo žít a minimálně ti, kdo tyto velké peníze měli, jsou za současný stav významně zodpovědní. S nimi lidé z AV, kteří takové podmínky měli pořád. Počet absolventů terciárního vzdělávání by se byl mnohem efektivněji a i s lepšími výsledky zvýšil na VOŠ navázaných na bývalé průmyslovky. Minimálně měly - a často dosud mají - lepší vybavení.
Vážení, nevymlouvejme se. Vědecké/výzkumné talenty u nás stále rostou a berou problém rok od roku vážněji. Tak jim konečně dejme podmínky, je to prosté:
1) nedělejme z každé vysoké školy pomaturitní nástavbu a nehcme tam učit ty nejlepší a
2) za elitní ústavy neprohlašujme partičku pouze/převážně česky mluvících lidiček, jejich hlavním zájmem je nafasovat si každý týden čisté laboratorní prádlo a čerpat z fondu FKSP na rekreaci v podnikové chatě.
Omlouvám se všem, kterých jsem se dotknul, ale přiznejme si to konečně, jinak se nehneme.
Liblice, Třešť, Lannova vila...
Pořád čekám, kdy se někdo profesora Drahoše zeptá, jestli neuvažuje o prodeji třeba zámku v Liblicích - jako alternativu propouštění těch stovek světových výzkumníků v příštím roce...
Ceny nemovitostí hned tak nebudou NIŽŠÍ, než tomu je nyní
Rada k nezaplacení, pane Roubíček. Nejsou z Třince od Chrenků?
Tak tedy propouštět, pane
Tak tedy propouštět, pane Khon! A pěkně plošně, protože jen tak je to spravedlivé! :o)))
To maj úplnou pravdu, Roubíček!
Ta moje mi stále říká: Podívej, Roubíček sedí na úřadu vlády, a jeho děti na IČO vydělávají za poradenství desítky milionů od ČEZu a ocelářů. A ty, Kohn, tvrdíš, že jsi do noci v ústavu a přitom stále dřeme bídu. Že ty máš někde nějakou ženskou?! Takže souhlasím, na Úřadu vlády by se mělo propouštět.
Symbol úpadku Evropy? Nokia.
Před necelými pěti lety byla Nokia symbolem skandinávské „znalostní“ ekonomiky a příkladem účinné státní podpory „informační společnosti“. Na podzim roku 2008 byla vyhodnocena jako nejcennější značka Evropy. Dnes? Její upadající hvězda. Je zajímavé, kolik toho má dnešní Evropa s Nokií společného
http://terezakakosova.blog.idnes.cz/c/200616/Symbol-upadku-Evropy-Nokia.html
Pošlete ODSáky na Mars. Ale jenom tam.
Ano, bohužel Finsku zoufale
Ano, bohužel Finsku zoufale chybí obdoba naší tisícihlavé Akademie věd a proto je to s nimi tak špatné... Rozhodně bych s nimi neměnil! Zato na Slovensku, v Rusku a dalších postsovětských státech je to z hlediska organizace vědy to pravé ořechové a rozhodně se od tohoto modelu nesmíne odchýlit! ;o))))
Naopak, Nokie byla založena ze státní podpory
aplikovaného výzkumu a podnikání. Přesně to, co radí ten bodrý "ocelář".
Aplikovaní mudrcové, a podobní polovzdělaní radilové před časem na webu SVAZU PRŮMYSLU:
KAREL ŠPERLINK, prezident Asociace inovačního podnikání, tvrdí: "V Evropské unii je publikací a patentů více než v USA, ale málo z nich se realizuje. A my jsme na tom ještě mnohem hůře, počínaje generováním nových poznatků."
Která země může být pro tuzemský výzkum vzorem?
* Finové přišli o více než dvacet procent trhu rozpadem bývalého Sovětského svazu. Pak si museli říct, jak hodlají dál přežít, když se jim ekonomika propadla o pětinu. Určili tedy priority: jednak Nokia čili elektronika, dále mají mnoho lesů, takže program „les“ a všechno, co se dá dělat z obnovitelných zdrojů, ze dřeva a podobně, a za třetí informační společnost. Tohle našemu státu chybí. My máme dlouhodobé základní směry výzkumu, které schválilo několik vlád, ale tam je - aby se vlk nažral a koza zůstala celá - zase všechno
http://www.spcr.cz/psali-o-nas-monitoring-tisku/vyber-z-monitoringu-medii-26-10
Už je není možné tolerovat. NAKOPAT, NAKOPAT, NAKOPAT.
Finsku se rozpadlo 50% trhu
a provedli kroky, za které je obdivovala celá Skandinávie. Po 20 letech od té doby se síla těchto opatření vyčerpala. Mimo jiné proto, že vnější podmínky se změnily. Finsko už dávno není jen Nokia, nejen od ní se dávno odvinují různé menší Hi-Tech firmy. Svou práci za 20 let odvedla, změnila celé myšlení finské populace z de-facto sovětského satelitu na stát, který obdivuje celý svět. Je to snad málo? Chcete říct, že za ty peníze to nestálo?
My tu šanci taky měli. Naše situace se od Finska až tak moc nelišila. Samozřejmě teď je poněkud pozdě honit bycha, mezitm proběhlo na hlavních trzích několik konjunktur, dnes je recese....
Srozumitelné, jasné, nevyhýbavé
Konečně někdo popsal problém tak, jak opravdu stojí a navrhl řešení, které by nás mohlo přiblížit civilizovaným zemím, které ve srovnání s námi mají jak v základním tak v aplikovaném výzkumu zpravidla lepší výsledky než my. Estonská reforma institucionálního uspořádání VaV, která do značné míry kopírovala uspořádání ve Finsku, budiž naší malé zemi příkladem. Teď ovšem místo věcných argumentů přijde sprška nadávek a obviňování z lobismu ve prospěch průmyslu, ačkoli v tomto příspěvku jde o průmysl opravdu až na posledním místě.
Pane Cienciaolo
Úkolem Akademie věd není vydělávat. A to, že se výstup jednoho ústavu podařilo "zpeněžit", je jen a jenom dobře. Ale víte, co je ostuda? Že k využití poznatků nedošlo tím "českým průmyslem", do kterého ODS a ostatní gauneři lijí léta státní peníze, ale výroby se léky dočkaly v zahraničí.
A já se ptám, proč dávat peníze bolševickým dětem z Penty, ČEZu, všemožných severomoravských a slezských kolosů, které půjčily Grossovi na akcie, ODS na volby, zaměstnávají funkcionáře ČSSD?
Už nechte těch trapných řečí. Vaše obzory nestačí na organizaci základního výzkumu. Řada lidí kolem Třince patří na galeje. Podbíjet ručně koleje a přemýšlet o Chrenkově minulosti a přítomnosti. Umíte si vůbec představit, že i "chudí" vědci vás mohou všechny nakopat do ****, budete-li je deptat a kázat obdobné zhovadilosti, jako dosud?
Ne každý vědní obor je možné posuzovat optikou hokynářské okamžité návratnosti. Bez základního výzkumu byste si dnes ani nerozsvítil v kanclu. Takže se zabývejte neschopností českého firemního výzkumu dotahovat do praxe a na globální trhy například americké patenty. Proč to, kurňa, neumíte? Starejte se o průmysl a neotravujte ODSáckými bludy vzdělané, a mizerně placené lidi. Šrejber, Gross, Chrenek, Bacs, Sinha, Moravia Energo ...
Vy teď od vlády budete chtít jako "velký zaměstnavatel" finanční pomoc kvůli světové recesi. Už ji předjednáváte. Ale jde o vaše soukromé podnikání. Vy nejste schopni vyrábět a prodávat. Tak neraďte.
Management není "věda", pane docente ...