Dravost, nebo drzost? Na děkana matfyzu se hlásí 25letý kandidát!

Jaro pučí mládím a kuráží. Stejné vlastnosti má Tomáš Jirotka. Je mu 25 let, vystudoval magisterskou matematiku na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy (UK). A nyní se chce stát jejím děkanem. Bez legrace. „Cítím podporu jak ze studentské, tak i ze zaměstnanecké části akademického senátu. Zkusmo jsem si dokonce počítal hlasy, které bych mohl dostat, a myslím, že šance tady je,“ říká Jirotka v úterních Lidových novinách.

Nebyl by prvním děkanem pod třicet. Svého času rozvířil debatu o mladých šéfech fakult Michal Stehlík, jenž se děkanem další prestižní části Univerzity Karlovy, její filozofické fakulty, stal ve věku 29 let. Nejmladším děkanem na světě byl ovšem dle autorů amerického svazku Who Is Who 28letý Michal Malacka, od roku 2001 děkan Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a její nynější prorektor pro vnější vztahy.

Když se pohybujete v akademickém prostředí a jednáte s lidmi o generaci staršími, je to obtížnéS čím může mladý odvážlivec z matfyzu v případě úspěchu počítat? „Byl to obrovský handicap. První funkční období jsem musel všechny přesvědčovat, že to myslím s fakultou dobře a že vím, kam chci, aby směřovala. Byl jsem na dvou bojištích. Jednak jsem bojoval sám za sebe, jednak za fakultu. Navíc v tom věku, kdy jsem nastupoval do funkce, člověk ztratí to, co je v tu chvíli nejhezčí. Tedy zbytek bezstarostného mládí. Když se pohybujete v akademickém prostředí a jednáte s lidmi, kteří jsou o generaci starší, je to obtížné,“ uvedl pro Olomoucký deník Malacka, jenž za svůj klad považoval mladickou energii.

Ani děkan Stehlík to neměl na FF UK lehké. Tradiční prostředí velmi dbá na titulaturu a akademické hodnosti, a proto mladí doktoři musejí mít před profesory respekt. Aktuálně asi nejmladším děkanem na českých veřejných školách je podle Ústeckého deníku Pavel Doulík, jenž více než rok vede Pedagogickou fakultu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně. Narodil se v říjnu 1977, takže se děkanství ujal ve 33 letech, ale pro jistotu již s hodností docent.

Magistr děkanem elitní fakulty?

Kandidující Jirotka na MFF UK je magistrem, ale to mu nebrání v odvážných plánech. Chce zrušit čtyři proděkany z celkových sedmi (ponechal by jen proděkany pro studium, výzkum a rozvoj), plánuje rozpustit údajně drahý MatfyzPress vydávající skripta a má pocit, že se jeho škola příliš nevyvíjí – chybí jí prý vize a „potlouká se jako bárka na moři“. Přitom právě matfyz má pověst špičkové fakulty a získává granty díky své výzkumné excelenci, jak psala ČESKÁ POZICE v jiném článku.

„Navíc celková atmosféra na fakultě není dobrá, někteří pedagogové mezi sebou bojují dokonce i prostřednictvím lží a intrik,“ říká Jirotka. Hovoří o zavedení výuky v angličtině a lákání platících studentů z ciziny, chce jednu velkou katedru matematiky pro celou školu a už má jasno o svých případných pomocnících – trojici proděkanů.

Zda budou stejně mladí jako on, už v LN neříká. Zatím ví o jediném protikandidátovi – profesoru Janu Kratochvílovi, s nímž se střetne ve volbě 18. dubna. Nebude se mladík bát zodpovědnosti za miliardový rozpočet, jejž má jedna z nejvýkonnějších tuzemských institucí? „Samozřejmě zkušenosti s řízením takového kolosu nemám. Ale nemá je ani můj protikandidát,“ míní 25letý matematik pracující v IT společnosti GoodData.

Svého času se prezident Václav Klaus pýřil, když nechtěl jmenovat mladičké soudce-třicátníky, jimž prý chyběly potřebné životní zkušenosti a nadhled. Nyní máme čím dál více 30letých docentů, semotamo i profesorů okolo 35 let.

Je to správná dravost mládí, či nestoudná drzost vlétnout takřka s holou bradou do akademických struktur? Musí vést školu jen docenti a profesoři, anebo stačí um, rozum a nadání? I odvaha má své limity. Jak říkal empirik Francis Bacon, jeden z otců moderní vědy: „Mladí lidé se hodí spíš k tomu, aby vynalézali, než aby soudili.“ A děkan toho mívá na své fakultě k rozsouzení opravdu hodně.