Diplomková „kultůra“ v Česku: Plytkých slátanin a lžimagistrů neubývá

Nová doba a masová poptávka po vysokoškolském vzdělání přinášejí nové otázky, co od kvalifikačních textů můžeme vlastně očekávat.

Věda a vzdělávání
Martin Rychlík | 12.12.2011
Kolik asi z českých diplomek vznikne zbytečně a nemá žádný přínos pro svůj obor?

V Česku ožila debata o smyslu diplomových prací v éře masového vzdělávání. Oživil ji přímo ministr školství Josef Dobeš (VV), leč trochu jinak, než by chtěl. Novináři z Mladé fronty Dnes totiž představili bídu Dobešovy diplomové práce, a dokonce ji celou zveřejnili. Nakonec se ukázalo, že ministrova magisterská práce z roku 1994 je sice mizerná, bez poznámkového aparátu a citací, ale jejích 136 „upřímných“ stran ční nad nejhlubší dno české politiky. Tím je diplomka expremiéra Stanislava Grosse (ČSSD) o 33 stranách, jež byla v roce 1999 opsaná ze zpráv České národní banky. Můžeme klesnout ještě níže?

Na vysoké školy se dnes dostávají – a dokonce je dokončují – lidé, kteří by dříve končili maturitou. To maximálně. V případě, že české školství rezignovalo (ze zřejmých finančních důvodů) na výběrovost vysokých učilišť při nástupu studentů, nebylo by od věci alespoň dodržovat jistou laťku při výstupu absolventů z univerzit, jež mění svou tradiční roli.

Není snad aktivní akademický „odboj“ proti poklesu kvality kvalifikačních textů poslední možností, jak ve společnosti udržovat nějaký etalon vzdělanosti? Mají být diplomky jen oním praktickým kusem, na jehož 50 stranách si studenti zkoušejí, zda dokáží alespoň „něco“ vyprodukovat? Nemají mít nutně i myšlenkový přesah? Tlačí pedagogové studenty ke kvalitě, anebo převáží kult pohodlnosti i u školitelů a oponentů, kteří mávnou nad nedostatky rukou? A ruku na srdce: jak často se diplomky vracejí od obhajoby k přepracování? Kdo by si komplikoval život, že...

Tovaryšův stůl, magistrův majstrštyk

Lidové noviny nedávno přinesly obsáhlou debatu několika vědců na téma, jakou úlohu mají dnešní diplomové práce. Názory nejsou pochopitelně jednotné a liší se různou mírou nároků na závěrečný text. „Má-li bakalář jako jakýsi ,tovaryš‘ ukázat, že zvládá základy oboru – cosi jako stůl, který alespoň jakžtakž stojí –, má magistr ukázat v témž oboru kvalifikaci vyšší: to, čemu se říkalo ,majstrštyk‘, stůl vzorně řemeslně provedený,“ uvedl biolog a filozof Stanislav Komárek z Přírodovědecké fakulty UK.

Diplomovou práci Josefa Dobeše z roku 1994 rozcupovalo po 17 letech hned šest expertů.

Politolog Pavel Barša od magisterské diplomky příliš vědy nepožaduje. „Odborný přínos není nutný – stačí dobrá kompilace či aplikace nějaké metody na určitý empirický případ. Ty nejlepší práce samozřejmě mohou přinést něco nového, ale v žádném případě to není podmínka úspěšné obhajoby. Požadavek originálního přínosu začíná až s Ph.D.,“ tvrdí profesor Barša s následující douškou, že dobrá kompilace není nic pejorativního.

Pokud bychom se však spokojili jen s kompilacemi již napsaného, bez výrazného osobního vkladu, budou mít takové elaboráty nějaký smysl? V jiných dobách, jež trojstupňově nechrlily vzdělance „boloňského typu“, byla závěrečná práce základem pro práci v daném oboru, na což se dalo navazovat. Dnešní politologové, chemici či antropologové často míří do kanceláří, kde ze své draze nabyté odbornosti (placené státem) uplatní jen setinu.

Provokativně, jak je mu vlastní, se na budoucnost diplomek dívá historik a novinář LN Petr Zídek: „Mnozí studují jen kvůli požadavku na diplom. Studenti, kteří se později nebudou nijak profesionálně věnovat oboru studia, pak nutně vytvářejí dlouhé kompilace, které je nijak neobohacují, považují je za formalitu, kterou je třeba mít rychle z krku. Nebylo by lepší zvolit nějaký pro studenty i pedagogy méně náročný způsob závěrečného testování?“

Političtí lžimagistři a lžidoktoři

To, že některé texty skutečně vznikají úplně zbytečně, ukazují nejlépe a nejviditelněji politici. Škvárem, který českou právní vědu obohatil snad jen folkloristicky, byla Grossova studie Vývoj českého bankovnictví v období transformace (1999), již na Právnické fakultě UK tvořil ze třetiny přepis znění zákonů o bankách a dále zprávy posílané z ČNB do parlamentu. Oslovení odborníci text označili za podprůměrný. Magistr a pozdější doktor práv Gross však jásal: „U státnic mi říkali, že takovou diplomku už tam dlouho neměli.“

Text měl 33 stran. Dokonce i oponent jej hájil. „Diplomová práce byla trošku stručná, ale zato hutná a v porovnání s ostatními výborná. Měl tam například zajímavá čísla a tabulky,“ citoval týdeník Respekt docenta Eduarda Němečka. Co na tom, že tabulky pocházely z ČNB. „Ani my nemůžeme číst všechno,“ hájil vedoucí katedry finančního práva diplomovou práci, kterou – bohužel nebo bohudík – vyplavila z pražského archivu velká voda...

Poslanec Miroslav Svoboda ve své diplomce opisoval. Uznala to i sama škola.

Když se před lety redaktoři magazínu Týden ptali Jana Kavana (ČSSD) na jeho práci, odvětil diplomaticky: „Diplomovou práci jsem psal, ale téma vám říkat nebudu.“ Letos se kapitální ostudy dostalo dvěma politikům-opisovačům. A jak už to v Česku chodí, ani měsíce po doložení, že jejich diplomky byly plagiáty, se nic nestalo.

Prvním je poslanec Miroslav Svoboda (ČSSD), jenž ve své práci na Vysoké škole finanční a správní opsal dle serveru Aktuálně.cz několik odborných textů. Jeho kompilace nese název Financování výsledků výzkumu a vývoje (2006). Řada pasáží se shoduje s odbornými statěmi, dokumenty a články jiných autorů. V jednom případě jde o deset totožných stran.

Zobrazit diskusi
Reakcí:8

Komentáře

ČESKÁ POZICE ctí demokratickou diskusi. Prosíme vás však o respektování pravidel diskuse (viz Podmínky užívání služeb), jejichž smyslem je přispět k její korektnosti a smysluplnosti.

Vložením příspěvku potvrzujete svůj souhlas s těmito pravidly. Příspěvky, které se z nich vymykají, budeme nuceni odstranit.

Děkujeme vám za pochopení.

Jeden argument na obranu diplomek bych mel...

Je to prece jenom jediny "rukolapny" dokument, ktery muze i po letech hmatatelne dolozit, jaci olbrimi dusevni giganti nekteri diplomanti byli, jsou a budou. Navic ma jistou vypovidaci hodnotu take o tech, kdo diplomku dozorovali a oponovali, coz muze byt (podepren statistikou) udaj jeste zajimavejsi....

Nebyt te "d(u)iplomky", asi bychom se nedovedeli, jak muze talent a laska k vede preklenout v nekolika tydnech rozdil mezi masinfirou a doktorem prav...

P.S.: Nemam nic proti slusnym masinfirum ani slusnym doktorum prav, naopak...

Diplomky v některých oborech zrušit

Podle mého názoru a osobní zkušenosti se diplomových pracem přikládá mnohdy nezasloužený význam. Příklad z mého oboru, na co je několikaměsíční práce na téma třeba římského rpáva studentovi, který již bezpečně ví, že se nevydá akademickou, ale byznysovou cestou? Na co je většina diplomových prací na takové pedagogické fakultě? Diplomová práce má význam podle mého nejlepšího přesvědčení pouze pro ty, kteří hodlajínadále vědeckyčiakademicky působit.Pro ostatní je to převážně ztráta drahocenného času, který je naprosto neadekvátní tomu, co to člověku /ne/přinese v profesním životě. Zkrátka costs/benefits analýza dopadá pro diplomku velmi nelichotivě. Ve společenských vědách navíc půjde prakticky skoro vždy o kompilát, a to z podstaty věci. Celá věc se stává nedůstojnou šaškárnou pro studenty i vedoucí diplomových prací. 

 

To někalikaměsíční intenzivní úsilí, by bylo mnohem užitečnější /pro budoucí dráhu profesní studentů/ nasměrovat úplně jinam. Pro začátek by stačily tak jednoduché věci, jako je větší důraz na výuku Aj /jejíž úroveň je na některých VŠ doslova strašná/, nebo třeba na prezentační dovednosti. I tyto obyčejnosti jsou pro profesní dráhu studenta 100x přínosnější, než 90% napsaných diplomek.

víceméně souhlasím, u Bc.

víceméně souhlasím, u Bc. titulu mi ta "buzerace" na konci studia přijde zbytečná, ale naopak bych posílil intenzitu výuky během semestrů.

RE:

MNě to přijde hodně zbytečné i u magistrů a inženýrů ekonomie. U technických inženýrů nedokážu posoudit...

zbytecne diplomky

Mne zase prijde zbytecne, aby v studenti v oborech, kde je sepsani 30 az 50 strankove strukturovane state vlastnimi slovy povazovano za zbytecnou buzeraci, byli na zaver studia obtezkani akademickymi tituly ing. nebo Mgr. Klidne bych takove pro praxi pripravene lidi tituloval studovany pravnik nebo studovany ekonom. 

Pro sepsani diplomove prace je typicky nutne precist a porozumet vice nez jedne ucebnici, pripadne dokonce provest nejakou vlastni experimentalni cinnost. Neda se to stihnout za odpoledne, ani za vikend, je treba k tomu vyvinout nejake koncentrovane a rozumne organizovane a naplanovane usili. 

Schopnost dat neco takoveho bez podvodu dohromady se dle meho bude hodit i tem tzv. bussinessovym studentum. Myslim, ze v dnesni dobe, kdy jsme neustale bombardovani informacnim sumem a okno pozornosti je jedna stranka na monitoru PC,  je schopnost soustredit se na jeden cil dulezitejsi nez kdy jindy.

Co se tyka ciziho jazyka a schopnosti prezentace - absolvent vysoke skoly by mel vladnout alespon jednim svetovym jazykem natolik dobre, aby alespon 3 az 5 strankovy vytah sve diplomky napsal v tomto jazyce. Rovnez by mohly byt i obhajoby vedeny v tomto cizim jazyce. Alespon by se tak odlisily skutecne vysoke skoly od pripravek titulovanych budizknicemu. hezky den

 

 

RE:

MNě to přijde prostě naprosto neužitečné. To co jsem sepisoval ve své diplomce jsem v praxi nikdy nepotřeboval. A zcela opačně vidím oi ten jediný přínos - naučit se zvládnout nepříjemný problém s co nejméně vynaloženou energií, ať už jakkoli... To je docela užitečné pro profesní život...

opet se shodneme

Vidite pane doktore, dnes je to jiz podruhe, co se na necem shodneme. Vzacne se shodujeme v tom, ze smyslem diplomky je oddelit zrno od plev, tj. takove studenty, ktere neco delaji s nadsenim a vyberou si napriklad neco co je zajima, nebo co se jim bude v budoucnu hodit od tech, kteri se to snazi "ojebat". A to se behem obhajob velmi dobre pozna. A v nekterych oborech si jiz dnes neviditelna ruka trhu mezi absolventy vybira. Hezky den

 

 

Rozhodně nerušit

Protože diplomové práce, i když nic nového nepřinesou a už je nikdo prakticky číst nebude, tak jsou podle mě důležitější než státnice. Je to jediná možnost, jak místo u nás tradičního ověřování znalostí zjistit schopnosti studenta a prověřit, že umí správně vědecky přemýšlet a pracovat, což je u mnoha oborů nakonec důležitější, než vlastní vědomosti - pokud později člověk nepracuje ve svém oboru. 

 

Skrýt diskusi

Oblíbený obsah