Dabing versus titulky

Deník Mladá fronta DNES řeší opakované obsazování dabérů v televizních seriálech. Budou Češi už navždy takhle pohodlní?

Věda a vzdělávání
Martin Rychlík | 13.05.2012
Proč bychom se neměli bát titulkovaných filmů? Protože cvičí mozek a pomáhají společnosti.

Dabovat, nebo titulkovat? Sobotní Mladá fronta DNES pootevřela fenomén českého dabingu, na nějž nedají vlastenci dopustit. Dokonce tu udělujeme Cenu Františka Filipovského, muže v oboru nepřekonatelného. Kolega z MF Dnes tentokrát řešil omezený počet českých hereček a herců, kteří dabují četné seriálové postavy (laika překvapí, kolik těch seriálů vlastně existuje; ale to je věc jiná). Článek začíná scénou ze seriálu Skladiště 13, kterou bychom měli být asi překvapeni, poněvadž stejně mluví i jakási persona ze seriálu Zoufalé manželky.

„Za vaším zmatením stojí fakt, že obě postavy odlišných seriálů dabovala stejná herečka, Tereza Bebarová. Která je mimochodem také hlasem Kelly Baileyové z Misfits nebo Debry Morganové z Dextera a hrdinek dalších seriálů. A úplně stejně jste na tom v případě, že jste si oblíbili postavy, které dabuje Jan Šťastný, Martin Stránský, Bohdan Tůma nebo Andrea Elsnerová – jejich hlasům se prostě nevyhnete.“ Jen v sobotu si prý můžeme na českých kanálech pustit asi 50 zahraničních seriálů!

Ponechme stranou, kdo má chuť trávit život sledováním tolika seriálů, ale berme to tak, že podle citovaných herců a režisérů „český divák potřebuje slyšet češtinu a unavuje ho, až na výjimky, čtení titulků“. Díky tomu je dabování důležitým přivýdělkem, a je to fofr. Jak říká jeden z nejobsazovanějších profesionálů Šťastný: „Dneska se seriály dabují strašně rychle, takže ani není možné vnímat, o co v nich jde a jaká je zápletka.“ Zkrátka kulturní fabrika.

Replika za desetikorunu

Aniž bychom se tomu chtěli pošklebovat, v tom kvapu jsou pak pochopitelnější rozličné překlady, jež nejen bohemistům leckdy trhají sluch. Dabuje se třeba pět dílů naráz; herci za jednu repliku dostávají asi desetikorunu. Hlavní postava mívá třeba 90 replik, za pět epizod jich bude tedy 450. „Ale pozor, pak se peníze zkracují, nedostane za to 4500 korun. Protože tím stráví celkově dvě hodiny, tak mu dají 2000 a konec,“ cituje deník režiséra Václava Knopa.

I v Česku existuje již skupina diváků, kteří dabing přímo odmítají a chtějí původní znění s titulky...Dámy, které u televize třeba žehlí, by se s titulkovaným dějem spokojily asi jen stěží. Stejně jako pohodlní pánové s pivkem. Ale existuje již skupina diváků, kteří dabing přímo odmítají a chtějí titulky. Je to mládež, která je na cizojazyčné seriály zvyklá z internetu a umí jazyky. Stanice Prima Cool už proto vysílá některé seriály s titulky i dabované.

„Diváci na to reagovali velmi dobře, podařilo se nám zvýšit povědomí o Prima Cool u mladší ,internetové‘ generace, která obecně televizi příliš nesleduje,“ uvedla Zdeňka Chrzová, vedoucí plánování a skladby programů. Přidají se i další televize? Nabídnou Čechům častěji originální znění zahraničních spektáklů?

Čtením k větší světovosti?

Je to již skoro rok, co ČESKÁ POZICE publikovala článek Zrušme ten fantastický český dabing a pomozme vlasti! Učitelé si tehdy v tisku stěžovali, že děti nečtou, že nechtějí překonávat překážky a že sedí u televizí. A tam koukají na dabované programy.

„Pakliže je přestaneme tlumočit, nutně děti začnou číst titulky, překonávat překážky a začnou se tak nějak přirozeně učit cizí řeči a dokonce je uplatňovat v praxi, jak si přeje ministerstvo školství. Televize navíc ušetří spoustu peněz, které se budou moci využít na nákup nebo výrobu vlastních kvalitnějších pořadů. A co víc: budeme mít světovější společnost znalou jazyků,“ napsali jsme a připomněli situaci, jež vládne ve skandinávských zemích, kde obyvatelstvo – také díky titulkovaným filmům – umí výtečně anglicky.

Ve Švédsku sázejí televize na původní znění filmů s titulky.

Podíváme-li se na Wikipedii, která prý má v anglické verzi méně chyb než Encyclopaedia Britannica, pak se mezi zeměmi dabujícími většinu filmů objevují: Itálie, Francie, Turecko, Německo, Španělsko, Maďarsko, Rusko, Ukrajina, Česko a Slovensko. V některých státech jako na severu Evropy jsou dabované jen pořady pro děti.

Titulkování jako forma umění

Co na to odborníci? V roce 2004 vydalo nakladatelství MIT Press sborník Subtitles: On the Foreignness of Film, který rozebírá přenositelnost filmového sdělení v různých rovinách – včetně titulkování. Patrně prvním zvukovým filmem, jenž byl otitulkován, se stal The Jazz Singer hraný v Paříži roku 1929. „Brzy bylo zjištěno, že jde o nejpřesnější způsob uchování původních dramatických záměrů režiséra i scénáristy,“ uvádí sborník.

Kniha obsáhle zmiňuje výhody i nevýhody titulků: výhodné mohou být v barech, kde je ztlumený zvuk; podle filozofů filmu pak zase vytvářejí víceúrovňovou „kulturní skládačku“; ovšem v některých jazycích nedokážou zachytit kadenci mluveného slova; a pohodlné diváky odrazují od náročných děl, jako se tomu v USA stalo třeba s japonským opusem Ran od Akira Kurosawy; titulkování je prý jako vměstnání myšlenek do básní haiku...

Téma je to složité. Někteří filmoví teoretici dokonce uvádějí, že zahraniční film „není důležitý v tom, jak vypadá, ale jak zní“. A v takovém případě by jej i ten sebelepší (třeba až františkofilipovský) dabing mohl klidně i zabít. Nehledě na to, že procvičovat si cizí jazyky u televize nikdy neuškodí. Takže znovu: dabovat, nebo titulkovat? 

Zobrazit diskusi
Reakcí:31

Komentáře

ČESKÁ POZICE ctí demokratickou diskusi. Prosíme vás však o respektování pravidel diskuse (viz Podmínky užívání služeb), jejichž smyslem je přispět k její korektnosti a smysluplnosti.

Vložením příspěvku potvrzujete svůj souhlas s těmito pravidly. Příspěvky, které se z nich vymykají, budeme nuceni odstranit.

Děkujeme vám za pochopení.

zjevnost

 

 

Je až smutné, že o něčem tak zjevném, jako je výhoda titulků před dabingem pro diváky starší (řekněme) 10 let, se píše už víc než desetiletí, a bez úspěchu. Setrvačnost a zvyk je železná košile. Nebo projev lenosti? ;)
Pro pozitivní příklady přitom nemusíme jezdit do severských zemí, titulky jsou běžné u většiny zahraničních filmů a seriálů například i v Chorvatsku, kde se  úroveň schopnosti komunikovat například v angličtině za poslední roky zvedla opravdu znatelně (a dosvědčí to nejen cizinci, ale i tamější učitelé jazyků).

Kromě vzdělávacího aspektu - který se u nás pomíjí jaksi obecně a skoro z principu - je tu přitom ještě jeden aspekt, umělecký: film není jen vizuální médium, ale jeho podstatnou složkou je i zvuk. I to  je jeden z důvodů, proč mladší generace dabing už naštěstí nepřijímá, a dobře tak. Vyhnou se aspoň tak děsivým zážitkům, jakým je třeba český "mišung" dabing (písně s titulky a do toho mizerně dabované pokřiky a dialogy) filmu Moulin Rouge, který zrovna včera vysílala Prima Love.

Ještě poznámka

pro autora článku: pro české čtenáře je daleko dostupnější  nedávno vydaná knížka Miroslava Pošty Titulkujeme profesionálně - doporučuju, nic lepšího u nás o titulkování dosud nevyšlo.

Díky za tip...

rád si knížku koupím a přečtu. Hezký den, rmt

Dabovat nebo titulkovat? Obojí

Pro děti samozřejmě dabovat. Je jen na té které TV stanici, jaký mix českých a zahraničních pohádek pro děti vybere.

Vše ostatní, pokud to jde, dabovat a titulkovat. A teď pozor: titulky vysílat skrytě a zvuk vysílat duálně, tedy dabing na jednom kanále, původní znění na druhém, tka jak to bylo v analogovém vysílání. Konečný výběr ať provede divák držící dálkový ovladač.

Nejsem si ovšem jist, zda standard DVB-T, příp. DVB-S s dvoukanálovým vysíláním počítá.

Otázka nemusí znít "kdo s koho"

Přesně tak, otázka vůbec nemusí znít "kdo s koho". Vysílatel/vydavatel může poměrně kreativně pracovat s různými formami překladu dialogů, tzn. dabingu a titulků. Může přitom vyrobit nejen jednu verzi titulků a jednu verzi dabingu, ale může připravit několik různých verzí titulků (např. pro rychlejší čtení, pro pomalejší čtení, pro diváky se sluchovým postižením - tam budou repliky jednotlivých postav barevně odlišeny a budou tam i titulky typu "v dálce slyšíme výbuch") a různé verze dabingu (včetně u nás nepříliš známého audiopopisu, kde je komentována akce pro nevidomé a slabozraké, např. "jde tmavou uličkou a najednou se otevřou jedny dveře"). Otázka je, po čem všem bude poptávka a na co všechno budou peníze. U některých pořadů a cílových skupin pak může platit, že je dabing zcela zbytečný (a zbytečně drahý), jinde naopak může platit to, že nejvhodnější je dabing. Podstatné je ovšem to, aby se titulkům při výrobě dostalo minimálně stejné péče jako dabingu (měla by být dodržena určitá pravidla, měl by je připravit dobrý překladatel a měly by projít důkladnou jazykovou i technickou redakcí).

Pro digitální vysílání není

Pro digitální vysílání není duální žádný problém, dokonce tam těch zvukových stop může být i víc než dvě.

Bohužel

technicky to možné je, nicméně je to otázka peněz za datový tok... žádná komerční televize nebude platit 2x více peněz za dva jazykové kanály nebo nedej bože by všechno vysílaly v 5.1 či dokonce 7.1.

 

Tady by to měla být záležitost ČT... ovšem tam se toho nedočkáme :-(

 

btw. To co vysílá PRIMA COOL měla vysílat právě ČT, v duálu se skrytými titulky.

 

Stahuju seriály z netu a na TV se už moc nedívám.

 

Ještě chvíli, opouštím platformu TV, kupuji pouhé monitory a přestávám platit koncesionářské poplatky. České rádio neposlouchám vůbec, pouze netová a za českou televizi platím podle dívání se víc, než do kina, protože jí sleduji tak hodinu a půl měsíčně :-(

Znalost cizích řečí v UK a USA

http://en.wikipedia.org/wiki/Languages_of_the_United_Kingdom 

 

Second/Additional Languages

Throughout the UK, many citizens can speak, or at least understand (to a degree where they could have a conversation with someone who speaks that language), a second or even a third language from secondary school education, primary school education or from private classes. 23% of the UK population can speak/understand French, 9% can speak/understand German and 8% can speak/understand Spanish.[29] 

 

 Languages in the United States 

 

http://www.vistawide.com/languages/us_languages.htm 

http://en.wikipedia.org/wiki/Languages_of_the_United_States 

 

 

Čeština

Nechápu, proč se mi v České republice na českých kanálech tak vehementně snažíte vnucovat filmy v cizím znění. K tomu snad slouží satelit a miliony zahraničních stanic, kde si můžete dosytosti učit  všechny jazyky od angličtiny po kurdštinu. Anglicky umím a rozumím, ale nevím, proč bych v ní musel sledovat každý večer filmy v televizi. Na to mi stačí jít do kina na film s titulky.

pro líného gaučáka

Pokud by jste někdy sledoval filmy a seriály bez dabingu, zjistil byste, jak tragicky potom vyzní česká verze oproti originálu. Ne vždy(Simpsnovi, Červený Trpaslík), ale z velké většiny je to katastrofa. Krom zhoršení kvality samotného zvuku filmu, se ostrouhávají kvality herců na úroveň české druhé ligy. Navíc může utrpět i příběh či pointa (proč asi nikdo nedaboval Monty Python)

Skandinávské a nizozemské sebevědomí a prosperita

Je to prosté: Chtěl bych, aby jednou Česká republika měla alespoň předpoklady být tak oprávněně seběvědomá a prosperující jako skandinávské státy nebo Nizozemí.

A ona je kdysi měla - hádejte proč. "Kolik jazyků znáš, tolikrát jsi člověkem." Pamatujete?

Dobrý den,

dost dobře nerozumím formulaci "tak vehementně snažíte vnucovat filmy v cizím znění", protože Vám skutečně nic nevnucuji. Zdravím, rmt

mno když on považuje za

mno když on považuje za vnuicování nabídku uměleckého filmu s titulky na ČT2 2x týdně a na Prima Cool 1x týdně v těch nejděsnějších časech )v noci nebo ve všední den v poledne) za neustálé vnucování se :-(

A více matematiky a tělesné výchovy ...

Jenom pozor na sociální inženýrství.   Žehlící hospodyňky (konzumentky reklamy) nebudou titulky nadšené. Těch spálených oděvů ... A neviditelná ruka trhu  ukáže směr.

Bídná úroveň znalosti cizích jazyků v ČR není dána nedostupností pořadů v původním znění.

 

http://en.wikipedia.org/wiki/English_language_in_Europe 

 cf.

http://en.wikipedia.org/wiki/Dubbing_(filmmaking)

No, článek i příspěvky jsou zaměřeny spíš na vzdělávací účel,

a můj problém je problémem staršího člověka, který titulky většinou nestíhá. Kvůli toho se takřka na filmy s titulky téměř nedívám. Prakticky téměř vůbec nestíhám vnímat obraz, jen usilovně čtu, nebo to dokonce ani nestihnu přečíst celé, když už naskočí jiný obraz. A přitom to většinou bývají skvělé filmy a moc mě to mrzí.

 

Učit se už taky nepotřebuju, to už doklepu jako negramot. Ale zmíním se o systému, kterým jsou vysílány filmy na polské televizi. Nejspíš to většině bude připadat ne moc dobré, ale věřte, že s tím nemám nejmenší problém, velmi brzy jsme si na to zvykli. Kdysi dávno. Tam "dabuje" jediný muž. Nejspíš to čte, ale snaží se hlasem vyjadřovat emoce, nečte monotónně, a je to v takové hlasitosti, že vnímáme polské dialogy. Proto jsme se velmi brzy naučili pasívně polsky.  Už velmi dávno, když si TVP pustím, ten "dabing" nevnímám, nejspíš jen někde v podvědomí, proto mám požitek výborný a vůbec mi neschází ženský hlas.  Vůbec by mi nevadilo, kdyby se to takto provozovalo i v našich TV, naopak. Možná bych taky časem začla postupně rozumět originálním dialogům.  Ale titulky, to ne, to prostě my starší nestíháme, i psaný text, i obraz.

To se jmenuje simultánní

To se jmenuje simultánní tlumočení a bylo to tady na videokazetách za komárů...

To už raději origoš... protože tohle je děs běs...

Fantišek Filipovský

se mi zdá ve všech dabovaných rolích stejný. Možná je to tím, že si nevybavuji, že by daboval někoho jiného než Louise de Funèse. Naproti tomu Vladimír Brabec výtečně daboval rozdílné herce, zejména Jacka Lemmona a Jacka Thawa (Inspektor Morse). (Nebo bohužel zapomínaný Václav Voska). Jenže, Fr. Filipovský byl o generaci starší než Brabec a v době vzniku ceny možná už i mrtvý, avšak pořád slavný díky reprízám, proto byla cena pojmenována po něm a jméno ocenění posiluje jeho slávu.

Tak cena byla po

Tak cena byla po F.Filipovském pojmenována až po jeho smrti... Na druhou stranu, kdo viděl Funese v originále, tak se ukousal nudou. Funes byl vizuální komik a Filipovský byl původem rozhlasák.

I Funes, když viděl v Karlových Varech, předtím než umřel, Filipovského dabing, tak byl tak nadšený, že si nechal všechny svoje filmy s dabingem poslat a prý se někdy snažil Filipovského stylisticky napodobit - neúspěšně.

Paradox je, že Filipovský nikdy dabovat nechtěl (proto nedaboval vlastně nic jiného než Funese), a k prvnímu dabinku se podle svých slov dostal také náhodou přes rozhlas...

Opium lidu

Brabec, Moravec a Štěpnička jsou (byli) vynikající herci a dabéři, klobouk dolů.

Tématem zdejší diskuse je ale skutečnost, že dabing je opiem podprůměrných, že z průměrných polovzdělanců pomáhá účinně dělat podprůměrné nevzdělance a že Cena F. Filipovského je jednou z několika příčin prudkého poklesu konkurenceschopnosti české pracovní síly a odchodu investorů z Česka.

A to by mělo zajímat také a především ty televizní hlupáčky, odkázané na sociální dávky, na něž si český stát musí stále více a více vypůjčovat.

Vzdělání vs. intelekt, talent, předpoklady

Mám obavu, že sdílíte komunistické přesvědčení o možnosti uplést z hovna bič. Je to trochu jinak. Vzdělávat méně talentované v cizím jazyce je téměř zlomyslnost. CHÁPETE? ;-)

 

Bajky Lafonténovy/Liška a čáp 

http://cs.wikisource.org/wiki/Bajky_Lafont%C3%A9novy/Li%C5%A1ka_a_%C4%8D%C3%A1p 

 

Paní kmotra liška uhodila se jednou přes kapsu a pozvala si pana kmotra čápa na oběd. Hody byly skrovné a bez dlouhých příprav, předložilať liška čápovi řídkou polévku na mělkém talíři. Čáp svým dlouhým zobákem ani kapky nabrat nemohl, liška však mezitím, co čáp marně jísti se pokoušel, vylízala talíř jazykem svým dočista.

Čáp takto ošálený mrzel se velice. Aby lišce stejnou měrou odplatil, pozval ji k sobě na hostinu.

„Ráda přijdu,“ řekla liška, „neboť s přáteli ráda se pobavím bez ostychu.“

V pravý čas dostavila se s chutí velikou; již u vchodu ji zarazila vůně lahodná, i chválila hostitele a jeho zdvořilost. Brzy přinesl čáp pokrmy, však nastojte! v láhvích s hrdly uzounkými, která jen tenký zobák čápův propouštěla. Nic nezpomohla lišce lest i obcházení a vyskakování, musela se dívat, kterak domácí pán pohodlně z láhve pěkné kousky vybíral a pojídal. Zahanbena a hladova odešla se sklopeným ohonem.

Dabování jistě bylo velký problém po mnoho let, ale oslabuje

Není pochyb, že dabování všech filmů pod tlakem mocné (proč???) herecké lobby jistě nesmírně zpomalilo zvyšování zdatnosti české populace v cizích jazycích. Vedle toho nás různými formami stálo zbytečně mnoho peněz živení generace mnoha nepříliš kvalitních herců (jsou mezi nimi i kvalitní, je to však menšina). Nicméně máme-li se odvolat na zkušenost Skandinávie, tak podstatně větší motivací mladých pro učení se jazyků začíná být Internet a schopnost hledat na něm, číst a sledovat přes něj a komunikovat přes Facebook a Twitter. To bohužel sice o něco více podporuje znalost písemné komunikace než ústní, ale aspoň něco. Vedle toho už přibližně 30 let je v těchto zemích základním zdrojem studia na vysokých školách ve velké většině oborů literatura v angličtině, ne v domácím jazyce. To je potřeba urgentně  změnit i u nás.

Tážete se, jak kromě likvidace střední třídy v NWO

co nejdříve odstranit i "malé jazyky"? ;-)

 

Dovolím si reagovat  pouze na slabý, přesto z neznámého důvodu opakovaný, "argument" proti dabingu. Švédština, dánština, obě "norštiny", angličtina, (němčina) jsou si mimořádně blízce příbuzné jazyky. Takže skutečně dabovat nemusejí.

 

http://en.wikipedia.org/wiki/Danish_language 

 

http://en.wikipedia.org/wiki/Languages_of_Sweden 

 

English, whether in American or British dialects, became a compulsory subject for secondary school students studying natural sciences as early as 1849 and has been a compulsory subject for all Swedish students since the late 1940s.[5]

Depending on the local school authorities, English is currently a compulsory subject from third until ninth grade, and all students continuing in secondary school study English for at least another year. Most students also learn one and sometimes two additional languages; the most popular being German, French and Spanish. Some Danish and Norwegian is, at times, also taught as part of the Swedish course taught to native speakers of Swedish to emphasize differences and similarities between the languages. 

 

 

 

The role of English

There is currently an ongoing debate among linguists whether English should be considered a foreign or second language in Sweden (and the other Scandinavian countries)[6] due to its widespread use in society. This has also triggered opposition: in 2002 the Swedish government proposed an action plan to strengthen the status of Swedish[7] and in 2009 Swedish was announced the official language of the country for first time in history. 

 

http://lkavalkova.webnode.cz/news/cesky-film-v-obdobi-nemecke-nacisticke-okupace/

Nemáte pravdu.

Například v Holandsku se úspěšně domluvíte anglicky nebo německy i s toaletářkou a s každým dítětem nad 10 let.

A úpadek holandské národní svébytnosti jsem tam opravdu nepozoroval.

 

Mám praktickou zkušenost

a obávám se, že mnohem více mluvíte, než víte.

 

http://aktualne.centrum.cz/zahranici/evropa/clanek.phtml?id=670411

 

Nikoliv, ale...

doporučuji Vám bez unáhlených soudů prostudovat knihu prof. Leoše Šatavy Jazyk a identita etnických menšin. Možnosti zachování a revitalizace (Praha - SLON 2009, 2. rozšířené vydání). Možná ji už znáte. Hezký den, rmt

Vy jste nalezl v mé reakci nějaké unáhlené soudy?

Knihu nemám, kdysi jsem ji prolistoval - a nezakoupil. Ale dám na Vaše doporučení a zvážím znovu.

 

Zkuste zvážit tento aspekt:

Žáci s dyslexií a cizí jazyky 

http://clanky.rvp.cz/clanek/c/S/434/ZACI-S-DYSLEXII-A-CIZI-JAZYKY.html/ 

 

 

Televizi téměř nesleduji. Ale jsou filmy, u nichž uvítám dabing (dubbing ;-)). Titulky jsou pouze velmi zjednodušeným převodem. A při čtení jistě uniká vizuální (neurolog Vám potvrdí, že i hudební) složka filmu. Když už zde puristé argumentují "mrzačením" díla. Každý převod je změnou. Ale tak je tomu u prózy, poezie. Tak je tomu ale i u každé interpretace notového zápisu ...

 

Je-li něco mrzačeno, je to angličtina. Tzv. odborná angličtina není jazykem Shakespearovým.  Víte jistě, kam mířím, ale zde tím nechci zdržovat a unavovat. Jen si dovolím vyslovit spíše matematicky podepřenou domněnku, že rozmělnění angličtiny je symptomem úpadku moci. Angličtina pro zaměstnance a dlužníky, psaná čínština pro vzájemnou komunikaci mezi vlastníky a věřiteli. Výhodou čínštiny jako jazyka budoucího impéria je nesnadná osvojitelnost daná mimo jiné kulturní nepřístupností.

http://en.wikipedia.org/wiki/Linguistic_imperialism 

Sotvakterý jazyk je vzdálenější angličtině něž Finština

Viz můj příspěvek níže -  a již mnohokrát dříve:

Absence dabingu PODPORUJE běžené uživání psané a gramaticky správné FINŠTINY.

Viz ná oblíbená stránka http://en.wikipedia.org/wiki/Education_in_Finland

Reading for pleasure is actively encouraged (Finland publishes more children's books than any other country). Television stations show foreign programs in the original languages with subtitles, so that in Finland children even read while watching TV.

 

Pokud jde o užívání jiného jazyka než angličtiny v životě firem jak formy segregace, existují i firmy, kde je jednacím jazykem švédština nebo nizozemština. Ostatně, třeba z univerzitního prostředí znám řadu historek, kdy rodilí Britové nebo Němci posléze opustili švédskou univerzitu (byť měli stálé místo) kvůli kombinaci jazykové izolovanosti a kulturní nekompatibility. Naopak, samozřejmě, je známa velká řada příkladů asimilace, která hostitelskou zemí posílila. (viz článek prof. Appelbauma v Times Higher Education http://www.timeshighereducation.co.uk/story.asp?storyCode=419260&section... )

Národ není jen nějaký izolovaný jazyk. Sebevědomý malý národ z otevřenosti těží. Vynikající znalost cizích jazyků je pro sebevědomí absolutním základem, není nic zoufalejšího než vynikající odborník, který se neumí v debatě prosadit kvůli jazykové neznalosti. (Toto dokonce platí stále více, protože v dnešní "zmanažované" společnoti to mají odborně správná řešení stále těžší.)

Dabing

Můj největší problém s dabingem je částečně nastíněn v posledním odstavci článku, byť si nemyslím, že ho lze vtěsnat do tvrzení „že zahraniční film „není důležitý v tom, jak vypadá, ale jak zní“.“

Obrazová i zvuková, resp. hlasová, složka jsou u (zvukového) filmu/seriálu přece na úplně stejné úrovni důležitosti. Bez ohledu na jeho jazykový původ. Původní znění je důležité z hlediska tvůrčího záměru, osobnosti herce, atmosféry, přirozenosti, autenticity (byť u hollywoodského trháku z prostředí východní fronty druhé světové války tento argument poněkud skřípe) i technického zpracování. A dabing tohle všechno zadupává hluboko do země. Osobně mi stačí, abych z televize puštěné ve vedlejší místnosti zaslechl nějakou dabovanou repliku, a už se mi otáčejí uši v sloup, tak hrozně to zní. Nejde jen o díla zahraniční, i produkty současné české kinematografie jsou často po hlasové stránce velmi bídné kvůli příšerně znějícím postsynchronům (což je však záležitost čistě technická).

Ano, dabing filmy/seriály opravdu zabíjí, minimálně těžce mrzačí. A z mého pohledu v takovém výroku není místo pro podmiňovací způsob a v dnešní době už ani pro výjimky. Ani Filipovského Cruchot, Třískův Saint-Clare či Dejdarův Bart Simpson na tom nic nemění. V jejich případě se jedná o záležitost čistě historickou, reprezentující dobu, kdy se bez dabingu dívák prakticky neobešel. Navíc, pokud se tyto postavy staly legendárními zejména díky  dabingu, byť třeba velmi povedenému, rozchází se taková skutečnost s původním tvůrčím záměrem.

Pokud ale televizním divákům takto zkriplené a osekané dílo postačuje, nevidím v tom nějak zásadní problém. Jejich argument, že si „chtějí film užít a ne se soustředit na nějaký blbý titulky,“ je akorát tak k pousmání, protože dabing napomáhá výslednému zážitku asi stejně jako černé sukno přehozené přes polovinu obrazovky.

Současnost nám naštěstí umožňuje si filmů i seriálů v původním znění užívat takřka bez omezení, aniž by k tomu člověk potřeboval některou z českých televizních stanic.

Pro úplnost dodám, že jsem pohled na dabing ve svém příspěvku omezil pouze na hledisko formální, tedy na skutečnost, jak „to zní“. Obsahové hledisko (rozdíly originálu a překladu), představuje podle mě mnohem komplexnější, daleko za hranici dabingu sahající, problém, který by nás mohl dovést až k absurdní diskuzi na téma, zda by se vůbec mělo cokoliv jakýmkoliv způsobem překládat.

Titulky nebo život!

Excelentní výsledky finských žáků v PISA 2009 je docela dobře možné přisoudit absenci dabingu ve finské televizi. A naopak - krach českých žáků dabingem úplně všeho.

Dabing je ve Finsku údajně zakázán zákonem - toto ale neumím 100%ně potvrdit, neboť mi často dělá problémy dopídit se účinných novel českých zákonů - např. jen zákon o veřejných zakázkách se vloni novelizoval pětkrát, letos dvakrát - a stále prý je k dalším změnám náchylný...

100% souhlas

Navíc absence dabingu PODPORUJE běžené uživání psané a gramaticky správné FINŠTINY.

 

Viz ná oblíbená stránka http://en.wikipedia.org/wiki/Education_in_Finland

 

Reading for pleasure is actively encouraged (Finland publishes more children's books than any other country). Television stations show foreign programs in the original languages with subtitles, so that in Finland children even read while watching TV.

 

To je sen vzdělavatelů a měl by být i snem každého Čecha.

Teď by si to měli ještě přečíst naši vzdělaní zákonodárci - třeba tam nějací jsou...

Jenže lid odjakživa chtěl chléb a hry. A to mu politikové jistě nebudou chtít upírat - co kdyby je příště naštvaní konzumenti TV seriálů a dávek sociální podpory nezvolili?

Skrýt diskusi

Oblíbený obsah