Co zbylo z avizované „reformy vysokých škol“?

Po porodních bolestech finišuje maximum možného: místo dvou nových vysokoškolských zákonů jedna novela, která je v lecčems kompromisní.

Věda a vzdělávání
Martin Rychlík | 03.03.2013

Vypadalo to na silnou vládu. Měla mít jasnou většinu, sílu prosazovat reformy. Slovně se chopila i těch vysokoškolských. Ministrem školství se stal véčkař Josef Dobeš, který měl naplnit velké plány reformy terciárního vzdělávání. Měly spočívat v přijetí dvou hlavních zákonů. Jednak – po devatenácti novelizacích – zákona o vysokých školách a jednak zákona o finanční pomoci studentům, jenž měl určit, jak si bude možné půjčit na vzdělání.

Plány byly odvážné. Počítalo se s nově pojatými profesorskými místy i habilitacemi, měly zaniknout česky specifické „malé doktoráty“ JUDr. či PhDr., ve hře byla možnost odebírání titulů podvodníkům či posílení pravomocí rektorů a správní rady. Dále se měly celé vysoké školy diverzifikovat podle zaměření (výzkumných mělo být jen pět, jak pravil premiér), ale hlavně se chystalo školné – mediálně nejzajímavější téma. (Pro zajímavost přikládáme věcný záměr zákona o vysokých školách z října 2011, který ČESKÁ POZICE zveřejnila).

Brzy to budou již tři roky, co současná vláda s „reformou“ vysokého školství začala. Už se na ní vystřídali čtyři náměstci!Brzy to budou již tři roky, co současná vláda s „reformou“ terciárního školství (a původně tedy i vyšších odborných škol) začala. Už se na ní vystřídali čtyři náměstci! Za Dobeše to byl Kryštof Hajn, Jan Koucký a Ivan Wilhelm, u ministra Petra Fialy odpovídá za vysoké školství Tomáš Hruda. A legislativu má na starosti i Jiří Nantl.

Co z původních návrhů zůstalo? Žádné školné se nezavede, není možné stihnout už ani zápisné a místo dvou zcela nových zákonů vzniká pouhá novela, jež staví na „katalogu“ čtveřice prioritních témat: profilace a kvalita, autonomie a odpovědnost, financování a technické úpravy. Finální znění – se změnami především v oblasti akreditací – se dolaďovalo v posledních dnech. V příštím týdnu má Fiala představit novelu školskému výboru poslanecké sněmovny.

Hotovo? Prý v květnu 2013.

Protože ČESKÁ POZICE vznik vysokoškolské novely dlouhodobě sleduje, přinášíme po třech předchozích dokumentech v příloze i čtvrtý materiál – únorový katalog témat. „Blížíme se mílovými kroky k finálnímu produktu,“ řekl ČTKv polovině února Václav Hampl, rektor Univerzity Karlovy, jejíž akademický senát koncem minulého roku ostře zkritizoval údajně kvapné termíny příprav.

Hotovou verzi chce ministr Fiala představit vládě v květnu, byť se počítalo s dřívějším termínem. „Paragrafované znění, v prvním návrhu, chceme mít v lednu 2013,“ řekl Fiala loni v prosinci ČESKÉ POZICI. Nyní to vypadá, že se paragarafovaného znění dočkáme někdy během března. Poté bude následovat připomínkové řízení a následně se, snad, dostane na stůl vládě.

Z asi sedmi desítek debat, jichž se zúčastnili zástupci ministerstva i České konference rektorů a Rady vysokých škol, vyplynulo, jak asi novela bude vypadat. Akademická obec oceňuje především takzvaně kontraktové financování, které „škole přinese vyšší míru stability“, stojí v katalogu. Zavedení tříletých kontraktů vysokých škol se státem se očekává od 1. ledna 2016 a kontrakty mohou být každoročně klouzavě aktualizovány. Jejich vyjednání mají zajišťovat rektoři, přičemž kontrakty by mělo být rozdělováno až devadesát procent prostředků ve střednědobém výhledu.

Klíčová role akreditační agentury

Studijní programy mají být rozděleny a vyprofilovány podle typů na profesní, akademické a výzkumné, ačkoliv asi může dojít i k terminologickým změnám. Novela se detailně zabývá i vznikem Národní akreditační agentury (NAA), která má hodnotit kvalitu škol, jež mají mít nově možnost požádat o institucionální akreditaci pro celou vysokou školu. Agentura se bude zabývat i akreditováním některé „oblasti vzdělávání“ i habilitačního a profesorského řízení.

Z plánů na revoluci v profesurách a docenturách, které mohly být svázány s danou školou, zůstal jen nový post „mimořádného profesora“Z plánů na revoluci v tuzemských profesurách a docenturách, které mohly být svázány s danou školou, zůstal jen nový post „mimořádného profesora“. Současné habilitační řízení je zachováno, ale přibývá možnost, aby se tímto titulem honosil výjimečný odborník z praxe, zahraniční expert s Ph.D. či šéfdesignér velké korporace, aniž by byl docentem. Rektoři navíc jistě uvítají možnost zjistit si další úvazky „svých“ pedagogů na jiných školách, což dosud nebylo možné – a nešlo spočítat všechny přelety „létajících“ profesorů.

Patrně poslední novinkou, která si vedle četných detailů zaslouží vtažení do mediální reality, je možnost vysokých škol vytvářet konsorcia a také zakládat veřejné výzkumné instituce (v.v.i.) jako jinou právnickou osobu. Tato věc se například nelíbí Akademii věd ČR, která se naopak ptá, proč nemá ve vysokoškolské novele stanovenu možnost školit doktorandy.

Zobrazit diskusi
Reakcí:45

Komentáře

ČESKÁ POZICE ctí demokratickou diskusi. Prosíme vás však o respektování pravidel diskuse (viz Podmínky užívání služeb), jejichž smyslem je přispět k její korektnosti a smysluplnosti.

Vložením příspěvku potvrzujete svůj souhlas s těmito pravidly. Příspěvky, které se z nich vymykají, budeme nuceni odstranit.

Děkujeme vám za pochopení.

  V Německu probíhá významná

 

V Německu probíhá významná reforma, školy byly hodnoceny, rozřazeny do kategorií, celkově i po oborech. Rozdělení bylo dost přísné, provedla ho DFG, vážená odborná instituce, s velkou tradicí a prestiží. Má to výrazné dopady, nejen finanční a nebudu je tady hodnotit. Velmi mě ale překvapilo, že nikdo neprotestoval, alespoň ne hlasitě, nikdo nedemonstroval, nic podobného. Dovedete si to představit u nás?

 

Ptal jsem se jednoho z viceprezidentů DFG, jak je možné, že nikdo nekřičel, nedemonstroval, ani ty školy, které dopadly špatně? Otázka ho překvapila a moc jí nerozuměl, protože odpověděl otázkou: „Jak by mohl někdo protestovat, když výběr byl proveden férově a podle čistě odborných hledisek?“ Dovedete si to představit u nás. U nás protestuje snad každý a proti všemu. Proč?

 

Tak mě napadá:

 

Co kdyby se k reformě našich univerzit vyjadřovali jen ti akademici, kteří strávili alespoň rok na nějaké hodně dobré světové škole, jen ti, kteří vědí, jak hodně dobrá světová škola funguje a proč?

 

Co kdyby se k řízení a hodnocení vědy vyjadřovali jen ti akademici, kteří svými výsledky patří ve svém oboru alespoň mezi světový průměr?

 

To bychom se posunuli kupředu rychleji!

Jádro pudla

Školy jsou závislé na penězích od státu a ten jim vyplácí od počtu kusů - tj. od počtu studujících. Měřítkem je kvantita (v souladu s koncepcí vzdělávání EU, kde je kriteriem rostoucí počet vysokoškoláků a ne potzřebnost, prospěšnost či kvalita studovaného). Výsledkem je, že VŠ se předhánějí ve vymýšlení studijních oborů, na jejichž výuku mají minimální náklady - takže většina studovaného jsou tzv. "soft skills" obory - ať už na "technicky" orientovaných škol - které generují tlupy absolventů ""manažerismu" (budoucí škodiči či v lepším případě nezaměstnaní) a nebo školy orientované na humanitní obory, kde momentálně žebříček "popularity" studijních oborů vedou klony sociálních oborů - kde se líhnou tlupy lidí doživotně závislých na sociálních dávkách (buď přímo, nebo převlečených za dotace neziskovkám).

Bohužel v reálném životě dnes firmy postrádají střední i VŠ vzdělané technické (a zvláště pak techniky se znalostí jazyka - lépe než ti, co umí anglicky jsou na tom ti co umí německy). A chybí nám kvalitní absolventi učilišť - řemeslníci... Zato máme tlupy nekvalitních a kenvalifikovaných "vysokoškoláků".

V tomto státě je každá snaha

V tomto státě je každá snaha marná. Všeobecný úpadek morálky se podepisuje na fungování všeho, včetně školství, pochopitelně. Každý si jako hyena touží urvat ten svůj kus žvance a neohlíží se napravo ani nalevo. Příliš mnoho protichůdných zájmů se navzájem paralyzuje ve snaze dosáhnout nezaslouženého. Ano, vysoké školství vytrvale bobtná, ostatně jako každá administrativní instituce vyživovaná produktivní vrstvou populace. Samostatnou kapitolou  jsou pak "soukromé" vysoké školy, poskytující tituly za úplatu. Troufnu si říci, že stejně jako fyzický zánik devíti desetin nejrůznějších úředníků včetně těch nejvyšších by chod této země výrazně neoslabil, nezruinovala by vědu a výzkum podstatná redukce většiny vědátorů a někdy hlavně bohužel pseudovědátorů, honosících se leckdy tituly velmi zvučnými. Nedávno jsem se při sledování jistého přírodopisného dokumentu poučil o tom, že dobrá polovina mravenců v mraveništi horlivou pracovní aktivitu jen předstírá a ve skutečnosti ke společnému blahobytu ničím nepřispívá. U nás je to stejné. A zdaleka se to netýká jen školství.

Nepřijde Vám to patologické, že

ani tak schopný a seriozní ministr školství, navíc bývalý velmi úspěšný rektor MU a  bývalý předseda konference rektorů, navíc sekundovaný superschopným náměstkem Hrudou, nedokáže přes Konferenci rektorů, Radu vysokých škol a především Akademický senát UK protlačit jakoukoliv hlubší a racionálnější reformu a novelu zákona o VŠ???

Nevypovídá to náhodou o tom, že celé to nastavení systému je opravdu patologické?

Tahle extrémní expanze pseudodemokracie, kdy i sebenekvalifikovanější hlas má při rozhodování o veleodborných otázkách stejnou váhu jako expertní a racionální doporučení, to tuhle zemi opravdu jednou zahubí. "Kapři si sami rybník nevypustí" a žádná smysluplnější reforma se nedá udělat zezdola, neb naprostá většina stakeholderů se jí bude cítit ohrožena a ve své institucionalizované vyčůranosti si bude hledet hlavně svých partikulárních zájmů, altruismu se zde nedohledáte... 

Stát, my daňoví poplatnící, si to ale vše platíme a nestojí to vůbec málo.

Jestli chce Nečasova vláda pro tuhle zemi před příštími volbami ještě něco dobrého udělat, měla by se razantně postavit za svého ministra školství, vybídnout jej ke znovuzačlenení některých důležitých reformních bodů do schvalované novely a prostě to protlačit parlamentem i přes křik odborářsky volených Akademických senátů. Konference rektorů a Rady vysokých škol. Jinak ten šílený chaos a neuvěřitelné plýtvání veřejnými prostředky v naší přebobtnalé vysokoškolské soustavě bude pokračovat donekonečna. Za 10 let tak budeme zase nad tím jenom brečet, kolik nás to stojí peněz, to zbytečné magisterské studium celých zástupů nezaměstatelných absolventů pseudovysokoškolských oborů a studií, kteří pak v lepším případě dělají práci zvládnutelnou maturantem, v horším případě jsou trvale registrovaní na Úřadu práce...

...

Souhlasim s tim, ze hlavnim zdrojem nekvality vysokeho skolstvi je spatne fungovani (auto)regulacnich mechanismu a cestou ven je omezeni samosprav... (a jak pisete nize, demasifikace VS vzdelavani)

Jen moc nechapu, odkud prameni vase nadeje vkladane do pana Fialy... Co presne znamena "velmi uspesny rektor" (pripadne uvedte priklad neuspesneho rektora)? Ze byl zvolen opakovane? Ze nebyl odvolan ci zatcen behem funkcniho obdobi? Treba jen umi dobre chodit v systemu "odborarske pseudodemokracie"... Budu se asi posestnacte opakovat, ale podivejte se na CV clenu "jeho" katedry na MU? Je to ukazka svetovosti a otevrenosti?

Mimochodem, jedinymi vystupy (ktere jsem zachytil) za deset mesicu jeho ministrovani, bylo zverejneni sibenicniho harmonogramu pripravy VS zakona v listopadu a minuly mesic powerpointova blana s deseti obecnymi a nicnerikajicimi tezemi...

Návštěva kampusu MU mluví za sebe

Není to jiste jenom jeho zásluha, začali to před ním J. Zlatuška s J. Slovákem a spol., ale jedťe se podívat na kampus MU v Brně, na CEITEC, INBIT a vše kolem co s tím v Brne souvisí. Počítají se jen výsledky, ne mediální dojem. Aspoň se pražští akademici budou mít kam stěhovat za prací, až 1.1.2016 nastane finanční blackout na území Hl. m. Prahy.

No, já budu ve smysluplnou

No, já budu ve smysluplnou reformu doufat, až bude ministrem někdo, kdo od roku 1999 mlátil kusem železa na kolejnici a křičel, že není možné zvyšovat počet absolventů stávajících studijních programů podle vůle akademických samospráv bez ohledu na potřeby společnosti... (mimochodem, nevíte o někom takovém?)

Petr Fiala (při vší úctě k jeho pracovitosti a možná i smysluplnosti části díla, které za ním zůstane...) je člověk toho špatného systému. Od něj pozitivní změnu nečekám a alespoň nebudu zklamaný...

Dve koncepce

Vite, domnivam se, ze zde nejde o spor "hlubsi a racionalnejsi" versus "kompromisni a plytka", ale o spor dvou koncepci vysokeho skolstvi. 

 

Pricemz ackoli samozrejme nemate pravdu, ze by nyni AS UK kladl nejaky silny odpor - krom usneseni, ktere kritizuje harmonogram a odsuzuje pripadne zasahy do akademickych svobod, nema zadne jine - je samozrejme pravda, ze AS UK a obecne cela UK funguje jako majak, jako garant jedne z techto koncepci (proc jinak byste AS zminoval, kdybyste necitil, ze aniz by se usnesl, nelze pominout ten pocit z nej, ze).

 

A soucasny vysledek snah o novelu, ktery je sice v urcitych vecech kompromisni, ale pokud se udela dobre az do podzakonnych norem (coz popravde chci videt, v nekterych vecech je stale - !!! - az zoufale nedomysleny), bude fungovat a muze opravdu zlepsit to, co nyni prokazatelne nefunguje nebo je proste suboptimalni, proste ideove vychazi z te koncepce VS, kterou nezastavate. A kterou naopak, podle svych vyjadreni, spise zastava nez nezastava pan ministr Fiala. Co se divit, kdyz je emeritnim rektorem Masarykovy univerzity, a navic - hruza - humanitni vedec.

 

Kdyz to reknu osklive, Vase koncepce prohrala. Kdyz to reknu opatrneji, tak i lide, kteri ji prosazuji, casto uznavaji, ze by znamenala obrat o 180 stupnu, a ze udelat jednorazovou revoluci vede vetsinou na par (desitek) let k naprostemu bordelu, z ktereho pak vyleze buh vi co a ktery si ceske vysoke skolstvi proste nemuze dovolit. Pokud se ma mluvit o reforme a ne o destrukci a cistem avanturismu podlozenem vyhradne svatou virou.

 

A jeste mi dovolte vyjadrit se k te "pseudodemokracii". Nerozumim tomu totiz. Je parlament voleny odborarsky? Mel by byt volen jinak, protoze prece "kapri si svuj rybnik nevypusti" a poslanci jsou reprezentanty zajmu obcanu, o jejichz zalezitostech rozhoduji? Meli by nam vladnout lide z Nemecka a jinych zemi, kterym dodavame produkty naseho prumyslu? Z Vasi reci mi prijde, ze si neco takoveho v zasade myslite... Ale mozna jde opet jenom o konceptualni rozpor - totiz ze idea "universitas" je idea obce, akademicke obce, a tedy je analogicka statu ci obci, nikoli firme, resp. spise firme dcerinne (protoze ani firmu neridi jeji odbratele, maximalne ji reguluji zvenku tim, ze si neco koupi nebo nekoupi).

 

Ale mozna souhlasite, ze univerzita je analogicka statu, jenom si myslite, ze by meli stat i univerzitu ridit (nevoleni) "odbornici", a prosazujete nejakou variantu Comteho socialniho pozitivismu. Pak Vam z me strany neni pomoci, protoze pak neodsuzujete "pseudodemokracii", ale demokracii vubec, a aplikovano na vysoke skoly a Vasi pozici (pokud Vas spravne identifikuji jako Petera Šeba) to proste chapu jenom jako mocenskou hru (nebot jste nepochybne vetsi odbornik, nez velka cast lidi v jakemkoli AS, takze v pozadi by byla Vase touha mit podil na rizeni, nebo alespon citit, ze podil na rizeni maji lide se stejnymi nazory).

 

S pozdravem,

Sam Zajicek

Já bych se již hlavně rád dožil civilizovaných poměrů...

O podíl na řízení mi opravdu nejde. Jen bych se již rád dožil toho, že nebudu muset pořád přihlížet scénám jako na vojně (to Vy jste asi nezažil), kdy se na dvůr autoparku vytahaly tanky, nahodily se motory a nechaly se běžet na volnoběh, aby se natočily "motorhodiny" a spálily skladové zásoby nafty a v mezičase se šlo na školení o tom jak se blížíme dosažení zářných zítřků, ačkoliv nám bylo všem jasné, že to vše jde do háje...

 

Nezazil. Ale souhlasim. Na

Nezazil. Ale souhlasim. Na druhou stranu vetsina techto absurdit - at uz na vojne, nebo v akademicke sfere - jsou dle meho soudu vcelku racionalni reakci na pozadavky kladene shora. Nelibi se mi, ze dotaci je treba vycerpat, i kdyby totez (nebo lepsi vec) slo udelat dvakrat levneji. Nelibi se mi, ze nevycerpat grant je vetsi problem, nez jej precerpat. Nelibi se mi leccos. Druha vec je, ze tato absurdita povetsinou doleha zvenci, (vetsinou) neni vytvarena zevnitr.
Pokud v necem skoly selhavaji, tak v tom, ze jsou racionalni i za cenu ztraty sve podstaty. Ze jdou po penezich vic, nez by mely. Druha vec je, ze nechapu, proc by se toto melo zmenit zmenou rizeni skol a ne zmenou rizeni ministerstva.

Naše univerzity nejsou v dobrém stavu

 

Naše univerzity nejsou v dobrém stavu a proto v mezinárodních srovnáních a žebříčcích zoufale prohrávají. Jenom jedna či dvě se občas do první 500 v nějakém žebříčku dostanou, ale i ony neustále klesají. Výmluva na financování státem neobstojí, neboť mnohé ze špičkových světových škol od svých vlád neodstávají od svých vlád dotace žádné nebo skoro žádné.

 

Přitom žádnou vnitřní reformu čekat nemůžeme, školy jsou řízeny odborářsky a největší vliv má většina (tedy průměrní a podprůměrní akademici), která o nějaké výrazné zlepšování školy nestojí, neboť by tím mohla ohrozit svou existenci. Kapři si rybník opravdu nevypustí.

 

Špičkové světové školy většina akademiků neřídí, a pak někdy snad nepřímo řídí, pak se přitom chová jinak, než většina naše. Všichni akademici na dobrých světových školách totiž už od té nejnižší pozice procházejí náročnými výběrovými řízeními, v nichž musí „porazit“ desítky a někdy i stovky konkurentů z celého světa. Např. na jedno doktorandské místo se i na špičkové evropské škole uchází i 50 studentů z celého světa, a sám jsem kdysi absolvoval konkurz na místo vedoucího katedry na ETH Zurich, kde bylo uchazečů skoro 200. Naopak na ČVUT se o místo vedoucího katedry uchází většinou 1 kandidát, a jen výjimečně 2. V důsledku není ani průměrný akademik na dobré škole jen tak někdo, vlastně jsou tam v kvalitě pracovníků jen malé rozdíly. A taková „většina“ samozřejmě vyznává jiné hodnoty a má jiné cíle, něž  naši akademici, kteří obvykle žádným velkým výběrem neprošli.

 

Obava, že budou našim školám „vládnout  lidé z Německa“ je směšná. Neboť nás řízení špičkových světových škol se cizinci podílejí výrazně, a to ku prospěchu školy. Například výběrová komise na zmíněné místo vedoucího katedry na ETH, byla složena velkou většinou z cizinců, ze samotného ETH tam byl jen jeden člen, a z té katedry samozřejmě vůbec nikdo. Zaměstnanci si svého šéfa vybírat nemohou. Dovedete si to představit u nás? Dosud ne, u nás se vedoucí místa raději ani v cizině neinzerují, aby se snad proboha žádný cizinec nepřihlásil.

 

Srovnání s parlamentem určitě nesedí. Řízení státu musí nějakým způsobem ovlivňovat všichni jeho občané, on tam totiž už nikdo jiný není. Naopak univerzita není majetkem svých zaměstnanců, mimo ni je dost lidí, kteří do toho nějak mluvit mohou a musí.  

 

Aby se klesající (alespoň relativně) úroveň našich škol začala zvyšovat, k tomu je opravdu potřeba obrat o 180 stupňů. Dokud se to nestane, budou ti nejschopnější dál odcházet jinam.

 

Sežeňte si na pár let zaměstnání na nějaké dobré světové škole, alespoň z první stovky. Až se vrátíte, budete o řízení univerzit i nutnosti reformy smýšlet jinak, tím jsem si jist.

Proc tomu tak je?

Ale reknete: proc se sem tech lidi hlasi tak malo? Proc neni ve verejnem konkursu na vedouciho katedry prihlasenych 200 lidi, ale jen - naposledy na FF UK konkurs na vedouciho Ustavu klasicke archeologie - sest, z toho tri z katedry? Konkurs byl cely konan v anglictine, jiste se tedy mohl prihlasit nekdo zvenci, dokonce ani docentura nebo jine takove "prkotiny" se nevyzadovaly. Proc se nikdo neprihlasil?

 

Jinak jen opravim - lide z Nemecka by v me analogii meli vladnout ceskemu statu, ne univerzitam - tam si samozrejme vyssi (i treba zakonem dany) podil zahranicnich odborniku, zejmena ve vedeckych radach, dovedu velmi dobre predstavit (ostatne takove napady i padaly).

 

Co se tyce padani v zebriccich,  to byl v poslednich nekolika letech fenomen dotykajici se cele CR (ale tusim uz letos to zase jde nahoru). O duvodu tohoto poklesu se pokud vim vedou inkonkluzivni spory - nekdo z toho vini kafemlejnek, nekdo financovani, nekdo tvrdi, ze je to bias dany politikou sestanovani zebricku (vypadavaji stari nobelisti, Oxbridge a podobni lobbuji za vahy, ktere se jim nejvice vyplati, atd.). Osobne nevim, co je duvodem, ale nedomnivam se, ze by to bylo tak jednoduche, jako ze nam ostatni utikaji proto, ze se neumime efektivne ridit.

 

Zdravi,

Sam Zajicek

...

 

Proč se na konkurzy hlásí tak málo lidí? Je to prosté:

No tak například proto, že o nich ani nevědí. Nevím jak u vás, ale na ČVUT se skoro žádná místa, a rozhodně ne místa vedoucích kateder, děkanů či rektorů v cizině neinzerují vůbec a u nás také moc ne, často jen jeden povinný inzerát v nějakých místních novinách.

 

Ostatně, i kdyby se inzerovala v cizině a někdo se přihlásil, dost tvrdě narazí: Na ČVUT FEL došlo při poslední volbě děkana na naprosté výjimce a mladí senátoři si vynutili na poslední chvíli a ve druhé kole jeden inzerát to IEEE Spectrum. A co se nestalo, jeden cizinec se přihlásil a na „volbu“ přijel. Nebyla to žádná hvězda, nicméně to byl šok.

 

Při představení senátorům okamžitě narazil na to, že mnozí nerozumí anglicky (Není divu, nejsou to ti nejlepší z nás, ale ti, kteří v senátu uhájí zájmy lobbistických skupina těch průměrných, tedy hlavně to, aby se nic neměnilo).

 

Na veřejném shromáždění FEL dostával kandidát-cizinec trapné otázky. Např. jeden mladý (!) akademik se ho zeptal: Proč jako cizinec se chcete dostat na České vysoké učení …, to nám tu chcete radit? Vždyť ani neumíte česky. Neznáte naše specifika.

 

Jiný odstrašující příklad: Na jednu z našich špatných kateder (nebudu jmenovat) se do posledního konkurzu před pár lety o vedoucího překvapivě přihlásili dva kandidáti. Ten původní, který hlavně může za to, že je katedra špatná a proti němu mladý velmi schopný (skvělé články i patenty, hodně projektů a peněz), ale z jiné části fakulty. Samozřejmě vyhrál ten horší. V komisi totiž převážily hlasy lidí z té katedry (kteří se nového vedoucího báli, nutil by je pracovat, publikovat, žádat o projekty, možná by některé vyhodil, no fuj) a k tomu se přidal jeden z externích členů, který také chtěl, aby tato katedra zůstala špatná. Takže do příštího konkurzu se už zase přihlásí jen jeden. Atd.

 

Mohu uvést mnohé příklady úmyslně špatných rozhodnutí senátů a výběrových komisí, při schvalování různých kandidátů, členů VR atp.

Senát se často chová jako absolutistický panovník, který nemusí svá rozhodutí nikomu vysvětlovat a při rozhodování konkrétních lidech dokonce tají, který senátor jak hlasoval. Není ani divu, když pravdila svého jednání si určuje - no přece senát sám!

 

Obecněji, kandidát na rektora či děkana nemá na našich školách šanci, pokud plánuje nějaké změny.  Volí ho přece senátoři volení většinou, která žádné změny nechce a nedovolí. Tato tzv. samospráva je u nás bohužel brzdou všeho. Na předních světových školách o tom akademická obec nerozhoduje. A když už ano, tak rozhoduje moudře, neboť to je jiná obec, tvořená těmi, kteří prošili náročnými konkurzy. Ale to už jsem psal. Nepřijde-li výrazná změna zvenku, bude současný marasmus trvat ještě desítky let.

U nas zmineny konkurs vyhral

U nas zmineny konkurs vyhral Slovak s velkymi zkusenostmi z Nemecka. Z fakulty byli v komisi dva lidi z peti. Jen tak pro jistotu zminuji.

Ale faktem je, ze tyto veci se daji zmenit velmi jednoduse - proste je zmente. Myslite, ze Pavel Ripka bude proti? Ze by nezmenil pravidla vyberovych rizeni, kdybyste s nejakou vizi prisel? Myslite, ze by se proti postavil AS?

Myslite, ze kdybyste ideu - napriklad povinne zverejnovani v zahranicnim casopise - napsal Honzovi Slovakovi, tak ze by Vas (byl) nepodporil?

Co se tyce akademickeho senatu, opravdu mame uplne jine zkusenosti. Ano, AS je konzervativnejsi, nez by byl nejaky manazer. Ale ze by AS nebyl ochoten podporit vyargumentovanou zmenu k lepsimu? Takovou zkusenost nemam.

Zdravi,
Sam Zajicek

Náš senát brání každé skutečné změně k lepšímu

 

Na úrovni katedry se mi (z pozice jejího šéfa) podařilo mi změnit skoro vše, proto funguje dobře, už skoro na světové úrovni :)

 

Na úrovni fakulty se mi naopak nepodařilo změnit nic. Vize i konkrétní návrhy předkládám každou chvíli už léta, s naprosto nulovým dopadem. Ztrácím tím spoustu času. Pokud se podíváte na webové diskusní fórum fakulty, najdete jich tam desítky, možná stovky.  AS fakulty už roky důsledně blokuje nebo ignoruje všechny (a nejenom mé) návrhy na skutečné změny vedoucí ke skutečnému zlepšení neboť akademická většina žádné skutečné změny nechce a nedovolí je, nepřijde-li zásah zvenku. Abych nemohl nic ovlivnit ani ve Vědecké radě, AS mě z ní pro jistotu vyřadil, bez jediného vysvětlení. Abych nemohl své vize prezentovat výše ve škole při soutěži o místo rektora školy, AS fakulty mě do ní pro jistotu nepustil. Vlastně minule pustil do soutěže o rektora z fakulty jen jednoho kandidáta – jenom toho, který žádnou vizi nepředstavil a žádné změny nenavrhl. AS fakulty mi zabrání ve všem, v čem mi zabránit může. A nejenom mě. Ale každému, kdo chce fakultu pozvednout na světovou úroveň.

 

Senát je hlavní brzdou, protože je volen většinou akademické obce, která sama neprošla žádnými náročnými konkurzy. Protože nerozhodují názory lepší, ale názory většinové. A protože většina akademické obce prostě nechce fungovat tak dobře, jako naše katedra. Senát tradičně ovládají katedry, které nejsou na špičce fakulty. Je to uzavřený kruh, ze kterého se bez skutečně razantní reformy zvenku neodstaneme.

Samozrejme nejsem kompetentni

Samozrejme nejsem kompetentni hodnotit, co akademicka obec FEL CVUT ve sve vetsine chce ci nechce. Pokud mate pravdu, tak mohu pouze konstatovat, ze to dle meho nazoru neni chyba demokracie, ale spise nalady na FEL, nebot u nas na FF UK tomu tak neni - je to videt i na promenach slozeni akademicke kurie senatu, kde maji nyni jasnou vetsinu progresivni lide, kteri mozna momentalne (jeste) nejsou spickovymi mezinarodne uznavanymi vedci, ale zacaste maji tu ambici, a hlavne jim jde o to, aby FF jako celek nastoupila nezvratnou cestu k tomu, co nejspis (az na ten zpusob rizeni) za ideal povazujete i Vy. Je to dlouha cesta, navic ano, demokracie je pomala, akademicka puda rovnez, takze zmeny maji prumernou dobu realizace rok, spise dva. Ale smer je jasny.

 

Blokace pozice ve VR je nepochybne smutna, opet nedokazu soudit, proc jste nebyl schvalen (nesouhlasim ovsem s nazorem, ze by hlasovani o jmenech melo byt verejne! vzdyt to by vedlo jeste k dalsimu ovlivnovani a posunu od racionality...). Nicmene mohu si precist Volebni a jednaci rad AS CVUT a tam zjistit, ze kandidata pro volbu rektora navrhuje bud fakultni senat, nebo skupina 50 clenu akademicke obce. Musim se zeptat - to s Vami na FEL nesouhlasi ani 50 lidi, vcetne studentu? Pokud jste chtel prezentovat sve vize, tech 50 podpisu jste si prece sehnat mohl - uz jenom na strankach Vasi katedry vidim vice jmen...

 

Priznam se, ze nerozumim - tato klauzule je ve VJR AS CVUT prece prave proto, aby se obesla "fakultokracie" (my na UK mame tri moznosti - jeden senator AS UK, jeden fakultni senat, nebo 100 clenu AO - tam je Vami zminena blokace jeste mene pravdepodobna, protoze nakonec aspon jednoho senatora univerzitniho senatu se svymi nazory sezenete vzdy).

 

Nerikam, ze pokud byste se ucastnil volby rektora, byl byste zvolen - demokracie je demokracie. Ale rozhodne nemuze byt pravda, ze by Vam mohl fakultni senat ucinne branit prednest sve vize.

 

Zdravi,

Sam Zajicek

 

(mimochodem, to, co jsem rekl onehdy v Senatu PCR, jsem myslel zcela vazne - ackoli s Vami velmi nesouhlasim v prostredcich, rad s Vami vzdy budu diskutovat a vzdy si rad poslechnu Vase vize, protoze se domnivam, ze  nam obema jde o stejny cil, tedy o zlepseni ceskeho vysokeho skolstvi)

úzká odpověď, asi poslední

 

AD: Hlasováni o lidech tajně:

Protože jste odjinud, můžete na konkrétním případu posoudit princip: Před schvalování konkrétního člena VR, jehož odborné výsledky mnohonásobně převyšuji požadavky i standard té VR, vystoupí několik senátorů v jeho prospěch a nikdo (!) v jeho neprospěch. Vlastně nahlas nepadne ani jediný argument, proč by ve VR být neměl. Přesto je pak mírná většina hlasů proti, a to opakovaně. Neschválený (neboť senát do VR nevybírá, jen schvaluje) se pak na veřejném webovém fóru dožaduje nějakých důvodů, podobně je chce znát několik dalších členů AO. Ani jeden ze senátorů hlasujících proti ale žádný důvod neuvede, a to ani třeba anonymně. Vlastně, jako vždy, většina senátorů veřejné diskuse povýšeně ignoruje. Vlastně se voliči senátorů ani nedozvědí, kdo jak hlasoval, takže to nemohou využít při nové volbě do senátu.

 

Mimochodem:  Jediné představitelné důvody pro neschválení byly v tomto případě: a) osobní averze, b) strach ze změn, které by nový člen přinesl anebo c) strach z odhalení nepravostí, které by nový člen mohl lépe zjistit a zveřejnit. To jsou věru důvody hodné senátora!  U dřívějšího předsedy senátu, zřejmě hlasujícího proti, se po čase více méně potvrdila motivace c), neboť mu bylo později prokázáno opakované a hrubé plagiátorství. Přesto i jeho hlas při tehdejším schvalování VR stále platí?!

 

Tohle přece není demokracie ani samospráva, to je zvůle: senát se chová jako absolutistický panovník, senátoři mají velkou moc a žádnou zodpovědnost.

 

--

AD: Možnost kandidovat na rektora i proti vůli senátu fakulty, s podporou 50 členů AO.

Ano tato cesta je možná a celkem snadná. V tomto případě je kandidát vedoucí katedry a snadno by potřebné hlasy sehnal. Sotva si leze představit, že mu někdo podporu odmítne, a to nejen na jeho vlastní katedře. Právě proto by bylo vrcholně neslušné, kdyby své kolegy o takovou podporu žádal!

 

Podstatné je něco jiného: Ani při schvalování kandidátů na rektora senát  senátoři neuvádějí žádné důvody svých rozhodnutí, opět ani nesdělí, kdo jak hlasoval. Účelově vyberou toho nejhoršího z uchazečů, který nepředstaví žádnou koncepci ani vizi a který slíbí, že nebudou žádné změny k lepšímu! Tady je senát jasnou brzdou pokroku na škole.

 

Zkuste si představit (dnes bohužel hypotetickou) situaci, že se o místo rektora ucházejí dva lidé: Současný člen senátu, kamarád ostatních senátorů, „jeden z nás“,  obvykle bez vědeckých či manažerských úspěchů, bez světové prestiže a zkušeností z jiných škol. A proti němu, slavný vědec, třeba Nobelista, který předtím řídil úspěšnou instituci v USA nebo Japonsku. Koho myslíte, že typičtí čeští senátoři vyberou? To je snad jasné. Jak se tedy mají české univerzity změnit bez výrazné reformy zvenku?

...

A máte v Praze na technice taky ústavy/katedry, kde matka šéfuje synovi, muž ženě a otec dceři? (to je skoro jak z Bible; já v Brně zažil vše trojí... kdyby mne tak brzy nevyhodili, třeba najdu i zbývající pár, žena muži...)

Jinak k věci... "Proč se na konkurzy hlásí tak málo lidí?" Kromě toho, co jste napsal, je to taky proto, že většina konkurzů je vypsána ne proto, abychom našli vhodného pracovníka na potřebné místo, ale proto, abychom zaměstnali právě dokončeného doktoranda/navrátivšího se postdoca etc...

Není třeba brát jen ČVUT jako

Není třeba brát jen ČVUT jako odstrašující případ.

V nejrůznějších oblastech konkurzy žádnými konkurzy nejsou. Je předem rozhodnuto, kdo to vyhraje, a pak se podle požadavku vypíše výběrové řízení.

Co s tím dělat, když je to takřka národní zvyk?

Evoluce nebo revoluce?

 

Opravdu jste zastáncem razantních reforem a změn (vynikající změna Úřadu práce, výborně fungující registr vozidel a další). Jestli máte představu, že novým reformním zákonem, budou vysoké školy produkovat vynikající absolventy, kteří najdou zaměstnání a ještě se ušetří peníze, tak jste nepolepšitelný optimista. Mohu Vás ujistit, že finské nebo americké vysoké školství, za české peníze nejde dělat. Při současném zákoně máme výborné vysoké školy, průměrné a podprůměrné a přesto všechny fungují podle stejného zákona a za stejných finančních podmínek. Mám obavu, že po reformě by nám zůstaly jen ty průměrné. Prostě systém je třeba ladit a vylepšovat a ne vše rozbourat a teď začneme znova a lépe.

Výborná vysoká škola není v ČR ani jedna, bohužel

 

Promiňte, ale výborná vysoká škola není v ČR ani jedna. Doporučuji vyrazit do světa a porovnávat. Nebo se alespoň podívat na web, např. na http://www.topuniversities.com/university-rankings/world-university-rankings/2012

A bez důrazné reformy ani nebude.

 

A výmluva na peníze také moc nesedí. Některým špičkovým světovým školám nedávají jejich vlády ani takové dotace, jaké dostávají naše školy. Např. hlavními zdroji příjmů zmíněných špičkových amerických škol je školné, příjmy z investic (tzv. endowment) a výzkum. 

Vždy je potřeba porovnávat, porovnatelné

Podívejte se na žebříček nejlepších škol pro bakálářské studium http://www.forbes.com/top-colleges/ a vidíte, že průměrné školné včetně ubytování je 50 tis $ tj. 1 mil korun a bez ubytování 35 tis $

Lze stejných výsledků dosahovat za průměrných 34 tisíc Kč, které plati v ČR za studenta stát.

Ano souhlasím

 

Ano souhlasím, pokud nebudou naše školy vybírat školné, žádná nebude výborná. Ale pokračujme v úvaze dál.

 

Bylo by tedy logické, kdyby si školné naše univerzity přály, tedy alespoň ty, které se chtějí stát výbornými. Kdo je však vždy proti školnému? No přece senáty univerzit! Zřejmě tedy senáty univerzit nechtějí, aby se jejich školy staly výbornými. A proč to nechtějí? No protože většina akademické obce nechce, aby se (její) škola stala výbornou. Může tomu zabránit a účinně temnu brání. Není to zvrhlé?

 

Už víte, proč špičkové světové školy neřídí senáty?

školné

M. Sebek:"Pokud nebudou naše školy vybírat školné, žádná nebude výborná."

 

Svatá prostoto, kdyby to bylo tak jednoduché. Obvykle se uvádí proti argument, proč nejsou tak výborné soukromé školy, když se tam vybírá školné.

Nezaměňujte

 

Nezaměňujte podmínku nutnou s podmínkou postačující. Tato je nutná, alespoň podle mě. Školné je významných finančním zdrojem špičkových světových škol, nejenom soukromých, ale i státních. Tak proč ho nechtít. Mimochodem, ty nejlepší školy na světě jsou většinou soukromé.

 

Na naší celkem dobré katedře se spoustou projektů a grantů (evropských, amerických, tuzemských) i kontraktů s firmami (Porsche, Volkswagen, ČEPS, Honeywell, …) , mnoha špičkovými výsledky publikovanými v nejlepších světových časopisech máme peněz relativně dost. Přestože máme studentů dost a můžeme si vybírat, naše příjmy z výuky (ze školného placeného za naše studenty státem) relativně klesají, nyní tvoří jen cca 20%, a pomalu už přestávají být významné. Učíme tak spíš pro zábavu. Platy jsou u nás silně nadprůměrné, lepší než v některých firmách, takže máme relativně kvalitní akademiky, dobrý evropský průměr, někteří patří mezi světovou špičku. Zaměstnáváme i pár dobrých cizinců, stále více. S dalším finančním zdrojem, kterým bych mohlo být třeba školné, bychom ale mohli zaměstnat další špičkové lidi ze světa. Úroveň našeho výzkumu i výuky by přirozeně vzrostla. Co je na tom složitého?

 

Založit novou soukromou školu není snadné, musí se to umět, chce to velké investice a nejspíš i pár desítek let, možná i stovek. Jen se podívejte třeba na KAUST. Jiná věc by byla povolit školné zavedeným českým univerzitám, existujícím stovky let, lokálně nejlepším, ale světově rozhodně ne. Pro ně by to byl významný další finanční zdroj, který by je, spolu s lepším řízením (!), posunul výrazně kupředu.

 

Nicméně, tato debata je o současné pidireformě, která školné neobsahuje. 

Školné

Myslím si, že odpůrců školného mezi akademiky moc není, ale jeho zavedení, by asi vaše problémy nevyřešilo.

Školné se bude úspěšně vybírat na oborech jako je psychlogie, sociologie a další a jeho zavedení nepovede k poklesu počtu studentů.

Na technických a přírodovědných oborech zákonitě povede k poklesu počtu studentů, takže ve výsledku budete mít méně nebo stejně peněz jako dnes, při menším počtu studentů.  Přínosem tedy bude více času na vydělávání peněz výzkumem.

Nemyslím

 

Nemyslím. Naši absolventi mají už nástupní platy silně nadprůměrné a nakonec ti schopní bývají bohatí. Určitě by si mnozí za ještě lepší učitele a školu rádi připlatili.

 

Ostatně ti nejnadanější na nejpracovitější čeští studenti už dnes studují na těch špičkových školách ve světě a platí tam obrovské školné. Zřejmě jim to stojí za to, sami si to vybrali.

 

Pokles počtu studentů mi rozhodně nevadí, pořád někde hlasuji za přísnější přijímačky a skoro vždy marně. Vadí mi současný pokles počtu nadaných studentů, kteří odcházejí na lepší školy.

 

Některé školy mají být náročné  a špičkové, na  nich jsou nároční a špičkoví všichni, učitelé i studenti. Jiné školy mohou být méně náročné a horší, na nich zase budou horší akademici i studenti. Tak je tomu všude na světě a není na tom nic špatného. To jenom u nás se všechno míchá, všichni jsme jako stejně dobří, všichni žádáme peníze na svůj "dobrý" výzkum, přitom nechceme být s nikým porovnáváni, nechceme s nikým soutěžit, nechceme k sobě pouštět cizince, bojíme se každé změny, ...

Diskusí o školném již bylo,

Diskusí o školném již bylo, skutečně ztráta času to opakovat, ztráta času se k tomu vracet. Mrzí mě, že jste argumenty, které se v těchto diskusích objevovaly proti školnému, včetně praktických problémů, které přineslo tam, kde bylo v uplynulých letech zavedeno, nevnímal. Zdá se, že pro omezený okruh akademiků je zavedením školného spíše otázkou ideologickou, vycházející z jejich politických postojů.

Alespoň

Alespoň že to uznáte. Cením si toho ;)

-

-

Ladit vs. řezat

Některé neduhy prostě potřebují chirurga, gangrénu bylinkovým čajem nezastavíš.

Nesoudní a nafoukaní majitelé všeho moudra v tom našem malém rybníku by zasloužili trochu prohnat, nemyslíte?

V teto metafore bych rekl, ze

V teto metafore bych rekl, ze dokud si nebudete uplne jist, ze se noha neda zachranit, budete rezat jen, kdyz jste polni chirurg a sekate to jako Bata cvicky. Jiste nekdo vnima stat jako bojove pole a jiste nekdo bude rezat uz jen kvuli záděře, protoze zabyvat se tim je zdlouhave a neefektivni a navic to vyzaduje diplomacii a uctu k protistrane.

Na druhou stranu vysledkem bude beznohý.

SZ

Prestaňte dělat "svazáka", vyražte do světa

a uvidíte, že to co hlásáte je jenom výraz institucionalizovaného alibismu, kolektivní nezodpovědnosti a odborářské demokracie, kterou své přežití zašťitují ti, kdo odborně nemají moc co nabídnout. Takže si aspoň hlídají, aby jim někdo nešlápl na kuří oko a neukázalo se, že "král je nahý". V civilizaci by podobná diskuse ani nevznikla, neb zúčastnění od dětství chápou, že pokud má jejich země a instituce vzkvétat a prosperovat, tak ji musí řídit profesionálové a vzdělanci, ne sbor volených populistických diletantů hájících své osobní výhody a vlastní přežití, tedy "laťku nastavenou proklatě nízko..."

Tudíž si v civilizaci do čela vybírají nadprůměrné, nikoliv průměrné, nebo podprůměrné jedince (kteří neohrožují).

Proti humanitním vědcům nemám vůbec nic, sám jsem se kdysi vedle matematiky intenzivně zajímal o filozofii, sociologii a politologii, a nešel jsem je studovat hlavně proto, že onehdá na slovutné FF UK přednášel antickou filozofii RSDr. z "Vokovické Sorbony", který si to v brožurkách studoval o lekci napřed před studenty. Tohle je už naštěstí přes dvě desetiletí za námi, ale mnohdy mám pocit, že toho "svazáckého" ducha doby se z našich humanitně orientovaných vzdělávacích a výzkumných institucí pořád ještě úplně vypudit nepodařilo. Vy jste mi to živě připoměl.

V přírodovědných a technických oborech, kde se vše relevantní odehrává v angličtině, jsme vystaveni globální konkurenci odnepaměti a zvykem je  strávit leta postdoktorálním působením na prestižních zahraničních pracovištích. Přivykli jsme tudíž, že každému ve světě je úplně jedno kolik se při práci napotíme a naběháme, a v jak mizerných podmínkách pracujeme, a že se počitá jenom výsledek, jeho kvalita a originalita, které jsou docela objektivně zhodnotitelné, a které musí obstát v celosvětové konkurenci, tedy musí přesáhnout hladinu masově nadprodukovaného celosvětového informačního šumu...

Snad i Vy uznáte, že kdyby se za stejný objem vynakládaných veřejných prostředků vzdělávala, nikoliv "vykrmovala", poloviční masa vysokoškoláků, případně na polovičním počtu univerzit a "vysokých škol", že by to prospělo úplně všem, pedagogům, studentům i celé společnosti.

Jenomže k tomu nikdy nedojde, neb prezidentem jmenovaný profesorský sbor (inovace zavedená Zdeňkem Nejedlým v 50. letech) a manipulovatelnými studenty navolené akademické senáty, si své hubené jistoty vlastního statutu a nezbytnosti sebrat nedají. Jen ať se ty disponibilní prostředky  rozředí jak jen to jde a jen ať je vše neřitidelné jak jen to jde, neb pod rouškou pseudodemokracie a "politické korektnosti" mohou úspěšně vegetovat (rozuměj přežívat na pokraji úbytu) a "být hájeny a důležité" i různé podivné existence, které by v civilizaci museli jít místo "svazákováni" a předstíráni "vědecké" činnosti někam pracovat.

Mimochodem, jako student filosofie víte, že skutečná demokracie je funkční jenom mezi rovnými, svobodnými členy obce, kteří mají stejné šance v přístupu k infomacím a vzdělání, podle kterých se mohou rozhodovat, mají srovnatelné majetkové poměry, jsou zajištěni vlastněnými otroky, co na ně pracují, takže mají čas a prostor se uplatňování demokracie plně věnovat.

Jak i taková opradová demokracie v antických Athénách nakonec skončila Vám asi nemusím připomínat...

Omlouvam se, ze odpovim pouze

Omlouvam se, ze odpovim pouze na ono "Snad i Vy uznate...". Ostatni jsem bud zodpovedel jinde, nebo se proste nesetkavame ani v premisach. Maximalne se Vam muzu sverit s tim, ze nemam ambici byt spickovy vedec, mam ambici si delat sve, to, co me bavi, to studovat a o tom premyslet. Coz je mimo jine i, kudy dal s ceskym vysokym skolstvim obecne a s UK zvlast. Nicmene k veci.

Pokud by se snizil jenom pocet studentu (coz mimochodem vicemene zazivame, ciste z demografickych duvodu), tak to neprinasi nic zvlastniho, protoze na polovinu studentu neni - obecne - potreba polovina pedagogu.

Ale samozrejme uznam, ze kdyby se pocet studentu snizil na polovinu a pocet univerzit by se snizil na polovinu (vazeno studenty), tak by to vedlo k prudkemu zvyseni kvality toho zbytku.

Zda by to nicmene prospelo spolecnosti, o tom uz mam jiste pochybnosti. Uvahy i studie se v tomto, nakolik vim, ruzni. Univezalni pojeti VS studia jednak redukuje nezamestnanost (mladi lide jeste asi pet let maji co delat), jednak prece jenom se tam neco nauci, coz je kultivuje. Priznam se, ze nevim, zda by zpetny chod od univerzalnimu k elitnimu vzdelavani prinesl spise dobre nebo spise spatne socialni dopady. Kazdopadne je utopicky.

Zdravi,
Sam Zajicek

---

[zde byl podruhe odeslany komentar, omlouvam se]

Pane doktore, jste věčný

Pane doktore, jste věčný kverulant. Co vám chybí? Pozici máte, určitou moc a vliv také.  Nechte ty lidi žít, nemůže to být  jen po vašem. I ti průměrní, ba dokonce i podprůměrní, mají právo na život. Svět napatří jen těm nejúspěšnějším.

 

Chybí mi v tom zdravý rozum a nákladová efektivnost,

Právo na život jistě má každý, to souhlasím, jen mne štve, že miliardami je zde plýtváno naveliko a přispívám na to i já nemalými částkami z mých nemalých daní, že výrazně lepších výsledků by se dalo dosáhnout i bez zvyšování nákladů...

Máte jistě pravdu, že jsem nejspíše umanuý cvok, když si neumím dát pohov,  ale prostě mi to leze krkem, ješte 17 let po návratu z delšího pobytu v civilizaci přihlížet, jak je ten systém tady nemocný a  zabetonovaný, a aspoň k tomu něco neříct, kdyz už není většinová vůle a legislativní možnost s tím něco udělat.

Většina národa v této zemi totiž pořád nepochopila, že bez etiky a altruismu tady žádná demokracie západního stylu nemůže fungovat a že dokud hlavním pravidlem bude hlavně hájit svůj partikulární zájem a obsloužit sebe sama, budeme mít jen pseudodemokracii, zvrhávající se v nechutnou přehlídku nenažranosti a osobní ješitnosti a vyčůranosti.

Všem svým studentům říkám, že musíme být trpěliví, že jsme někde v poločase přechodu od toho komunistického chléva k civilizované společnosti, že ten mravní relativismus a rozklad, ten mravní marasmus, co tu zavedli nacisti v roce 1939, 40 let jej upevňovali komunisti, a k dokonalosti jej dovedl vpád konsumeristického životního stylu, že to se rychleji než za dalších 50 let spravit a vrátit do civilizovaného normálu nemůže. Že pokrok dosažený za posledních 20 let byl úžasný, že jejich naštvanosti rozumím, protože každému z nás je dán jenom jeden život, takže by vše chtěl mít v pořádku teď hned, ale že rychleji to prostě nejde. Přesto se neovládnu. Ano, jsem starý vůl, který to navíc ještě myslí dobře, což snad je vůbec ta největší chyba...

Ano, systém je zabetonovaný,

Ano, systém je zabetonovaný, souhlasím. Pokud píši, že byste měl dát pokoj těm průměrným, myslím to takto: Řada těch průměrných či podprůměrných je determinována prostředím, v kterém léta působili. Neměli štěstí, aby mohli být v AV ČR, neměli štěstí, aby se dostali do ciziny na špičková pracoviště. Pravda někde byli, ale špička to nebyla, nebo nebyli schopni dobré podněty vstřebat.

Já se teď nezabývám těmi, kteří škodí ze zlé vůle, z vůle si udržet moc, ale těmi, "co nevědí, co činí". Oni někde něco dokonce publikují (obskurní zahraniční časopisy, jsou ve WoS, někdy to má i IF), jezdí na obskurní zahraniční konference (WSEAS a pod.) a myslí si, že je to v pořádku,že takto se to dělá. A jejich doktorandi je napodobují. Recyklace průměrnosti, jak toto rozbít?  Jak naučit studenty, aby v diplomce vycházeli ze zahraniční literatury, když to ani jejich učitelé nedělají?  Jak naučit doktorandy, aby uměli napsal formálně dobrý článek, co článek, alespoň abstrakt, když to ani jejich učitelé neumí? Můžete na ty učitele útočit, že jsou žáby na prameni, ať táhnou - co by ale dělali, byli na podpoře? Kde by se sehnal někdo lepší?  Říkáte, dobří lidé s ciziny? Do těchto poměrů, za naše platy?

 

Mám pocit, že vy soudíte, že je to otázka změny legislativy, já si myslím, že legislativa v tomto případě není prioritní.

Bez změny systému (legislativy) se lidé nezmění

Prioritní je jistě hladina etiky a altruismu, ale žijeme v nějaké realitě.

Bylo by to na podrobnější odbornou debatu, ale celý ten systém je zabetonovaný především díky blbě nastaveným pravidlům (zákonům).

Ty, co netuší co činí, já tomu říkám "netuší ani to co vše vlastně vůbec netuší" (ignorant to the point of ignoring how ignorant they are...),  ty jistě hned tak nepředěláte a také chtějí žit..., to jistě.

Revoluční masové "popravy" nic neřeší a vždy nadělají více ěkpody než užitku. jediná cesta je postupná řízená evoluce směrem k lepším pomrům a pozitivní přiklad v rámci přenastavených pravidel.

Když v civilizovaných zemích nedostane stálé vedecko-pedagogické místo na kvalitní veřejné VŠ, nebo v instituci analogické AV, nikdo kdo aspoň nezměnil univerzitu a ústav po doktorátě v rámci země velké jako USA, případně nestrávil několik letv zahraničí jako postdok, tak proč tohle nudělat podmínkou přijetí i na našich univerzitách a ústavech AV?

Jako kluk jsem vyrůstal v prostředí, kde panovalo přesvědčení, že ten socialismus je vlastne dobrá myšlenka, kterou nedokonalí lidé špatně vykládají, systém zneužívají, a to  že je ona příčina celé perverznosti kolem. Houby! V puberte mi došlo, že lidé jsou jenom lidé, za posledních 6000 let se moc nezměnili, a primárně jsou sobečtí a dělají jenom to co jim systém dovolí. Pokud jednají špatně, je to proto, že systém je špatný, pravdila hry jsou špatná...

Čili nejdříve je potřeba odstřelit legislativní základ toho institucionalizovaného alibismu, kolektivní nezodpovědnosti a odborářské demokracie, tyto základní pilíře "České sovětské správy" ve veřejných institucích, a pak je naděje něco změnit v tom zabetonovaném, nemocném systému, tedy omezit prostor pro působení osobní vyčůranosti, starchu o vlastní dobré bydlo a kolektivní nezodpovědnosti, a vytvořit prostor pro převzetí odpovědnosti za chod věcí těmi, kteří jsou to mají v popisu práce. Odpovědnost jim uložit, a dát jim k tomu i pravomoce aby ji mohli uplatnit a nemuseli si vše nechat odhlasovat v nějakém "sovětu"... Tedy osvíceně jmenovat šéfy shora dolu, nikoliv volit zdola nahoru, ony čelné akademické funkcionáře odpovídající za stav našich institucí, protože "kapři si sami rybník nevypustí"...

Již tady na tomhle serveru jednou byla diskuse o tom jak je řízená ETH. Také tam mají Akademický senát. Ten může vznášet dotazy na partlamentní komisí jmenovaný managment, kde rektor odpovídající za výuku je jedním z 11 profíků řídících tu školu, a  AS pmůže požadovat vysvětlení, kontrolovat, kritizovat a případně navrhnout parlamentní komisi pro ETH ať odvolá jí jmenovaný management. Výsledek této demokracie je, že to tradičně je jedna z nejlepších veřejných vysokých škol na světě, prošlo jí 21 nositelů Nobelovy ceny a každý Švýcar má radostné chvění v krajině břišní, když jméno té školy zazní v médiích, neb rozumí tomu, že jeho životní úroveň bude špičková jen tehdy, když ETH zůstane špičkovou školou...

Čecháčci si i s jinou legislativou nějak "poradí"

Zní to dobře.  Svého času jsem promýšlel, co je špatné na legislativě, na které je postavena, nebo tehdy byla postavena AV ČR, proč to tam v některých ústavech funguje tak, jak funguje. Teď už jsem ale dávno pryč.  

Managerské řízení univerzit, s kterým přišel Petr Matějů, ano zní to dobře, tedy přesněji řečeno, jen někomu. Pro mnoho lidí je manager spíše nadávka. Kravaťák mající obrovský plat se zlatým padákem, vyžadující pro sebe jen to nejdražší, který je mentálně schopen jedině vymyslet změnu „vizuálního stylu“, to v lepším případě, v horším všechno radikálně rozkotá, a pak za čas odejde zase na jiný post, třeba řídit pojišťovnu. To je realita.

Či jiná realita je rektorský post pro různé kamarády. Představa, jak Věci veřejné či jiná podobná parta jmenuje rektory. Vezme nějakého zasloužilého straníka, ředitele z odborného učiliště v Horní Dolní, má zkušenosti, proč ho neudělat rektorem? A z jiných podobných exotů si najmenovat profesory.

Jsme v Čechách, kde bohužel platí přísloví „Každá změna je změna k horšímu.“   Nechci být příliš skeptický, ale to, co funguje v USA je dáno tím, že jsou tam Američané, co v ETH, že jsou tam Švýcaři.

Podle mě ideje Petra Matějů, s kterými přišel okolo roku 2000, jsou už překonané. Byly příliš ideální, snad by se dalo hovořit i o tom u nás opovrhovaném „sociálním inženýrství“,  chyběla jim skutečná znalost prostředí.  Je potřeba začít přemýšlet znovu, ze začátku. A vzít do úvahy českou realitu, a to nejen na vybraných exklusivních fakultách.

Ještě poznámka: samozřejmě, akademický incest je velmi neblahá věc. Možná to ale vychází z naší (oprávněné?) nedůvěry k cizím lidem. Ten náš, toho známe, není to křivák (nebo naopak, je to stejný křivák jako my), kdoví, co je ten z vnějšku zač, pak se ho už nezbavíme. Proto raději našinec.

A proč

A proč vám stejně nevadí, když skupina senátorů zvolí za rektora/děkana svého kamaráda - senátora.

 

Proč vám nevadí, když v senátu nejsou ti nejlepší vědci a učitalé, ale až na výjimky spíš ti horší?

 

Ba ne, "špatní hoši" nejsou jen mimo univerzity, jsou i uvnitř. Samozřejmě, jak by tomu mohlo být jinak?

 

Do senátu se kandiduje s politickými cíli, hlavní z nich je "hájit zájmy" určité lobbistické skupiny. A zabránit jejímu ohrožení, zabránit všem změnám.

 

Kvalita školy je senátorům fuk. Nebo jste už někdy slyšel, že by nějaký senát projednával třeba špatné umístění své školy v respektovaném mezinárodním žebříčku?

K tomu

není co dodat!

Reorganizace vzdělávání "zdola"

Před rokem zveřejněná zpráva Střediska vzdělávací politiky PF UK zbořila mýtus o lepší zaměstnatelnosti vysokoškoláků než středoškoláků když ukázala, že magistři a inženýři mnoha VŠ tvoří na pracáku podstatně delší fronty, než třeba vyučení elektrikáři nebo zámečníci (o středoškolsky vzdělaných chemicích nemluvě, ti na pracák nechodí téměř vůbec).

Časem snad začnou maturanti a jejich titulůchtiví rodiče myslet jinak.

A stát by měl vysoškolské studium svojí populace finančně podporovat jen tehdy a jen do té míry, do jaké jsou jeho absolventi společnosti prospěšní.

V českém pojetí vysokého

V českém pojetí vysokého školství mi schází promítání národohospodářské koncepce. Do roku 1989 zde existovala směrná čísla, která reagovala na potřeby a budoucí rozvoj národního hospodářství. Myslím, že toto byla velmi rozumná myšlenka, protože už v době započetí studia bylo víceméně jasné, kde najdou budoucí absolventi uplatnění. Myslím, že v dnešní době by mělo jako zákazník vystupovat Ministerstvo školství, které bude za vyčíslení těchto potřeb národního hospodářství odpovídat a proplácet programy, které mu odpovídají těm vysokým školám, které nejlépe zabezpečí kvalitní výuku. Vysoké školství placené z veřejných peněz bez školného je samozřejmě nutné, ale měly by z něj být vytěsněny různé bizardní studijní programy zejména humanitního směru (typu Sociální komunikace atp.), které nikdo nepotřebuje. Stejně tak by mohly být zmenšeny továrny na ekonomy či právníky. 

...

To bude možná tím, že u nás žádná národohospodářská koncepce asi není...

Skrýt diskusi

Oblíbený obsah