Český vysokoškolský systém? „Pěkná“ 26. příčka!

Organizace Universitas 21 nabízí srovnání vysokých škol, ale nikoliv jednotlivě, nýbrž u celých národních vysokoškolských systémů.

Věda a vzdělávání
Martin Rychlík | 23.05.2012
Komparativní studii vysokoškolských systémů publikovalo sdružení Universitas 21.

Srovnávací žebříčky, ty mají čtenáři (a novináři) rádi. Tentokrát se to týká vysokých škol, jimž bývají dle různé metodiky poměřovány úspěchy a jejich kvalita. ČESKÁ POZICE se problematice mezinárodních rankingů již několikrát věnovala, ale nyní si dovolme upozornit na žebříček jiného druhu. Srovnává sice vysoké školy, ale nikoliv jednotlivě, nýbrž u celých národních vysokoškolských systémů!

Mezinárodní sdružení Universitas 21 (sestávající z 23 výzkumných univerzit včetně japonské Wasedy, kanadské McGill, švédského Lundu či mexického Monterrey) zveřejnilo studii komplexnější (zde ve formátu PDF). Jako celkově nejlepší systém se výzkumníkům jeví ten americký, za nímž následuje švédský, kanadský, finský a dánský. Srovnáno bylo 48 zemí, mezi nimiž Česku náleží umístění průměrné – 26. příčka. Před Polskem. A za Ukrajinou.

V České republice se vede diskuse o tom, jak kvalitní zdejší terciární vzdělávání je. Jedni soudí, že jsou zapotřebí razantní změny; odpůrci zase namítají, že výsledky jsou ve velké míře dány podfinancováním a že nastavení je vcelku uspokojivé. Studie, jíž vypracoval tým Rosse Williamse z Institutu aplikované ekonomie a společenského výzkumu při Melbournské univerzitě, ukazuje, že nějaké nedostatky v tom českém systému zřejmě budou...

Pozvání do potřebné diskuse

„Přes některé metodologické výhrady lze zveřejněnou zprávu považovat za inspirativní a potřebný vstup do nepříliš rozvinuté diskuse o kvalitě vysokoškolských systémů,“ píší odborníci ze Střediska vzdělávací politiky Univerzity Karlovy, kteří provozují interesantní  web Vysoké školství ve světě a na studii od Universitas 21 jako první poukázali. Výsledný materiál o 28 stranách je dle autorů „důležitým podkladem pro vlády a instituce“.

Tento žebříček pohlíží na národní systémy, jak dobře vzdělávají všechny své studentyAutoři studie zdůrazňují význam, který má pro vysoké školy vytváření silného národního prostředí, takže teprve pak mohou školy „efektivně přispívat k hospodářskému a kulturnímu rozvoji země, poskytovat vysoce kvalitní vzdělávání a další služby svým studentům“. Oproti žebříčkům, jako jsou třeba šanhghajský, QS nebo Times Higher Education, se předmětná studie nesoustředí na excelentní výzkum jakožto klíčové kritérium srovnání, ale pohlíží na národní systém, jak dobře vzdělává všechny své studenty.

Australští experti proto navrhli dvacítku různých ukazatelů rozdělených do čtyř hlavních: Resources (investice vlády a soukromého sektoru), Output (výzkum i uplatnění absolventů s ohledem na trh práce), Connectivity (mezinárodní spolupráce), a konečně i Environment (vládní politiku, regulaci či diverzifikaci institucí). Zohledňuje se též velikost zemí, metodologické ukazatele jsou započteny různou měrou.

Celkové pořadí vysokoškolských systémů:

1. USA (skóre 100),
2. Švédsko (83,63),
3. Kanada (82,79),
4. Finsko (81,96),
5. Dánsko (80,95),
6. Švýcarsko (80,32),
7. Norsko (78,03),
8. Austrálie (77,81),
9. Nizozemsko (77,37),
10. Velká Británie (76,76), ...
11. Singapur (75,39),
12. Rakousko (73,76), ...
17. Německo (69,43), ...
20. Japonsko (64,10), ...
25. Ukrajina (58,61),
26. Česko (57,89),
27. Polsko (56,16),
28. Slovinsko (55,76), ...
34. Maďarsko (50,78),
35. Slovensko (50,64), ...
39. Čína (48,30), ...
48. Indie (34,35).
Pramen: Universitas 21 (2012)

Zajímavé je ovšem i částečné umístění, které by mohlo napovědět, jak a v čem se mohou Češi zlepšovat. V kategorii Resources (čili zdrojů) je světovým premiantem Kanada před „stříbrným“ Dánskem a třetím Švédskem. Česká republika se krčí na 35. příčce. Třída Output (neboli výstupy škol) je jasnou doménou USA, což Američany také katapultovalo na celkové prvenství, druhá je s odstupem Velká Británie a pak Kanada. Česko je ve výzkumných a vzdělávacích výkonech na 30. místě.

Nejlepšími investory Dánové, Švédi a Švýcaři

Tabulku Connectivity (čili mezinárodnost a „domácké“ nezaostávání) ovládly Rakousko, Singapur a Švýcarsko, přičemž Česko obsadilo 22. pozici. Co se týče hodnocení Environment neboli vytvořeného prostředí pro bádání a výuku, v něm se překvapivě dobře zadařilo České republice, která obsadila mezi 48 zeměmi slušivou 11. příčku. Prvenství bralo Nizozemsko, druhou příčku opanoval Nový Zéland následovaný USA.

Nejvyšší podíl výzkumných pracovníků v ekonomice mají Finsko, Dánsko, Singapur, Norsko a Japonsko (na snímku).

Jak všechny nálezy číst? „Jednotlivé dílčí ukazatele například říkají, že nejvíce veřejných prostředků vzhledem k hrubému domácímu produktu investují do vysokoškolského vzdělávání ve Finsku, Norsku a Dánsku. Jsou-li ovšem zahrnuty soukromé výdaje, dostávají se na přední pozice USA, Korea, Kanada a Chile. Z hlediska investic do výzkumu jsou na tom nejlépe Dánsko, Švédsko a Švýcarsko,“ uvádí blog Vysoké školství ve světě.

Nejvyšší podíl výzkumných pracovníků v národní ekonomice mají Finsko, Dánsko, Singapur a Norsko. Tak trochu jde o země, jež by mohly být Čechům příkladem, ale to již není práce ani pedagogických výzkumníků ani žurnalistů, kteří mají srovnávací žebříčky (stejně jako čtenáři) tak rádi. 

Zobrazit diskusi
Reakcí:0

Oblíbený obsah