Bolehlavy kolem školného: Jak nejlépe zadlužit studenty v Česku?

Zavádění školného? Situace je ještě horší, než byste čekali. Ač ministr školství Josef Dobeš (VV) kudy chodí, tudy ujišťuje, že školné na vysokých školách bude zavedeno od roku 2013 a vše se stíhá, je to příliš optimistická varianta... Klíčový zákon o finanční pomoci studentům, jenž měl být oporou pro studenty, aby dosáhli na půjčky a mohli je splácet, by měl být komplementární k zákonu o vysokých školách (jehož věcný záměr jsme detailně představili již dříve). A navíc by mu měl dle koaličních slibů předcházet. Jenže se rodí tak těžce a bolavě, že to snad ani porodem nazvat nelze.

Nevíme, neznáme, netušíme, nikdo s námi nemluví, odpovídají univerzity unisono na dotaz ČESKÉ POZICE, v jakém stavu je záměr zákona o finanční pomoci. „O zákonu, který je klíčový pro studenty a velmi důležitý pro vysoké školy, se s reprezentací vysokých škol ani se školami žádný dialog nevede,“ zní například oficiální odpověď z Univerzity Karlovy. O nic moudřejší není ani druhá největší vysoká škola v Česku. „Vedení Masarykovy univerzity nemá žádnou aktuální verzi připravovaného zákona. Meziresortní komise ustavená k návrhu věcného záměru zákona, kam MU vyslala svého zástupce, se sešla naposledy 21. června. Plánované zářijové jednání bylo zrušeno,“ říká Tereza Fojtová z rektorátu brněnské univerzity.

reklama

Nový institut půjček na školné

Hlavním účelem zákona o finanční pomoci je zpřístupnit studium všem – bez ohledu na jejich ekonomické a sociální podmínky, říká profesor Rudolf Haňka z Cambridge, jenž má reformu terciáru na starosti. „Proto by měl řádný student dostat půjčku, ať již od státu, či zaručenou státem, kterou bude splácet teprve po skončení studia a to tehdy, když jeho plat přesáhne nějakou hodnotu. Řekněme průměrný plat,“ řekl ČESKÉ POZICI Haňka.

Jediným materiálem, který mezi akademiky již několik měsíců obíhá, je strohá šestistránkaJak si tedy budou studenti půjčovat? A jak splácet? Co úroky? Jediným materiálem, který mezi akademiky již několik měsíců obíhá a který má ČESKÁ POZICE k dispozici, je strohá šestistránka s nadpisem „Projekt ReFiPo: reforma finanční pomoci studentům“.

Po zhodnocení situace a citaci vládního prohlášení, že „vláda zavede účinný systém finanční pomoci studentům“, se problematice půjček na školné věnují pouze poslední dvě strany: počítá se s vytvořením „institutu půjček na školné“, aby se ze školného nestala bariéra v přístupu ke studiu. Povinnost splácení půjčky má nastat v době, kdy absolvent dosáhne příjmu alespoň ve výši průměrné mzdy. Pokud ho nedosáhne do padesáti let věku a nesplatí ji, bude půjčka „odepsána k tíži státního rozpočtu“. O odkladech splácení se uvažuje v případě nezaměstnanosti nebo rodičovské dovolené.

Projekt ReFiPo nastiňuje hrubé obrysy tří variant poskytování půjček:

1. Zřízení Centra správy financování pomoci studentům jakožto příspěvkové organizace MŠMT a poskytování půjček od státem vlastněné Českomoravské záruční a rozvojové banky (ČMZRB).
2. Zapojení komerčních bank, jimž ČMZRB dodá na půjčky na školné kapitál.
3. Platba školného formou procentní přirážky k dani z příjmu absolventa – například 0,5 procentního bodu po dobu deseti až patnácti let od završení studia.

U prvních dvou variant budou nedoplatky po studentech zřejmě vymáhat finanční úřady. Třetí varianta je uvedená spíše pro úplnost. Toť vše. Univerzity by sice rády věděly, nač se mají připravit, jaké výhody se dostanou třeba studentům technických oborů nebo jak jistý je vůbec přísun peněz ze školného, jenže mají zatím smůlu.

Měsíc... a šup do vlády

Dle Haňky z Cambridge by měl zákon o finanční pomoci předcházet zavedení školného o několik let, jeho příprava je tudíž „mírně opožděna“. Proč u něj došlo k prodlevě? „Věcný záměr zákona o vysokých školách zpracovávala jiná pracovní skupina než věcný záměr zákona o finanční pomoci studentům, i jejich harmonogramy byly odlišné, proto nebyly předloženy souběžně. Nicméně počítá se s tím, že oba věcné záměry by měly být předloženy vládě ve stejném termínu, a to do 30. listopadu 2011,“ říká Kateřina Savičová z ministerstva školství. To bude tedy fofr!

Aby však nebylo mýlky, ministerstvo školství není jediným viníkem skluzu. K zákonu se vyjadřují i zástupci ministerstev financí či práce a sociálních věcí, takže jde prý o společné a velesložité dílo. Odborným garantem vzniku zákona je Libor Svoboda, kvestor Vysoké školy ekonomické (VŠE). Expertní oporou je teprve tři měsíce, ale jeho cílem je připravit „konzistentní materiál k veřejné diskuzi i politickému rozhodování“, který zahrne vyčíslení ekonomických dopadů na studenty/absolventy škol, ale i státní rozpočet. I proto prý nechce představovat dílčí řešení, ale až hotový celek.