10 000 korun za semestr není málo. S třešínkou o komunistické zlodějně.

Kdo by bagatelizoval výši poplatků za studium, může mít s novým ministrem školství potíž. Ozývaly se hlasy, jež říkaly, že pár desítek tisíc korun za vysokoškolské vzdělání není moc. A že si na něj lze vydělat i na jahodové brigádě v Anglii. „Nikdy mě neuspokojoval argument, že deset tisíc za semestr může dát každý. To není pravda. Každý deset tisíc dát nemůže, to je optika Prahy a Brna. Máte v republice oblasti, kde jsou to skoro nepředstavitelné peníze,“ říká v rozhovoru pro Lidové noviny ministr Petr Fiala, jehož se ptal komentátor Daniel Kaiser.

Dá se říci, že Fiala konzistentně zopakoval to, co ke klíčovým tématům říkal v interview pro ČESKOU POZICI: nechce jednat unáhleně, rozhoduje na základě odborných stanovisek, je otevřen k diskuzi a chce do školství vrátit důvěru. Podkopala nešťastná forma maturit jejich důvěryhodnost? „Nešťastné je, že k tomu došlo u těžší verze maturitní zkoušky, kde se dlouhodobě snažíme přesvědčit studenty, aby do ní šli. Jak známo, důvěra se strašně snadno ztratí a hrozně těžko se obnovuje. A v tomto případě narušená je,“ uvedl v sobotních LN ministr Fiala, z jehož odpovědí citujeme:

reklama

O kauze plzeňských práv:

V této věci nyní postupujeme zcela standardně. Odbor vysokých škol vydává rozhodnutí podle návrhu Akreditační komise… Problém plzeňských práv je záležitost, která narušila důvěru veřejnosti v kvalitu vysokého školství. Proto by bylo vhodné řešit tento problém v době jeho vzniku a co možná nejjednoznačněji. Dnes už celá situace dobré řešení nemá. Jde nicméně o to, abychom v jednáních, která v této věci probíhají, dosáhli výsledku, jenž povede k udržení kvality vysokých škol, ale současně zohlední situaci studentů plzeňských práv, kteří za problémy své fakulty nemohou.

O maturitách a středisku Cermat:

Státní maturity doběhnou a pak budeme mít možnost je vyhodnotit. Včetně chyb, které se staly. Do té doby bych považoval za naprosto neodpovědné přijímat jakákoliv rozhodnutí. A nenechám se do nich ani tlačit. Až budu mít kvalifikovanou zprávu o tom, co se za ty dva ročníky podařilo, rozhodnu se, jak dál. Jak dál v příštím roce, jak dál ve vedení Cermatu.

© ČESKÁ POZICE, Martin Rychlík

„Politizace a určitá radikalizace studentského hnutí je u nás určitě novým fenoménem… Jako ministr s tím musím počítat,“ říká ministr školství.

O formě zápisného místo školného:

Obojí je forma finanční spoluúčasti. Školným je v českém prostředí myšlen poplatek, který vyjadřuje náklady na studium a student se na nich podílí. Zápisné je spíš technický poplatek, pro všechny stejný, a nezohledňuje nákladnost oboru. V tuto chvíli není cesta ke školnému otevřená. Zápisné je jediné, co by bylo možné i zavést a co by zkvalitnilo výuku.

O tom, kolik peněz je příliš:

Vždy jsem říkal, že školné můžeme zavést jen tehdy, když budeme mít jistotu, že se poplatek nestane překážkou přístupu ke studiu. To byla pro mě základní podmínka. Dokud zákon o finanční pomoci studentům nebo něco podobného neexistuje, není možné o školném mluvit. Nikdy mě neuspokojoval argument, že deset tisíc za semestr může každý dát. To není pravda. Každý deset tisíc dát nemůže, to je optika Prahy a Brna. Máte v republice oblasti, kde jsou to skoro nepředstavitelné peníze. Jiná otázka je poplatek nižšího řádu, ale i u zápisného je potřeba, aby bylo únosné, popřípadě u něj musí být výjimka pro lidi v nouzi.

O „zhoršující“ se kvalitě studentů:

Spíš bych řekl, že se mění, než zhoršuje. Mění se motivace, už nevidíme tak často úzký zájem o jeden konkrétní obor, jak tomu bylo dřív. Ale nestěžoval bych si. Když chce tolik lidí studovat a nakonec si s titulem nachází uplatnění, měli bychom se soustředit spíš na to, aby vzdělání bylo co nejkvalitnější, než abychom přemýšleli, jak ho omezit.

O studentských předácích podporujících KSČM:

Teď odpovídám jako politolog: politizace a určitá radikalizace studentského hnutí je u nás určitě novým fenoménem. Studentstvo v minulých letech nebylo více organizované a v politickém smyslu nebylo příliš aktivní. Ale podle všech ukazatelů, které můžeme sledovat, zde dochází k určité proměně. Jako ministr s tím musím počítat.

A výchovná lekce z mediálních vykrádaček...

A když už jsme u komunistů citovaných v Lidovkách v souvislosti s radikálními studenty po boku odborářů, ukažme si, jak funguje jejich stranický tisk. Že se v českých médiích bez zdrojování vykrádá, je známá věc. Jsou média (a novináři), kteří necitují původce zpráv – zvláště oblíben jest způsob referování s tím, že se pomlčí o primárním zdroji, zavolá se tiskovému mluvčímu a ten to dotyčné redakci „potvrdí“. A hle, vlastní zpráva je na světě!

Sobotní „český levicový deník“ Haló noviny – sídlící na téže adrese jako komunistická strana, ironií osudu v ulici Politických vězňů – pokročil o kus dále. Od revolucionářů, kteří srší idejemi, by člověk ani nečekal tak mrzké opisování v běžné zpravodajské věci…

V pátek ČESKÁ POZICE shrnula dění kolem práv Západočeské univerzity. Aby nebyl text jen suchopárným výčtem citací, dovolili jsme si jej osvěžit několika zábavnějšími figurami. Tak například úvodem:

„S novým ministrem školství Petrem Fialou je trochu ,nuda‘. Žádné televizní vstupy, žádné kvapné brífinky a šokující sdělení. Zatím jen věcné vzkazy; většinou přes oficiální kanál, tiskový odbor. Financování regionálního školství přezkoumáme, sporné Individuální projekty národní omezíme na pět a za zpackanou maturitní matematiku se dokonce na ČT1 omluvil. Ve čtvrtek přišlo další rozhodnutí u práv…“

A tak dále. Autor jménem Karel Muška pak v sobotních Haló novinách na straně 5 přemýšlí takřka úplně stejně! Podívejme se:

„Pan ministr Fiala je vpravdě jiný druh kávy. Žádné televizní vstupy, ukvapené brífinky a šokující emotivní sdělení. Jen věcné vzkazy – financování regionálního školství přezkoumáme, za zpackanou maturitní matematiku se omlouvám, plzeňská práva mají smůlu a do magisterského programu nesmí přijímat nové uchazeče.“

Ve stejném duchu pak ještě pokračuje. Ne že by šlo o nějaké velké sdělení, ba zásadní novinku k citaci, ale tím je to snad ještě horší, ne? Haló noviny si patrně spletly ČESKOU POZICI s Českou tiskovou kanceláří (ČTK), jejíž novináři mají s necitováním svých výstupů veliké zkušenosti. Každopádně víme, na jaké adrese se dá čekat pěkná „zlodějna“ – zahalená do mnoha líbivých a mravoučných pouček pro mladé lidi bez paměti.