„Best of české vysoké školy“: Tentokrát podle expertů z Pedagogické fakulty UK

Investovat dvacetikorunu do pátečních Lidových novin se těm, kteří se zajímají o vzdělanost a kultivovanost českého národa, vyplatilo. Redakce ve spolupráci s odborníky ze Střediska vzdělávací politiky Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy připravila velkou přílohu srovnávající (v hvězdičkách) silné stránky a naopak slabiny veřejných vysokých škol v České republice (zde původní studie ve formátu PDF).

Co jsme se dozvěděli? Na trhu se nejlépe uplatňují absolventi právnických, lékařských či pedagogických fakult a nejvyšší mzdy mívají ekonomové a informatici. Na vysoké školy se loni dostaly tři čtvrtiny uchazečů – celkem v roce 2011 zahájilo studium 89 500 vysokoškoláků a pečlivě si vybírat ze zástupu zájemců mohou především už jen umělecké školy a elitní obory. Snížil se podíl pokračujících bakalářů ze 75 na 73 procent.

Školy produkují dle výzkumu o desetinu více výzkumných výsledků, přičemž za „výzkumné školy“, o nichž se v rámci diverzifikace vede čilá reformní debata, by prý mohly být označeny Vysoká škola chemicko-technologická (VŠCHT), Vysoké učení technické v Brně (VUT), dále České vysoké učení technické (ČVUT) a „univerzální“ Univerzita Karlova (UK). Mezi uměleckými školami byla nejlépe hodnocena Akademie múzických umění (AMU).

Nejvíce peněz z VŠE: 51 744 korun

Nezaměstnanost absolventů dosahuje celkově téměř pěti procent – překvapivě zle jsou na tom nejen zemědělské, ale hlavně přírodovědné obory až s osmi procenty. Z velkých škol vykazují nejnižší (asi dvouprocentní) nezaměstnanost UK, VŠCHT a Vysoká škola ekonomická (VŠE), která také nabízí nejvyšší platy po čtyř až pěti letech od absolutoria: plných 51 744 korun, což je diametrálně více nežli 37 378 korun z ČVUT či 36 082 pro chemiky z VŠCHT. Naopak s nejnižší mzdou můžou počítat absolventi Janáčkovy akademie múzických umění (JAMU), jimž se dostane v průměru jen 19 961 korun měsíčně...

Na špici v platech jsou absolventi pražské VŠE, dále ČVUT s 37 378 a VŠCHT s 36 082 korunami měsíčněPodle tabulek se do studijního ročníku 2011/12 zapsalo nejvíce studentů nikoliv na pražskou UK (8770), ale nejatraktivnější školou v Česku se těsně stala Masarykova univerzita s 8799 zapsanými studenty. Nejméně nováčků (jen 46) nastoupilo na výběrovou Akademii výtvarných umění (AVU) a dále pak 59 studentů na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou (VŠUP), kam se probojuje sedm procent zájemců – jde o nejnižší šanci k přijetí v ČR.

Až pět hvězdiček – jako v  hotelu

Finální lhůta pro podání přihlášek se blíží, a tak není divu, že tu máme v krátkém sledu další srovnání českých škol. Zatímco Hospodářské noviny minulý týden publikovaly celé žebříčky „nejlepších vysokých škol“, Lidovky šly cestou bilancování v různých kategoriích. Čím více hvězdiček, tím lépe – prý „jako v hotelu“. Těm, jimž bylo líto vydat dvacku nebo jim LN unikly, přináší ČESKÁ POZICE komentovaný výběr toho nejpodstatnějšího.

Autoři Aleš Bartušek a Jan Koucký, někdejší náměstek pro vysoké školy MŠMT, udíleli od jedné do pěti hvězdiček v šesti roztříděných funkcích: ve studijní (počet magisterských a doktorských programů), mezinárodní (zapojení do mezinárodních aktivit, výměna studentů a granty ze zahraničí), výzkumné/umělecké (rozsah a úroveň vědecké a tvůrčí činnosti), podnikatelské (míra spolupráce s podnikatelským sektorem), regionální (orientace na místní problematiku a součinnost s kraji a městy) a celoživotní funkci (distanční a seniorské studium).

Předkladatelé tabulek, jež vycházejí z údajů za roky 2010 a 2011, upozorňují, že by „nebylo dobré hodnocení absolutizovat. Přestože jde o poměrně přesné údaje zpracované zasvěcenými experty, nemohou říci všechno“. Ale říkají toho dost, jako jakási pozitivistická „ročenka“.

Nejprve obecně k 26 hodnoceným veřejným VŠ. Z hlediska studijní funkce byly nejvýše – pětihvězdičkově – hodnoceny UK, VŠCHT, AMU, Akademie výtvarných umění (AVU) a brněnská JAMU. Nejvyšší mezinárodní rozměr získala Veterinární a farmaceutická univerzita (VFU), VŠCHT, VUT, AMU a VŠUP. Vědecky vynikají s pěti hvězdami ČVUT, VŠCHT a VUT, po čtyřech mají UK a Masarykova univerzita (MU) nebo Univerzita Palackého (UP).

V podnikatelské funkci bodují Technická univerzita v Liberci a VFU, výjimečný regionální význam vykazují Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích (JČU), Ostravská univerzita (OU) a Vysoká škola báňská (VŠB). Co se týče celoživotního vzdělávání, uspěly VFU a VŠUP, následovány velkými univerzitami UK, JČU, UP ale i školou v Hradci Králové.

Filozofické, sociální a teologické fakulty

Hodnoceno bylo 22 fakult, z nichž největší je Filozofická fakulta MU, na kterou se v ročníku 2011/12 zapsalo rekordních 2445 studentů, což je dvojnásobek Filozofické fakulty UK, jež měla „jen“ 1133 študáků. Více „filozofů“ mají i v Olomouci (1313)! Pražské FF UK se ale dostalo ***** v hodnocení studijní funkce, v mezinárodním přínosu měly po čtyřech hvězdách FF UK, Fakulta sociálních věd UK, FF MU a Fakulta sociálních studií MU, jež lze považovat za jádro humanitního vzdělávání v Česku, jak ukazuje i sloupec výzkumné funkce. Z nábožensky orientovaných škol byla nejlépe hodnocena Evangelická teologická fakulta UK.