Nejvyšší správní soud řešil případ úředníka plzeňského magistrátu, který údajně natolik upřeně zíral na prsa pachatelky projednávaného přestupku, až se odchýlil od správního řádu. Aby se předešlo podobným nařčením, bylo by vhodné novelizovat správní řád. Podle něj by si pak každý občan při vstupu na úřad navlékl dlouhý pytel, z nějž by mu čněla pouze hlava.

Měl to být projekt, který zvýší efektivitu českých úředníků. Ministerstvo vnitra za něj s přispěním Evropské unie utratilo 51,4 milionu korun, jenže výsledek budí rozpaky. Podle zjištění ČESKÉ POZICE se v projektu, který se připravoval za éry „véčkařského“ ministra Radka Johna, objevily natolik závažné nedostatky, že je nyní prověřují detektivové protikorupční policie. Ministerstvo navíc přijde o dotaci z EU a bude platit sankci finančnímu úřadu.

Jan Schneider na historických příkladech a rovněž té nejčerstvější vyhlášené Václavem Klausem ukazuje, že amnestie je vždy možno pokládat za kontroverzní, neuvážené či zbytečně rozsáhlé, nehledě na dobový kontext. A vysvětluje, proč by ta Klausova mohla získat přízvisko „hanebná“.

Poměry v protikorupční policii vedou ke znechucení detektivů. Když jde o tak zajímavou práci, proč policisté často odcházejí? Snad proto, že práci nezvládají, nebo je důvod jinde? Ano, je jinde, je to v jeho vedení, píše Zdeněk Ondráček, který sám z útvaru odešel. Neutěšená situace trvá již od roku 2009, podle důvěrných informací se jí už zabývá i vedení Policie ČR.