Zákon o úřednících, třetí pokus: Zdrcující kritika pokračuje

Výhrady ministerstev a státních institucí z připomínkového řízení k návrhu úřednického zákona nastolují otázku: Vznikne další varianta?

Právo a bezpečnost
Kateřina Menzelová | 26.02.2013

Marná je snaha ministerstva vnitra připravit návrh zákona o úřednících. Připomínkovým řízením právě prošla již třetí varianta. A výsledek? Zdrcující kritika, včetně opakovaného návrhu, aby byl předložen zcela nový materiál!

Výhrady neziskových organizací ČESKÁ POZICE již publikovala, nyní jsme získali připomínky, které vnitru adresovala jednotlivá ministerstva a další státní instituce. Otázkou zůstává, co bude se zákonem dál.

Jediní v Evropské unii

Proč tolik „caviků“ kvůli jednomu zákonu? Důvody jsou nasnadě. Veřejná správa je silně politizovaná, politici ovlivňují rozhodování úředníků i účelové personální výměny. Úředníci nemají podmínky pro stabilní a profesionální výkon služby. Jsou odměňováni za loajalitu, nikoliv za výkon. A kvůli čerpání evropských dotací jde o jednou z nejdůležitějších norem, na níž se dnes v Česku pracuje – zůstáváne totiž jediným (!) státem Evropské unie, který účinnou legislativu upravující postavení státních úředníků nemá, ačkoli to byla jedna z přístupových podmínek.

Nutnosti zákon o úřednících přijmout si je vláda dobře vědoma a zmiňuje to i v různých dokumentech. Jenže praxe zatím s teorií nekoresponduje.Nutnosti zákon o úřednících přijmout si je vláda dobře vědoma a zmiňuje to i v nejrůznějších dokumentech. Jako jedna z priorit je norma uvedena v programovém prohlášení, ve vládní strategii na období 2011 a 2012 a také v nedávno přijaté protikorupční strategii na roky 2013 a 2014. Jenže praxe zatím s teorií nekoresponduje.

Vláda zadala jasný požadavek, aby návrh zákona vycházel ze soukromoprávní úpravy, tedy ze zákoníku práce, a nikoliv z veřejnoprávní úpravy, která definuje například postavení bezpečnostních sborů. Pro veřejnoprávní úpravu jsou typické například kariérní řád či možnost disciplinárního trestání, definitiva či ztížené podmínky pro odvolání. Lze říci, že ve veřejnoprávní úpravě vystupují stát a státní orgány jako nadřízení nositelé státní moci vůči podřízeným osobám. Soukromé právo upravuje vztah mezi účastníky, kteří si jsou rovni.

Když v únoru loňského roku přijala vláda teze zákona o úřednících, premiér veřejně prohlašoval, že norma zvýší kvalitu veřejné správy, zajistí její profesionalizaci a odpolitizování. Petr Nečas se hodně spletl, jak lze alespoň usoudit z výsledků připomínkového řízení.

Výtky ministerstev a dalších státních institucí k aktuálnímu návrhu zákona o úřednících:

  • Nejčastěji se ve výhradách opakuje, že předložený návrh zákona nenaplňuje stanovené cíle, tedy že nezajistí odpolitizování státní správy, protože není jednoznačně určena hranice mezi politickými a úřednickými místy, nezajistí profesionalizaci státní správy, její transparentnost a stabilizaci.
  • Nová právní úprava je téměř identická s dosavadní (vychází totiž ze zákoníku práce), a není tedy zřejmý její efekt. Ministr a předseda Legislativní rady vlády Petr Mlsna se obává, že tento fakt „může vyvolat dojem nadbytečnosti a neopodstatněnosti“ zákona. Ministerstvo práce a sociálních věcí označilo návrh za „pouhý derivát právní úpravy zákoníku práce“.
  • Stěžejní část zákona je věnována vzdělávání úředníků.
  • Návrh zákona stanovuje řadu pravidel a povinností pro státní úředníky (úřednické zkoušky, vzdělávání, hodnocení), chybí ale jejich kompenzace. Jen stěží lze za dostatečný benefit považovat jeden týden dovolené navíc či ošatné ve výši šesti tisíc korun, které se ale kvůli úsporným opatřením nebude vyplácet plošně. Ministerstvo pro místní rozvoj označilo benefity za „iluzorní“.
  • Chybí kariérní řád, tedy motivační podmínky pro setrvání ve státní správě.
  • Je umožněno netransparentní odměňování vybraných úředníků.

Jak již bylo zmíněno, návrh zákona vychází ze soukromoprávní úpravy, nikoliv z veřejnoprávní. Proti tomu se nejostřeji vymezilo ministerstvo zahraničních věcí. Ministr Karel Schwarzenberg v průvodním dopise k připomínkám svého resortu napsal: „Stejně jako ve svých předchozích stanoviscích požaduji, aby výše uvedená problematika byla řešena normou veřejnoprávní povahy.“ Dle Schwarzenberga totiž veřejnoprávní úprava, na rozdíl od soukromoprávní, garantuje stabilní, transparentní a profesionální státní správu.

Eurodotace v ohrožení?

Ministerstva a další státní instituce v připomínkách poukazují také na to, že přijetím zákona o úřednících podmiňuje Evropská komise (EK) čerpání dotací od příštího roku. Na to, že Česko tuto podmínku nesplňuje, komise upozorňuje opakovaně.

Odbor kompatibility při Úřadu vlády: „Návrh zákona je s právem EU částečně slučitelný“Odbor kompatibility při Úřadu vlády ve svých připomínkách dokonce praví, že „nedostatečné nastavení systému bude mít dalekosáhlé důsledky finančního rázu“. A na závěr připomínek konstatuje, že „návrh zákona je s právem EU částečně slučitelný“. Trochu chabé „ohodnocení“ pro již již třetí variantu zákona v pořadí...

Ministerstvo pro místní rozvoj upozorňuje, „že přijetím předkládaného návrhu zákona nebude zajištěno naplnění daných předběžných podmínek (existence strategie pro posílení účinnosti správy, včetně přijetí služebního zákona odpovídajícího evropským normám – pozn. red.) a může tak být ohroženo celkové čerpání fondů Společného strategického rámce pro programové období 2014 až 2020“.

Zobrazit diskusi
Reakcí:2

Komentáře

ČESKÁ POZICE ctí demokratickou diskusi. Prosíme vás však o respektování pravidel diskuse (viz Podmínky užívání služeb), jejichž smyslem je přispět k její korektnosti a smysluplnosti.

Vložením příspěvku potvrzujete svůj souhlas s těmito pravidly. Příspěvky, které se z nich vymykají, budeme nuceni odstranit.

Děkujeme vám za pochopení.

Pan Oliva by byl dobrý komik.

Pan Oliva by byl dobrý komik. Jak chce vypořádát zásadní připomínky, které říkají, že celý zákon je cár papíru a je na nic? Z vyjádření pana Olivy je jasné, že ministerstvo vnitra má jediný zájem - udržet status quo a nechat státní správu zpolitizovanou a nefunkční. Totalní arogance a drzost, pan Oliva by se měl stydět.  

... podivejte se na to take z druhe strany...

.. ve statni sprave se stale vyskytuje velike mnozstvi byvalych dustojniku a spolupracovniku STB, a ac je jejich byvala cinnost prokazatelna, tak s vedomim svych nadrizenych sedi na vysoce prestiznich mistech, disponuji vysokymi platy a dokonce maji bezpecnostni proverky, a jak k nim prisli je na jinou otazku. Nemusime chodit daleko, staci zminit nedavneho kandidata na post ministra obrany a soucasneho velvyslance v Nemecku pana Jindraka, ktery na svem miste je jiz sedmym rokem, a pritom je prokazatelnym donasecem vojenske kontrarozvedky, a dokonce na podzim roku 2010 nebo 2011 jeho kauza plnila ceske noviny a casopisy, jako napr. EURO, velice vystizny clanek, zaobirajici se jeho cinnosti vysel i v nemeckych novinach Die Welt. K dohledani je vse pres jakykoli vyhledavac. Dalsi z takovycho uredniku je jisty Karel Boruvka, soucasny gen.konzul kdesi v Rusku. Ten dokonce podepsal svou spolupraci 23.11.1989 !! K dohledani na internetu v Archivu bezpecnostnich slozek... A to je jen par prikladu. Myslite, ze tito lide by meli ziskat statut nezavisleho statniho urednika?

Skrýt diskusi

Oblíbený obsah