Už jsme Východu jen pro srandu?

Po dvou desetiletích usilovného boje proti nebezpečí z Východu, důsledného vyšetřování kdejaké z komunismu podezřelé činnosti a neohroženého nošení korouhve lidských práv jsme konečně mohli pohlédnout do zrcadla. Jaké dvě spontánní odpovědi nám v průběhu jednoho týdne Východ poslal?

Český špión v Rusku

Nejprve si z nás začal nepřímo utahovat ruský bloger Alexej Navalnyj. Pustil se do svého rivala Alexandera Bastrykina, šéfa vysokého Vyšetřovacího výboru. Ten si kdysi ulil nějaké peníze do Česka, koupil si tu byteček, a aby to mohl udělat, musel vyhovět všem předpisům, takže si musel pořídit firmu a sehnat povolení k pobytu.

Pak se mu však rychle nastartovala kariéra, takže v jedné chvíli měl tento vysoký ruský úředník povolený pobyt v nepřátelské České zemi (rozuměno: členském státě NATO). S tím se Bastrykin v Rusku příliš nechlubil, jenže někdo si toho všimnul, a Navalnyj to napráskal do médií. A vypointoval to tak, že je nesporné, že toho kompromitujícího momentu využili chrabří česko-naťáčtí rozvědčíci. A že Bastrykina na to kompro „udělali“, neboli „přetočili“, vulgo „křápli“, takže je z něj spolupracovník, agent nebo dokonce „ráfek“.

A to vše se nade vši pochybnost potvrdilo, když Navalnyj ve své kanceláři objevil obstarožní zpravodajskou techniku. Kdo mu ji tam mohl instalovat jiný, než Bastrykin? A kde ji mohl tento český špión vzít? No v Česku, to dá rozum. Takže zpravodajci naši milí, dobrá věc se podařila. Jen opravdu nevím, co s těmi informacemi o Navalném bude naše vláda dělat, když si nevěděla rady ani s těmi o kolibříkovi a mazánkovi.

Ukrajinské lidskoprávní hájemství

Druhý škleb v zrcadle přišel z Ukrajiny. Poslanec ukrajinské vládní Strany regionů Volodymyr Olijnyk nabídl politický azyl bývalé ministryni Vlastě Parkanové, kterážto ústy svého stranického kolegy Miroslava Kalouska soudí, že je trestně stíhána z politických důvodů.

Volodymyr Olijnyk si totiž vzpomněl, s jakou péčí se české úřady ujaly dvou Ukrajinců, kteří by na Ukrajině čelili taktéž trestnímu stíhání, podle jejich přesvědčení politicky motivovanému. Prvním byl vloni bývalý ukrajinský ministr hospodářství Bohdan Danylyšyn, stíhaný ve vlasti za (samozřejmě „údajné“) zneužití pravomocí. Druhým je od letoška Oleksandr Tymošenko, manžel vězněné ukrajinské expremiérky, který je také čistý jako lilium. A to i přesto, že jeho a manželčin kamarád Pavlo Lazarenko dostal ve Spojených státech devět let za praní peněz, podvody a vydírání. Je vidět, že i ty Spojené státy mají in puncto lidských práv co dohánět!

A tak nám poslanec Olijnyk nastavil zrcadlo, abychom se vzpamatovali. A abychom si vzpomněli na Gogola: „Nevrč brachu na zrcadlo, když máš křivou hubu.“