Solární daň: Nechal se Ústavní soud ovlivnit finanční újmou státu?

V nálezu ústavních soudců převládají politické argumenty nad ryze právními.

Energetika
Miroslav Uřičař | 29.05.2012

Ústavní soud (ÚS) 16. května nevyhověl stížnosti skupiny senátorů proti zavedení takzvané solární daně. Soudci opět rozhodovali pod značným mediálním tlakem. Soudní jednání v této věci bylo dlouho očekávanou událostí, v pozornosti médií mu mohl konkurovat snad jen semifinálový hokejový zápas Česka se Slovenskem. Podobně jako ve vrcholovém hokeji i zde létaly vzduchem mnohaciferné částky – solární daň, o jejímž zrušení ÚS rozhodoval, státnímu rozpočtu přinesla 4,6 miliardy korun.

Účastníci nakonec souhlasili s rozhodnutím bez jednání, a proto se právní zápas odehrál bez diváků. Soud rozhodoval v plénu, tedy v kompletní sestavě: proti 20 senátorům se postavil tým třinácti ústavních soudců. K ústavní stížnosti senátorů se navíc postupně přidaly další podněty, včetně podání Městského soudu v Praze. Ustavní soudci se na rozhodnutí jednoznačně shodli. Ani jeden nevyslovil odlišný názor a nepřipojil k nálezu své separátní votum.

Jádro sporu

Parlament v roce 2005 zákonem o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (OZE) zakotvil pravidla štědré podpory například pro solární elektrárny. Včetně výše výkupní ceny při povinném výkupu takto vyrobené energie či „zelených bonusů“, které výrobci elektřiny z OZE mají dostávat od provozovatelů distribuční nebo přenosové soustavy jako příplatky k tržní ceně. Dnes už je jasné, že z ekonomického hlediska šlo o nepromyšlený krok.

Zákonem zavedená podpora „alternativní“ výroby energie vytvořila obor podnikání se státem garantovaným ziskem. O smyslu takové úpravy můžeme mít pochybnosti, navzdory tomu je však součástí platného právního řádu. Ten, kdo do takového podnikání investoval, neučinil nic jiného, než že naplnil očekávání zákonodárce. Uměle vytvořený obor podnikání rychle nabobtnal – Česká republika se loni stala čtvrtým největším výrobcem elektřiny z fotovoltaických elektráren v Evropě.

Zdražení koncové ceny elektřiny by pro mnoho občanů bylo neúnosné, čímž se stát ocitl v kleštích

Stát následně s velkým překvapením zjistil, že poskytnutá garance zisku je příliš vysoká. Zdražení koncové ceny elektřiny by přitom pro mnoho občanů bylo neúnosné, čímž se stát ocitl v kleštích. Řešení nakonec nalezl: nejlepší bude, když „solárním investorům“ část jejich zisku jednoduše sebere, speciální, na míru šitou „daní“.

V říjnu a listopadu 2011 přijal parlament soubor právních norem, zčásti dokonce schválených ve stavu legislativní nouze. Ty zavedly například zvláštní odvod pro výrobce solární energie v elektrárnách postavených v letech 2009 a 2010. Museli státu odvést 26 procent z výkupní ceny solární elektřiny vyrobené od ledna 2011 do konce roku 2013, respektive 28 procent z obdobně vypočteného „zeleného bonusu“.

Nebudu zatěžovat vysvětlováním pojmů retroaktivita pravá a nepravá. Klíčové je, že novely zásadním způsobem změnily pravidla podnikání, do té doby velmi výhodná. Na ústavních soudcích bylo posoudit, jestli zákonodárce v právním státě něco takového učinit smí, respektive jestli to smí učinit i pro projekty, do kterých již někdo investoval ve víře, že podmínky se nebudou měnit, například si vzal bankovní úvěr.

Čtyři otázky

Vláda ve svém vyjádření pro Ústavní soud konstatuje, že „rychlý rozvoj výroby energie z obnovitelných zdrojů způsobil růst výše nákladů na její financování a z toho plynoucí negativní sociálně-ekonomické dopady“, které „se začaly naplno projevovat již na konci roku 2008“. Kdo tyto „negativní dopady“ způsobil?

  • Bylo to snad ministerstvo životního prostředí, tehdy pod vedením Libora Ambrozka, které coby navrhovatel Poslanecké sněmovně zákon předložilo a nepodložilo jej správnou kalkulací?
  • Byli to poslanci, kteří předložený návrh schválili, aniž by si vyžádali studii možných dopadů do budoucna?
  • Či to byli investoři, kteří zákonem nabízené možnosti využili?
  • Nebo se to „tak nějak samo“ vyvinulo, aniž to kdokoli mohl očekávat a předvídat, jak už se u nás často stává?

Ústavní soud také v nálezu vyjádřil pochopení pro „odpovědnost vlády a Parlamentu za stav veřejných financí“

Dle odůvodnění vlády bylo příčinou solárního boomu „výrazné zlevnění technologie fotovoltaických panelů“ jako základního vstupu, spolu s „příznivým kurzem české koruny a příznivým podnikatelským prostředím“. I kdyby se podařilo najít viníky, ať už by jimi byli poslanci, či kontroverzní ministr, který si z poslaneckých náhrad naspořil na dům, i kdyby existovala vůle potrestat je za špatné rozhodnutí, které způsobilo naší zemi velké ekonomické škody, bylo by to skutečně možné? Odlišit odpovědnost politickou od trestněprávní je však značně problematické.

Zobrazit diskusi
Reakcí:2

Komentáře

ČESKÁ POZICE ctí demokratickou diskusi. Prosíme vás však o respektování pravidel diskuse (viz Podmínky užívání služeb), jejichž smyslem je přispět k její korektnosti a smysluplnosti.

Vložením příspěvku potvrzujete svůj souhlas s těmito pravidly. Příspěvky, které se z nich vymykají, budeme nuceni odstranit.

Děkujeme vám za pochopení.

US=Pilát, ERU=líná nevzdělaná úplatná mňága

US si umyl ruce - sada nezákonností provázející PVE (fotovoltaická elektřina/ny) je tak dlouhá, že 30%daň pro provozovatele je směšný frk.

Zelená úsporám posuzovala každý projekt individualně a individálně přispívala.

Podle zákona má ERU stanovit výkupní cenu - nikde není napsáno, že jednotně. ERU má na každou instalaci PVE její náklady. Vydělit je 15 neumí, připočíst + 8% jako zisk neumí.

Distributoři elektřiny dostávali odpustky za vzduch zdarma - už nedostávají. Proč - vytvořili si konkurenční distributory, kvůli rozpouštění výkupní ceny PVE do koncových cen.

Distributoři do novely Energetického zákona měli povinnost sdělit koncovým spotřebitelům podíl obnovitelné energie na jejich spotřebě - ale nikde v 180/05 nebylo nic o rozpouštění nákladů na výkup PVE do koncových cen.  Takže byly vybírány nezákonně (v novele legalizováno v §6a).

Zpětné zdanění výrobců PVE je dalším krokem pro rychlé skoupení drobných PVE - od koho asi ...

ČEZko

 

Elvis

Tento článek je o ničem, protože zásadní problém vůbec nezmiňuje. Výše podopry i její forma nastavená v roce 2005 byla adekvátní a odpovídala podobnému nastavení v okolních zemích. V tomto zákoně byla zároveň zakotvena podmínka, že stát nesmí meziročně regulovat výkupní ceny méně než o 5 %. I toto bylo adekvátní. Nicméně, když začaly v roce 2008 ceny fotovoltaiky klesat, s podporou se nedělo nic. Stačilo v zákoně místo 5 napsat třeba 50 nebo tuhle pasáž úplně zrušit a vše mohlo zůstat pod kontrolou. Jenže stát zareagoval až v roce 2010, takže nový zákon nabyl účinnost až v roce 2011! Mezi roky 2008 - 2011 tedy byly OZE stavěny s tarifem z roku 2005 (snižovaným jen o 5 % ročně)!

Blíže zde: http://www.energie21.cz/archiv-novinek/Fotovoltaika-v-Ceske-republice-%E...

Skrýt diskusi

Oblíbený obsah